Na návrhu 30 senátorů na zrušení článku II amnestie prezidenta republiky, kterým Václav Klaus nařídil zastavit trestní stíhání osob (abolici), u nichž toto stíhání trvá déle než osm let, se podílela i Česká pirátská strana. Ta kompletní znění návrhu zveřejnila ve středu na svých webových stránkách.
Spoluautorem textu je místopředseda pirátské strany a student práv Jakub Michálek. Dle něj senátoři nemohli nereagovat na naprosto bezprecedentní zásah do práv tisíců občanů a dalších osob, kteří jsou článkem II amnestie mimořádně poškozováni. Akci spoluorganizoval i Libor Michálek, senátor nominovaný Českou pirátskou stranou.
„Podle nás není abolice v souladu s ústavním pořádkem. Dopadá na velké množství případů rozsáhlé úmyslné hospodářské a majetkové trestné činnosti s mnoha tisíci poškozenými a se škodou desítek miliard korun. Abolice znemožňuje vyslovit vinu pachatelů trestné činnosti, takže poškození mohou žalovat jen vytunelované firmy, které jsou prázdné schránky, jejichž majetek zůstane pachatelům,“ říká Jakub Michálek, jeden z autorů návrhu. Senátory u Ústavního soudu zastupuje advokátka Hana Marvanová.
Spoluautorem senátorského návrhu na zrušení článku II amnestie je místopředseda pirátské strany a student práv Jakub Michálek
Posoudí, neposoudí?
Zatím však není jisté, zda se vůbec ústavní soud bude návrhem věcně zabývat. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský totiž o víkendu v pořadu Partie televize Prima uvedl, že po přijetí žádosti budou nejprve zkoumat otázku takzvané aktivní legitimace. „Tedy, jestli je vůbec možné, aby skupina senátorů podala návrh na přezkoumání amnestie prezidenta republiky,“ míní předseda Ústavního soudu.
V tom ale Jakub Michálek nevidí problém. Argumentuje Ústavou České republiky, ve které se v čl. 87 odst. 1 písm. b) uvádí, že „Ústavní soud rozhoduje o zrušení jiných právních předpisů [než zákonů] nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem“. „Návrh na zrušení ustanovení jiného právního předpisu než zákona je oprávněna podat skupina nejméně 10 senátorů podle § 64 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu,“ míní pirátský místopředseda a dodává, že právním předpisem je takové rozhodnutí orgánu veřejné moci, které obsahuje právní normy jako předem daná pravidla chování, což rozhodnutí prezidenta o amnestii, které se zveřejňuje ve Sbírce zákonů, splňuje.
Právníci si už však tak jistí nejsou. Server iDnes mluvil například s děkanem pražské Právnické fakulty UK Alešem Gerlochem. Gerloch se přiklání k názoru předsedy Ústavního soudu: „Zdá se mi to také jako problém, protože podle mě nemají aktivní legitimaci k takovému návrhu.“ Dle něj sice amnestie vyšla ve Sbírce zákonů, ale je otázkou, jestli ji soud označí za rozhodnutí prezidenta, které přezkoumávat nemůže, nebo za jiný právní předpis, o jehož zrušení rozhodnout může.
Podle dalšího odborníka na Ústavu Vladimíra Balaše jde spíše o projev politického postoje, na který mají senátoři plné právo. „Bude záležet na tom, jestli Ústavní soud věc posoudí restriktivně, nebo extenzivně. Tedy zda amnestie je právním aktem, o kterém mluví ústava,“ říká Balaš.
Kdy se Ústavní soud k návrhu senátorů na zrušení části amnestie, kterou senátorka Alena Dernerová v rádiu Impuls označila za morální genocidu, vyjádří, Michálek zatím netuší. Doufá však, že se Ústavní soud návrhem bude zabývat přednostně.