Máme novou vládu! Jiří Rusnok, jmenovaný prezidentem Zemanem předsedou vlády v úterý 25. června, ji stihl sestavit, jak hlavě státu slíbil, do čtrnácti dnů. Je to vláda „úřednická“ nebo také – jak ji nazývá prezident Zeman – vláda odborníků. Její složení ignoruje výsledky posledních parlamentních voleb a pravicovou většinu 101 hlasu, která prý ve sněmovně stále existuje. ODS, TOP 09 a Starostové a LIDEM dokonce hovoří přinejmenším o 103 hlasech, jimiž nyní disponují. Politické počty nejsou ale totéž co algebra.
To, že Rusnokova vláda důvěru sněmovny nezíská, je sice velmi pravděpodobné, ale „na beton“ jisté to není. Do 8. srpna, kdy by se měl ve sněmovně „lámat“ vládní chleba, je na různá překvapení ještě dost času. Jednoho překvapení jsme se nicméně dočkali od sociální demokracie jen pár hodin po jmenování Rusnokovy vlády.
Na politickém grémiu strany se prý nadále hovořilo o rozpuštění Poslanecké sněmovny a vyvolání předčasných voleb jako o variantě ČSSD číslo jedna, nicméně někteří představitelé strany připustili i podporu Rusnokově vládě. Ve středu v podvečer to byla senzační informace, anžto ČSSD donedávna odmítala účast na jakékoli vládě, jež nevzejde z nových voleb.
Vstřícní místopředsedové
Je to jen nemnoho dní, kdy předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka Rusnokovu vládu ostře kritizoval, označiv ji spíše za vládu Strany práv občanů – Zemanovců (SPOZ), jejímž je prezident Zeman čestným předsedou, než za vládu odborníků. Pravda, 10. července vpodvečer se místo předsedy Sobotky, jenž byl tajnosnubný a nebral ani telefony, ozvali jeho místopředsedové. Názorový posun ČSSD nejzřetelněji vyjádřil statutární místopředseda Michal Hašek.
Pokud prý nebude sněmovna rozpuštěna, podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha bude vedení ČSSD zvažovat další alternativyJestliže ODS, TOP 09 a Starostové a LIDEM 17. července na schůzi sněmovny nepodpoří rozpuštění dolní komory, „měla by ČSSD nově zvážit a formulovat svůj postoj, včetně možnosti podpory kabinetu Jiřího Rusnoka. Je to podle mého názoru pro Českou republiku určitě lepší řešení než návrat zprofanované pravicové koalice ODS, TOP 09 a LIDEM z politického hřbitova,“ sdělil Hašek Právu, ČTK i jinam. Jak známo, první místopředseda ČSSD Hašek má na rozdíl od předsedy Sobotky velmi dobré vztahy s prezidentem Zemanem a Rusnokova vláda je ze všeho nejvíc prezidentskou vládou!
Na stejnou notu jako Hašek „zapěl“ i místopředseda Senátu a ČSSD Zdeněk Škromach, jenž se ve středu odpoledne vrátil z Hradu od pana prezidenta, svého dlouholetého přítele. Pokud prý nebude sněmovna rozpuštěna, podle Škromacha bude vedení ČSSD za dva týdny zvažovat další alternativy. Cílem sociální demokracie je „nepřipustit návrat Nečasovy a Schwarzenbergovy vlády v jakékoli podobě“ a ČSSD pro to prý podle dvojjediného místopředsedy udělá všechno. „Vnímám to tak, že každá vláda dobrá, pokud není Nečasova,“ pravil Škromach Právu.
Dvě hlavní varianty postupu
Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc viděl ve středu odpoledne situaci tak, že ve hře jsou všechny možnosti, pokud by se nepodařilo rozpustit sněmovnu, nicméně „alternativou není nástup Miroslavy Němcové do pozice premiérky“. (To si zapamatujme, neboť až se propracujeme k „pánovi Hradu“, seznáme, že prezident Zeman ani tuto variantu nevylučuje.)
Dle šéfa poslanců ČSSD Jeronýma Tejce nebude-li rozpuštěna sněmovna, jeho strana podpoří Rusnokovu vládu, nebo se pokusí sestavit vlastníPodobného názoru jako Hašek a Tejc je rovněž Milan Chovanec, místopředseda ČSSD a hejtman Plzeňského kraje: „Pokud nebude rozpuštěna Sněmovna a vláda Jiřího Rusnoka přijde s racionální správou země, která bude kompatibilní s programem ČSSD, osobně bych její podporu vážně zvažoval.“ Mimochodem od hejtmana je to názor pochopitelný, nechce-li být v konfliktu s nejvyšší instancí moci výkonné!
K prohradně pružným „zdravým silám“ v ČSSD se její předseda Sobotka opatrně přidal až o den později, ve čtvrtek 11. července odpoledne. „Není to tak, že bychom se k nějakému řešení v tuto chvíli jednoznačně klonili… Já doufám, že ČSSD bude postupovat při tomto hlasování jednotně. Pokud jde o naše stanovisko, zaujmeme ho i na základě programového prohlášení nové vlády a kroků jednotlivých ministrů v dalších dnech,“ cituje předsedu sociální demokracie server iDnes.cz.
Témuž zdroji potvrdil předseda poslanecké frakce ČSSD Tejc, že strana má nyní dvě hlavní varianty možného postupu, pokud neprojde rozpuštění sněmovny: buď podpora „úřednické“ vlády Jiřího Rusnoka, nebo pokus o sestavení vlastního kabinetu. Právě Sobotka se už v polovině června o takové pověření přihlásil pro případ, že by Rusnokova vláda nezískala důvěru sněmovny.
Hra o jednotu
Podle ankety ČTK mají prakticky všichni oslovení krajští funkcionáři ČSSD podobný názor jako „zdravé síly“ kolem Michala Haška. Jsou pro to usilovat o rozpuštění sněmovny, a jestliže se to nepovede, doporučují zvážit možnost podpory Rusnokově vládě, která se jim jeví jako obrana proti pravici. Málo reálná je nicméně představa liberecké primátorky Martiny Rosenbergové, sdílená podle „četky“ i dalšími účastníky ankety – kdyby ČSSD podpořila Rusnokovu vládu, pak jen za podmínky, že bude působit dočasně do předčasných voleb, které by mohly být někdy v říjnu.
Prakticky by to znamenalo, že sněmovna by se musela usnést na svém rozpuštění ihned poté, co by vyslovila Rusnokově vládě důvěru. To by však bylo málo srozumitelné i příznivcům ČSSD, kdyby její poslanci pomohli vyslovit Rusnokově vládě důvěru s tím, že by ji zároveň poslali ke všem čertům!
Tak či onak je zřejmé, že sociální demokracie mění svůj dosavadní kurz. Jeden z hlavních důvodů této změny naznačil v citovaném vyjádření Bohuslav Sobotka, když doufá, že ČSSD bude postupovat při hlasování ve sněmovně jednotně. To znamená, že část poslanců už je nakloněna dát na doporučení prezidenta Zemana a hlasovat pro důvěru Rusnokově vládě.
Pokud se nemá ČSSD nechat Hradem rozštěpit, musí se alespoň tvářit jednotně, když jednotnou příchodem polarizujícího Zemana na Hrad být přestává. Držet jakous takous jednotu co nejdéle však znamená, že Sobotkův proud bude muset činit další a další ústupky prohradnímu proudu kolem Haška. Ostatně, jak napovídá uvedená anketa ČTK, Hašek a jeho názoroví souvěrci se těší sympatiím krajských funkcionářů a jistě i značné části členů a příznivců ČSSD, pro které Miloš Zeman byl a jako přímo zvolený prezident je tím spíše autoritou par excelence.
Zemanovy představy
Konečně se ocitáme u „pána Hradu“. Čtvrteční Právo s ním přineslo rozhovor, jímž prezident „zadul do plachet“ haškovcům a Sobotku donutil reagovat. Prezident Zeman v rozhovoru potvrdil, že by si přál, aby Rusnokův kabinet dovládl do řádných voleb, poněvadž „sněmovna je rozpolcená zhruba půl na půl“ a „křehká stojedničková většina se může kdykoli zhroutit“.
Jak prezident naloží s faktem, že o druhý pokus sestavit vládu si před časem řekl Bohuslav Sobotka?Pokud 17. července nebude sněmovna rozpuštěna, prezident se v ní chystá 8. srpna promluvit v rozpravě před hlasováním o vyslovení důvěry Rusnokově vládě. A uvítal by, kdyby Rusnokovu vládu podpořila ČSSD, „poněvadž pokus sociální demokracie sestavit vládu by patrně nezískal důvěru ve sněmovně, a to by zákonitě podle Ústavy vedlo ke třetímu pokusu, kdy by vládu sestavila bývalá vládní koalice. Myslím si, že ČSSD si toto nebezpečí uvědomuje.“
Jak ale prezident naloží s faktem, že o druhý pokus sestavit vládu si před časem řekl Bohuslav Sobotka? „Budu o tom samozřejmě vážně uvažovat. Na druhé straně bych uvítal, kdyby si řekl o první pokus, protože první pokus má vždycky větší naději než pokus druhý. Bohužel, Bohuslav Sobotka tehdy několikrát veřejně prohlásil, že tento pokus odmítá,“ říká v rozhovoru pro Právo prezident Zeman.
Dva prezidentovy vzkazy
Prezidentův vzkaz do Lidového domu je jasný: Podpořte Rusnokovu „úřednickou“ vládu, poněvadž vaše vlastní, kdyby to chtěl náhodou ten nešťastník Sobotka zkusit a já mu to náhodou umožnil, nezíská důvěru sněmovny, sociální demokracie se tím znemožní a její vyhlídky na jasné vítězství ve volbách poblednou. Chytrým napověz, ale co těm druhým?
Jako vždy bez okolků „dovysvětlil“ Lidovému domu obsah prezidentova vzkazu jeho kancléř a expředseda SPOZ Vratislav MynářNaštěstí se redaktor Jiří Ovčáček na konci rozhovoru s panem prezidentem „ještě vrátil“ k druhému pokusu o sestavení vlády. Připomněl, že se jej dožaduje též nyní již bývalá vládní koalice, která operuje se 101 podpisy, a sugestivně se zeptal: Má nějakou naději? „Má zcela určitě naději,“ pravil prezident Zeman, „protože já musím zvažovat oněch 101 podpisů. Budu pouze naléhat na to, aby to bylo 101 podpisů v okamžiku jmenování případného nového premiéra či premiérky. Ale stále věřím, že Rusnokova vláda dostane důvěru a že druhý pokus nebude zapotřebí.“
Zemanův vzkaz číslo dvě do Lidového domu: Blouzní-li váš předseda Sobotka o druhém pokusu pro sebe, ale Miroslava Němcová přijde se „stojedničkou“, jmenuji premiérkou ji a vy si pak lidem vysvětlujte, proč že jste způsobili návrat pravice do vlády! Jako vždy bez okolků „dovysvětlil“ Lidovému domu obsah prezidentova vzkazu jeho kancléř a expředseda SPOZ Vratislav Mynář v rozhovoru pro čtvrteční Týden.cz:
„Byl jsem u rozhovoru, kdy pan prezident vyzval sociální demokracii, aby zvážila podporu Rusnokovy vlády. Motiv je naprosto jednoduchý. Pokud to sociální demokracie neudělá, pokud bude myslet jen na sociální demokracii, a ne na občany této republiky, tak se jí tato krátkozrakost vymstí. Postaví pana prezidenta do role, že pokud neprojde Rusnokova vláda, bude muset v tom druhém kole velmi zvažovat, jestli to nedá paní Němcové v případě, že koalice bude mít stále těch 101 hlasů, jak deklaruje. Je to teď na sociální demokracii a na jejím výběru, jestli je pro ni přijatelnější Rusnokova vláda s variantou předčasných nebo řádných voleb, nebo návrat pravice do koalice. Je to jen na sociální demokracii. Já se moc přimlouvám za to, aby sociální demokracie podpořila Rusnokovu vládu. Je to daleko menší zlo, než je návrat pravicové vlády.“
Předseda ČSSD Sobotka reagoval jen neškodným štípancem: „… já předpokládám, že pokud pan prezident nechtěl 101 podpisů po panu Rusnokovi, tak je nebude chtít ani po dalších kandidátech.“ Těch 101 podpisů prezident Zeman chtít bude, protože je chtít může, ale třeba si zašpásuje jinak! Může, ústavní pravomoci prezidenta republiky jsou vymezeny se značnými rezervami pro jeho fantazii.
Měl ji Václav Havel, měl ji Václav Klaus. Vzpomínáte na prezidenta Klause, jak mu tehdejší premiér Stanislav Gross (ČSSD) musel přinést na Hrad na papíře onu „stojedničku?“ A jak zase jindy projevil V. K. přání vyzkoušet budoucí ministry z angličtiny? A tak činil prezident Klaus, jenž víceméně ctil ústavní zvyklosti. Jeho nástupce prezident Zeman je ovšem považuje za „naprosto idiotský“ pojem. A Bohuslav Sobotka na něj s nějakou „stojedničkou“…
Rozpustí se sněmovna?
Z hradních výšin se snesme do podhradí. Na žádost ČSSD se 17. července sejde Poslanecká sněmovna a pokusí se usnést na svém rozpuštění. Na základě takového usnesení by musel prezident republiky vyhlásit do 60 dnů nové volby. Po programové ani personální stránce na ně nejsou strany připraveny. I samo vedení ČSSD však i veřejně připouští, že nebude s to dojednat nezbytných alespoň 120 hlasů čili ústavní většinu, kterou přijetí „samorozpouštěcího“ usnesení vyžaduje.
Otázkou je, nejsou-li staronoví pravicoví koaličníci příliš velkými optimistyPředsednictvo ČSSD pak bude mít tři týdny na to, aby rozhodlo, zda strana 8. srpna podpoří, či nepodpoří Rusnokovu vládu. Zdá se pravděpodobnější, že ji nakonec podpoří. Za prvé kvůli varováním z Hradu, za druhé vyjde-li 17. července ve sněmovně najevo, že nyní již bývalá pravicová koalice opravdu disponuje 101 hlasy.
Donedávna koaličníci se bijí v prsa, ujišťujíce, že jich mají ne 101, nýbrž přinejmenším 103. Kdeže je nasbírali? Inu 50 dodá ODS, 42 TOP 09 a Starostů, 8 LIDEM a z takzvaných nezařazených poslanců pomohou jako obvykle Michal Doktor (dříve ODS), Jaroslav Škárka a Josef Dobeš (oba zvoleni za Věci veřejné). Příslušnost k pravicové většině by měli potvrdit vystoupením v rámci rozpravy na schůzi sněmovny příští středu, a dát tím vládě na srozuměnou, že 8. srpna důvěru sněmovny nezíská. Otázkou je, nejsou-li staronoví pravicoví koaličníci příliš velkými optimisty.
Jenom teorie
Ve středečním vysílání Českého rozhlasu Plus uvedla předsedkyně LIDEM Karolína Peake, že před poslanci své strany vidí pro nejbližší dobu dva kroky: prvním je podpora trojkoaliční vládě v čele s premiérkou Němcovou a druhým hlasování o důvěře Rusnokově vládě. Než na ono hlasování dojde, „vláda Miroslavy Němcové musí mít vyjednány nějaké podmínky“. Čili jen bude-li přání paní Peake vyhověno, případné trojkoalice paní premiérky Němcové se LIDEM zúčastní a 8. srpna nebude hlasovat pro důvěru Rusnokově vládě.
Předpoklad, že Rusnokova vláda důvěru nezíská, je jenom předpoklad, a může být lichýTo, že zatím prý LIDEM požaduje převzít do závazků případné vlády Miroslavy Němcové některé legislativní návrhy Karolíny Peake z éry Nečasovy vlády a získat nějakou tu kancelář a viditelnou funkci, považují ODS a TOP 09 se Starosty za přijatelné požadavky. My dodáváme: Zapomněli jste, dámy a pánové z ODS a topky, na to, že paní Peake byla vždycky – jak to říci přiměřeně – velmi kreativní? S přiměřenými nabídkami, které by její dnešní stanovisko mohly do 8. srpna zviklat, se na LIDEM jistě obrátí i ti, kdo budou kuloárně shánět podporu pro Rusnokův vládní kabinet.
Všechny „zaručené počty“ pravice jsou ale jenom teorií! Nikde totiž není psáno, že se v onen srpnový „den D“ dostaví do Prahy do sněmovny poslanci v takových proporcích, aby protivníků Rusnokovy vlády bylo při hlasování v jednacím sále více než jejich stoupenců. Rozhoduje většina hlasů přítomných poslanců a uprostřed léta se dá předpokládat, že sněmovna nezasedne kompletní, i když předsedové poslaneckých klubů budou potenciálním fluktuantům hrozit muky pekelnými.
Vždycky se přece může přihodit, že někdo z poslanců na poslední chvíli onemocní, neřku-li že je hospitalizován, anebo že mu na cestě do Prahy ujede vlak či selže auto. Jinak řečeno, předpoklad, že Rusnokova vláda důvěru nezíská, je jenom předpoklad, a může být lichý.
Cejch kazisvětů
Co ale nastane, pokud vláda důvěru nezíská? Ocitne se ve stavu demise, během nějž by neměla – jak velí demokratický obyčej – rozhodovat žádné zásadní záležitosti. Prezident tento stav může protáhnout, pokud obratem nejmenuje v pořadí druhého premiéra a nepověří ho sestavením nové vlády.
Kdyby Rusnokova vláda důvěru sněmovny získala, ODS, TOP 09 a Starostové a LIDEM by její legislativní počiny absolutně blokovat nemohlyJen při neprodlené prezidentově reakci si lze představit, že tato v pořadí druhá vláda by ještě stihla, jak stanoví zákon, doručit do konce září Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu na příští rok a ta že by ho včas projednala, aby se republika po 1. lednu 2014 vyhnula rozpočtovému provizoriu. Návrh rozpočtu z dílny Rusnokovy vlády v demisi by ODS, TOP 09 a LIDEM rovnou „zabily“, neboť – jak prohlásil Miroslav Kalousek – těžko svěříte peníze někomu, kdo nemá vaši důvěru.
Kdyby však Rusnokova vláda důvěru sněmovny získala, ODS, TOP 09 a Starostové a LIDEM by její legislativní počiny absolutně blokovat nemohly, ani kdyby měly ve sněmovně většinu. (Tu by však nejspíš dlouho neměly, poněvadž po prohraném hlasování o důvěře Rusnokově vládě by se postupně rozdrobila.) Pokud by se totiž pravice „zasekla“ a jenom trucovala, ČSSD a také KSČM by jí vypálily cejch kazisvětů, kteří místo aby činili občanům dobro, sobecky jim škodí. To by si před blížícími se volbami jistě česká pravice rozmyslela, jít ve štítu s takovým cejchem do příštích voleb.
Volby v předčasném termínu
Existuje však ještě jedna možnost – že by po pádu Rusnokovy vlády dospěla pravice s levicí přece jen k dohodě o rozpuštění sněmovny a o volbách v předčasném termínu. Ale jak už jsme naznačili, takové rozhodnutí by muselo padnout někdy do konce září, aby šedesátidenní lhůta pro „předčasné“ volby nepřekryla vánoční svátky či se nepřekulila do příštího roku.
Volbami do sněmovny v předčasném termínu bychom přišli o dvě výhody – o potenciálně vyšší volební účast a o několik set milionů korunPřitom prezident Zeman už dříve prohlásil, že volby v řádném termínu míní vypsat tak, aby v květnu 2014 proběhly současně ty do Poslanecké sněmovny i do Evropského parlamentu. K „evropským“ volbám by přišlo více voličů, než bývá zvykem, a ušetřilo by se pár set milionů, na které každé takové volby přijdou státní pokladnu.
Volbami do sněmovny v předčasném termínu bychom o obě výhody – o potenciálně vyšší volební účast a o několik set milionů korun – přišli. A to by bylo neodpustitelné, pokud by se měly konat na dohled řádnému termínu příští rok v květnu.
