Penzijní reforma aneb Druhý pilíř na mýtince

Nastavení důchodové reformy odradilo každého zodpovědného člověka, který myslí na své stáří, píše profesor Jiří Chýla.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Hospoda Na mýtince ze stejnojmenné operety Járy Cimrmana měla jen jednoho hosta a tím byla figurína Ludvíka. Mělo to svůj důvod, neboť vlastník oné hospody ji zdědil po dědečkovi, který celý život toužil mít hospodu, ale vadilo mu, že do ní chodili lidé. A tak si ji nakonec postavil na osamělém místě uprostřed hlubokého lesa, kde široko daleko nikdo nebydlel a kudy nevedla ani pěšina. Měl klid a jediného hosta – figurínu Ludvíka.

Do „hospody Na mýtince“ zvané druhý pilíř důchodového systému se do uzávěrky (1. července pro starší 35 let) přihlásilo 74 573 lidí, což je vzhledem k počtu lidí ve třetím pilíři (zhruba pět milionů) i očekávání architektů reformy a penzijních fondů (minimálně půl milionů) asi jako ten Ludvík.

O tom, že byl II. pilíř tehdejším ministrem práce Jaromírem Drábkem navržen zjevně po vzoru Cimrmanovy hospody, jsem psal již před dvěma roky v blogu Drábkův pilíř na mýtince. Podrobně jsem důvody, proč tomu tak je, rozebral v článku Nevstupujte do pilíře bláznů a před veřejně deklarovaným úmyslem vstoupit do druhého pilíře jsem varoval Miroslava Kalouska v blogu Nedělejte to, pane ministře. Dosluhující ministr financí neposlechl, do druhého pilíře vstoupil, a přidal se tím k  malé skupině nezištných lidí, kterým je blaho penzijních fondů přednější než jejich vlastní.

Lidé nejsou hloupí

Drtivá většina těch, kteří se měli podle představ vlády a penzijních fondů do II. pilíře přímo hrnout tak jako na Slovensku, však projevila zdravý rozum a propagandě nenaletěla. To je důležitý vzkaz příští vládě a dobrý signál do budoucna. Druhý pilíř byl nastaven tak, aby odradil každého zodpovědného člověka, který myslí na své stáří a který se nad jeho podmínkami jen trochu zamyslel. Nechápu, jak mohli architekti II. pilíře doufat, že přesvědčí mladé lidi, aby dobrovolně:

  • vstoupili do systému, z něho nelze vystoupit a svá „dobrovolná“ dvě procenta si vybrat,
  • bez ohledu na životní okolnosti se neodvolatelně zavázali po celý produktivní život, což by u 20letých znamenalo téměř půl století, odvádět dvě procenta mzdy do penzijního fondu,
  • a přitom si nemohli ani tato svá dvě procenta po dosažení důchodového věku vybrat najednou.

Lze pochopit určitá omezení při disponování se třemi procenty převedenými z průběžného systému (takzvaného I. pilíře), ale aby si účastník II. pilíře nemohl ani po dosažení důchodového věku vyzvednout částku naspořenou a zhodnocenou z jeho vlastních dvou procent, je neodůvodnitelné a jak se ukázalo, také kontraproduktivní. Podmínky vstupu do II. pilíře jsou tak absurdní, že jejich přijetí by muselo být vyváženo astronomickým úrokem. Což v žádném případě není.

Výnosnost penzijních fondů závisí na řadě faktorů – především na vývoji inflace, růstu mezd, celkové ekonomické situaci či finanční situaci konkrétního fondu –, které nikdo nedokáže předpovědět ani na deset let dopředu, natož pak na padesát. Za takových podmínek je od vlády i penzijních fondů nezodpovědné přemlouvat lidi, aby do II. pilíře vstoupili. Lidé ovšem naštěstí nejsou hloupí.

Kosmetické změny nic neřeší

Navíc od začátku bylo jasné, že dodání 3+2 procent mezd do II. pilíře je úprava, která problém budoucích důchodů ani zdaleka nemůže vyřešit. To je ostatně patrné i z důchodové kalkulačky ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Vezmeme-li jako příklad mladého bezdětného člověka, ročník 1990, který má měsíční mzdu 25 tisíc, do II. pilíře by vstoupil 1. ledna 2013 a do důchodu půjde ve věku 69 let a dva měsíce, kalkulačka nám za předpokladu solidního každoročního zhodnocení vkladů 3,5 procenta spočítá následující částky, odpovídající cenám roku 2010. Připomínám, že 28 procent je procentní část mezd odvedená dohromady zaměstnancem (6,5 procenta) a zaměstnavatelem (21,5 procenta) na důchodové pojištění. Z těchto 28 procent jde na starobní důchod 20 procent.

Důchod v případě, že člověk do II. pilíře nevstoupí (28 %)12 805 Kč
Krácený důchod z I. pilíře při vstupu do II. pilíře (25 %)10 946 Kč

Důchod z převedených 3 %

1 862 Kč
Důchod z vlastních 2 %1 241 Kč
Celkem (10 946 + 1862 + 1241 Kč)14 049 Kč

Pro tento typický případ přinese vstup do II. pilíře měsíčně navíc tři koruny, neboť  10 946 + 1862 = 12 808 Kč (oproti 12 805 Kč, pokud člověk zůstane jen v prvním pilíři). To, že celkový důchod (14 049 Kč) je o 1244 Kč vyšší, než jen v I. pilíři, je samozřejmý důsledek skutečnosti, že účastník II. pilíře odvádí o dvě procenta mzdy více (1241 Kč), než ten, kdo do něj nevstoupí. Jak uvidíme dále, těchto 1241 Kč je ovšem jen zlomek toho, co by měl ze svých dvou procent mzdy, kdyby je spravoval sám.

Připomeňme, že 25 tisíc korun měsíčně odpovídá téměř přesně průměrné mzdě v roce 2012. Na tu ovšem dosáhne jen zhruba 30 procent poplatníků. Navíc je to průměrná mzda napříč všemi věkovými kategoriemi, zatímco při posuzování (ne)výhodnosti vstupu do II. pilíře by bylo správné vzít průměrnou mzdu mladších věkových kategorií. V roce 2011 byla průměrná mzda pro kategorii od 20 do 24 let jen 17 992 Kč. Pro tuto mzdu je za jinak stejných okolností vstup do II. pilíře podle kalkulačky MPSV nevýhodný o 284 Kč měsíčně.

Aby váhající lidi postrašila, jak mohou dopadnout, když do II. pilíře nevstoupí, vláda nedávno do důchodové kalkulačky dodala možnost zahrnout do výpočtu důchodu z I. pilíře předpoklad o jeho snížení. Tím se ovšem střelila do vlastní nohy. Pro výše uvedený případ to znamená snížení důchodu z veřejného pojištění z 12 805 na 6403 Kč měsíčně v případě, že do II. pilíře nevstoupí, a na 7335 Kč, pokud do něj vstoupí.

Vstup je sice rázem „výhodný“, ale dotyčný člověk si jistě všimne, že i po „výhodném“ vstupu do II. pilíře bude mít jen o málo víc než polovinu (přesněji 57 %) toho, co by měl při dnešním způsobu výpočtu důchodu. A podstatně menší důchod – 8576 Kč (70 procent dnešního důchodu z I. pilíře) – bude mít, i když k tomu přidá ještě těch 1241 Kč, na něž si po celých 47 let z vlastního připlácel dvě procenta.

Jak se člověk při volbách zachová, je nabíledni: bude volit strany, které mu slíbí, že důchody nesnížíJak se takový člověk při volbách zachová, je nabíledni: bude volit strany, které mu slíbí, že důchody snižovat nebudou, protože „zdroje jsou“. Koneckonců, důchody lze snížit jen zákonem, což není tak jednoduché.

Architektům II. pilíře muselo být od začátku jasné, že přesunutí tří procent mzdy z veřejného do fondového pojištění nemůže nikomu zajistit dnešní úroveň důchodů a že je na každém jednotlivci, aby se o finanční zajištění ve stáří postaral sám a včas. Druhý pilíř je předstírané řešení vážného problému, které lidi jen odvádí od hledání skutečného řešení. Složitý problém jednoduché řešení nemívá.

Když dva dělají totéž, často to není totéž

Zastánci II. pilíře často argumentují úspěchem důchodové reformy na Slovensku, kde se zapojilo přibližně 60 procent lidí. Jenže důchodová reforma na Slovensku je krásným příkladem přísloví „Když dva dělají totéž, není to totéž“. Ano, na Slovensku z 2,5 milionu lidí, kteří měli na výběr, se jich do II. pilíře zapojilo půldruhého milionu, což bylo mnohem víc, než čekala sama vláda. Slovenský II. pilíř se ovšem liší od našeho ve dvou klíčových aspektech:

  1. jeho účastníci sami nic nepřiplácejí;
  2. do penzijních fondů (důchodových správcovských společností) se převádí, respektive převádělo, 9 z 18 procent mezd, které jsou na Slovensku určeny na starobní důchod.

Oba tyto rozdíly jsou důležité, a to jak psychologicky, tak fakticky. Když nemusíte nic připlácet, lépe se vám rozhoduje. Druhý rozdíl znamená, že potenciální přínos z II. pilíře je třikrát vyšší než přínos z převodu tří procent mezd u nás.

Masivní přesun poloviny odvodů na starobní důchody z I. pilíře nevyhnutelně vyvolal krizi, neboť tím státní rozpočet přišel o 30 procent odvodů na starobní pojištění. Je to, jako kdyby se u nás z 20 procent, které jsou určeny na starobní důchody, přesunulo do fondů deset procent, a státní rozpočet tím přišel zhruba o 70 až 80 miliard. Při našich 75 tisících nadšenců pro II. pilíř by šlo zhruba jen o setinu této částky. Na až neočekávaný úspěch původní důchodové reformy Dzurindovy vlády reagoval Ficův kabinet snížením výše přesunutých odvodů z devíti na čtyři procenta. To lze pochopit.

K čemu (ne)slouží důchodové kalkulačky

Za dosavadní krach II. pilíře může bezpochyby vláda, která ho schválila, a konkrétně bývalý ministr Drábek, který byl – alespoň formálně – jeho hlavním architektem. Nikoliv ovšem jenom tím, že připravili tak zjevně nevábné podmínky, ale také tím, že nedonutili penzijní společnosti, aby v rámci svých kalkulaček umožnily zájemci srovnat srovnatelné a přesvědčit se, že tam, kde se výpočty kalkulaček jednotlivých fondů shodovat musejí, se také shodují.

Konkrétně šlo o to, aby všechny kalkulačky nabídly uživateli výpočet důchodu v současném I. pilíři podle platného zákona za jedněch konkrétně definovaných předpokladů a s parametry charakterizujícími vývoj inflace a mezd. Fondy by mohly preferovat jiné hodnoty těchto parametrů, ale uživatel by měl pro kontrolu možnost nastavit si ty společné a přesvědčit se, že dávají vždy stejná čísla. Fondy ale o tuto jasnost a srovnatelnost zjevně nestály a jak uvidíme, snažily se zájemce spíše dezorientovat.

Vezměme konkrétně kalkulačky dvou velkých společností, Penzijní společnosti České pojišťovny a KB Penzijní společnosti. Zadáme-li u té druhé stejné parametry jako u osoby na začátku tohoto textu (muž, ročník 1990, 25 000 měsíčně a podobně) a zvolíme-li vyváženou strategii životního stylu, jež odpovídá průměrnému zhodnocení 3,5 procenta, spočítá nám pro případ doživotní renty kalkulačka KB následující čísla:

Důchod v případě, že člověk do II. pilíře nevstoupí (28 %)7 045 Kč
Krácený důchod z I. pilíře při vstupu do II. pilíře (25 %)5 982 Kč
Důchod z převedených 3 %2 867 Kč
Důchod z vlastních 2 %1 912 Kč
Celkem (5982 + 2867 + 1912 Kč)10 761 Kč

Z veřejného pojištění (25+3 procenta) bude tedy důchod účastníka II. pilíře 8 849 Kč, neboli o 1804 Kč vyšší než v případě, že do II. pilíře nevstoupí (7045 Kč). Jak přišla kalkulačka KB právě na 7045 Kč, není nikde řečeno – zjevně jde o případ, že současný způsob výpočtu bude zákonem změněn a důchody oproti současným výrazně sníženy. KB ale neříká, o kolik a jak, a neumožňuje uživateli ani provést výpočet důchodů podle platného zákona. Jediné, co nám chce výsledkem výpočtu sdělit, je, že vstup do II. pilíře je velmi výhodný, neboť důchod z veřejného pojištění bude o již zmíněných 1804 Kč vyšší.

Že i pak bude mít účastník II. pilíře o 3956 Kč měsíčně méně, než by měl podle dnešního způsobu výpočtu, kdyby zůstal jen v I. pilíři (12 805 Kč), mu kalkulačka KB z vrozené ohleduplnosti nesděluje. A bude mít o 2044 Kč míň než podle dnešního způsobu, i když si přidá důchod ze „svých“ dvou procent (1912 Kč). Kalkulačka KB ovšem obsahuje i další zajímavá čísla (vše v současných cenách):

Celkem naspořeno při odchodu do důchodu 2 524 317 Kč
Odvody z I. pilíře (3 % z hrubé mzdy) 874 356 Kč
Příspěvky účastníka (2 % z hrubé mzdy)582 904 Kč
Zhodnocení prostředků 1 067 058 Kč

Na webové stránce kalkulačky KB jsem nenašel informaci o předpokládaných hodnotách inflace a růstu mezd, které byly při výpočtu použity, ale z výše uvedených čísel si je lze dopočítat – dostaneme rozumné hodnoty pro míru inflace (2,37 procenta) a nominálního ročního růstu mezd (tři procenta). Co je ovšem zarážející, je výše doživotního důchodu z II. pilíře, jež činí pouhých 4779 Kč měsíčně (2867 + 1912 Kč). Podělíme-li totiž celkovou částku naspořenou a zhodnocenou při odchodu do důchodu z oněch 3+2 procenta, tj. 2 524 317 Kč, číslem 240, což je počet měsíců za dvacet let, dostaneme více než dvakrát tolik, konkrétně 10 518 Kč.

Přitom lidí, kteří se dožijí 90 a více let, je velmi málo a drtivá většina důchodců, kteří začnou doživotní důchod čerpat, ho bude čerpat kratší dobu než 20 let. Navíc, naspořené prostředky se budou i po dobu čerpání důchodu dále zhodnocovat, takže důchod, který by měl penzijní fond KB nabízet, byl měl být znatelně více než dvojnásobek toho, co uvádí kalkulačka.

Zkusí-li znejistělý zájemce pro kontrolu kalkulačku Penzijní společnosti České pojišťovny, znejistí ještě více, neboť dostane pro stejné parametry (a zachovaní stávajícího způsobu výpočtu státního důchodu v I. pilíři) várku jiných a na první pohled povzbudivých čísel:

Důchod v případě, že člověk do II. pilíře nevstoupí (28 %)31 217 Kč
Krácený důchod z I. pilíře při vstupu do II. pilíře (25 %)26 684 Kč
Důchod z převedených 3 %8 317 Kč
Důchod z vlastních 2 %5 544 Kč
Celkem (26 684 + 8317 + 5544 Kč)40 545 Kč

Tyto částky jsou ovšem zjevně v nominálních, inflaci nezohledňujících cenách v okamžiku odchodu do důchodu, tedy za 47 let. Z doprovodných informací o očekávaných cenách chleba, hovězího a nájmu, jež za tu dobu vzrostou 2,45krát, plyne, že tato kalkulačka počítá s průměrnou roční inflací dvě procenta, stejně jako kalkulačka MPSV. Podělíme-li předchozí čísla faktorem 2,45, dostaneme:

Důchod v případě, že člověk do II. pilíře nevstoupí (28 %)12 742 Kč
Krácený důchod z I. pilíře při vstupu do II. pilíře (25 %)10 891 Kč
Důchod z převedených 3 %3 395 Kč
Důchod z vlastních 2 %2 263 Kč
Celkem16 549 Kč

Za zmínku stojí téměř perfektní souhlas výše státního důchodu (s předpokládaným poklesem i bez) s údaji kalkulačky MPSV, což je důležité pro interpretaci rozdílu celkových důchodů. Z převedených 3+2 procent mezd tedy účastník II. pilíře dostane měsíčně 5658 Kč (3395 + 2263 Kč), což je sice lepší než 4779 Kč od KB Penzijní společnosti, a daleko více, než slibuje kalkulačka MPSV (3103 Kč), ale stále jen asi polovina toho, co by odpovídalo jím naspořené částce. A v případě, že státní důchody poklesnou (což je u této kalkulačky možná volba) bude celkový důchod našeho muže měsíčně o 1702 Kč nižší než ten podle současného způsobu výpočtu.

Tři kalkulačky – tři různé, pro běžného uživatele nesrovnatelné, výsledky. Místo, aby mu při rozhodnutí, zda do II. pilíře vstoupit či ne, pomohly, bezpečně ho dezorientují.

Druhý pilíř RIP

„Kalousek chce zachránit druhý pilíř. Navrhuje možnost vystoupit po pěti letech“, hlásá název článku na serveru iHNed.cz. Ministr financí v demisi chce podle něj výrazně změnit druhý pilíř důchodového systému. Navrhuje především, aby z něj mohl každý po pěti letech vystoupit, a chce také zvýšit věk, kdy se do něj lze ještě přihlásit – z 35 na 40 let. Navíc by lidé starší 40 let měli mít možnost vstoupit celý příští rok.

Kalousek, již jako poslanec, prý dále navrhne změny, které se týkají dědění prostředků a takzvané výplatní fáze. Dědic má nově dostat možnost vybrat si mezi převodem zděděného podílu na svůj osobní důchodový účet a výplatou tohoto podílu. V současnosti musejí být zděděné prostředky převedeny na důchodové spoření dědice, pokud je jeho účastníkem.

Vskutku geniální nápady, které ovšem měly ministra financí napadnout dávno předtím, než se II. pilíř začal vytvářet. Kalousek ovšem zapomněl (nebo aspoň to ve zmíněném článku není výslovně uvedeno) na to, že je především nezbytné, aby možnost výplaty naspořených a zhodnocených prostředků měl každý účastník II. pilíře v okamžiku dovršení důchodového věku. A to z celých 3+2 procent.

Reformovaný II. pilíř by mohl být jednou z opcí III. pilíře, pokud by na něj stát našel penízePokud by podmínky účasti ve II. pilíři byly upraveny tímto způsobem, vstoupilo by do něj jistě daleko více lidí, neboť by byly prakticky stejné jako v pilíři třetím, kam také přispívá stát a kde je zhruba pět milionů lidí. Vznikla by pak ovšem otázka, proč mít vedle sebe dva pilíře, jejichž principy jsou prakticky stejné. Reformovaný II. pilíř by mohl být jednou z opcí III. pilíře, pokud by na něj stát našel prostředky.

A na závěr něco pro zasmání. Tomáš Matoušek, generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny, podle informací serveru iHNed.cz na adresu II. pilíře prohlásil: „Nejlepší změnou by byla změna postoje k reformám – technické úpravy samy o sobě nic nemusí znamenat.“ Ano, pan generální má svatou pravdu – je třeba změnit myšlení lidí, nejlépe tak, aby nemysleli vůbec. Pak by snad chodili i do hospody Na mýtince.