Počet nabízených míst převyšuje počet nezaměstnaných

Nízká nezaměstnanost má i stinnou stránku: firmy hlásí rekordně vysoký počet pozic, na které nemohou nikoho sehnat. Ke konci září 141 tisíc, nejvíc od října 2008. Nepoměr mezi volnými místy a nezaměstnanými naznačuje hlubší problém systému.

Pracovní trh. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pracovní trh. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Pracovní trh.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) ve čtvrtek 20. října podepsal smlouvu s firmou GE Aviation, která má do konce roku 2022 spustit v Česku výrobu motorů, a vytvořit tak 500 nových pracovních míst. Je ale otázka, pro koho ta místa budou. Nízká nezaměstnanost má i stinnou stránku: firmy hlásí rekordně vysoký počet pozic, na které nemohou nikoho sehnat.

Ke konci září bylo takových 141 tisíc, což je nejvíc od října 2008. A už nejde jen o odvětví průmyslu či vysoce kvalifikované profese. V některých regionech dokonce počet nabízených míst převyšuje počet nezaměstnaných. Například kunovická potravinářská firma Hamé nemůže nabírat tolik nových zakázek, kolik by chtěla, protože nemá dost pracovníků. A není v tom sama, i další společnosti musejí některé příležitosti k výdělku odmítat z důvodu personálního podstavu.

Gastarbeiteři práci nekradou

„Sháníme nejen odborné profese, jako jsou údržbáři, elektrikáři či obsluhy strojů. V současnosti je už obtížné obsadit i standardní dělnické pozice do výroby. Stát by měl zvýšit motivaci lidí skutečně si práci hledat. Nezaměstnanost v Česku je teď de facto nulová, protože kdo chce, práci si najde,“ říká mluvčí Hamé Petr Kopáček.

Levní „gastarbeiteři“ nekradou Čechům práci, k nabídce se dostanou až poté, když o pozici neprojeví zájem nikdo z Česka ani Evropské unie. Potíž je spíše v tom, že jsou ochotnější pracovat za minimální mzdu bez benefitů, což snižuje motivaci zaměstnavatelů k větší štědrosti.

V tom se shoduje i s analytiky. Nepoměr mezi volnými místy a počtem nezaměstnaných naznačuje, že v systému je hlubší problém. Nepracují už v podstatě jen lidé, kteří nechtějí nebo nemohou. Do první kategorie spadají ti, kteří nejsou ochotní se za výdělkem přestěhovat nebo se rekvalifikovat, i když to pro ně v důsledku znamená život na podpoře. Do té druhé patří například lidé před důchodem, pro které mohou být dostupné pozice náročné.

„Důvodem neobsazenosti některých pracovních míst může být i skutečnost, že prostě nejsou mzdově dostatečně atraktivní,“ zhodnotil analytik Akcenty Miroslav Novák. Tuto pozici vyznávají odbory, které brání větší otevřenosti vůči pracovníkům ze třetích zemí, jako je Ukrajina, Mongolsko, Srbsko a Vietnam. Odboráři mají za to, že pořád se má dávat přednost Čechům a obyvatelům Evropské unie.

Třetina by podle nich novou pozici po rekvalifikaci zvládla, s dalším dílem by pomohlo zvýšení nabízených mezd. Levní „gastarbeiteři“ nekradou Čechům práci, k nabídce se dostanou až poté, když o pozici neprojeví zájem nikdo z Česka ani Evropské unie. Potíž je spíše v tom, že jsou ochotnější pracovat za minimální mzdu bez benefitů, což snižuje motivaci zaměstnavatelů k větší štědrosti.

Billboardy s náborovými kampaněmi

Situace je patrná pouhým okem. Po republice se vyrojily billboardy s náborovými kampaněmi od Amazonu po supermarkety a na stále větším počtu výloh restaurací či ubytovacích zařízení visí cedule s nápisem Přijmeme pracovníka. Nouze se nevyhnula ani nejznámějšímu fastfoodovému řetězci. „Postrádáme lidi na řadových pozicích v kuchyni i na pokladnách. Určitě by pomohla možnost zaměstnávat i cizince ze zemí mimo EU a zjednodušení administrativy spojené s pracovně-lékařskými službami,“ uvádí Lucie Dostálová, HR ředitelka McDonald’s.

Po republice se vyrojily billboardy s náborovými kampaněmi od Amazonu po supermarkety

Jde o to, že každý zaměstnanec, který nakládá s potravinami, musí mít zdravotní průkaz. To znamená odjet do místa svého trvalého bydliště pro výpis od svého lékaře a pak zajít s výpisem za závodním doktorem. V restauracích nebo obchodech často pracují studenti, kteří nepobývají v místě, kde mají hlášený trvalý pobyt, takže vyřízení průkazu je stojí hodně času a cestování, což podle zkušeností zaměstnavatelů dost žadatelů o práci odradí.

Druhá věc je ochota Čechů učit se novým věcem a pracovat na svém sebevzdělávání celý život. „Pro pozice na centrále v poslední době často narážíme na komplikaci, jíž je náš požadavek na znalost němčiny,“ popisuje za Lidl jeho mluvčí Zuzana Holá. I to ukazuje, jak už je trh přebraný a že ve svých rekordních polohách se poptávka s nabídkou už nedokážou sejít.

Neochota cestovat a stěhovat

Tradičně největší problém je ve zpracovatelském průmyslu, tam je neobsazenost pozic největší, protože technické obory české studenty dlouhodobě nelákají. „Nedostatek studentů technických oborů se bohužel začíná stávat každodenní realitou. Největším problémem je pro nás generační výměna, zkušení pracovníci postupně odcházejí do důchodu a nedaří se nám nacházet kvalifikované mladé adepty,“ říká Barbora Černá Dvořáková, mluvčí ostravské ocelárny ArcelorMittal.

Neochota cestovat a stěhovat se kvůli zaměstnání patří k výrazným rysům českého pracovního trhu

Stát o problémech ví a snaží se vymyslet, jak by se dalo pomoci. Například ministerstvo práce a sociálních věcí spustí od listopadu nový typ podpory, který má Čechy přimět, aby se za prací pohnuli. Neochota cestovat a stěhovat se kvůli zaměstnání patří k výrazným rysům českého pracovního trhu.

Těm, kdo se přestěhují dál než 50 kilometrů od původního domova a změní přitom okres, aby mohli začít vydělávat, přizná stát jednorázový 50tisícový příplatek. K tomu ministerstvo už od dubna vyplácí přídavek na dojíždění, lze ho pobírat až rok a jeho výše se odvíjí od počtu kilometrů, které musí pracovník urazit od svých vchodových dveří k bráně zaměstnavatele.

Vedle toho fungují dva programy se zrychleným vízem pro Ukrajince, k jejichž vyhodnocení se vláda dostane v lednu, ale zaměstnavatelé hlásí, že počet cizinců přicházejících za prací stále nesaturuje jejich potřeby. Co by se mělo změnit především a nad čím se stále uvažuje, jak to konkrétně uvést do praxe, je zvýšení prestiže učebních a technických oborů, tak aby kvalifikace studentů odpovídala potřebám trhu.

Pracovní trh

  • 141 tisíc volných pracovních míst bylo v ČR ke konci září.
  • 378 300 bylo ke stejnému datu registrovaných nezaměstnaných.