Zástupci vládních stran našli podle dnešních Hospodářských novin společnou řeč o další klíčové záležitosti týkající se důchodové reformy. Konkrétně jde o jeden ze čtyř fondů, který bude součástí takzvaného druhého pilíře a jehož investice budou směřovat výhradně do státních dluhopisů. Dle ministra financí Miroslava Kalouska nebude tento fond státem garantován, jak původně požadovaly Věci veřejné, a penzijní společnosti si budou moci účtovat za správu peněz v něm poplatek maximálně ve výši 0,3 procenta objemu aktiv.
Poplatek 0,3 procenta znamená třetinovou sazbu ve srovnání s návrhem, který dalo MF k veřejné diskusiJe to hodně či málo? Těžko říct. Pokud Miroslav Kalousek sdělí jediné číslo bez souvislostí – například jaké další poplatky si budou moci fondy strhávat – je to, jako by vlastně neřekl nic. Kalousek si navíc zatím nechal pro sebe výši poplatků v ostatních třech zamýšlených fondech – s agresivnější, a tím pádem riskantnější investiční strategií –, u nichž se pochopitelně počítá s poplatky vyššími, a to až několikanásobně.
Kalouskovo mlžení ohledně poplatků je do jisté míry pochopitelné, neboť otázka nákladů na správu peněz v soukromých fondech je jednou z nejdůležitějších věcí, jež budou rozhodovat o úspěchu, či neúspěchu penzijní reformy. Příliš vysoké poplatky totiž mohou odradit potenciální účastníky fondového spoření, naopak příliš nízké zase nebudou atraktivní pro akcionáře penzijních fondů. V každém případě zkušebně vypuštěných 0,3 procenta znamená třetinovou sazbu ve srovnání s návrhem, který dalo MF k veřejné diskusi na konci března.
Otázkou nicméně zůstává, jak to vůbec s deklarovanými zásadními vládními reformami – včetně té důchodové – bude. Dle serveru Aktuálně.cz totiž návrh daňové reformy, který ministr financí poslal vládě, naznačuje, že se v penzích vláda omezí jen na kosmetické změny. Zpravodajský server tak usuzuje z informace, že předloha daňové reformy počítá s odvodem pouhých 14 miliard korun soukromým penzijním fondům ročně. To by odpovídalo předpokladu, že se druhého pilíře zúčastní jen čtvrtina lépe vydělávajících zaměstnanců. A to by rozhodně fondům a jejich vlastníkům ke spokojenosti nestačilo. O zajištění stability celého penzijního systému, což je klíčový záměr reformy, ani nemluvě.
Jaké bude další překvapení?
Lze tedy předpokládat, že se do konce června, kdy mají být reformní zákony připraveny v paragrafovém znění, dočkáme ještě mnoha změn a překvapení. Jisté se zatím zdá být jen to, že ministerstvo financí stále počítá s postupným sjednocením daně z přidané hodnoty na úrovni 17,5 procenta, čímž chce stát výpadek způsobený přesunem části peněz do soukromých fondů financovat.
Dle dnešní Mladé fronty Dnes však erár na zvýšení spodní sazby DPH nakonec nic nevydělá, neboť výdaje spojené s růstem daně budou zhruba stejné jako příjmy. To se může skutečně stát. A zdaleka nikoli jen z důvodů, jež deník uvádí, totiž kvůli vyšším výdajům na dávky pro nízkopříjmové, kompenzace rodinám s dětmi či větší útraty státních institucí.
Rizikem může být i změna spotřebního chování lidí a v konečném důsledku propad maloobchodních tržeb a tím i nižší výběr DPH. Výdaje spotřebitelů jsou totiž důležitým faktorem růstu ekonomiky a nedávné údaje ze zemí EU nevyznívají v tomto ohledu vůbec optimisticky.
