Vypadá to na seriózní roztržku. Věřitelé zadlužené developerské společnosti ECM Real Estate Investments (ECM) přihlásili u Městského soudu v Praze pohledávky v celkové výši 9,44 miliardy korun. Insolvenční správce ECM Ivo Hala ale uznal platnost jen necelých dvou miliard z těchto závazků. To si dotčení zahraniční investoři nechtějí nechat líbit. Naznačují, že Hala upřednostňuje vlastní zájmy či zájmy lokálních věřitelů. Ten takové úvahy odmítá.
Zkrátka přišli hlavně držitelé eurobondů (ISIN XS0319645981) vydaných v roce 2007 se splatností 9. října letošního roku. Mezi nimi figuruje například UniCredit Bank, Royal Bank of Scotland, Lehman Brothers International či Credit Suisse Securities. Dohromady tato skupina věřitelů – velkých mezinárodních bank, institucí a fondů, kterou od května loňského roku zastupuje Astin Capital Management Limited, disponuje dluhopisy v hodnotě 125 milionů eur, tedy za více než tři miliardy korun.
Dle informací ČESKÉ POZICE napsal Charles Bray, CEO společnosti Astin Capital, jako zmocněnec zklamaných držitelů eurobondů, dopis insolvenčnímu správci ECM. V něm mimo jiné konstatuje, že dle názoru věřitelů nebyly jejich požadavky správě prozkoumány a že odmítnutí ukazuje buď na nedostatek profesionálního pochopení mechanismu a struktury mezinárodní emise dluhopisů, upřednostnění jiných věřitelů či kombinaci obojího. V dopise též Halu upozorňuje, že jeho úkolem je činit vše v zájmu společnosti, aby z toho mohli profitovat všichni věřitelé.
Nejste věřitelé!
Ivo Halu jmenoval insolvenčním správcem ECM koncem května předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Právník Hala, v jehož kanceláři působí advokát a kontroverzní byznysmen Petr Sisák, zdůvodnil popření pohledávek držitelů eurobondů následovně: „Dluhopisy ISIN XS0319645981 jsou dle Emisních podmínek vydány ve formě sběrného dluhopisu, vyměnitelného za konečné dluhopisy. Sběrný dluhopis je uložen u společného depozitáře. Společný depozitář drží dluhopisy jménem zúčtovacích systémů. Zúčtovací systémy zase drží dluhopisy jménem a na účet jednotlivých držitelů dluhopisů. Společný depozitář také provádí zúčtování všech plateb vůči ECM. S ohledem na uvedené po dobu, co dluhopisy existují pouze ve formě sběrného dluhopisu, je za vlastníka dluhopisů považován pouze společný depozitář a držitelé dluhopisů nemají vůči dlužníkovi žádné přímé nároky.“
Řečeno srozumitelněji - po dobu existence sběrného dluhopisu je držitel dluhopisu věřitelem zúčtovacích systémů, ten zase věřitelem depozitáře a ten teprve věřitelem ECM. Dle Haly měl přihlásit pohledávku bezprostřední věřitel, tedy depozitář. S tímto názorem se však majitelé cenných papírů neztotožňují.
Zástupce Astin Capital v dopise Halovi uvádí, že pokud bude pokračovat v jednání ve vlastním zájmu nebo cizím, pravděpodobně ku prospěchu lokálních investorů, budou prý věřitelé nuceni podniknout všechny právní kroky proti insolvenčnímu správci a proti postupu insolvenčního řízení.
Hala své vyjádření k dopisu od Astin Capital zveřejnil prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Mimo jiné konstatuje, že řádně plní veškeré své povinnosti a při výkonu funkce postupuje s odbornou péčí. „Zásadně odmítám, že bych byl v jakémkoli poměru k některému z věřitelů ECM nebo jejich zástupcům… Rozhodně odmítám, že bych stranil nebo jinak zvýhodňoval kteréhokoliv z dlužníkových věřitelů,“ píše ve vyjádření Hala. Zároveň dodává, že si vyžádal revizní právní stanovisko týkající se vlastnictví eurobondů.
Přezkum přihlášených pohledávek se bude konat 20. července. Zákon stanovuje, že věřitel, jehož pohledávka byla popřena, má možnost se bránit u insolvenčního soudu ve lhůtě třiceti dnů od přezkumného jednání, nejpozději pak patnáct dnů od vyrozumění o popření, pokud se přezkumného jednání neúčastnil. Popření či uznání pohledávky má vliv na hlasovací právo ve věřitelském výboru.
Pokračování, nebo konec za hubičku?
Držitelé eurobondů, jsou dle hodnoty cenných papírů, největšími věřiteli ECM. Pokud by byly jejich pohledávky uznány, byli by to právě oni, kdo by rozhodoval o budoucím osudu developerské firmy. Ve hře je konkurz nebo restrukturalizace. V prozatímním věřitelském výboru zasedla Česká spořitelna, která byla zvolena jeho předsedou, Volksbank, Astin Capital, Generali Pojišťovna, CA Immobilien Anlagen, UniCredit Bank a Glancus ze skupiny PPF. Glancus jako jediný z věřitelů požadoval již od počátku insolvenčního řízení řešení situace konkurzem, nikoli reorganizací.
Vedení ECM zpracovalo čtyři scénáře, které 27. června prezentovalo věřitelům, insolvenčnímu správci a insolvenčnímu soudu. V úvahu připadá reorganizace formou řízené likvidace, reorganizace formou řízené likvidace s možným restartem firmy, reorganizace, jejíž podstatou bude omezený development pěti projektů, a konkurz. ECM v materiálu konstatuje, že „z pohledu dlužníka se jako nejvýhodnější pro věřitele jeví varianta číslo tři, to je reorganizace s omezených developmentem, která by pro věřitele znamenala nejvyšší návratnost jejich pohledávek. Tato varianta konkrétně spočívá v restrukturalizaci pohledávek věřitelů, v pokračování pěti stávajících projektů z portfolia dlužníka a v jejich zpeněžení po dokončení developmentu.“
Pokud věřitelé zvolí za optimální tuto variantu, pak by dle propočtů ECM činil do konce roku 2012 příjem pro nezajištěné věřitele 52,8 milionů eur a dalších 8,4 milionů eur by získali do konce roku 2015 jako podíl na zisku. Zároveň je jim přislíben zisk majoritního podílu ve firmě. Z portfolia projektů doporučuje management ECM pokračovat v pěti, a to Epoque Residence a Epoque Office, které jsou součástí rozsáhlého projektu City na pražské Pankráci, Poznaň Residence, Shopping Center České Budějovice a Shopping Center Kaskády Zlín.
Vycházíme-li z kalkulací ECM, pak reorganizace firmy a pokračování v developerské činnosti, byť v omezené míře, vychází pro věřitele jako nejvýhodnější možnost. Jenže to, zda bude tato eventualita skutečně odhlasována, není zdaleka jisté. Převahu totiž může získat názor některých investorů, že nejlepší je nechat ECM zkrachovat a zajímavá aktiva pak získat „za hubičku“.