„Vylučujeme, aby do vedoucích funkcí byli jmenováni lidé, kteří mají velmi podivnou minulost.“ Těmito ostrými slovy se předseda ODS Petr Nečas při rušení tří oblastních organizací vymezil vůči tehdejšímu šéfovi nuselské ODS Ondřeji Palounkovi. Přestože ho nejmenoval, všem straníkům to bylo jasné – právě Palounek má pověst několikrát trestaného muže. ČESKÁ POZICE získala důkazy.
Mezi občanskými demokraty se o tom roky jenom šuškalo, média to i několikrát zmínila, ale sám Palounek k věci dosud mlčel a jasné důkazy za celou dobu nikdo nepřednesl. ČESKÁ POZICE má k dispozici policejní a soudní dokumenty, které se trestné činnosti kontroverzního podnikatele týkají, a Palounka s nimi konfrontovala při obsáhlém interview z minulého týdne. Nyní samostatně přinášíme téma „Ondřej Palounek a kriminalita“.
Rozhovor o rušení ODS na Praze 4, vztazích Palounka s primátorem Bohuslavem Svobodou a exstarostou Pavlem Horálkem či o tom, kdo je kmotr, a kdo ne, jsme publikovali v úterý 12. března: Boss z pražské ODS Palounek: Jak se chová správný straník.
Napřažená lopata ve sklepě
Podle záznamů byl Palounek v minulosti trestán nejméně pětkrát. Seznam trestných činů je pestrý: loupež, příživnictví nebo krádež. V roce 1985 se tehdy šestnáctiletý Palounek podle opisu trestního rejstříku dopustil podvodu, ovšem Obvodní soud v Praze 9 vzhledem k jeho věku upustil od potrestání.
Sám podnikatel se k věci nevyjadřuje zrovna ochotně. „Je to moje soukromá věc. Ta minulost je stará 25 let, nejsem na to nijak zvlášť hrdý, nicméně je to součástí mého života a už to součástí mého života zůstane,“ sdělil ČESKÉ POZICI Palounek.
Podle záznamů byl Palounek v minulosti trestán nejméně pětkrát. Seznam trestných činů je pestrý: loupež, příživnictví nebo krádež.
Poukazuje zároveň na to, že není jediným významným členem pražské ODS, který s sebou nese škraloup z minulosti. „Pokud to je problém, pak je třeba nahlédnout i mezi opěrné pilíře doktora Bohuslava Svobody, zdali tam nejsou nějaké obdobné příběhy – a nikoli před rokem 1989, ale po roce 1989. Abychom byli fér,“ říká Palounek. Specifikovat, koho má na mysli, ale odmítá. „Já na rozdíl od svobodovců nebudu svoje kolegy, byť stojí na druhé straně barikády, práskat do médií.“
Zkušenost z roku 1985 Palounka od dalšího překračování zákona neodradila. Necelý rok poté se objevil u soudu znovu, a dostal svůj první nepodmíněný trest – jeden rok v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé.
„Vyšetřováním bylo zjištěno a důkazně zadokumentováno, že dne 30. 12. 1985 ve sklepní místnosti obytného domu v Jihlavské ulici donutil pohrůžkou bezprostředního násilí napřaženou lopatou, společně s Janem Š., poškozeného Zdeňka S., aby jim vydal svou bundu a svetr. Palounek pak odnesl odcizené věci z místa činu pryč,“ stojí v policejních záznamech.
Podle jiného dokumentu SNB se „ohrožování napřaženou lopatou“ dopustil Palounkův spolupachatel, zatímco budoucí významný člen ODS u toho „pouze“ asistoval. V souladu s touto interpretací hovoří i Palounek. „S čistým svědomím říkám, že jsem nikoho s lopatou ve sklepě neohrožoval,“ říká dnes bývalý šéf nuselské ODS.
K dalšímu trestu byl odsouzen v roce 1987. „Za převržený koš u Národního divadla jsem dostal 1000 korun pokuty nebo alternativně 14 dní ve vězení. V té době se některé věci posuzovaly jinak než dnes,“ zní jeho vysvětlení.
Palounek se rozhodl pro pokutu, nicméně k soudu se tentýž rok vrátil ještě jednou. Tentokrát šlo podle dokumentů o trestný čin neoprávněného užívání motorového vozidla a o příživnictví, což Obvodní soud v Praze 1 ocenil sazbou jednoho roku.
Přestože některá tvrzení z dokumentů Palounek rozporuje, nabídku ČESKÉ POZICE, aby do nich nahlédl a řekl, zda jde případně o falza, odmítá: „V těch policejních spisech se jistě najde mnohé. Zejména v těch před rokem 1989.“„Jmenovaný rukou rozbil čelní sklo u autobusu zn. Karosa, SPZ KDA 04-76, trasa Praha – Pec pod Sněžkou,“ zapsali si v roce 1999 policisté z pražské Libně
Organizovaná loupež
Největší „zářez“ pražského podnikatele se datuje do června 1988, tedy krátce před jeho dvacátými narozeninami – a pouhé dva týdny po opuštění vězení za předešlý trestný čin. Tehdejší dělník ČKD se podle policistů dopustil vloupání do bytu ve Slezské ulici, kde odcizil šperky a mince v celkové hodnotě 100 tisíc korun československých. Před domem přitom hlídali další dva Palounkovi kolegové, tehdy mladiství.
Sám Palounek policejní verzi odmítá. „Cože?“ nahlíží do dokumentů. „Ne, to není loupež, pane redaktore. Moje hloupost, že jsem od dvou mladých chlapců překoupil nějaké věci, aniž bych se zeptal, zda je náhodou neukradli.“
Palounek přednáší tuto interpretaci i přesto, že byl následně odsouzen k pětiletému trestu ve druhé nápravné skupině za krádež. Týkala se ho ovšem amnestie Václava Havla z 1. ledna 1990.
A v roce 1995 mu byl tento trestný čin zahlazen. „Zprávy o pověsti odsouzeného neobsahují negativní poznatky. Lze mít za to, že odsouzený žil řádným životem po výkonu trestu,“ vyhověl Palounkově žádosti Okresní soud v Praze-východ. Podobně mu byly zahlazeny i všechny další tresty, a tak je dnes jeho trestní rejstřík čistý.
Zcela bezproblémový ovšem Palounek nebyl ani po listopadové revoluci. V roce 1999 se měl podle policejních záznamů dopustit poškozování cizí věci. „Jmenovaný rukou rozbil čelní sklo u autobusu zn. Karosa, SPZ KDA 04-76, trasa Praha – Pec pod Sněžkou,“ zapsali si policisté z pražské Libně.
„To je možné, že to tam je, ale nic takového se nestalo. Rozhodně jsem za to nebyl vyšetřován ani souzen,“ řekl k tomu Palounek.
Dobrá pověst trestance
Pověst několikrát trestaného muže rozhodně není v politice něčím obvyklým. Taková minulost by mohla podporovat anonymní zvěsti z ODS, podle kterých se měl Palounek v některých situacích v rámci dosahování svých cílů dopouštět vyhrožování, nebo dokonce vydírání.
O tom, že by se snad Palounek dopouštěl vyhrožování nebo dokonce vydírání, zatím nikdo veřejně a na záznam nepromluvil
Sám stále ještě člen ODS Palounek to však razantně odmítá: „Jestli někdo tvrdí, že se z mé strany setkali s vyhrožováním nebo s vydíráním, ať sem přijdou a řeknou to. Já si teda nevzpomínám, že bych někomu vyhrožoval nebo někoho vydíral.“
Ve prospěch jeho verze mluví i fakt, že zatím nikdo o těchto údajných praktikách nepromluvil veřejně a na záznam. „Mně tohle přijde nefér, že anonymní zdroj něco tvrdí. Prostě to se nestalo, ať se na mě nikdo nezlobí, ale to se nestalo. Pokud si to prostě ti žurnalisté přímo nevymýšlí, tak ty anonymní zdroje prostě lžou,“ konstatuje Palounek.