Lidovky.cz

Penzijní připojištění: Změnit fond na poslední chvíli, nebo zůstat?

  11:47

Výkonnost penzijních fondů se za uplynulých pět let pohybovala mezi 1,35 a 3,1 procenta. Inflaci pokryla jen třetina z nich.

Čas na změnu se krátí. Zhruba 4,5 milionu lidí, kteří si ukládají peníze na pozdější věk v penzijních fondech, mají už jen asi 40 dní na to, aby zvážili, zda budou v tomto spoření pokračovat u stejného fondu jako dosud, nebo půjdou za potenciálně vyššími výnosy ke konkurenci.

Jak již ČESKÁ POZICE informovala, na konci února se možnost přestupů uzavře a další změna bude přicházet v úvahu až od roku 2013. V té době ale budou střadatelé moci vybírat už jen z takzvaných transformovaných fondů za jiných podmínek. Jednou z hlavních změn je, že fondy už nebudou mít povinnost nezáporného zhodnocení vkladů.

Před deseti dny si mně jeden kamarád postěžoval, že dlouhodobě s nelibostí sleduje, jak výkonnost „jeho“ fondu nepatří k nejvyšším, ale že není schopen posoudit, jestli má smysl s tím něco dělat. „Myslíš, že mám změnit penzijní fond? Má to s ohledem na horizont desítek let smysl?“ zněla jeho zásadní otázka.

Jisté vodítko ve čtvrtek publikoval server Aktuálně.cz, který čtenářům nabídl tabulku s výčtem zhodnocení, které klientům dopřály dosavadní penzijní fondy za uplynulých pět let. A výsledek? Inu, žádná sláva – při průměrné inflaci za sledované období ve výši 2,82 procenta se zhodnocení fondů pohybuje od 3,1 procenta (Aegon Penzijní fond) po 1,35 procenta (ČSOB Penzijní fond Progres, tento fond se od letošního roku sloučil s ČSOB Penzijním fondem Stabilita). Přitom jen tři z aktuálních devíti fondů byly schopny inflaci překonat, a peníze na účtech tedy reálně neznehodnotit.

Abychom měli lepší představu, jaký je to rozdíl v penězích, server spočítal, že při pravidelném vkladu 500 korun si člověk za pět let ve fondu s nejlepším výkonem polepšil ve srovnání s tím, kdo spořil u „nejhoršího“ fondu, asi o tisíc korun. Tedy žádné drama.

Navíc je třeba vzít v úvahu, že od příštího roku se oddělí majetek lidí od majetku akcionářů fondu. Co to znamená? Že penzijní fondy budou mít letos naposledy možnost přesunout na klienty náklady, které v minulosti utratily za jejich získání. A kdo by je chtěl platit ze svého, obzvlášť když jde podle pondělní Mladé fronty Dnes v součtu o více než tři miliardy korun.

Kouzlo spočívá se státní podpoře

Dosavadní výkonnost fondů tedy berme s velkou rezervou. Je klidně možné, že fondy, které v tomto ohledu příliš neoslňovaly, mají již velkou část nákladů na lanaření oveček odepsanou a budou vystaveny menšímu pokušení připsat letos menší zhodnocení. Navíc zde platí základní investorská poučka: slušné výnosy minulých let automaticky nezaručují solidní výnosy v budoucnosti.

Největší kouzlo u penzijního připojištění tak nadále zůstane v jeho podpoře ze strany státu. Při měsíční úložce 500 korun činí 150 korun, což znamená 30 procent! Od příštího roku se tato podpora sice mírně sníží a bude jinak odstupňovaná, přesto bude možné při vkladu 1000 korun získat státní příspěvek ve výši 23 procent.

Jak by tedy zněla má odpověď příteli? Pokusit se vykouzlit na poslední chvíli lepší zhodnocení změnou fondu nemá valnou cenu. Investiční strategie všech současných fondů je nastavena tak konzervativně, že se na žádné supervýdělky nedá pomýšlet ani do budoucna. Přesto se vyplatí na penzijní připojištění v aktuální verzi nezanevřít, ať už kvůli poměrně štědré státní podpoře, či jen kvůli tomu, že fondy nesmějí uložené prostředky znehodnotit. Kdo chce ale vydělat více peněz, a je na druhou stranu smířen i s případnou ztrátou, měl by se poohlédnout po jiné investici.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.