Plynový kongres: Škoda, že Klausův a Clintonův projev nebyly vedle sebe

Svůj dojem z Energy Gas Storage Summit 2012 pořádaném společností CE GROUP 24. a 25. května na Pražském hradě poskytuje Vratislav Ludvík.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTK,Reuters, montáž ČESKÁ POZICEČeská pozice

Energetický odborník ČESKÉ POZICE Vratislav Ludvík měl to potěšení zúčastnit se kongresu Energy Gas Storage Summit 2012. Pořádala jej 24. a 25. května ve Španělském sále na Pražském hradě společnost CE GROUP. Kongres se dle něho odehrál ve velkém stylu. Už pouhé prostředí totiž dává i mírně kulhající myšlence křídla, odhlédneme-li od účasti současného českého prezidenta profesora Václava Klause nebo bývalého amerického prezidenta Billa Clintona; o řadě současných i byvších ministrů ani nemluvě. Vratislav Ludvík příliš důkladně nekomentuje projevy jednotlivých řečníků – i když ani tomu se nevyhne – a poskytuje spíše impresi toho, co se na kongresu dělo.

Název kongresu – Energy Gas Storage Summit 2012 – byl trochu zavádějící. Vedle prezentace projektu společnosti CE GROUP, který se týká výstavby kavernového zásobníku zemního plynu v lokalitě Rožná na Vysočině, a přehledu či výhledu podzemního uskladňování plynu, jež byly obsahem čtyř příspěvků, se totiž spíš mluvilo o obecnějších tématech, než jsou specifika podzemních zásobníků. Šlo o určitou směs názorů politických, legislativních, finančnických a energetických.

Jednotlivé prezentace střídavě zobrazovaly profily společnosti CE GROUP a například změny v evropské regulaci či obchodu s plynem. Připomínalo to dobré lahůdkářství: ode všeho kousek. Lépe se snad summit charakterizovat nedá.

Kouzlo nechtěného

Jako většina podobných akcí měla i tato prvky kouzla nechtěného. Dokládá to srovnání dvou klíčových projevů. První z nich pronesl na úvod prezident Václav Klaus. Velmi mě oslovila jeho teze, že energetika potřebuje minimum regulace a maximum volného trhu. Tento názor sdílím.

Český prezident Václav Klaus se držel svého osvědčeného scénáře zatracujícího veškerý „ekologismus“

Nevím však, jak jej pojme ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba do svého návrhu energetické koncepce. V praxi by to totiž znamenalo konec návrhů jakýchkoli variant energetického mixu a uvolnění prostoru volné soutěže mezi všemi druhy paliv a energií. Z Kubova vystoupení na konferenci to až tolik nevyplývalo.

Jinak se pan prezident Klaus držel svého osvědčeného scénáře zatracujícího veškerý „ekologismus“ až do těch hrdel a statků. Bohužel se však nezúčastnil večerního projevu bývalého amerického prezidenta Billa Clintona. Ten naopak silně zdůrazňoval odpovědnost lidstva za planetu Země a podpořil vše zelené – snad včetně pětidolarové bankovky. Je jen škoda, že tyto projevy nemohly zaznít vedle sebe. Určitě by to rozproudilo velkou diskusi.

Návrhy regionů

Pokud bych klasifikoval výsledky summitu, dovolil bych si mu udělit hodnocení „chvalitebný“. Co na něm zaznělo důležitého?

Evropská unie musí změnit pravidla nákupu zemního plynu. V praxi to znamená vytvářet či posilovat obchodní body (hubs) s dostatečnou kapacitou. Z toho ovšem vyplývá změna nákupu plynu z „národní“ úrovně na regionální.

Nosnou myšlenku  na summitu lze stručně interpretovat: regulace by měla být rozsahově menší, ale podstatně hlubší a společná

Je historicky úsměvné, že jedním z těchto regionů je částečná obnova území rakousko-uherské monarchie – společný nákup plynu pro Rakousko, Česko, Slovensko a možná Maďarsko. V návrzích však vznikají například i regiony francouzsko-německo-belgické či francouzsko-španělské. Co to znamená?

Tři oblasti

V první řadě skončí dlouhodobé kontrakty na dovoz plynu. V této nové struktuře se již uplatnit nemohou. Jednotliví producenti zemního plynu si budou na území EU konkurovat přímo, nikoliv přes pár společností, které jsou dnes vázané podmínkami dlouhodobých kontraktů.

Druhým, jakkoli ne zcela novým projektem, je podpora vytváření celoevropské sítě plynovodů, které by sloužily nejen uvnitř nových regionů, ale i je navzájem propojovaly. Zdá se tedy, že mračna snášející se nad budoucím osudem české soustavy plynovodů Net4Gas se začínají rozplývat. Výstavba plynovodu Moravia sledující koridor současného potrubí z jižní Moravy do Ostravy spolu s plynovodem Stork a následným napojením na polský systém vytváří pro střední Evropu výrazně lepší podmínky pro diverzifikaci dovozu plynu.

Třetí důležitou oblastí byla regulace. Nosnou myšlenku, která zazněla na summitu, lze stručně interpretovat: regulace by měla být rozsahově menší, ale podstatně hlubší a společná. Vzniknou-li evropské sítě, musí vzniknout i evropský regulátor. Národní regulátoři pak budou dohlížet na podmínky přirozených monopolů na úrovni vnitrostátní distribuční soustavy. Je ovšem možné, že při změně „národních“ nákupů plynu na „regionální“ bude nějaká změna možná.

Změna plynárenské mapy světa

Řada příspěvků reflektovala změny, které ve světové energetice nastávají, či jsou očekávané. Fenomén břidlicového plynu (u nás oblíbené a žhavé, byť věcně nedůležité politické téma) změnil plynárenskou mapu světa. USA se z dovozce plynu staly jeho exportérem, cena plynu pro americké odběratele dramaticky klesla, přičemž již dříve byla nižší než v Evropě.

Zdá se, že Evropa včas zachytila situaci, kdy v produkčních oblastech – zejména v Kataru – vznikl vysoký převis nabídky zkapalněného plynu, a začala budovat regazifikační terminály. Pokud se v USA od základu změnilo plynárenství, co teprve nastane v Číně, která disponuje největší světovou zásobou plynonosných břidlic. Zahájí-li rozsáhlejší těžbu, přestane být zcela závislá na importu, a země, jako je Írán či Rusko, ztratí významné odbytiště pro svůj plyn.

Pokud se v USA od základu změnilo plynárenství, co teprve nastane v Číně, která disponuje největší světovou zásobou plynonosných břidlicAbych trochu posílil tyto úvahy i z jiného zdroje, eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger v době, kdy se pořádal pražský summit, sdělil v Polsku několik závěrů, které by měly zevšeobecnět i u nás. V prvé řadě prohlásil zemní plyn za klíčový faktor budoucího vývoje evropské energetiky. A nejen to. Podle představ EU by se měl stát evropský trh se zemním plynem zcela jednotný a nejkoncentrovanější na světě.

Eurokomisař Oettinger odhaduje náklady na nutné doplnění infrastruktury na 70 miliard eur, realizační období na deset let. Zcela odmítá indexování cen spojené s dlouhodobými kontrakty a v použití plynu vidí nejen náhradu jaderné energie, ale především jako ekologicky významně pozitivní krok (omezení produkce oxidu uhličitého). A ujistil, že plynárenství bude EU věnovat maximální podporu. Tyto návrhy se mi velmi líbí.

CE GROUP

Kongres pořádala ambiciózní firma, jejíž součástí jsou společnosti Česká energie a.s., Česká plynárenská a.s., GSCeP a.s. a České plynovody a.s. Jejím hlavním projektem prezentovaným na kongresu Energy Gas Storage Summit 2012 byla výstavba zmíněného kavernového zásobníku zemního plynu v lokalitě Rožná na Vysočině – v místech současné aktivní těžby uranové rudy. Projektované parametry jsou impozantní i při odečtu vlivu primárního nadšení investorů. Faktem je, že výstavba kavernového zásobníku je finančně značně náročná. Tyto údaje, jakož i způsob financování jsem zřejmě vlastní vinou přeslechl.

Druhým projektem je plynovod, jenž by propojoval českou a rakouskou soustavu plynovodů. V souladu s moderními trendy dostal název Mozart. Ani v tomto případě jsem však ke své škodě nepostřehl víc technických či ekonomických dat.

Třetí uvedenou aktivitou prezentovanou již v minulosti je dovoz zemního plynu z Norska. Doufám, že funguje k všeobecné spokojenosti.

Počet příspěvků: 2, poslední 2.6.2012 06:45 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.