Lidovky.cz

Pirueta Martina Bartáka na startu PPP projektu ve vojenské nemocnici

  11:42

Projekt PPP v Ústřední vojenské nemocnici schválila loni vláda Jana Fischera. Ještě pár dní před hlasováním však měl být zrušen.

foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Těsně předtím, než vláda Jana Fischera odsouhlasila projekt PPP (Public Private Partnership) v pražské Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích, se musely dít věci. Během pár hodin se z červená stala zelená, z NE se stalo ANO a nakonec nás tahle eskamotáž v režii úřednické vlády a tehdejšího ministra obrany Martina Bartáka zbytečně přišla na víc než 217 milionů.

Projekt byl schválen na zasedání 24. května 2010, pouhý měsíc před tím, než úřednický kabinet podala demisi. Jen pár dní před jednáním však připravený návrh usnesení vlády vyzníval právě opačně: Ukončit projekt. Svědčí o tom dokumenty, které získaly nezávisle na sobě redakce ČESKÉ POZICE a také redakce Hospodářských novin. ČESKÁ POZICE konkrétně vychází z návrhu usnesení vlády, předkládací zprávu a tiskovou zprávu, které byly projednávány v připomínkovém řízení v květnu loňského roku.

Soutěž na PPP projekt ve Střešovicích vyhrálo konsorcium Prague Military Hospital Concession (PMHC), jehož nabídka byla ve finále posuzována jako jediná. Původní odhady hovořily o nákladech ve výši necelých 1,3 miliardy korun. Cena kontraktu na 25 let však vzrostla na více než 6,4 miliardy. Předmětem projektu byla výstavba ubytovny pro zaměstnance, ubytovny hotelového typu, bazénu, parkoviště, informačního centra a vstupního objektu v Ústřední vojenské nemocnici.

O osudu projektu jsme podrobněji informovali v článcích:
217 milionů za nic. Ať žijí PPP projekty!
PPP ve vojenské nemocnici, II. dějství. Kdo bude potrestán?

Fáze 1: Projekt ukončit!

Původní předkládací zpráva s negativním závěrem z května loňského roku nejprve shrnuje výhody, které projekt přináší. Nemocnice údajně naplní strategické cíle a zajistí „chybějící potřeby Centra zdravotní péče Armády České republiky v oblasti podpůrné infrastruktury“, vyřeší se kritický stav ubytování pro střední zdravotnický personál ÚVN, a díky využití modelu PPP se většina rizik převede na soukromý sektor.

Pochvalně se předkládací zpráva vyjadřuje i k samotné nabídce Prague Military Hospital Concession. „Na základě provedených rozborů a analýz lze konstatovat, že předložená nabídka je dostatečně finančně robustní, reflektuje aktuální tržní situaci, a to jak na trhu ubytovacích služeb, tak na trhu finančním, a tím poskytuje adekvátní záruku kvalitního poskytování služeb v průběhu projektu.“

PPP projekt ve Střešovicích, alespoň to tvrdí předkládací zpráva, „může pozitivně ovlivnit střední a vyšší podnikatelské prostředí v České republice, a to nejen v kategorii zdravotnictví, ale i v dalších segmentech podnikání“.

Přestože zpráva vyznívá jednoznačně ve prospěch PPP projektu ve vojenské nemocnici, závěrečný odstavec ho potápí: „I když je projekt ve smyslu výše uvedeného perspektivní pro potřeby resortu ministerstva obrany a jím zřízené příspěvkové organizace ÚVN Praha, není možné jej za současného stavu a s ohledem na předpokládaný vývoj zdrojového rámce rozpočtové kapitoly 307 – ministerstvo obrany realizovat bez participace finančních prostředků státního rozpočtu mimo rozpočtovou kapitolu ministerstva obrany.“

Ve stejném duchu vyznívá i text návrhu usnesení, o kterém měla v květnu loňského roku hlasovat vláda. V bodě III. ukládá 1. místopředsedovi vlády a ministru obrany, jímž byl tehdy Martin Barták, ukončit projekt a vydat pokyn ke zrušení výběrového řízení. Pro média byla v tomto smyslu nachystána tisková zpráva. Jenže tyto materiály měly zůstat kdesi na dně šanonů. Vyměněny byly za dokumenty se zcela opačným vyzněním.

Fáze 2: Uzavřít smlouvu!

Těsně před schůzí vlády, která se konala 24. května 2010, napsal zástupce ředitele kabinetu ministra obrany Martina Bartáka a ředitel sekce legislativní, právní a právního zastupování ministerstva obrany, Jan Mareš, řediteli odboru vládní agendy na úřadu vlády, Zdeňku Medovi, dopis. V něm ho informuje, že na program jednání vládybyl zařazen bod týkající se zprávy o průběhu projektu PPP ve vojenské nemocnici a schválení smlouvy o výstavbě.

„Vzhledem k tomu, že došlo ke změně návrhu usnesení vlády a předkládací a tiskové zprávě, zasílám jejich listinou podobu v příloze a prosím o zajištění jejich výměny,“ konstatuje v dopise Mareš, bývalý ředitel Národního bezpečnostního úřadu (rezignoval v roce 2006 údajně kvůli podezření, že udržoval kontakty se členy skupiny kolem stíhaného konkurzního soudce Jiřího Berky).

V usnesení vlády, které přijal Fischerův kabinet 24. května, a jež je zveřejněno i na internetu, se praví, že vláda „bere na vědomí zprávu o průběhu zadávacího řízení a výsledcích soutěžního dialogu s uchazeči o veřejnou zakázku Projekt ubytovna personálu ÚVN, ubytovna hotelového typu a parkoviště“.

Vláda dále uložila 1. místopředsedovi vlády a ministru obrany zajistit od 31. května 2010 uzavření smlouvy se soukromým konsorciem, zahájit projekt a zajistit finanční prostředky. Tehdejší ministr financí Eduard Janota měl dle přijatého usnesení vlády přihlédnout při sestavování rozpočtu na léta 2014 až 2038 k tomu, že bude nutné hradit splátky ve výši 34,6 milionů korun.

Bilance

Už jen pro dokreslení důsledků tohoto příběhu: Konec „případu ÚVN“ učinila vláda Petra Nečase, když letos 17. srpna odhlasovala ukončení smlouvy o projektu PPP. Zastavení rozmařilých plánů ve Střešovicích bylo pravděpodobně nejrozumnějším řešením. „Celá legrace“ však vyjde na zhruba 217 milionů korun.

Dle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu utratily ministerstvo obrany a nemocnice za poradenské služby spojené s projektem ve vojenské nemocnici 42 milionů korun. Dalších 130 milionů se ÚVN zavázala uhradit soukromému partnerovi za to, že spolupráci ukončila, a dále přislíbila vyplacení až 45 milionů korun jako další případné náklady vzniklé v souvislosti s vypovězením.

Členové sněmovního kontrolního výboru požadují na ministerstvu obrany, aby jim vydalo seznam osob, které byly v průběhu přípravy odpovědné za PPP projekt ve vojenské nemocnici. Informován by měl být i premiér Petr Nečas. Doufejme, že pouhým vydáním seznamu kauza neskončí.

V té první tiskové zprávě z května 2010, která měla být doručena médiím po jednání Fischerovy vlády, a v níž se píše o zastavení projektu, stojí: „Zkušenosti s přípravou následně zobecnit a použít jako východiska pro další subjekty při přípravě a realizaci dalších případných projektů financovaných formou PPP.“ Probůh, jen to ne!

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.