Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Platby penězi v hotovosti: Zločin, iluze, nebo základní lidské právo?

  11:52
„Elektronická stopa“ se stává realitou. Vedle mobilního telefonu ji zanechává platební karta. U hotovostních plateb to možné není. Je třeba si uvědomit dopad bezhotovostních plateb na soukromí.

Internet a kyberkriminalita. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Řada států v uplynulých letech stále víc omezovala hotovostní platby a snižovala jejich horní hranici. Mezinárodní měnový fond (MMF) dokonce uvažuje o úplném zrušení peněz, jak je dnes známe. Půjde Česká republika a Evropa cestou postupných omezení papírových a kovových peněz, nebo ponechá lidem svobodu platit hotově? Zařadí některé státy hotovostní platby mezi základní lidská práva? A pokud ano, bude to mít reálný dopad?

Souvislost těchto otázek a soukromí není na první pohled zřejmá, podívejme se proto, jak vypadá v praxi. Aktuálně platí omezení hotovostních plateb v řadě evropských zemí, přičemž horní limity se výrazně liší. V ČR existuje limit již více než 16 let – v současnosti činí 270 tisíc korun oproti původním 15 tisícům eur při zavedení omezení v roce 2004.

Slovensko omezuje platby podnikatelů maximálně pěti a nepodnikajících fyzických osob 15 tisíci eur. Například v Itálii je limit aktuálně tři tisíce eur a plánuje se jeho postupné snížení na dva a poté na tisíc eur, ve Francii tato nízká hranice tisíc eur platí už nyní. Ještě přísnější je Řecko, kde jsou omezeny hotovostní platby pouze do pěti set eur.

Výhoda hotovostních peněz

Německý ekonomický deník Handelsblatt upozornil, že v poslední době se změnil postoj Evropské centrální banky (ECB) k limitům hotovostních plateb. Zatímco dlouhou dobu tomuto vývoji pouze přihlížela, nyní další omezením kritizuje. Člen výkonné rady ECB Yves Mersch v dopise z loňského prosince reagoval na plán Itálie na postupné snížení limitu na tisíc eur – především upozornil italské orgány na povinnost konzultace takových návrhů s ECB vyplývající ze Smlouvy o fungování Evropské unie.

A zdůraznil, že přijímání plateb v hotovosti by mělo být pravidlem, a jakákoli jejich přímá, či nepřímá omezení musejí být přiměřená sledovaným cílům. Relevantní evropská směrnice proti praní špinavých peněz a financování terorismu přitom podle něho nastavila povinnosti pouze pro platby ve výši deset tisíc a více eur. Dle Handelsblattu existuje jen málo témat, jež vyvolávají stejné emoce jako hotovostní peníze.

Prezident německé centrální banky Bundesbank Jens Weidmann považuje za výhodu hotovostních peněz nejen nezávislost na technice, ale také to, že se při jejich použití na rozdíl od bezhotovostních plateb neuchovávají žádné údaje

To platí pro Německo, kde vzniklo i heslo Nur Bares ist Wahres, volně přeleženo „jen hotovostní peníze jsou skutečné“, nikoli však pro ČR, kde toto téma nepřitahuje stejnou pozornost. Dle Handelsblattu se v Německu v současnosti uskutečňují tři čtvrtiny plateb v hotovosti. To nedávno potvrdil i prezident německé centrální banky Bundesbank Jens Weidmann, podle něhož je hotovost v Německu nejoblíbenějším platebním nástrojem, a její podíl na platbách klesá jen pomalu.

Weidmann považuje za výhodu hotovostních peněz nejen nezávislost na technice, ale také to, že se při jejich použití na rozdíl od bezhotovostních plateb neuchovávají žádné údaje. Navíc dle Bundesbanky hotovostní peníze tvoří základ důvěry v každou měnu. Proto nedávno Weidmann upozornil, že plány na zpřísnění plateb v hotovosti patří do kompetence Bundesbanky, a uvedl sedm důvodů, proč plánovaná omezení odporují statutu eura jako zákonného platebního nástroje v Evropské měnové unii.

A zdůraznil, že neexistuje žádný důkaz efektivity omezení hotovostních plateb v boji proti daňovým únikům. Oproti tomu v ČR je podíl hotovostních plateb na celkových transakcích výrazně nižší, navíc celkový počet i objem bezhotovostní transakcí neustále roste, o čemž svědčí údaje České národní banky (ČNB) o nárůstu vydaných platebních karet a objemu jejich transakcí.

V cestě „dohledovému“ státu

Úvahy o náhradě hotovosti bezhotovostními platbami a s tím spojené diskuse však pokračují, a to zejména v zahraničí. Německý deník Frankfurter Rundschau letos 13. března upozornil na plány MMF uvedené například v pracovním dokumentu z 29. dubna 2019. Zrušení hotovostních peněz by dle něj umožnilo zavést negativní úrokové sazby v případě recese světové ekonomiky. Nebyly by však příliš významné, pokud by bylo možné peníze uchovávat v hotovosti mimo bankovní účty – nemohly by je přímo ohrozit.

Německý časopis Focus letos v létě konstatoval, že hotovostní peníze stojí v cestě „dohledovému“ státu, který chce vše vědět a řídit a jehož prioritou je „skleněný“, tedy zcela průhledný člověk. A upozorňuje na další aspekt – odstraněním mincí, zejména „malých“, zmizí i symbol spořivosti. Tu přitom rodiče (zatím) pěstují ve svých dětech od malička přispíváním do pokladničky – „prasátka“.

Autoři dokumentu si uvědomují, že kompletní zrušení hotovosti by vyvolalo veřejné diskuse na téma ochrana soukromí versus boj proti kriminalitě, proto na toto riziko upozorňují. První verze dokumentu byla sice zveřejněna již více než před rokem, ale v ČR nevyvolala velkou pozornost – až na několik případů o tomto tématu nikdo nediskutoval. Jedním z mála, kdo na toto nebezpečí upozornil, byl ekonom Lukáš Kovanda. Varoval před možnými zásahy do soukromí, zejména možností dohledat jakoukoli bezhotovostní platbu.

A mimo jiné vtipně upozornil, že „plně bezhotovostní ekonomika prostě znamená také to, že o každé finanční transakci se vždy bude moci nezávisle na účastnících té transakce – včetně koupě šperku pro milenku – dozvědět třetí strana“. Oproti tomu v německých, rakouských či švýcarských médiích vyvolal pracovní dokument rozsáhlé diskuse – kromě zmíněného Frankfurter Rundschau označil například švýcarský deník Tages-Anzeiger ve svém blogu loni v květnu návrh MMF za absurdní.

Německý časopis Focus letos v létě konstatoval, že hotovostní peníze stojí v cestě „dohledovému“ státu, který chce vše vědět a řídit a jehož prioritou je „skleněný“, tedy zcela průhledný člověk. A upozorňuje na další aspekt – odstraněním mincí, zejména „malých“, zmizí i symbol spořivosti. Tu přitom rodiče (zatím) pěstují ve svých dětech od malička přispíváním do pokladničky – „prasátka“.

Kolize s lidskými právy a svobodami

Postupné snižování zákonem povolené horní hranice pro hotovostní platby v mnoha zemích nutí občany platit bezhotovostně. Každá platba kartou či bankovním převodem je však zaznamenaná v systému banky či jiné platební instituce a tento záznam lze zpětně dohledat, což vyvolává obavy z možné kontroly veřejné moci toho, kdo, kde, kdy a za co platí. V ČR se tyto obavy zdají mnoha lidem přehnané, v některých zemích však vedly k diskusím o kolizi se základními lidskými právy a svobodami.

Za zásadní je v této souvislosti považované právo na ochranu před neoprávněným zásahem do soukromého života. V reakci na vývoj v uplynulých letech se zejména v Rakousku právo na hotovostní peníze stalo tématem již v roce 2016. Evropská centrální banka se tehdy rozhodla ukončit tisk pětiseteurových bankovek do konce roku 2018 (s výjimkou Německa a Rakouska, které tyto bankovky vydávaly do 26. dubna 2019).

Každá platba kartou či bankovním převodem je však zaznamenaná v systému banky či jiné platební instituce a tento záznam lze zpětně dohledat, což vyvolává obavy z možné kontroly veřejné moci toho, kdo, kde, kdy a za co platí. V ČR se tyto obavy zdají mnoha lidem přehnané, v některých zemích však vedly k diskusím o kolizi se základními lidskými právy a svobodami.

Nejen Svobodná strana Rakouska, ale i Rakouská lidová strana současného premiéra Sebastiana Kurze proto loni navrhla zakotvit právo na hotovostní peníze a platby do Ústavy. Ostatně již v předchozím vládním programu byla ochrana práva na hotovostní peníze v Ústavě jedním z bodů. Loni v září tento návrh v rakouském parlamentu nezískal potřebnou dvoutřetinovou většinu. Je však otázkou, zda jsme o něm v Rakousku slyšeli naposled.

Také v ČR se diskutuje o návrhu na zakotvení práva na hotovostní platby v Listině základních práv a svobod. Skupina poslanců vedená Václavem Klausem mladším předložila návrh její novely, jenž by zajistil „právo na úhradu svých peněžitých dluhů v hotovosti“, které by však nebylo absolutní ani neomezitelné. Bylo by ho možné „omezit jen v případech stanovených zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých“.

Návrh počítá i s novelizací Ústavy. K dnešnímu hlavnímu cíli ČNB – péči o cenovou stabilitu – by přibyla „ochrana rovnocenného postavení hotovostních a bezhotovostních forem transakcí“. Předkladatelé považují aktuální omezení plateb v hotovosti na 270 tisíc korun za legitimní nástroj proti financování terorismu, daňovým únikům nebo snižování korupce, jenž se současně zásadně nedotýká běžných hotovostních plateb v ČR.

Vláda versus poslanci

Případné další omezování či dokonce úplný zákaz hotovostních plateb by však dle návrhu představovalo „významný zásah do osobních svobod a podstatně by zvýšil riziko zneužívání velkého množství informací souvisejících s nárůstem bezhotovostních plateb“. Cílem skupiny poslanců je, aby při jakémkoli budoucím snižování limitu hotovostních plateb musel být posuzován soulad s právem na platbu v hotovosti.

Předkladatelé v odůvodnění návrhu odkazují mimo jiné na závěry Zprávy Evropské komise z roku 2018 Evropskému parlamentu a Radě o omezení plateb v hotovosti. Ta analyzovala především souvislosti mezi používáním hotovosti a financováním terorismu, daňovými úniky a praním špinavých peněz. Evropská komise ve zprávě uvádí: „Podrobná analýza vybraných teroristických útoků z nedávné doby obsažená ve studii však rovněž zdůraznila, že omezení plateb v hotovosti by měla jen malý dopad na schopnost připravit tyto útoky.“

Vláda ČR poslanecký návrh na zakotvení práva na hotovostní platby v Listině základních práv a svobod projednala letos 20. června a nesouhlasila s ním. Považuje jej za nadbytečný, protože „možnost provádění hotovostních plateb je dostatečně upravena již v platném právním řádu“.

Obdobně ani vztah daňových úniků a používání hotovosti není dle zprávy vždy jednoznačný. Vláda ČR poslanecký návrh projednala letos 20. června a nesouhlasila s ním. Považuje jej za nadbytečný, protože „možnost provádění hotovostních plateb je dostatečně upravena již v platném právním řádu“. Dle vlády je také nejednoznačný, protože není zřejmé, zda je možné se práva na platbu v hotovosti vzdát například uzavřením kupní smlouvy s úhradou ceny bezhotovostně.

Česká národní banka dokonce v návrhu vidí hrozbu opačného efektu – povinné akceptování bezhotovostních plateb. Není však zřejmé, zda se vyjadřuje k aktuálně projednávané verzi návrhu, protože jeho formulace „každý má právo na úhradu svých peněžitých dluhů v hotovosti“ takový výklad neumožňuje. Věcný argument proti návrhu zazněl i od ústavního právníka Jana Kysely. Dle něho má ČR relativně obecnou Ústavu a zahrnovat do ní konkrétní práva tohoto typu nedává smysl.

Také průzkumy médií naznačují, že větší šanci na úspěch by návrh mohl mít pouze jako „prosté“ právo vybrat si způsob platby, bez zakotvení v Listině základních práv a svobod. Některými médii vysmívaný návrh („Hotovost jako symbol svobody jednotlivce? Stovky, koruny, pětistovky, dvacky jako obraz svobody? To může fakt napadnout jen Klause.“) má projednat na aktuální schůzi Poslanecká sněmovna. Uvidíme, zda bude jeho osud podobný jako zmíněný rakouský návrh.

Omezení mimořádného opatření

Mnoha Čechům se sice zdá možnost postoje státu a veřejné moci k údajům o konkrétních transakcích a následné jejich využívání jako science-fiction, ale nedávno se stala realitou. S využíváním údajů o platbách ke zpětnému monitorování pohybu osob totiž počítala mimořádná opatření v boji proti koronaviru letos v březnu – mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví z 19. března 2020 zavedlo možnost vybraných institucí získávat údaje o platebních transakcích.

Resort nařídil kromě telekomunikačních operátorů také bankám „předat ministerstvu zdravotnictví nebo pověřené krajské hygienické stanici“ údaje „o době a místě použití elektronického platebního prostředku osob“ v definované oblasti. Po diskusích obsahovalo mimořádné opatření jednoznačné omezení – ministerstvo či hygienická stanice mohly údaje vyžádat pouze na základě souhlasu dotčené osoby.

Resort zdravotnictví nařídil kromě telekomunikačních operátorů také bankám „předat ministerstvu zdravotnictví nebo pověřené krajské hygienické stanici“ údaje „o době a místě použití elektronického platebního prostředku osob“ v definované oblasti. Po diskusích obsahovalo mimořádné opatření jednoznačné omezení – ministerstvo či hygienická stanice mohly údaje vyžádat pouze na základě souhlasu dotčené osoby.

Ministerstvo zdravotnictví na svém webu v rámci projektu „chytré karantény“ vysvětlilo, že „pokud u vás vyšetření potvrdilo nákazu koronavirem, zavoláme Vám a snažíme se společně zjistit, kde jste se uplynulé tři týdny pohyboval“, a pokud k tomu dáte souhlas, „použijeme při šetření údaje o Vaší poloze v posledních dnech (až tři týdny zpětně) získané od Vašeho mobilního operátora a případně i od Vaší banky“.

Banky informovaly klienty, že mohou poskytnout „datum a čas použití platební karty a místo provedení transakce“ za nejvýše tří týdny. Zřejmě kvůli obavě z nákazy bankovkami a mincemi Češi navíc začali platit bezhotovostně (zejména bezkontaktně) mnohem častěji než dříve, včetně těch, kteří tuto možnost nevyužívali, jak ukazují údaje České bankovní asociace.

Česká republika nebyla jedinou, podobné metody použila řada zemí v Evropě i mimo ni – rozdíl byl zejména v dobrovolnosti zapojení a v tom, zda kromě údajů od mobilních operátorů zahrnovaly i ty o platebních transakcích. Nyní tento mechanismus nahradil projekt eRouška, který je k soukromí osob mnohem šetrnější a s údaji o platebních transakcích ani s telekomunikačními provozními a lokalizačními nepracuje.

Obava z úniku údajů

Za povšimnutí však stojí důvěra ke státu a jeho institucím. Takové rozsáhlé zpracování osobních údajů od bank a telekomunikačních operátorů zahrnující i lokalizační v praxi vyžaduje zavedení organizačních a technických bezpečnostních opatření. Hygienické stanice ani ministerstvo zdravotnictví sice neměly a nemají s tímto zpracováním prakticky žádné zkušenosti, ale Češi bezpečnosti opatření důvěřovali.

Podle průzkumu společnosti Median z letošního dubna se nadpoloviční většina oslovených (57 procent) neobávala úniku údajů v rámci chytré karantény. Podíl těch, kteří obavy měli, však také není zanedbatelný – 38 procent.

Podle průzkumu společnosti Median z letošního dubna se nadpoloviční většina oslovených (57 procent) neobávala úniku údajů v rámci chytré karantény. Podíl těch, kteří obavy měli, však také není zanedbatelný – 38 procent. Opatrnější názor měl slovenský ústavní soud, který je v otázce zásahů do soukromí dlouhodobě mnohem striktnější než jeho český protějšek (například zrušení povinnosti slovenských operátorů uchovávat provozní a lokalizační údaje).

Již 13. května 2020 pozastavil účinnost některých ustanovení zákona o elektronických komunikacích, která umožňovala zdravotním orgánům získat údaje, jež jsou telekomunikačním tajemstvím, i bez souhlasu dotčených osob. Dle slovenských ústavních soudců „tieto ustanovenia vytvárajú systém plošného zberu údajov telekomunikačnými operátormi, ktoré majú byť na základe žiadosti v konkrétnych prípadoch následne sprístupňované Úradu verejného zdravotníctva Slovenskej republiky“.

Postoj slovenského zákonodárce byl v jednom bodě odlišný – k vyžádání údajů nebyl třeba souhlas dotčených osob. Považuji však za zásadní, že se přišlo s řešením zmíněné eRoušky, která mnohem mírněji zasahuje do soukromí. Uvedené mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví však představuje praktický a reálný příklad možného využití údajů o bezhotovostních platbách.

Monitorování pohybu

Naše „elektronická stopa“ se stává realitou. Vedle mobilního telefonu ji zanechává také platební karta – z údajů o transakcích lze zpětně zjistit nejen to, za co kdo platil, ale i kdy a kde ji použil. U hotovostních plateb to možné není. Tomuto tématu jsem se věnoval už před třemi lety, od té doby se však stalo mnoho nového.

Možnost zpětně monitorovat pohyb osob na základě údajů o transakcích platebními kartami získala před několika měsíci reálnou podobu, kterou si mnozí dosud neuvědomovali

Jak jsem uvedl, možnost zpětně monitorovat pohyb osob na základě údajů o transakcích platebními kartami získala před několika měsíci reálnou podobu, kterou si mnozí dosud neuvědomovali. Není mým cílem diskutovat účel, který sledovalo ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením, či jej zpochybňovat. Především je třeba si uvědomit možnosti bezhotovostních plateb a dopady na soukromí.

Závěr je na každém. A nezáleží na tom, zda patří k těm, kteří si soukromí chtějí chránit víc než ostatní, či považuje za potřebné pro společnost shromažďovat údaje – ať kvůli boji proti koronaviru nebo ekonomické recesi negativními úrokovými sazbami či z jakéhokoli jiného důvodu. Bylo by však velmi nešťastné vysmívat se zastáncům opačného názoru.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!