Veřejných dobíjecích míst pro elektromobily je dnes v celé Evropské unii dle odhadů několik tisíc, v České republice celkem 23. Do roku 2020 by jich mělo být v EU přes půl milionu, u nás 13 tisíc. Taková je alespoň vize Evropské komise, respektive jejího ambiciózního balíčku opatření, jež mají v celé Evropě zajistit jak rozvoj čerpacích stanic pro alternativní paliva, tak společné normy pro jejich konstrukci a používání. Hlavní důvod? Zlepšení ovzduší v unii a snížení závislosti na ropě.
Rozvoji čistých paliv podle Evropské komise brání tři zásadní překážky: vysoká cena vozidel, nepříliš pozitivní postoj spotřebitelů a nedostatek dobíjecích a čerpacích stanic. Výsledkem je začarovaný kruh: pro nedostatek vozidel se nestavějí čerpací stanice; vozidla nejsou v důsledku nízké poptávky prodávána za ceny, jež by byly konkurenceschopné; a spotřebitelé si tato vozidla nepořizují, neboť jsou drahá a nejsou pro ně k dispozici vhodné čerpací stanice či místa pro dobíjení.
Rozvoji čistých paliv brání vysoká cena vozidel, nepříliš pozitivní postoj spotřebitelů a nedostatek dobíjecích a čerpacích stanic
Komise proto navrhuje balíček, v němž jsou pro členské státy stanoveny závazné cílové hodnoty, co se týká minimální úrovně infrastruktury pro čistá paliva typu elektřina, vodík a zemní plyn. Soubor opatření obsahuje i společné celounijní normy pro nezbytná zařízení. Celý proces je nyní ve fázi přípravy směrnice. Pokud ji poté schválí Evropský parlament, členské státy ji budou muset implementovat do svých národních legislativ.
Kdo to zaplatí?
Příliš konkrétní Evropská komise není v tom, jakým způsobem budou muset státy navýšení počtu dobíjecích míst zajistit, stejně tak není známa odhadovaná výše investic. Komisaři však ubezpečují, že pro členské státy nebude provedení požadovaných změn nutně znamenat dopad na jejich veřejné výdaje.
Mohou změnit místní právní úpravu tak, aby povzbudila investice soukromého sektoru. K dispozici je také přímá podpora EU, finanční prostředky lze čerpat z fondů TEN-T, fondu soudržnosti a strukturálních fondů. Evropská unie se dosud převážně věnovala konkrétním palivům a vozidlům a otázku distribuce paliv nezohledňovala ani se nesnažila nijak koordinovat pobídky v této oblasti.
- V České republice hodlá letos masivně investovat do elektromobility skupina ČEZ. Rok 2013 má být z tohoto hlediska přelomový. Více se dozvíte v článku ČESKÉ POZICE Injekce pro elektromobily.
Dle Siima Kallase, místopředsedy Evropské komise odpovědného za dopravu, je rozvoj inovativních a alternativních paliv „zcela zřejmou cestou, jak dospět k větší účinnosti hospodářství EU z hlediska zdrojů, jak snížit naši přílišnou závislost na ropných produktech a jak rozvinout odvětví dopravy, aby odpovídalo požadavkům 21. století“. Kallas podotýká: „Čína a USA v rámci těchto opatření plánují, že do roku 2020 bude v provozu přes šest milionů elektrických vozidel. Z hlediska Evropy se jedná o významnou příležitost pro dosažení silné pozice na rychle se rozvíjejícím celosvětovém trhu.“
A zástrčka bude společná
Pokud jde o veřejná místa pro dobíjení elektrické energie, je aktuální stav v rámci Evropské unie velmi různorodý, jak dokládá tabulka Evropské komise, kterou přikládáme v příloze PDF. V čele stojí Německo, Francie, Nizozemsko, Španělsko a Velká Británie.
České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se po zveřejnění informací z navrhovaného balíčku vyjádřilo ve smyslu, že tak vysoký počet dobíjecích stanic pro elektromobily (13 tisíc v roce 2020) neočekává. Tomáš Gebauer z odboru komunikace a marketingu MPO pro ČTK uvedl, že mu nejsou známa data, ze kterých Evropská komise vycházela, navíc si prý mnoho lidí dobíjí své elektromobily doma, takže tolik stanic není ani potřeba.
Hlavní opatření navrhovaná Evropskou komisí:
- Elektřina: Cílem je zajistit nezbytný počet dobíjecích míst, aby se na trh dostaly elektromobily za přiměřené ceny. Komise také oznámila, že coby společný standard bude v Evropě používána zástrčka takzvaného „typu 2“.
- Vodík: I v tomto případě mají být palivové čerpací hadice upraveny společnými normami. Tato část se vztahuje na čtrnáct členských států, v nichž je v současnosti k dispozici síť pro vodíková paliva.
- Biopaliva: Tvoří již téměř pět procent trhu. Používají se v rámci palivových směsí, a tudíž nevyžadují žádnou speciální infrastrukturu. Klíčovým úkolem bude zajištění jejich udržitelnosti.
- Stlačený zemní plyn (CNG): Používá se zejména v osobních automobilech. V současnosti jich na něj jezdí zhruba jeden milion, což představuje 0,5 procenta z celkového počtu vozidel v provozu. Cílem automobilového průmyslu je do roku 2020 dosáhnout desetinásobku tohoto čísla. Návrh komise má zajistit, že v celé Evropě budou do této doby veřejnosti k dispozici každých 150 km čerpací místa provozovaná podle společných norem.
- LNG: Zkapalněný zemní plyn se používá například pro nákladní automobily, avšak v celé EU je k dispozici pouze 35 čerpacích stanic. Komise navrhuje, aby do roku 2020 jejich hustota u silnic v rámci hlavní transevropské dopravní sítě činila jedna čerpací stanice na každých 400 kilometrů.
- LPG: V případě zkapalněného ropného plynu nejsou plánována žádná opatření, neboť základní infrastruktura je již k dispozici.
