Objednala si boty, které dlouho sháněla, a na hezky vyhlížejícím e-shopu za ně zaplatila předem. Až při pohledu do internetového bankovnictví Jana z Prahy zjistila, že peníze odešly na účet s evidentně čínským jménem. Po třech měsících jí přišel miniaturní balíček s nápisem „dámská obuv“, v němž byly sluneční brýle. Měla ale vlastně štěstí. Většině ostatních podvedených nepřijde nic. S rostoucí oblibou internetového nakupování roste i agresivita a vynalézavost podvodníků. Česká obchodní inspekce (ČOI) zachytí stovky podezřelých e-shopů ročně, jejichž kořeny jsou především v Číně či Hongkongu.
„Ještě v roce 2015 byly na našem varovném seznamu celkem čtyři položky. V současnosti na něj dáváme nové adresy každý den a dnes jich tam je 672,“ líčí mluvčí inspekce Jiří Fröhlich. Společnost dTest jen loni řešila téměř 1800 stížností na nedodání zboží objednaného přes internet. Podvodníci často kupují zaběhnuté domény, o něž původní majitelé už nestojí a které jsou volné. „Doména stojí 145 korun ročně, takže podvodníkům stačí ,prodat‘ jedny boty a mají zaplacené náklady na několik let,“ přibližuje Fröhlich.
Nejčastěji boty a oblečení
Boty, které v podvodných e-shopech evidovaných inspekcí převažují, móda, léčiva nebo elektronika bývají nabízeny i na stránkách, kde by člověk hledal spíš gastronomické služby (www.hospudkausplavu. cz), auta (www.dovozautznemecka. cz) nebo letenky (www.airlevne.cz). Na takové narazila i Jana. „Nakonec jsem našla majitelku domény a ptala se, kdy mi pošle ty boty. Myslela si, že si dělám legraci. Doména jí sice kdysi patřila, ale k organizování lyžařských závodů,“ líčí podvedená zákaznice.
Částky, o něž klienti přicházejí, jsou zpravidla od několika desítek do několika set korun. Někteří poškození proto svou záležitost odloží do šuplíku. Nejčastějším sortimentem, na nějž podvodníci lákají své oběti, jsou boty a oblečení. |
Odborníci klienty vybízejí především k tomu, aby si dávali pozor, zda je z webových stránek patrné, komu patří. „Jakmile chybí jméno obchodníka a jeho další identifikační údaje, takže nevíte, s kým mluvíte, rychle pryč,“ říká výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška. Počet případů, které spotřebitelským organizacím nahlásí oklamaní zákazníci, roste. „Právě dávám na náš seznam další rizikové adresy,“ podotkl mluvčí ČOI. Částky, o něž klienti přicházejí, jsou zpravidla od několika desítek do několika set korun. Někteří poškození proto svou záležitost odloží do šuplíku.
Nejčastějším sortimentem, na nějž podvodníci lákají své oběti, jsou boty a oblečení. Začínají se ale ve více objevovat i nabídky léčiv a potravinových doplňků, samozřejmě „zázračných“. Například web, který se prezentuje jako Central Rheumatology Institute (Ústřední revmatologický ústav), nabízí zázračný preparát na nemocné klouby, jejž prezentuje údajný nominant na Nobelovu cenu prof. Marek Pytlák. Je to však vymyšlená postava, stejně jako spokojení zákazníci, jejichž fotky byly dle ČOI staženy z fotobanky. Podobných vymyšlených profesorů se v internetových obchodech vyskytuje řada.
Zablokování přístupu
ČOI nemá žádné nástroje, kterými by podvodníky zastavila. Zasahovat může, říká její mluvčí Fröhlich, pouze proti kamenným obchodům. Jediné, co může dělat, je prevence, v jejímž rámci občany upozorňuje na pochybné weby, a poskytuje lidem rady, na co si mají dávat pozor. „Zákazníci by měli hlavně dbát, zda je na webu uvedeno, s kým se chystají uzavřít obchod,“ zdůrazňuje Fröhlich. Další symptomy nebezpečného webu: špatná čeština, webová adresa, kde u https:// chybí písmeno s či chybějící hodnocení zákazníků, kteří již přes e-shop nakoupili.
Česká obchodní inspekce nemá žádné nástroje, kterými by podvodníky zastavila. Zasahovat může pouze proti kamenným obchodům. Dobrou službu poskytují některé internetové prohlížeče, které uživatele upozorní na nebezpečný web, případně mu přímo zablokují přístup. A co má dělat zákazník, který už do sítě podvodníků spadl? Správnou cestou je podat trestní oznámení. To je však zdlouhavé a málokdy to vede k cíli. |
Dobrou službu podle Fröhlicha poskytují některé internetové prohlížeče, které uživatele upozorní na nebezpečný web, případně mu přímo zablokují přístup. A co má dělat zákazník, který už do sítě podvodníků spadl? Správnou cestou je podat trestní oznámení. To je však zdlouhavé a málokdy to vede k cíli. Lenka Sikorová LN potvrdila, že se Policie ČR takovými oznámeními zabývá. „Jelikož jsou provozovatelé těchto serverů většinou zahraniční subjekty, práce policie je tím značně ztížená,“ konstatovala. Další možností je reklamace sporné transakce u banky.
Podmínkou je, že klient musí bance doložit odchod peněz ze svého účtu (třeba formou print screenu) i svůj pokus kontaktovat obchodníka (kopií e-mailu či SMS zprávy). „Obecně lze říci, že reklamace se ve většině případů daří vyřešit ve prospěch klienta,“ říká mluvčí Komerční banky Michael Teubner s tím, že jde o stovky případů ročně. Ztráta pak jde na konto banky falešného obchodníka. Pro náhradu českému klientovi není stanoven žádný limit, vše se posuzuje individuálně. „Lidé by ale v žádném případě neměli spoléhat na reklamaci a pouštět se do nespolehlivých transakcí,“ zdůraznil Teubner.
