Osudný den právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) se kvapem blíží. Ministerstvo školství (MŠMT) by mělo ve čtvrtek oznámit, jaký osud čeká víc než tisíc studentů, jejichž rodná fakulta nejspíš zanikne... Akreditační komise v úterý přitvrdila a namísto akreditace do letošního října ji ukončí již k červenci. Co bude dál? Na jaké školy rozestudovaní právníci zamíří? Kolik jich školy v Praze, Brně či Olomouci přijmou?
„Máme zpracováno několik variant řešení, ale do doby rozhodnutí ministerstva školství o nich nemůžeme veřejně hovořit. Všechna dosavadní jednání byla zatím orientační, ale zároveň není možné, aby si vedení ZČU nechalo protéci rukama celý měsíc a nevyužilo jej. Jednáme, ale řešení sdělovat nemůžeme,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI rektorka Ilona Mauritzová, která už víc než rok působí v čele plzeňské univerzity.
Hlavní problém se týká 1060 studentů magisterského studia, méně pak 150 „bakalářů“, kteří by zřejmě při nenabírání dalších mohli dostudovat. Problém je to značný, neboť fakulta byla vystavěna na jednom stěžejním studijním programu. A na paní rektorce je znát, že ji kauza „práva“ zaměstnává denně – od loňského března, kdy se ujala vedení školy o osmi fakultách a třech ústavech. Co se stane, až fakult bude jen sedm?
Co čekat s koncem fakulty
„Máme hotové veškeré analýzy, nejen v počtu studentů; jde nám hlavně o ten magisterský program. Máme vše rozepsáno po jednotlivých ročnících, po okresech a po krajích, z nichž studenti jsou, ale máme i hotovou analýzu očekávaných procesů, které se týkají propojení fakulty právnické s jinými částmi univerzity,“ říká Mauritzová o dalším dopadu případného rušení fakulty. Už v minulosti se škola snažila o „clearing“ dublovaných předmětů na univerzitě, a proto specialisté z jednotlivých fakult vyučovali na jiných částech školy.
„Odstranění duplicit na univerzitě je jedním z mých hlavních úkolů pro rok 2012, protože když se podíváte na ekonomickou situaci a vývoj ve vysokém školství, je to opravdu nezbytné. V případě právnické fakulty máme výuku ,dováženou‘ z jiných fakult, ale i ona sama ji ,vyváží‘ na jiné fakulty. Například studentů, kteří jsou jejími pedagogy vyučováni na jiných fakultách, je 1870. Což není málo,“ připomíná docentka Mauritzová, jež musela promýšlet i případné vracení prostředků z rozjetých programů Evropské unie a další věci.
Právnická fakulta v čele s děkanem Janem Paulym pracovala na právní „obraně“ proti zrušení, nicméně rektorát musí chtě nechtě zapracovat i na variantě B – jak se postará o případné bezprizorní studenty. Jak upozornil nynější náměstek pro legislativu MŠMT Jiří Nantl na blogu Jiné právo, zákon sice uklidňuje studenty povinností školy zajistit jim možné dostudování, ale současně k tomu nenutí jiné školy s podobným programem; záleží jen na jejich libovůli. „Rozbory jsme si dělali i proto, abychom věděli, ve kterých regionech to bude únosné pro které studenty – abychom zkrátka věděli, o kolika studentech se reálně bavím, když budu jednat s univerzitou kupříkladu v Olomouci,“ říká rektorka.
Republiková mapa osiřelých
Univerzita Palackého podobně jako Univerzita Karlova v Praze i Masarykova univerzita v Brně sdělily, že kapacitu pro celou tisícovku „sirotků“ nemají. „Pan rektor Josef Mašláň z Olomouce mne ubezpečil, že se budou snažit maximálně pomoci, pokud by ta situace skutečně nastala. To samé mi řekl i rektor Václav Hampl z UK. Bývalo to pěkně rozděleno: dvě právnické fakulty pro Čechy, dvě pro Moravu. Když se podíváte na průřez našich jednotlivých ročníků, spádové oblasti tak nějak i odpovídají. Uvedu příklad: v prvním ročníku je 420 studentů a jen zhruba 50 jich pochází z Moravy,“ říká rektorka.
Univerzity v Praze, Brně a Olomouci sdělily, že kapacitu pro celou tisícovku Plzeňáků prostě nemají...Plzeňská práva se výtkám Akreditační komise ke slabému personálnímu jištění bránila; dokládala to celkem 25 profesory a docenty (s celkovým úvazkem 16,96). Nicméně je pravdou, že odchod vědecky silných pedagogů škole přitížil. Nakonec však ani tým profesora Karla Eliáše akreditačně neuspěl s vlastním projektem prvních soukromých práv na pražské VŠMIE, jak ČESKÁ POZICE detailně informovala.
„Nikdy jsem se netajila, že jsem nebyla ráda, že tito kolegové odcházejí z fakulty, kterou pomáhali budovat. Hovořila jsem s jednou i druhou stranou pedagogů, nicméně takhle se zkrátka rozhodli, spolupracovat spolu nechtěli,“ říká Mauritzová.
Bojovat, či nebojovat za školu?
Fakultu, která se proslavila rozdáváním diplomů vyvoleným nebo rychlostudiem, čeká nejspíš posledních pár měsíců. Současní studenti se tomu brání – nejméně pět z nich podalo ústavní stížnost. Spolu se zánikem magisterského studia spěje ke konci i doktorský cyklus, jenž akreditace ztratil již dříve. Napětí se šíří i mezi studenty navzájem: někteří volají po demonstracích, rázných akcích, proti čemuž vystupují ti mírnější.
„Neklidný“ je ze situace na ZČU, jak doslova prohlásil, i ministr školství Josef Dobeš (VV). Nejvhodnější by možná bylo udělit třeba jakési dvouleté „provizorium“ současným třeťákům a čtvrťákům na dostudování, aby škola mohla pro nynější studenty prvního a druhého ročníku, jichž je 420, respektive 195, zajistit přechod na právnické fakulty v Praze, Brně nebo Olomouci. Jak vše dopadne, ukáže až ministerské rozhodnutí.
Při pohledu do vzdálenější budoucnosti se nabízí i eventualita, že v případě zavedení takzvaně institucionálních akreditací, jak je navrhuje vysokoškolská reforma, by si kompletně akreditovaná Západočeská univerzita pořídila svoje práva úplně znovu.
Pokud se měla právnická fakulta zavřít, mělo se to stát už v roce 2009, míní rektorka„Mohli bychom je nově postavit. Určitě ano. Byla by škoda, kdyby Plzeň práva ztratila. Já si nemyslím, že tam obecně bylo tolik věcí špatně. Pokud se měla právnická fakulta zavřít, mělo se to učinit už v roce 2009. A tehdy jsem patřila mezi ty, kteří nahlas říkali, že lepším řešením pro stabilizaci fakulty je nucená správa. Odpovídala by situaci a problému. Znamenalo by to ztrátu akademických svobod, senátu a bylo by to řízeno z centra, ale po třech letech správy to mohlo škole prospět,“ míní rektorka Mauritzová.
Plzeň nejsou jen právníci
„Trápí mne, že máme jako univerzita spoustu výzkumných úspěchů a ocenění, chystáme zajímavé světové konference, ale sebemenší zmínka z práv se dostala vždy na první stránku novin a projekty excelence jsou až někde vzadu, přinejlepším na straně třetí,“ říká šéfka plzeňské školy, jejíž pýchou jsou zejména technické disciplíny – především z Fakulty aplikovaných věd (FAV), Fakulty elektrotechniky (FEL), Fakulty strojní (FST) nebo výzkumného ústavu Nové technologie (NTC).
Katedra kybernetiky a tým profesora Josefa Psutky udávají tón v řečových technologiích (například automatické titulkování televizních pořadů nebo aplikace v medicíně) a třeba 35letý Zdeněk Peroutka, aktuálně nejmladší profesor v Česku, spolu s kolegy na FELu „rozjíždějí“ hybridní autobus. V Plzni vznikla i výzkumná centra excelence, jako je NTIS, o jejichž některé nápady se dle informací ČESKÉ POZICE zajímaly i americké obranné agentury, které v tomto týdnu uspořádaly v Praze velkou konferenci.
Dalším střediskem je Regionální inovační centrum elektrotechniky (RICE) za 700 milionů korun, jež má vyvíjet inteligentní průmyslové systémy. Strojírenským výzkumným ústavem při fakultě strojní bude Regionální technologický institut (RTI) za 528 milionů korun, z evropských peněz vzniká i Centrum nových technologií a materiálů (CENTEM).
Pokud by fakulty neměly výsledky, jen těžko by dosáhly na dotace. Rektorka Mauritzová považuje za úspěch v roce 2011 jednak to, že se pedagogické fakultě podařilo stabilizovat její rozpočet, jednak také „úklid“ na univerzitě: „Lidi si kvůli právům a ztraceným diplomkám říkají, co je to asi za školu, kdo by tam chtěl studovat... I v knihovně jsme ale udělali taková opatření, že probíhají čtvrtletní kontroly, a ukázalo se, že za loňský rok ze zhruba 5000 odevzdaných prací nechybí ani jediná! A všechny byly zkontrolovány systémem z Brna na odhalování plagiátorství.“
Kritikům Západočeské univerzity, zejména právnické fakulty, Mauritzová vzkazuje: „Je to tu jinačí. Vždyť jde o obrovský posun. Lidé by měli říci: Měli problémy, ale pořádně mákli a mají už výsledky. I toho by si společnost měla všimnout, ne?“
