Aby toho nebylo málo, čelí ministr spravedlnosti Robert Pelikán ještě hrozbě, že by se mohl nedobrovolně stát hlavním protagonistou trestního řízení v souvislosti s neuplatněným penále pro IT firmu Corpus Solutions, kterou prošetřuje protikorupční policie.
Situace proto v mnoha ohledech začíná nebezpečně připomínat vnější obraz ministerstva někdy z jara letošního roku, kdy v úřadu končila Pelikánova předchůdkyně Helena Válková. Podstatným rozdílem však je, že Pelikán se na rozdíl od Válkové těší Babišově přízni.
Personální nejistota
Na Vězeňskou službu ČR každoročně z eráru putuje zhruba osm miliard korun. Kromě toho se věznice řadu let neutěšeně plní recidivisty. |
Nad ministerstvem spravedlnosti visí jeden nepříjemně veliký strašák. Pokud bývalý generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal uspěje v soudní při ohledně svého odvolání, bude ho muset ministr do funkce vrátit. Už avizoval, že se taková možnost skutečně nedá vyloučit. Problém s personáliemi je však mnohem hlubší a hrozí vyústit v otevřený střet mezi Pelikánem a současným šéfem věznic Pavlem Ondráškem. Ostatně ten už se skrze dopis, o němž LN informovaly minulý týden, pustil do Pelikánova náměstka pro trestní politiku Vladimíra Zimmela. A rovnou ho vyzval k písemné omluvě, jinak bude postupovat „jinými prostředky“. Zřejmě se tak schyluje k fatálnímu střetu kdo s koho.
Proč je vůbec tak důležitá výměna jednoho šéfa jednoho bezpečnostního sboru? Důvody jsou minimálně dva. Na Vězeňskou službu ČR každoročně z eráru putuje zhruba osm miliard korun. Kromě toho se věznice řadu let neutěšeně plní recidivisty. Už příští rok má být podle odhadů resortu opět vězňů tolik jako před amnestií Václava Klause. O žádné koncepční změně přitom doposud nikdo nerozhodl. Letos navíc vyprší platnost schválené strategické koncepce vězeňství. Nová, tentokrát s výhledem do roku 2025, je jaksi v nedohlednu. A vězeňství se týká i další problém.
Prokletý tendr
Asi by se těžko hledal tolikrát vypisovaný a neslavně zase rušený tendr, jakým je výběrové řízení na náramky pro vězně. Má přispět k častějšímu využívání alternativních trestů, ke snížení počtu lidí umístěných ve věznicích a zabránit ztrátě sociálních vazeb odsouzených. Naposledy škobrtla Válková. Požadovala totiž citlivé informace o chystané zakázce po svém tehdejším náměstkovi Pavlu Šternovi, jenže ten to vnímal jako nemístnou intervenci a obrátil se pro jistotu na protikorupční policii, ať okolnosti prošetří. Policie případ pro nedostatek důkazů po několika měsících odložila a ministryně přípravy tendru zastavila.
Ministerstvo spravedlnosti úzkostlivě tají detaily o předpokládané ceně zakázky na nákup 250 náramků. Brzy však na veřejnost vyplula informace o očekávané ceně zakázky. |
O dva roky později se situace okolo tendru, který v minulosti rušili už také ministři spravedlnosti Jiří Pospíšil a Marie Benešová, opět komplikuje. Ministerstvo spravedlnosti úzkostlivě tají detaily o předpokládané ceně zakázky na nákup 250 náramků. Brzy však na veřejnost vyplula informace o očekávané ceně zakázky v řádu několika stovek milionů korun. Právě kvůli úniku těchto informací se podle zjištění LN sešel ministr Pelikán s Jitkou Čádovou, ředitelkou Probační a mediační služby, tedy úřadu, který spadá pod ministerstvo spravedlnosti a zakázku má na starosti.
Nad setrváním Čádové ve funkci se od té doby vznášejí pochybnosti. Pokud by však musela v křesle ředitelky opravdu skončit, opět by šlo o komplikaci v přípravě zakázky. Navíc by to byl další negativní signál pro veřejnost, že se okolo náramků zase něco podivného děje.
Navenek se jeví sporně i další skutečnost, a sice to, že poradcem ministerstva pro zakázku, jak upozornil web Česká justice, je advokátní kancelář Kinstellar. V ní přitom Pelikán v minulosti pracoval.
Vleklá legislativa
Ještě vážnější je situace v oblasti přípravy zákonů. Zákon o státním zastupitelství, jedna z klíčových protikorupčních priorit, stále není odsouhlasen vládou. Potíže s aktuální verzí má nejen opozice, ale i zbylé dvě vládní strany. Doposud nebyly vypořádány zásadní připomínky k novele.
Zákon o státním zastupitelství, jedna z klíčových protikorupčních priorit, stále není odsouhlasen vládou. Potíže s aktuální verzí má nejen opozice, ale i zbylé dvě vládní strany. |
Prakticky všem důležitým hráčům se nelíbí, že by speciální protikorupční jednotka žalobců, jejíž vznik zákon předpokládá, nad sebou neměla mít žádnou kontrolu. Na tomto principu však Pelikán bazíruje. Kvůli osudu zákona plánuje ministr schůzku s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).
„Samostatnou kapitolou je zákon o státním zastupitelství, protože ten se zadrhl v samotné koalici. Termíny předložení do vlády a sněmovny uplynuly. Je vůbec otázka, zda bude zákon předložen,“ řekl LN Martin Plíšek (TOP 09), poslanec a člen ústavně-právního výboru sněmovny. Exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) by dosavadní působení ministra na škále od jedné do pěti ohodnotil známkou „3“. „Nedělají se žádné podstatné věci – zákony – ale jen drobnosti na efekt,“ napsal LN.
Předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) je ke svému koaličnímu ministrovi shovívavý. „Pan ministr je aktivní. Možná někdy rychleji koná, než vyjednává. Na komunikaci mezi výborem a ministerstvem si ale stěžovat nemohu,“ uvedl Tejc na příkladu schválené regulace exekucí. Pochvaloval si, jak se podařilo sladit představy poslanců a ministerských úředníků. „Počkám si, jak bude pan ministr úspěšný při jednání ve vládě a následně, jestli bude zákon prosazen v současném volebním období,“ dodal Tejc.
Tikající hodinky
Hnutí ANO však na ministerstvo spravedlnosti nastupovalo s ambicióznějšími plány, včetně vytvoření zastřešujícího orgánu u soudců či komplexní změny trestního řádu |
Hnutí ANO však na ministerstvo spravedlnosti nastupovalo s mnohem ambicióznějšími plány, včetně vytvoření zastřešujícího orgánu u soudců či komplexní změny trestního řádu. Od nich se v tichosti upustilo. Je tedy otázkou, co Pelikán ve zbytku mandátu, který se chýlí k polovině, stačí prosadit.
„Do funkce šel s tím, že ministerstvo spravedlnosti musí začít vykonávat svoje pravomoci, ne jen následovat lobbistické tlaky. To zatím plní i přes nevoli, kterou to pochopitelně u mnohých vyvolává. Poradil si s fiktivními pobočkami insolvenčních správců, zostřil dohled nad exekutory, zprůhlednil pravidla pro rozdělování soudců mezi soudy,“ zastal se Pelikána šéf ANO Babiš. Pochvaluje si také, že dokázal přimět k rezignaci kontroverzního přerovského exekutora Tomáše Vránu. I Babiš však dodal: „Samozřejmě, většina práce je ještě před ním.“
Zpožděný PelikánMinisterstvo spravedlnosti: hodně slov a málo činů Robert Pelikán má za sebou, zdá se, první půlrok v ministerské funkci. Jde však o výročí dosti ošidné. Předcházejících devět měsíců totiž strávil v křesle prvního náměstka své předchůdkyně Heleny Válkové a už tehdy ze své funkce odpovídal za legislativu a justici, dvě berné mince resortu spravedlnosti. Už tehdy rozjížděl některé velké plány i smělé novelizace nejdůležitějších právních předpisů v zemi, aniž by se doposud dobral k výrazně viditelným výsledkům. Co tedy přinesl dřívější advokát Robert Pelikán českému právu za svou téměř šestnáctiměsíční službu? Hodně slov a málo činů. „Právník pana ministra“ Širší plány mladého ministra – který budí pozornost veřejnosti a bulvárních i nebulvárních listů zejména svou jízdou na kole, pilotováním malého letadla či třeba čtením si na dece s pohlednou dívkou – jsou jistě myšleny v dobrém. Bohužel ale nabírají vražedný skluz. O oněch nových pravidlech se sice stále a hodně mluví, jen Sbírka zákonů zůstává povážlivě prázdná. Což samozřejmě nemusí být vůbec špatné. Kdyby se totiž v legislativě nedělalo vůbec nic nového a resort spravedlnosti by se prakticky spokojil s „provozní údržbou“ systému, většině odborníků by to ani trochu nevadilo. Vždyť právo a justice volají ústy svých vrcholných zástupců opakovaně po nutné stabilitě, které se jim po léta nedostává, a odmítají další a další novely novel. Nenovelizovat tedy nevadí, jen by bylo seriózní to naplno říct. A netvářit se, že ministerstvo spravedlnosti pracuje – či v brzké budoucnosti hodlá pracovat – prakticky na vylepšení všeho, co vás v souvislosti s paragrafy napadne. To však nejspíš není marketingově šťastné. Vypadalo by to totiž, že „právník pana ministra“ – jak se Pelikánovi ještě v dobách jeho předminulého angažmá přímo pod Andrejem Babišem na ministerstvu financí říkalo – nemaká. Má-li Robert Pelikán jednou odejít z úřadu s nějakými viditelnými úspěchy, musí si právě tohle uvědomit. Že je nutné zaměřit se jen na pár věcí, které sám považuje za klíčové. Hodit za hlavu ona vábivá populistická témata i snahu o léčbu práva jako takového. A vybrat si, s čím něco opravdu udělá, a otevřeně se k tomu přihlásit. Opravdu totiž platí, že méně bývá někdy více. |
