Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Penzijní reforma: Kdo vychová víc dětí, bude oceněn

  9:15
„Teď jsem dostal od Jiřího Rusnoka návrh důchodové reformy, jež už byla na stole v roce 2004. Stojí na tom, že lidi se nemohou spoléhat jen na stát. Příjem ve stáří by měl plynout ze společného vkladu zaměstnavatele, zaměstnance a státu. Každý by měl spořit a zavést si individuální účet,“ říká v rozhovoru premiér Andrej Babiš (ANO).

Andrej Babiš foto:  Dan Materna, MAFRA

Loni stát na starobních důchodech vyplatil závratných 360 miliard. Česká populace setrvale stárne, počet lidí ve fázi zaslouženého odpočinku kypí, lidí v aktivním věku poměrově ubývá. Už několik vlád v řadě ví, že důchodový systém musí projít zásadní reformou, protože není udržitelný. Premiér Andrej Babiš (ANO), jehož vláda zahájila práci odborné komise na dané téma, chce, aby revoluce stála na dvou bodech: kdo vychová víc dětí, bude oceněn a každý si musí spořit i na vlastní pěst.

Inspiraci Babiš načerpal u jednoho ze svých premiérských předchůdců a nynějšího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka. Ten svou verzi nového systému vytvořil, když pracoval v penzijním fondu ING. Má tři pilíře, dva povinné, třetí dobrovolný. Základem je rovný důchod dle počtu dětí a navíc povinné spoření. Kolik by si člověk odkládal, by záleželo na něm, ale taky by dle toho vypadaly jeho příjmy, až ukončí pracovní aktivitu.

Kdyby se prosadila Jiřím Rusnokem stvořená a Andrejem Babišem preferovaná reforma, padl by dosud výrazně paternalistický přístup státu

Do prvního pilíře v Rusnokově modelu odvádí peníze všichni aktivní jedinci, tyto finance jsou zdrojem průtokových výplat penzí. Nárok na dávku by měli jen lidé, kteří vychovali aspoň jedno dítě, přičemž maximální výše odpovídající polovině průměrné mzdy by náležela rodičům minimálně trojnásobným.

Druhý pilíř stojí na odvodech bezdětných a těch, jejichž děti už odrostly. V něm se bude odrážet výše výdělků – neboli dnešní princip zásluhovosti. Aktuální pojistná sazba by se krátila těm, kdo zrovna vychovávají potomka, u aspoň tří dětí až na nulu nebo blízko k ní. Výplata penze z tohoto pilíře by plně reflektovala, kolik si do něj člověk odkládal. Účast ve třetím pilíři, stejně jako nyní, je na vůli každého. Kdyby se prosadila Jiřím Rusnokem stvořená a Andrejem Babišem preferovaná reforma, padl by dosud výrazně paternalistický přístup státu.

Spočívá v tom, že erární kasa vybírá od pracujících poměrně razantní častky a současně představuje stěžejní, ne-li jediný zdroj příjmů ve stáří. Škodní jsou na tom hlavně rodiče, kteří si nemohou odložit nebo rozložit náklady na péči o dítě, jež zrovna vychovávají. Jednak jim nezůstávají peníze ve chvíli, kdy je ve zvýšené míře potřebují, jednak je posléze (zpravidla) žena potrestána mrňavým důchodem, že část života věnovala potomkům namísto vydělávání a odvádění daní. Nový systém by naopak na blaho rodin obzvlášť dbal.

Princip rovného důchodu, jak ho vymyslel v roce 2004 Jiří Rusnok, spočívá v tom, že stát zajistí všem určitý standard peněz ve stáří, ale skutečná zodpovědnost za to, jak dobře se budou mít, záleží na jednotlivcích. Výsledkem jsou nižší nároky na státní rozpočet, přičemž je ale zajištěno, že lidé s minimálními příjmy budou mít alespoň nezbytné minimum.

Není to z čistého lidumilství, ve druhém sledu z toho plynou benefity i pro stát: čím více Češi vyvedou nových daňových poplatníků, tím stabilnější příjmy pro erár. Novodobé české dějiny už zažily přehršel expertních důchodových komisí, nikdy to však k ničemu nevedlo. Politici se převratných změn zpravidla zalekli, z návrhů odborníků vyzobali nekonfliktní, případně rovnou líbivé jednotlivosti, ale na podstatu systému nesáhli. Výjimku, která ovšem ztroskotala těsně po vyplutí, představuje vláda Petra Nečase (ODS). Jeho kabinet prosadil reformu spočívající v zavedení druhého pilíře.

Část peněz lidé odváděli do průběžného balíku, odkud se obratem hradí důchody aktuálním penzistům, část si však mohli přesměrovat na zvláštní účet, kde se koruny skládaly na jejich vlastní stáří, a stát jim k tomu přidával poměrný příspěvek. Potíž ale byla v tom, že Nečasova pravicová vláda schválila reformu proti neotřesitelnému odporu tehdy dominantní levicové ČSSD, toho času v opozici. Sociálním demokratům se nelíbilo, že nový systém odčerpává peníze z průtokového pilíře; znovu a znovu opakovali, že dostanou-li se k moci, reformu zruší. Jak řekli, tak udělali.

Vlastní revoluční nápad však v éře svého premiéra Bohuslava Sobotky nedodali. I teď se pod vedením ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) začíná scházet komise, jejímž výsledkem – dlužno říci, že opět – má být politicky široce akceptovaná podoba reformy. Princip rovného důchodu, jak ho vymyslel v roce 2004 Jiří Rusnok, spočívá v tom, že stát zajistí všem určitý standard peněz ve stáří, ale skutečná zodpovědnost za to, jak dobře se budou mít, záleží na jednotlivcích. Výsledkem jsou nižší nároky na státní rozpočet, přičemž je ale zajištěno, že lidé s minimálními příjmy budou mít alespoň nezbytné minimum.

Bonifikace rodičovství není výhradně Rusnokova nebo nyní Babišova myšlenka, dlouhodobě s ní nakládají také křesťanští demokraté. Chtěli, aby se pojistné odvody snižovaly rodinám ve chvíli, kdy potřebují peníze především na péči o dítě, a aby se ve výsledném výpočtu starobní penze odrazilo, kolikanásobnou matkou žena byla.

Kdo se chce zajistit nad rámec rovného důchodu, má v zásadě dvě základní možnosti – buď si naspoří, uloží peníze do nemovitostí, fondů a akcií, nebo se spolehne na rozvětvené potomstvo, které mu v zimní fázi života oplatí péči. Bonifikace rodičovství není výhradně Rusnokova nebo nyní Babišova myšlenka, dlouhodobě s ní nakládají také křesťanští demokraté. Chtěli, aby se pojistné odvody snižovaly rodinám ve chvíli, kdy potřebují peníze především na péči o dítě, a aby se ve výsledném výpočtu starobní penze odrazilo, kolikanásobnou matkou žena byla.

Lidé nemohou spoléhat jen na stát. Každý si musí spořit na své stáří

Po důchodcích a živnostnících si mají přilepšit i zaměstnanci. Co se uleví na dani, musí však přibýt v systému penzí. V rámci penzijní reformy chce premiér zohlednit, kolik dětí člověk vychoval, a apelovat na zodpovědnost za sebe sama.

Výdajové záměry vlády Andreje Babiše (ANO) jsou dalekosáhlé. Víc peněz seniorům, nákladné stavební projekty pro hlavní město, dřívější odchody do penze pro náročné profese, nižší daň z příjmu pro zaměstnance. I když výkon ekonomiky hlásí zpomalení, premiér míní, že zvyšovat daně nemusí. Uskrovňovat se má nadále stát – v provozu i počtu zaměstnanců.

LIDOVÉ NOVINY: Prudce zintenzivnily přípravy a jednání kolem administrativního komplexu pro úředníky v Letňanech. Proč to nešlo, dokud mělo ANO primátorku? Nebylo by to snazší?

BABIŠ: To je dobrá otázka. Já a ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu jsme s projektem přišli už dávno. Nešlo to, protože primátorka Adriana Krnáčová nám nabízela úplně jiný areál, který nám teď znovu vehementně nabízel primátor Zdeněk Hřib. Jde o Bubny, kde je asi 40 různých vlastníků, a v podstatě je vyloučeno, aby se to tam dalo zvládnout vyjednat, navíc za rozumnou cenu. Proto máme konzistentně zájem jen o pozemky v Letňanech, kde jsou v roli majitele dva veřejné subjekty.

LIDOVÉ NOVINY: Proč se debata rozběhla s pirátským primátorem a samými „nepřátelskými silami“ vůči ANO v koalici, a nehnulo se to, dokud na magistrátu seděla primátorka z vašeho hnutí?

BABIŠ: Měl jsem v Praze ještě lepší projekt. V roce 2015 jsem seděl na obědě s Bernardem Arnaultem, který postavil kulturní centrum v podobě lodi Louis Vuitton Foundation v Bouloňském lesíku poté, co navštívil Guggenheimovo muzeum v Bilbau od renomovaného architekta Franka Gehryho. Dnes je to po Eiffelově věži druhé nejnavštěvovanější místo v Paříži.

Já jsem s ním pak mluvil po Skypu a diskutovali jsme o tom, že Praha potřebuje stejný „wow“ projekt, něco supermoderního, o čem bude mluvit celý svět. Třicet let po revoluci jsme nepostavili nic významného kromě tunelu Blanka. Chtěl jsem na Letné, v místě, kde bývala Stalinova socha, postavit moderní a inovativní budovu galerie, propojit ji s metrem, tam mohla být Slovanská epopej, kterou v Japonsku vidělo 650 tisíc turistů a je světoznámá.

LIDOVÉ NOVINY: To se také nestalo.

BABIŠ: Paní primátorka na to měla jiný názor a starosta Prahy 7 Jan Čižinský mínil, že by tam měli Pražané chodit venčit psy. Tím pádem to skončilo. A tento druhý projekt jsem prosazoval už jako ministr financí, nyní se to oprášilo, navíc na magistrátu je nové vedení, a tak jsme začali intenzivně jednat.

LIDOVÉ NOVINY: Nechce toho Praha na oplátku trochu moc? Stát má zaplatit za pozemky, za obchvat, za novou nemocnici, převést na Prahu karlínská kasárna. Pořád to stojí za to?

BABIŠ: Jednání s panem primátorem ani moc nechci hodnotit. Byl jsem celý život v byznysu, vždy jsem něco stavěl a budoval a je pro mě složité jednat s člověkem, který má zvláštní představy, že všechno zaplatí vláda a Praha se na tom nebude podílet. Argument, že stát postavil obchvat v Brně, není argumentem. Taky mohu říci, že Praha si zase postavila Blanku za 43 miliard, asi velký tunel.

My jako stát máme platit vnější obchvat, tedy propojit D1 s D11, to bude stát asi jedenáct miliard. Veškerou zdravotní péči v Praze hradí stát, všechny nemocnice jsou fakultní, až na malinkou Nemocnici Na Františku, kterou má Praha 1. Stát má dluhy, máme stále vyšší náklady na důchody, na investice. Když končilo bývalé vedení, měla Praha na účtech 43 miliard. Když si vezmeme porovnání daňových příjmů 2013 a 2019, Praha díky nám – státu – dostala o 19,2 miliardy navíc.

LIDOVÉ NOVINY: Proto se ptám, jestli projekt neskončí na nepoměru požadavků.

BABIŠ: To teď neumím říci. Debata je složitá v tom, že pan primátor moc nerozlišuje mezi prodejem a převodem, má představu, že to celé sbalíkujeme, i když je tam neprospěch o jedné miliardě na úkor vládních institucí. Máme tu platné zákony a takhle to zkrátka nefunguje. Karlínská kasárna mají odhadní cenu 600 milionů, ten pozemek v Letňanech 400 milionů, do toho ještě požadavek magistrátu na přesun Bulovky, i když by to nebylo třeba řešit teď. I v tom je další řada složitých právních vztahů.

Navíc jako stát máme pro Prahu daleko víc projektů, v rámci nichž do ní chceme investovat – rekonstrukce Národní galerie za asi tři miliardy, je tam Nová scéna, hala Věry Čáslavské – pokud ji postavíme, budeme mít údajně velké šance na pořadatelství mistrovství světa v gymnastice. Je tam Invalidovna až za miliardu. Máme toho připraveno hodně, ale nevím, do čeho bude investovat sama Praha, když má stát všechno zaplatit. Přitom oni mají peníze.

LIDOVÉ NOVINY: Obce mají obecně na účtech naspořené přebytky, jsou podstatně méně zadlužené než stát.

BABIŠ: Jsou to obrovské částky. Kraje po nás stále chtějí peníze na silnice druhé a třetí třídy, přitom měly ke konci září na účtech 86 miliard korun, všechny dohromady včetně Prahy.

LIDOVÉ NOVINY: Proč jim pak pořád přidáváte?

BABIŠ: Jasně, ale my jako vláda se hlásíme k tomu, že chceme, aby Pražené měli lepší život.

LIDOVÉ NOVINY: Neozve se Ostrava, České Budějovice nebo Plzeň? Protože proč jenom Praha? Když Brno s Prahou dostanou okruh, nejspíš budou také něco chtít, a svoje zásoby nechají na účtech.

BABIŠ: To je pravděpodobné, ale ony jsou samosprávy, my je neřídíme. Udělali jsme unikátní investiční plán na dvanáct let pro celou Českou republiku. A bylo by férové a solidární, aby se na investicích podílely. Ne že některé kraje mají na účtech 6,8 miliardy a stále od nás něco chtějí. Zaplať knihovnu, zaplať ranvej. Takto to není možné. Potíž je, že v jednáních s Prahou je vidět politický podtext ducha jednání a chvílemi nebyl vůbec racionální, mělo by to být o společném zájmu zlepšit život Pražanům.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte tím, že nové vedení města je protivné speciálně na vás, poněvadž jste to vy? Protože u toho bych znovu připomněla, že vaše primátorka také s žádným vaším projektem nehnula a ta vůči vám politicky nepřátelsky naladěná nebyla.

BABIŠ: Politicky ne. Ale svými názory. A je pravda, že jsem tomu nevěnoval tolik pozornosti, když byla ještě primátorkou, a ona nás zkrátka odbyla těmi Bubny. My chceme Letňany, protože je to ekonomicky návratné. Projekt koncentrovat ministerstva na jedno místo jsme si nevymysleli jen tak, stejné projekty jsou v Norsku, Estonsku, Lotyšsku, Dánsku a v Německu. V Norsku dávají 14 ministerstev z 16 na jedno místo, protože je to logické.

Státní správa má v Praze 38 tisíc zaměstnanců, 350 budov, nikdo to nikdy neřešil. Má to rychlou návratnost a úředníci ani ministerské návštěvy z celé republiky nebudou zajíždět do centra. Není to žádné ghetto, bude tam zázemí, nemocnice s tisíci lůžky, má tam být 1350 bytů a na všechno bude dvoukolová mezinárodní architektonická soutěž. Oni to pojímají tak, že za pozemek chtějí maximum možného. Jejich požadavky jsou přemrštěné. Možná to nedopadne, nikde není psáno, že to musí být za každou cenu.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste, že pořád někdo něco chce, a to hodně, přitom čerstvý odhad růstu ekonomiky je menší, než se předpokládalo. Odkud se bude brát? Zůstane schodek, jak byl naplánovaný, nebo se sáhne po nových zdrojích?

BABIŠ: Naplánovaný byl na 50 miliard, ministryně financí se rozhodla ho snížit na 40 už letos, otázka je, jak to všechno ustojíme. Podstatné ale je, že snižujeme zadlužení státu vůči HDP.

LIDOVÉ NOVINY: Budete se držet 40 miliard, nebo je to hranice, jež může padnout?

BABIŠ: Je čtyřicet, ale bude to velký problém. Jen zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc vychází na jedenáct miliard, do toho další navýšení důchodů. S rozpočtem to bude složité.

LIDOVÉ NOVINY: Co byste upřednostnil jako řešení? Provozní škrty?

BABIŠ: Samozřejmě, budeme snižovat náklady, asi i počet zaměstnanců.

LIDOVÉ NOVINY: Ještě letos?

BABIŠ: Ne, bavíme se o příštím roce. Problém je, že ministři nemají DNA na šetření a to se projevuje v jednoduchých věcech. Když jsem byl ministr financí, létal jsem do Bruselu ekonomickou třídou, oni všichni létají speciálem s argumentem, že naši piloti mají trénovat. Nebo v případě občerstvení. Možná to zní směšně, ale je to tak. Teď jsem je požádal o zdůvodnění a rozpis vyplacených odměn ve stovkách milionů.

LIDOVÉ NOVINY: Ministři si kupují moc drahé občerstvení?

BABIŠ: Nevím, jestli příliš drahé, ale je tady historická tradice, že se konzumuje ze státního. Já si všechno platím.

LIDOVÉ NOVINY: Dají se všechny plánované či schválené výdaje utáhnout jenom provozními úsporami? To je pořád něco, od slevy pro důchodce a studenty na dopravu až po zvyšování důchodů.

BABIŠ: Už se tím zabýváme, protože je vidět, že to bude těžké, ale musíme to zvládnout. Stále dodržujeme, že státní dluh vůči HDP klesá. Od roku 2013 do 31. prosince loňského roku o 10,5 procenta, jsme v tom jedni z nejlepších v Evropě. Jsme na 30 procentech.

LIDOVÉ NOVINY: Z ideové konference hnutí vyplynulo, že chcete zavést paušál pro živnostníky, jednu platbu zdravotního a sociálního pojištění a minimální daně z příjmu. Tušíte už konkrétní částku?

BABIŠ: Je to součást programu pro živnostníky, který rozpracováváme. Chceme nadefinovat skupinu, jež má živnost jako hlavní činnost a zároveň to nejsou plátci DPH, jde tedy o mikropodnikatele s příjmy do milionu korun. To je 420 tisíc osob a o těch se bavíme. Chceme je vyjmout z běžné administrativní agendy. Od 1. ledna 2021 bychom rádi, aby od zdaňovacího období roku 2020 platili pouze jednu částku za sociální, zdravotní a minimální daň.

Už dnes platí 4600 za sociální a zdravotní, což se valorizuje, takže to od ledna bude dělat zhruba pět tisíc. A ke všemu ještě na konci roku doplácí podle skutečných příjmů daň z příjmu, případně i sociální a zdravotní odvody. To by pro živnostníky nově odpadlo. Částka ještě není definitivně určená, ale odpadne jim tím veškerá administrativa, žádné daňové formuláře, žádná účetní, žádné kontroly, žádní daňoví poradci. To je obrovské plus.

LIDOVÉ NOVINY: Je v tom motivace i nějaký výběr daní navíc? Protože poradce to vždycky umí spočítat na nulu a minimální daň je víc než žádná.

BABIŠ: Ano. Říkáme: „Tohle všechno už nebudete muset, ale zaplaťte nám nějakou minimální daň.“ Pro podnikatele jde možná o pár stovek navíc, ale díky tomu uspoří čas a bude se moci věnovat své hlavní činnosti. Navíc se bude jednat o dobrovolný akt. Pokud mu to nebude vyhovovat, může jet živnostník postaru. Vše jsme připravovali a detailně konzultovali s Asociací malých a středních podniků a živnostníků.

LIDOVÉ NOVINY: A co tam máte pro zaměstnance? Zatím je to skupina, která hradí výhody a úlevy pro všechny ostatní.

BABIŠ: Zrušení superhrubé mzdy.

LIDOVÉ NOVINY: To se odložilo na rok 2021.

BABIŠ: Pracujeme na tom. Vzniklo to jako marketingový trik ODS. Byl to podvod na zaměstnance. Slibované snížení daní nenastalo. My ty daně skutečně snížit chceme. Ale víc o tom nechci mluvit, děláme propočty a shromažďujeme vše do balíku opatření. Hlavním cílem bude zjednodušení daní, projekt Moje daně. Jsou tam mraky výjimek, což je politická záležitost.

Bude to složité, rušení každé výjimky je vždycky problém. Jako vláda jsme od roku 2014 do loňska snížili daně o sto miliard. Není pravda, že jsme levicoví, jak se ODS snaží šířit, vždyť máme přebytkový rozpočet. Chceme málo státu a bojovat proti byrokracii. ODS se probudila, ale proč pro živnostníky od revoluce nic neudělala?

LIDOVÉ NOVINY: Teď se vám nabízejí ke spolupráci na živnostenském blahu.

BABIŠ: Hm, tak my jsme jim tři dny po volbách nabídli společnou vládu.

LIDOVÉ NOVINY: To už pominulo, nyní máte jinou nabídku a můžete se k ní buď postavit velkoryse, nebo ne.

BABIŠ: Podle mě tu nabídku vůbec nemyslí vážně, chtějí se na nás jen zviditelnit.

LIDOVÉ NOVINY: Když vás poslouchám, mám dojem, že jste se nejdřív zaměřili na důchodce, teď to budou živnostníci, ale zaměstnanec je pořád vynechaný.

BABIŠ: Je tam přes daně a digitalizaci.

LIDOVÉ NOVINY: Jak mi jako zaměstnanci pomůže digitalizace? Daňové přiznání za mě podává firma.

BABIŠ: Cílem je, abyste jednou vůbec nemusela na úřad, aby šlo všechno udělat z domu. První krok je Portál občana. Podívejte se schválně na něj. Teď jsme pro zaměstnance zrušili karenční dobu a míříme ke zrušení superhrubé mzdy, v rámci čehož chceme snížit daň. Nevím, proč nás někdo kritizuje, že to bude od roku 2021, vládní mandát je až do roku 2021.

LIDOVÉ NOVINY: Kritika může vyplývat z toho, že rušení superhrubé mzdy jste měli v programu, slevy na dopravu pro seniory nikoli, a stejně to dostalo přednost, i když to stojí spoustu peněz.

BABIŠ: Stojí to 5,5 miliardy ročně, ale to je nic v porovnání se zrušením superhrubé mzdy, která se počítá v desítkách miliard. Vy nemáte ráda důchodkyně? Víte, jakou mají radost, že mohou jezdit častěji za vnoučaty?

LIDOVÉ NOVINY: Mám ráda i zaměstnance.

BABIŠ: Myslíme na všechny. Na důchodce, teď na živnostníky, i na zaměstnance, řešíme to postupně. A zvedali jsme státním zaměstnancům platy. To má vliv i na růst mezd v soukromé sféře.

LIDOVÉ NOVINY: Co se s tím vším bude dít, pokud ekonomika nebude vycházet, jak zatím vycházela?

BABIŠ: Začneme šetřit, především na provozu a určitě i počtu zaměstnanců.

LIDOVÉ NOVINY: Neměl by odněkud přijít také nějaký příjem?

BABIŠ: Příjmy přicházejí, protože se navyšují platy. Vybíráme více na pojistném, než vyplácíme na důchodech. Dynamika mezd je podstatně vyšší než u důchodů. Samozřejmě že musíme udělat reformu důchodového systému, musíme myslet i na příjmovou stránku – a taky na tom pracujeme. Stále platí, že daně nebudeme zvyšovat, ale vybírat. Je to nejspravedlivější cesta, jedině tak neomezíme rozvoj a umožníme slušný růst mezd a důchodů.

LIDOVÉ NOVINY: Máte představu, jak by reforma penzí měla vypadat?

BABIŠ: Mám. Chodím po světě a všude, kam přijdu, se na to ptám. Teď jsem dostal od Jiřího Rusnoka návrh důchodové reformy, která už byla na stole v roce 2004. Stojí na tom, že lidi se nemohou spoléhat jenom na stát. Příjem ve stáří by měl plynout ze společného vkladu zaměstnavatele, zaměstnance a státu. Každý by měl spořit a zavést si individuální účet.

LIDOVÉ NOVINY: Oproti dnešku by měli přitlačit zaměstnavatelé a zaměstnanci?

BABIŠ: Zodpovědní lidi si šetří, dávají si peníze na stranu. Když si půjčím, musím to vrátit, a když si půjčuju, pak jen na důležité věci. Tomu bychom měli učit děti, my jsme tak vychováni byli. Je mi líto, že tu máme 800 tisíc exekucí, že se na tom přiživily exekuční mafie – proti těmto šmejdům jsme udělali opatření a teď už musíme být všichni odpovědní. Za našich časů, když nebyly peníze, jsme měli brambory na loupačku a maso jen v sobotu.

LIDOVÉ NOVINY: Apelujete na další generace, aby se občas smířily s bramborami na loupačku a odkládaly?

BABIŠ: Jen říkám, že když jsem si půjčil, měl bych to vrátit. Tak bychom se měli chovat a vést k tomu i děti.

LIDOVÉ NOVINY: Líbilo by se vám víc zohlednit počet dětí v rámci výpočtu důchodu, jak je to v návrhu Jiřího Rusnoka?

BABIŠ: Určitě. Věcí, které kolem toho musíme řešit, je strašně moc. Potřebujeme zvýšit porodnost, ne 1,7 dítěte na ženu, ale 2,1. Potřebujeme, aby ženy rodily v pětadvaceti, ne ve třiceti, i ze zdravotních důvodů. Spolupracuji na tom s profesorem Antonínem Pařízkem od Apolináře, řešíme porodní domy. Potřebujeme děti, abychom systém udrželi. Je jasné, že to musíme řešit, na to nepotřebuji Národní rozpočtovou radu, aby mi modelovala katastrofické scénáře. Ale to se nedá jen tak, když kolem toho desítky let nikdo nic nevytvořil ani nezrealizoval.

LIDOVÉ NOVINY: Neříkám, že jste to nezdědili, ale blíží se moment, kdy už se to bude muset vyřešit.

BABIŠ: Mě každý nějak hodnotí nebo se mi směje, ale já pracuji celý život v tom, že chodím po světě a ptám se. Tak jsem sepsal i svou dlouhodobou vizi, ta je o finském školním systému, o estonské digitalizaci.

Říkal jsem teď Zbyňku Stanjurovi z ODS: „Proč jste nešli jako první porevoluční vláda na stáž do světa? Kdybyste šli do Singapuru, tam mají investiční fond. Tak zainvestovali, že jejich příjmy z toho jsou ročně 30 miliard dolarů, stát si z toho bere do rozpočtu jen půlku. Proč jste dělali kuponovou privatizaci? Mohli jste to nechat v rukou státu, mohli jste to provozovat, kdybyste to ovšem nerozkradli, a mohli jsme mít centrální fond, kde by byly naše skvělé firmy, a mohli jsme se mít jako v Singapuru.“

LIDOVÉ NOVINY: Abych tak řekla: pozdě. Jaké máte tedy nápady, aby ženy rodily dřív, radostněji a víc?

BABIŠ: Jsou to sdílená pracovní místa, jako země máme nejlepší slevy na dani pro pracující rodiče. Musíme zohlednit, že 60 procent vysokoškoláků jsou tu ženy, chtějí pracovat a potřebují zázemí jako jesle, školky, dětské skupiny.

LIDOVÉ NOVINY: Ve všech předškolních zařízeních je málo míst, zajištění hlídání je velmi drahé. Žena spotřebuje velký díl peněz na tyto výdaje, navíc nad 35 tisíci se mateřská krátí. Je úplně jedno, jak byla šikovná, kolik vydělávala, protože je tam strop.

BABIŠ: Vím a my na to myslíme. Musíme se na to ptát lidí z reálného života, to jsou pro mě směrodatné informace. Oni nám to musejí říct, zdola.

LIDOVÉ NOVINY: Jako jeden člověk zdola vám to shrnuju.

BABIŠ: My to taky chceme řešit.

LIDOVÉ NOVINY: Co mi nabízíte, abych rodila?

BABIŠ: Budeme investovat do porodnic, budeme dělat porodní domy.

LIDOVÉ NOVINY: Hlavní, finanční problém začíná po porodu. Je hezké, že bude příjemný porod, ale co pak?

BABIŠ: Musíme vytvořit podmínky, aby ženy neměly z ekonomických důvodů strach mít děti. Jesle, školky, dětské skupiny. Budu chodit mezi matky a ptát se. Jsem předseda genderové komise, kde mi řekli: „Čtyři roky chceme porodní dům.“ No, tak jsem to vyřešil za měsíc, u Apolináře a v Thomayerově nemocnici. Máme projekty a musíme ten statní moloch rozhýbat. Nemůžu vědět všechno, proto se ptám, kam přijdu. Například v Maďarsku mají zavedeno, že když si člověk koupí dům či byt, stát mu půjčí peníze, a když si pořídí třetí dítě, 50 tisíc eur mu odpustí.

LIDOVÉ NOVINY: O něčem takovém jako v Maďarsku uvažujete?

BABIŠ: Určitě. Víme, že porodnost musíme zvýšit. Vím, že i bydlení se shání těžko, ale já nemůžu za to, že obce a města byty prodaly, a nové nestaví. Chceme, aby stavěly dostupné bydlení. Pro všechny, nejen pro sociální případy, proto jsme přišli s projektem Výstavba. Obce dostanou dotace na sociální byty a zvýhodněný úvěr na dostupné byty od Státního fondu rozvoje bydlení. Program spustíme na jaře.

LIDOVÉ NOVINY: Ještě před důchodovou reformou se má vypořádat díl křivdy vůči dnešním seniorkám, které jsou ve výši důchodu trestané za to, že vychovávaly děti. Jak se to provede?

BABIŠ: To má za úkol vymyslet ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), chystá analýzy a připravíme návrh v rámci koalice. Ta je v tomto případě prioritní. V komisi jsou i další strany, tam ať si každý řekne, co chce, ale primárně se musíme domluvit ve vládě. To je absolutní priorita, spolu s profesemi, které by si zasloužily odcházet do důchodu dřív.

LIDOVÉ NOVINY: Třeba?

BABIŠ: Horníci, hutníci, třeba i řidiči.

LIDOVÉ NOVINY: O to důkladnější revizi příjmů do důchodového systému to bude chtít, jestliže část zaměstnanců odejde do penze dříve a části zaměstnankyň se nějak zpětně vrátí kus finanční křivdy – a to se to má stát ještě před důchodovou reformou. Kde se ty peníze vezmou?

BABIŠ: V této koalici nejsme ještě ani rok, co myslíte, že všechno už jsme měli stihnout? Samozřejmě že musíme řešit příjmovou stránku.

LIDOVÉ NOVINY: Teď jste představovali ambiciózní projekt, jak se má republika připravit na automatizaci práce a zavádění umělé inteligence. Jak je na to země připravená?

BABIŠ: Automatizace se lidi nemusí bát. Jde o to, že zavedením robotů se zlepší pracovní podmínky pro lidi, osvobodí je to od těžké práce, manuální, nebezpečné, riskantní.

LIDOVÉ NOVINY: Bude větší prostor pro kreativní práci, ale co s těmi, kteří kreativní nejsou? A že jich je.

BABIŠ: I toho robota je třeba obsluhovat. Neočekáváme kolaps pracovního trhu. Stačí se podívat do Německa a Švýcarska, kde jsou s přechodem na digitalizaci výrazně dále a mají nejnižší míru nezaměstnanosti a vysokou prosperitu. V Evropské unii mají být čtyři centra excelence pro umělou inteligenci, ucházejí se tam o místo velké státy, my jsme jediná země ze střední a východní Evropy, jež má zájem, protože jsme identifikovali, že u nás je asi 500 vědců, kteří se umělou inteligencí zabývají. Potenciál tady je obrovský a my jej využijeme.

LIDOVÉ NOVINY: Mě zajímají spíš socioekonomické dopady. Ten hlavní půjde podle vládní analýzy na lidi se střední kvalifikací i příjmy. Je ošetřeno, aby střední třída nebyla decimovaná?

BABIŠ: Máme tu svobodné podnikání. Každý podnikatel chce mít efektivní byznys, lidi jsou pro něj to nejdůležitější, a dnes chybí. Podnikatelé si zaměstnanců jistě váží, oceňují je a motivují, do budoucna by tou motivací mohlo být i penzijní připojištění. Stát jim nemůže všechno diktovat. Má vytvořit podmínky, méně je otravovat, ale je to hlavně na nich.

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Přípravář staveb/rozpočtář

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Jihočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč