Podíl zelené energie má zvýšit i výstavba slunečních elektráren

V roce 2030 má z obnovitelných zdrojů energie dle nové směrnice Evropské unie vznikat 32 procent energie používané k výrobě elektřiny, v dopravě i k vytápění. Nyní tento podíl v Česku činí zhruba 15 procent. K tomu bude třeba více solárních elektráren více než při stavební mánii v letech 2009 a 2010, jež vedla ke zdražení elektřiny.

Roman Šitner 21.8.2018
Solární panel (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Solární panel (ilustrační foto) | foto:  František Vlček, Lidové noviny
Solární panel (ilustrační foto)

Před jedenácti lety si Evropská unie uložila, že do roku 2020 bude pětina procent energie pocházet z obnovitelných zdrojů. V České republice zakrátko odstartoval už legendární solární boom, který stál zákazníky a občany jen loni 47 miliard korun a dal vzniknout kastě solárních baronů. Nyní Česko řeší, jak se postaví k novému evropskému cíli, a to bez tak obrovských excesů. V roce 2030 má z obnovitelných zdrojů energie (OZE) podle nové směrnice EU vznikat už 32 procent veškeré energie využívané k výrobě elektřiny, v dopravě i k vytápění. Nyní tento podíl v Česku činí zhruba 15 procent.

Cesty, jak toho dosáhnout, navrhne pracovní skupina ministerstva průmyslu, do konce roku má plán schválit vláda a odeslat do Bruselu. Domácí i zahraniční experti se shodují, že ve všech scénářích bude potřeba masivní výstavba solárních a větrných parků. „Odhadujeme, že zhruba čtvrtina elektřiny se bude v Česku v roce 2030 vyrábět z obnovitelných zdrojů,“ říká mluvčí energetické firmy ČEZ Roman Gazdík. Podobně to vidí i energetický expert Edvard Sequens, který se podílel na vzniku energetické koncepce ČR. To by znamenalo, že se podíl zelených zdrojů musí oproti dnešku téměř ztrojnásobit.

Plán budoucnosti energetiky

Solárních elektráren bude třeba více než při stavební mánii v letech 2009 a 2010, která vedla ke zdražení elektřiny i řadě trestních stíhání. „Abychom tomu předešli, chystáme novelu zákona o podporovaných zdrojích, kterou by se měl zavést systém aukcí,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová. Inspiraci si resort bere z Německa, kde nové zelené elektrárny stavějí ti, kteří chtějí nejnižší podporu. EU odhaduje, že Česko bude muset během další dekády do zelené energie a energetických úspor investovat 282 miliard až 1,2 bilionu korun.

Česko chystá plán budoucnosti energetiky. Měl by stát na vyšším podílu solárních i větrných zdrojů. Na rozdíl od minulosti by se ale mohly obejít téměř bez dotací. Záležet ale bude na tom, jakým směrem se národní klimaticko-energetický plán nakonec vydá.

Česko proto chystá plán budoucnosti energetiky. Měl by stát na vyšším podílu solárních i větrných zdrojů. Na rozdíl od minulosti by se ale mohly obejít téměř bez dotací. Záležet ale bude na tom, jakým směrem se národní klimaticko-energetický plán nakonec vydá. Že je stavba nových solárních a větrných elektráren nejpravděpodobnější řešení, jak splnit evropské cíle snižování skleníkových plynů pro rok 2030, zaznívá z celé Evropy.

„Když se podíváme na dostupné potenciály obnovitelných zdrojů v podmínkách České republiky a jejich dnešní využívání, je to právě sluneční a větrná energie, které se nám k využití nabízejí, ale potenciál je tu ještě pořád v zemědělství v získávání a využití bioplynu,“ předpokládá expert na energetiku Edvard Sequens. Největší prostor by mohly dostat solární elektrárny. A to i když i ty větrné mají stále spoustu zastánců. Důvodů je několik.

Česko se teprve rozhodne

Prvním je příliš komplikovaná stavba větrných elektráren, jejichž povolování nyní trvá i sedm let. Dalším je klesající cena a rostoucí efektivita fotovoltaických panelů, což je pokrok, který se u větrných elektráren v takové míře neděje. „U fotovoltaických elektráren jsou nyní v Německu ceny vykupované elektřiny na desetině toho, co o dekádu dřív, a blíží se cenám, za které se prodává elektřina na burze,“ popisuje mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík. Jinými slovy blíží se doba, kdy se solární parky obejdou zcela bez podpory.

Česko se teprve rozhodne, nakolik se bude na zvyšování podílu OZE v Evropě podílet. V Bruselu se pak plány členských zemí mají dát dohromady a do konce příštího roku vzniknout definitivní plán. Stále je tu možnost držet se zkrátka a zelenou energii zkusit nechat na dalších zemích.

Ke splnění nových cílů bude třeba nové zdroje budovat za deset let, kdy budou náklady na solární energii nižší než dnes. To se ale týká velkých solárních parků. Elektřina z panelů na střechách domů zůstává především kvůli vyšším počátečním investicím do montáže i technologií i násobně dražší. Energetický plán má řešit, zda jít cestou levnější energie ze solárních parků na polích, nebo dotovat dražší energii ze střech. Ekologové tlačí, aby Česko neřešilo jen cenu a elektrárny na střechách podporovalo.

Česko se teprve rozhodne, nakolik se bude na zvyšování podílu OZE v Evropě podílet. V Bruselu se pak plány členských zemí mají dát dohromady a do konce příštího roku vzniknout definitivní plán. Stále je tu možnost držet se zkrátka a zelenou energii zkusit nechat na dalších zemích, například na severu Evropy, kde fouká více větru, nebo na jihu, kde více svítí slunce. To se ale nemusí vyplatit. S evropskou podporou by mohly vzniknout zdroje mimo Česko.

Změna podpory

Navíc dle studie University College Cork a Imperial College London a ETH Zürich větrné a solární energii pomáhá, je-li rozprostřena po Evropě. Pak lépe odolává stále složitějšímu odhadu vývoje počasí a jeho výkyvům. Podle ní může minimálně 35 procent evropské elektřiny pocházet jen z těchto dvou zdrojů, a to za konkurenceschopné ceny. Ve všech scénářích mají být nižší než u elektřiny z uhlí. Řada studií se v minulosti věnovala jen jednotlivým zemím a v takto omezených případech se slunce i vítr jevily jako nevyzpytatelné a problematické zdroje, v celoevropském měřítku už ale fungovat mají.

Podpora zelené energie se má oproti minulosti změnit. Zatímco dříve stát centrálně stanovil výkupní cenu a vytvořil tak drahý solární boom, během uplynulé dekády došlo k poučení. V Evropě se prosazují aukce, kdo chce nejmenší podporu.

Česká energetická koncepce se bude muset s rostoucím podílem obtížně odhadovatelných zdrojů vypořádat. Solární a větrné elektrárny mají při výrobě přednost před ostatními – výrobní náklady jsou v nich výrazně menší než v uhelných, jaderných nebo plynových elektrárnách. I když je jednou z nejdražších energií ta z plynu, mohla by nevyzpytatelné slunce a vítr jistit. Je nejsnadnější tyto zdroje postavit a podle potřeby vypínat a zapínat.

Podpora zelené energie se má oproti minulosti změnit. Zatímco dříve stát centrálně stanovil výkupní cenu a vytvořil tak drahý solární boom, během uplynulé dekády došlo k poučení. V Evropě se prosazují aukce, kdo chce nejmenší podporu. Český příklad také ukázal, že je drahé snažit se evropské cíle předstihnout. Státy, které se snaží dostat k cílům roku 2020 až nyní, například Nizozemsko, to dělají násobně levněji.

Energetický cíl 2030

  • EU chce výrazně zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie. Do roku 2020 má cíl 20 procent, do roku 2030 by měl podíl vzrůst na 32 procent.
  • Stanovené cíle počítají také s poklesem spotřeby energie, která má být oproti současnosti nižší o 32,5 procenta. Bude tak nutné zavést efektivnější dopravu, úspory při vytápění i energeticky šetrnější spotřebiče.
  • Celkové náklady se jen pro Česko odhadují na 300 miliard až 1,2 bilionu korun.

Počet příspěvků: 3, poslední 22.8.2018 11:59 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.