Prezidentští kandidáti se utkali v další moderované debatě, tentokrát na téma zahraniční politiky a bezpečnosti. Diskusi uspořádalo Informační centrum o NATO spolu s vysokou školou CEVRO Institut. Před publikem stála ryze mužská sestava – Jiří Dienstbier, Vladimír Dlouhý (o jeho kandidatuře bude ještě rozhodovat Nejvyšší správní soud), Jan Fischer, Přemysl Sobotka a Miloš Zeman. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg poslal přes videozáznam „zdravici“.
Jaké mají uchazeči o nejvyšší státní funkci názory na zahraniční a bezpečnostní politiku České republiky? Například kolik peněz má ČR vydávat na obranu? Bylo hlasování proti Palestině v OSN správným rozhodnutím české diplomacie? Měl by prezident navštívit české vojáky v Aghánistánu?
Nevyhraněný Fischer
Jan Fischer, jeden z favoritů volby podle průzkumů veřejného mínění, přirovnává zahraniční politiku k „budování značky“. Stěžejním úkolem prezidenta je dle něho přinášet do mezinárodního prostoru nová témata. Fischer se domnívá, že koncepce zahraniční politiky by měla vzniknout na základě „otevřené debaty nejen mezi vládními paláci, ale také se zástupci občanské společnosti, akademiky a médii“. Za své hlavní priority v této oblasti považuje rozvojovou a humanitární pomoc a ochranu lidských práv.
Fischer se nerad staví do vyhraněné pozice u čehokoliv, co zavání ideologií. Stejně jako se odmítá identifikovat s pravicí, či levicí, nechce se nechat zaškatulkovat mezi euroskeptiky, nebo eurooptimisty. Jak říká, je zkrátka evropským kritikem, který považuje za důležité, aby ČR hrála v Evropské unii výraznější partie.
Společná evropská obrana
Pět debatérů se shodlo, že základ zahraniční politiky musí tvořit aktivní účast Česka v Severoatlantické alianci a EU. Dva levicoví kandidáti – Dienstbier a Zeman – se však již neshodli, co by mělo být prioritním úkolem české armády.
Kandidát sociální demokracie Jiří Dienstbier vidí klíčovou roli českých vojáků v obraně vlastního území. Několikrát také zdůraznil, že EU by měla pokračovat ve větší integraci z hlediska společné bezpečnosti a převzít v této oblasti víc odpovědnosti.
Zeman: „Náboženský fundamentalismus by měl být základním nepřítelem a terčem naší bezpečnostní politiky.“Oproti tomu bývalý premiér Miloš Zeman považuje za největší hrozbu současnosti teroristické skupiny, proto by na prvním místě vyslal tuzemské vojsko na spojenecké mise do zahraničí. „(Americký politolog Samuel) Huntington měl pravdu. Probíhá zde i nadále střet civilizací. Náboženský fundamentalismus by měl být základním nepřítelem a terčem naší bezpečnostní politiky. Teroristé se mstí všem, kdo vyznávají jiné hodnoty než oni. Armáda ČR by se měla profilovat v oblastech, které nejlépe ovládá, jako jsou polní nemocnice a chemické jednotky,“ vysvětlil Zeman. V budoucnu by i on přivítal větší snahu EU o sjednocení obranné politiky, konkrétně o společné nadzvukové letectvo. V současnosti však prý stíhací letouny, které si republika pronajímá od Švédů, naše bojové jednotky potřebují.
Odlišný názor má kandidát vyslaný občanskými demokraty. Přemysl Sobotka se držel linie rezervovaného postoje ODS vůči těsnější spolupráci EU. Domnívá se, že „bychom v bezpečnostních otázkách neměli vytvářet paralelní struktury k NATO“. Stanovisko zdůvodňuje především nejednotností EU jak v zahraničních, tak v bezpečnostních otázkách.
Magická dvě procenta
Debata se následně stočila k výši výdajů na obranu, které v minulých šesti letech klesaly. Jak uvedl před časem pro ČTK generál Jiří Šedivý, finance na obranu se u nás snižují dokonce nejrychleji v celé Severoatlantické alianci. Ta doporučuje svým členům vydávat na tyto účely alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu. Česká republika má pro letošní rok schváleny výdaje ve výši 1,11 procenta (zhruba 43,5 miliardy korun). Premiér Petr Nečas se však zavázal, že se v příštích dvou letech nebudou dál snižovat.
Dientsbier: „Dosažení dvouprocentních výdajů na obranu je naprostá iluze.“Z hlediska objemu prostředků na českou obranu si Zeman a Dientsbier notovali. Oba se otřeli o známé korupční kauzy ministerstva obrany, jako byl nákup vozů Iveco a Pandur nebo letadel Casa. „Pokud se zefektivní výdaje, bez zřetelné korupce, potom můžeme uvažovat o mírném zvýšení výdajů,“ uvedl Miloš Zeman. Jiří Dientsbier k tématu dodal: „Dosažení dvouprocentních výdajů na obranu je naprostá iluze. I jiné země jako Německo nebo Británie plánují škrty v obranných rozpočtech. Vidím však prostor pro úspory kvůli předraženým zakázkám nebo s ohledem na společnou evropskou obranu.“
Ekonom Dlouhý při této příležitosti vládě vytkl, že se zarputile snaží dosáhnout výhledově vyrovnaného rozpočtu. Pokud by kabinet slevil z drastických úsporných opatření, pak by si uměl představit přibližování k magické hranici dvou procent výdajů na obranu. Rozhodně se však podle něho nesmí rozpočet na obranu dále snižovat. S tímto stanoviskem souhlasil i Jan Fischer: „Každý nesmírně oceňuje naší působnost v misích, ale na druhé straně bychom měli dát najevo vůli a trend přibližování ke dvěma procentům na armádu.“
Výlet do Afghánistánu
Pokud se v příštím roce stane novou hlavou státu někdo z diskutujících kandidátů, mohou se čeští vojáci sloužící v Afghánistánu začít připravovat na jeho návštěvu. Do jednoho by se údajně vypravili české vojáky osobně podpořit a poděkovat jim. Zajímavé totiž je, že doposud ani jeden z prezidentů – coby vrchní velitel ozbrojených sil – naše základny v této neklidné zemi nenavštívil.
„Pro mě jsou vojáci v Afghánistánu elitou. To, že tam nebyli žádní čeští prezidenti, považuji za chybu,“ řekl Sobotka. Prozatím to vypadá, že budoucí prezident bude tuto možnost opravdu mít. Vláda českým jednotkám prodloužila mandát účasti ve spojenecké misi ISAF o další dva roky.
Palestina byla správným rozhodnutím
Pět přítomných kandidátů se mělo také vyjádřit k nedávnému rozhodnutí české vlády, která ve Valném shromáždění OSN jako jedna z mála hlasovala proti návrhu na udělení nečlenského pozorovatelského statutu Palestině.
O události jsme v uplynulých dnech publikovali tyto články:
Kromě Jiřího Dienstbiera, který jako jediný oficiální postoj ČR kritizoval, všichni rozhodnutí české diplomacie podpořili. „Domnívám se, že tento konflikt (Izraele a Palestiny – pozn. red.) lze řešit jen přímým jednáním obou aktérů. Jaká bude úloha Hamasu? Považuji jej za teroristickou organizaci. Za třetí, spojené národy byly vždy považovány za automatický hlasovací stroj v neprospěch Izraele, tato skutečnost to jenom prohloubí,“ nechal se slyšet Vladimír Dlouhý.
„Hlasování České republiky jsem uvítal. Ale jsem hluboce přesvědčen, že výsledek není pozitivním příspěvkem k dalšímu vývoji a k mírovému uspořádání věcí na Blízkém východě. Proto také oceňuji, že Česká republika našla odvahu, i když věděla, že v tom v Evropské unii budeme sami,“ nastínil svůj názor Jan Fischer. I Sobotka pochopitelně vyjádřil spokojenost s rozhodnutím koaliční vlády. A dodal: „Je pro mě překvapením, že s teroristy se začíná vyjednávat místo toho, aby se potírali. Jestliže někteří politici jsou ochotni jednat s Hamasem, jsem přesvědčen, že se páchá velký hřích.“ Zeman vyslovil obavu, že kvůli výsledku hlasování se mírový proces pouze zbrzdí.
Při testu se zapotili
Během debaty si moderátor Martin Ehl připravil pro kandidáty překvapení, a jak se ukázalo, poměrně nepříjemné. Sada otázek měla prověřit, do jaké míry znají debatéři poměry v české armádě. Nikdo z přítomných pánů například nevěděl, kolika vojáky v současnosti disponuje česká armáda. Ke správnému číslu, 21 224, se nejvíce přiblížil Sobotka a Fischer, kteří tipovali 30 tisíc. Nejméně reálný byl odhad Dlouhého, který číslo více než dvojnásobně přestřelil.
Dlouhý: „Můj krejčí pro generály šije, proto si myslím, že by jich mohlo být pod stovku, tak devadesát.“Ještě záludnější se jevila otázka, kolik slouží v armádě aktivních generálů. V tipovací soutěži opět zazářil Sobotka s odhadem třicet. Na chvostě tentokrát zůstal Zeman, který odpověděl, že by jich mohlo být kolem 120. V zápětí se za svou neznalost zastyděl a vyzval generála Šedivého, který seděl v publiku, aby potvrdil, že organizátory uvedený počet 26 je správný. Unikátně odpověděl Dlouhý: „Můj krejčí pro ně (generály) šije, proto si myslím, že by to mohlo být pod stovku, tak devadesát.“
Výsledky testu by tedy rozhodně na jedničku nebyly, někteří potenciální vrchní velitelé ozbrojených sil se pohybovali spíše na hranici propadnutí. Třeba si ale do ledna, kdy se prezidentské volby uskuteční, problematiku ještě nastudují.
Videozáznam téměř dvouhodinové debaty