Lidovky.cz

Podpora učitelů by mohla zvýšit kvalitu druhého stupně „základek“

  19:03
Viníkem útlumu druhého stupně základních škol není jen existence víceletých gymnázií, jak někteří uvádějí. Odpovědnost nesou i ředitelé „základek“, kteří zaměstnávají – mnohdy kvůli nedostatku kvalitních lidí – nekvalifikované a neodborné učitele. Česká školní inspekce na to upozornila již před léty, situace se ale zatím nezlepšila.

Rozdíl mezi základní školou a víceletým gymnáziem. foto: Lidové noviny

Druhý stupeň českých základních škol (ZŠ) trpí. Na vině je pošramocená pověst, odliv žáků na víceletá gymnázia i neodbornost učitelů. Česká školní inspekce na to upozornila již před léty, situace se ale zatím nezlepšila. „Druhý stupeň základních škol je nejrizikovějším článkem českého vzdělávacího systému,“ řekl Miroslav Hřebecký, programový ředitel organizace EDUin. Dobrá ZŠ se dnes podle něho pozná, že z ní děti neodcházejí na víceletá gymnázia.

„Ve školství neexistuje krátká cesta. Mám za to, že investice do podpory učitelů, nejen druhého stupně, ale obecně učitelského povolání, společně s novým způsobem financování mohou zvednout kvalitu druhého stupně,“ sdělil ministr školství Robert Plaga (za ANO). „Ale tím neříkám, že všechny jsou na tom špatně. Není to rozhodně pravda,“ zdůraznil. „Osmiletá gymnázia děti nenakopnou do nadoblačných výšin. Studijní progres tam dost často bývá obdobný se standardní základkou,“ dodal.

Rozevírání společenských nůžek

Viníkem útlumu druhého stupně základních škol není jen existence víceletých gymnázií, jak někteří uvádějí. Odpovědnost nesou i ředitelé „základek“, kteří zaměstnávají – mnohdy kvůli nedostatku kvalitních lidí – nekvalifikované a neodborné učitele. Vyučující navíc dostatečně nespolupracují. Programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký míní, že osmiletá gymnázia by bylo ideální postupně zrušit či aspoň zredukovat. Dle něho na víceletých gymnáziích nejsou nejchytřejší děti, nýbrž z dobrých rodin, jež mají ambice i peníze zaplatit jim drahý přípravný kurz na přijímačky.

Víceletá gymnázia jsou zdrojem nerovností ve vzdělávacím systému a neplní původní smysl, s nímž byla zakládána, tedy vzdělávání pro pět procent nejnadanějších. To by stát neměl dopustit. Obrovsky to rozevírá společenské nůžky. Většina pokrokových států je naopak zavírá.

„Víceletá gymnázia jsou zdrojem nerovností ve vzdělávacím systému a neplní původní smysl, s nímž byla zakládána, tedy vzdělávání pro pět procent nejnadanějších. To by stát neměl dopustit. Obrovsky to rozevírá společenské nůžky. Většina pokrokových států je naopak zavírá, my se tímto blížíme spíš někam k Africe. Máme malé rozdíly mezi jednotlivými vrstvami společnosti, ale ve školství je to paradoxně naopak,“ uvedl Hřebecký. Opačný názor zastává senátor a dlouholetý ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička (za STAN).

„Rušení víceletých gymnázií je v současné době nereálné, protože je to naprosto neprůchodné občansky i politicky,“ řekl. „Není správnou cestou rušit gymnázia. Naopak je třeba zvýšit kvalitu základních škol. A to nepůjde bez výborných učitelů,“ dodal Růžička. Souhlasí s ním i plzeňský primátor Martin Baxa (ODS), který léta učil na gymnáziu v západočeském městě: „Jako primátor vím, že si ředitelé základních škol stěžují na odchod šikovných dětí na víceletá gymnázia. Na druhou stranu si však české školství nemůže v tuhle chvíli dovolit další systémovou změnu.“

Více než dvojnásobek

Ministr školství Plaga se k rušení víceletých gymnázií zatím staví zdrženlivě. „Má smysl napřed podpořit druhý stupeň a pak se bavit o redukci víceletých gymnázií,“ zdůraznil. To, že ze třídy odejdou talentovaní jedničkáři, nemusí být pro kolektiv vždy pohromou. Dostanou šanci do té doby dvojkaři, již se báli projevit; náhle se stanou tahouny a vyletí. To je případ 12letého Filipa, který celý první stupeň balancoval mezi jedničkami a dvojkami. Prošel placenou přípravou, ale na osmileté gymnázium se nedostal. Přešel na jinou základku, jejíž druhý stupeň nabízel i matematickou větev.

To, že ze třídy odejdou talentovaní jedničkáři, nemusí být pro kolektiv vždy pohromou. Dostanou šanci do té doby dvojkaři, již se báli projevit; náhle se stanou tahouny a vyletí. Podle původního záměru mělo na víceletá gymnázia odcházet nejvýš pět procent školáků. Nyní je jich více než dvojnásobek. A zdaleka se to netýká jen Prahy a dalších větších sídel.

Dnes si nemůže svůj krok vynachválit. „Jsem tady šťastný. Škola mě baví, děláme zajímavé projekty, kolektiv je skvělý,“ řekl Filip z Prahy 5. Navíc se může věnovat i basketbalu, což by jako student osmiletého gymnázia musel nejspíš omezit; volný čas by trávil nad učebnicemi. Na řadu mimoškolních aktivit byla nucena zapomenout 14letá Klára, studentka elitního pražského víceletého gymnázia. „Denně se učím tak do osmi, půl deváté. Zejména první roky byly záhul, ale už jsem si zvykla a tolik mi to nevadí. Jednou chci na medicínu a tam se prý učí ještě mnohem víc,“ řekla.

Pro Kláru a jí podobné jsou školy typu víceletých gymnázií dělány. Zbytek dětí však na nich dle odborníků trpí. „Pro ultrasoutěživé typy je to vhodné, ale těch je ve třídě tak 15 procent,“ uvedl Hřebecký. Podle původního záměru mělo na víceletá gymnázia odcházet nejvýš pět procent školáků. Nyní je jich více než dvojnásobek. A zdaleka se to netýká jen Prahy a dalších větších sídel. „Jsou místa, kde jsou tři třídy ZŠ a jedna třída osmiletého gymnázia. To logicky nasaje třetinu žáků, nikoli pět procent, ne osm nebo deset, s čímž by se dalo žít,“ potvrdil ministr Plaga.

Gymnázia přitahují nadané děti

  • Na osmiletá gymnázia se během roku 2018 hlásilo 18,8 tisíce uchazečů, tedy téměř pětina všech žáků, kteří v tom roce usilovali o přijetí na obor zakončený maturitou. O studium na šestiletých gymnáziích mělo zájem 5,1 tisíce dětí.
  • Nejvíc uchazečů o studium na osmiletém gymnáziu se hlásilo v Praze (5022 uchazečů), nejméně v Karlovarském kraji (579). Co se týče šestiletých gymnázií, je rozdělení zájmu obdobné – vede opět Praha (1957), v Karlovarském kraji se na ně hlásilo jen 28 dětí.
  • Ministr Robert Plaga (za ANO) hovoří o tom, že „gymply“ někde odsají až třetinu nadaných žáků, čímž oslabují základní školy. Hodlá proto „základky“ posílit.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.