Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Počet diabetiků neustále roste

  17:05
Léčba diabetu v poslední době zdražila. „Dnes si všichni nárokují, aby byli léčeni léky, které stojí třeba tři tisíce korun na měsíc,“ říká v rozhovoru Štěpán Svačina, přední český obezitolog.

Profesor Štěpán Svačina je předsedou České lékařské společnosti J. E. Purkyně. foto:  František Vlček, MAFRA

Cukrovku neboli diabetes loni lékaři nově zjistili u 120 tisíc pacientů. Léčí se s ní na 860 tisíc Čechů. A dalších 300 tisíc o ní zatím nemá tušení. Podle nové zprávy Evropské komise je počet úmrtí způsobených diabetem ve srovnání s průměrem EU v Česku téměř dvojnásobný a neustále se zvyšuje. Pokud se životní styl v Česku zásadně neozdraví, lze očekávat, že diabetem druhého typu, jenž souvisí s nezdravým způsobem života,onemocní každý třetí Čech.

„Cukrovka je nezvládnutelná, selhává veškerá prevence a diabetiků je čím dál tím víc,“ upozorňuje v rozhovoru profesor Štěpán Svačina, přední český obezitolog. Povědomí o ní totiž lidem v Česku chybí. Většina si podle něho stále myslí, že nemůže diabetem onemocnět, když nejí sladké. Jde přitom o nemoc, která poškozuje celé tělo, zejména cévy, ledviny a zrak. Jen riziko infarktu u ní stoupá až na pětinásobek. Rizikovým faktorem pro cukrovku je především obezita. Ani v péči o tyto nemocné není u nás situace uspokojivá.

Rizikovým faktorem pro cukrovku je především obezita. Ani v péči o tyto nemocné není u nás situace uspokojivá. Česko například nemá vyřešenou péči o extrémně obézní lidi.

Česko například nemá vyřešenou péči o extrémně obézní lidi, upozorňuje Svačina. „Dejme tomu jednou za měsíc se v některé nemocnici objeví člověk, který váží 250 až 300 kilo, a nevědí si s ním absolutně rady. Ti lidé často umřou zbytečně, protože nejsou vyšetřeni,“ upozorňuje obezitolog. Podle Svačiny náklady na léčbu obezity rostou natolik, že by mohly v budoucnu způsobit krach systému veřejného zdravotního pojištění. Nemusí to ale platit, pokud se podaří zastavit nárůst cukrovky druhého typu.

LIDOVÉ NOVINY: Podle Světové federace pro obezitu bude v Česku v roce 2025 každý čtvrtý člověk obézní. Je obezita velký problém?

SVAČINA: Každý čtvrtý už obézní v podstatě je. U nás je asi 22 procent obézních a asi 33 procent lidí s nadváhou. Takže dohromady asi 55 procent lidí, kteří mají vyšší hmotnost než normální. My jako obezitologická společnost jsme se mnohokrát divili, jaká podivná čísla se v Evropě o naší obezitě objevují.

U nás je asi 22 procent obézních a asi 33 procent lidí s nadváhou. Takže dohromady asi 55 procent lidí, kteří mají vyšší hmotnost než normální.

Poslední metodicky úplně správně udělaný výzkum obezity v Česku je z roku 2013. Prokázal, že od roku 2006 do roku 2013 v Česku obézních nepřibylo. Jejich počty rostly v devadesátých letech, ale teď jich je stejně. Od té doby nikdo žádná data nemá. Všechna novější data jsou odhadem.

LIDOVÉ NOVINY: Odborníci ve světě varují, že léčba nemocí, které obezita způsobuje, bude brzy představovat vážný problém pro financování zdravotnických systémů.

SVAČINA: Je otázkou, co všechno obezita způsobuje. Odhady, kolik nákladů ve zdravotnictví to odčerpá, se mohou opírat o zahraniční údaje. Určitě neexistuje solidní odhad u nás. Když se dělal výzkum kolem roku 1990, nejvíce obézních u nás i ve světě bylo ve věku 55 až 60 let. Pak jich ubývalo. Od té doby se změnilo to, že velká řada komplikací obezity je dobře léčitelná.

Když se dělal výzkum kolem roku 1990, nejvíce obézních u nás i ve světě bylo ve věku 55 až 60 let. Pak jich ubývalo. Od té doby se změnilo to, že velká řada komplikací obezity je dobře léčitelná.

Dnes máme stenty a bypassy na srdce. Také spektrum nádorů, které obezita vyvolává, je dobře léčitelné. Poslední statistiky ukazují, že mezi 60 a skoro 80 lety u žen, respektive 60 až 75 lety u mužů, už množství obézních neubývá. Když to srovnáme s minulostí, množina lidí, která po šedesátce zemřela na obezitu, dnes přežívá a něco stojí.

LIDOVÉ NOVINY: To je ale výrazná změna...

SVAČINA: Ano. Dá se říct, že když se dřív u obézních soudilo, že se nedožijí šedesátky, dnes spíš platí: „V 60 letech začne být váš život komplikovaný a budete pro zdravotnictví drazí.“ Drahá antidiabetika, drahé léky na srdce a drahá onkologická léčba. Takže odhady o rostoucích nákladech na léčbu důsledků obezity mohou vycházet z tohoto faktu.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké hlavní potíže obezita způsobuje?

SVAČINA: Obezita je třeba tradiční rizikový faktor pro cukrovku. Cukrovka je nezvládnutelná, selhává veškerá prevence, lidé o tom nic nevědí, diabetiků je čím dál víc. Každý třetí Čech dostane diabetes. Diabetes je ale řádově jiná nemoc než ostatní.

Cukrovka je nezvládnutelná, selhává veškerá prevence, lidé o tom nic nevědí. Každý třetí Čech dostane diabetes.

Dejme tomu, že kardiovaskulární riziko přináší kouření, hypertenze, nějaké poruchy krevních tuků a nedostatečná fyzická aktivita. Tam ta rizika stoupají dvakrát. Ale ve chvíli, kdy člověk dostane cukrovku, riziko se zvyšuje čtyřikrát až pětkrát. Takže cukrovka je nemoc úplně jiné kategorie, která poškozuje celé tělo.

LIDOVÉ NOVINY: Dá se tedy s cukrovkou něco dělat?

SVAČINA: Rozumné by bylo zavést nějakou prevenci, aby u obézních cukrovka nevznikala. Ovšem vazba mezi obezitou a cukrovkou je pouze kvantitativní, konkrétně však nemusí být velká. Takzvaný BMI neboli index tělesné hmotnosti českého diabetika je asi 27,5. A protože BMI 25 až 30 je nadváha, většina diabetiků druhého typu je v pásmu nadváhy. Pouze třetina z nich je obézních a deset procent z nich má úplně normální hmotnost. Takže když se bavíme o obézních, kteří mají BMI nad 30, diabetes tam sice vzniká častěji, ale mnohem víc je diabetiků s nadváhou.

LIDOVÉ NOVINY: Čím to je, že cukrovku mají nejčastěji lidé s nadváhou?

Rozumné by bylo zavést nějakou prevenci, aby u obézních cukrovka nevznikala. Ovšem vazba mezi obezitou a cukrovkou je pouze kvantitativní, konkrétně však nemusí být velká.

SVAČINA: Obecně platí, že čím má kdo vyšší BMI, tím má vyšší riziko cukrovky. Přesto jde o individuální riziko, které závisí na kvalitě tuku. Člověk může mít v tuku zánět, zejména když má tuk hlavně na břiše. Ani nemusí mít vysoký BMI.

LIDOVÉ NOVINY: Mají lidé dost informací o rizicích cukrovky druhého typu?

SVAČINA: Průměrný občan o cukrovce nic neví, lidé mají nulovou zdravotní gramotnost. Když se dělá srovnání evropských zemí ve znalostech občanů, jsme na jednom z posledních míst. To je tragické. Když někomu řeknete: „Dostal jste cukrovku,“ odvětí vám: „Jak jsem mohl dostat cukrovku, když nejím sladké?“ Dítě v základní škole by přitom mělo vědět, že cukrovka nesouvisí s příjmem cukru.

LIDOVÉ NOVINY: Je obezita škodlivá sama o sobě?

SVAČINA: Existují studie, dle nichž se úmrtnost obézních zvyšuje, když mají k tomu další nemoc, třeba vysoký krevní tlak nebo cukrovku, ale když mají samotnou obezitu, jejich úmrtnost se nijak významně neliší od běžné populace. Obezita škodí přes další nemoci, které s ní souvisejí. Nejdůležitější je proto obézní pravidelně vyšetřovat a vědět, zda právě oni jsou, nebo nejsou rizikoví.

LIDOVÉ NOVINY: Může být někdo obézní, aniž to má dopad na jeho zdraví?

Průměrný občan o cukrovce nic neví, lidé mají nulovou zdravotní gramotnost. Když se dělá srovnání evropských zemí ve znalostech občanů, jsme na jednom z posledních míst. To je tragické.

SVAČINA: Existují takzvaně metabolicky zdraví obézní, kteří se dožijí 80 let a nemají žádnou komplikaci. Bohužel zatím neexistuje spolehlivá metoda, na jejímž základě bychom mohli 30letému či 40letému člověku říct, že mu obezita bude škodit. I z hlediska prevence je větší problém nízká aktivita populace než obezita. Obecně platí, že když se obézní pravidelně pohybuje, má prognózu docela dobrou.

LIDOVÉ NOVINY: A co případy extrémní obezity?

SVAČINA: Pokud bychom se chtěli bavit o extrémně obézních lidech, kteří mají BMI přes 35, je smutné, že se na léčbu často nedostanou. Třeba kapacita chirurgických výkonů k léčbě obezity je mnohem vyšší. Je řada zemí, které operují mnohem víc lidí. A to je metoda, jež zlikviduje komplikace. Z ekonomického hlediska, kdyby se ti lidé nechali odoperovat, efekt na ekonomiku zdravotnictví je obrovský. Nejde tedy jen o jejich osobní benefit, že nedostanou cukrovku – nebudou zdravotnictví tolik stát.

LIDOVÉ NOVINY: Extrémně obézní nedostávají náležitou léčbu?

Obezita škodí přes další nemoci, které s ní souvisejí. Nejdůležitější je proto obézní pravidelně vyšetřovat a vědět, zda právě oni jsou, nebo nejsou rizikoví.

SVAČINA: Stát nemá vyřešenou péči o extrémně obézní lidi. Dejme tomu tak jednou za měsíc se v některé české nemocnici objeví člověk, který váží 250 až 300 kilo a s nímž si nevědí absolutně rady. Nemají na to technologie, nejsou schopni udělat zobrazovací metodu CT. Ti lidé často zemřou zbytečně, protože nejsou dokonale vyšetřeni.

Je to problém, protože politicky na tom nikdo žádné body nezíská. Ale rozumné státy to mají centralizované a vědí, že když někdo takový přijde s mrtvicí, infarktem nebo náhlou příhodou břišní, nějaká nemocnice na to má zařízení. V Česku to ale není. Takže s extrémně obézními je tady velký problém.

LIDOVÉ NOVINY: Dají se úspory, které chirurgická léčba obezity přináší, vyčíslit?

SVAČINA: Existují třeba australské práce, podle nichž když se odoperuje diabetik, za dva roky se to zaplatí. To znamená, že mu diabetes zmizí nebo se výrazně zlepší. Zhruba dva roky tedy trvá, než se zaplatí náklady na chirurgický výkon, který v Česku stojí mezi 60 až 100 tisíci korunami.

LIDOVÉ NOVINY: Říká se, že léčba obezity a komplikací s ní spojených spotřebuje deset procent rozpočtu zdravotnictví...

Zatím neexistuje spolehlivá metoda, na jejímž základě bychom mohli 30letému či 40letému člověku říct, že mu obezita bude škodit. I z hlediska prevence je větší problém nízká aktivita populace než obezita. Obecně platí, že když se obézní pravidelně pohybuje, má prognózu docela dobrou.

SVAČINA: Ano, ale je to hodně hrubý odhad. Zejména je velmi ovlivněný tím, že kdyby se podařilo zastavit nárůst diabetu druhého typu, vůbec to tak špatné být nemusí. A v okamžiku, kdy se to nepodaří, to může být mnohem horší. Takže predikovat, jak to do budoucna bude, je těžké. Faktorů, které rozhodují, zda obezita bude větší, nebo menší problém, než je teď, je moc.

LIDOVÉ NOVINY: Můžete uvést některé z nich?

SVAČINA: Nová antidiabetika jsou účinná, ale extrémně drahá. Když to vynásobíte počtem diabetiků, jsou to obrovská čísla. Takže každý odhad závisí na tom, jak se bude diabetes léčit. Za uplynulých deset let se léčba cukrovky druhého typu radikálně změnila. Dnes si všichni nárokují, aby byli léčeni léky, které stojí třeba tři tisíce korun na měsíc. Když jdu na vizitu na koronární jednotku, každý, kdo tam leží s infarktem, je diabetik.

Jde o extrémní náklady a svět si to uvědomuje a všude se diabetes zkoumá. Čili nad touto nemocí se daří vítězit, ale za obrovských ekonomických nákladů. Na přelomu roku k nám přijde nový lék na cukrovku, spustí se do pár let určitě nějaká biologická léčba, takže předpovídat nárůst obezity nejde.

LIDOVÉ NOVINY: A co obezita u starších lidí?

Nová antidiabetika jsou účinná, ale extrémně drahá. Když to vynásobíte počtem diabetiků, jsou to obrovská čísla. Takže každý odhad závisí na tom, jak se bude diabetes léčit.

SVAČINA: Od 65 let obezita v podstatě neškodí. Pokud se někomu doporučuje snížit hmotnost, týká se to těch, kdo jdou na endoprotézu nebo mají cukrovku. Protože pokles hmotnosti dokáže cukrovku velmi zlepšit. Ale u jiného 65letého člověka není v zásadě nutné redukovat váhu. To je takzvaný paradox obezity.

Profesor Štěpán Svačina (65)

  • Přední český internista a obezitolog. Zaměřuje se také na lékařskou informatiku.
  • Předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
  • Přednosta třetí interní kliniky První lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
  • V letech 1999 až 2005 působil ve funkci děkana a předsedy vědecké rady První lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
  • V roce 2005 byl jedním ze tří kandidátů na funkci rektora UK, nakonec ale nebyl zvolen.