Lidovky.cz

Peking na nové hedvábné stezce investuje především do energetiky

  17:35
Z analýzy renomovaného německého think tanku Mercator Institut for China Studies (MERICS) vyplývá, že mnohem větší balík peněz než do budování dopravní infrastruktury napumpovali Číňané do energetických projektů – částka přesahuje 50 miliard dolarů. Z čínských firem podnikajících v tomto odvětví se díky tomu stávají globální kolosy.

Čínské investice. foto: Richard Cortés, Česká pozice

Na 50 miliard dolarů utratili Číňané za energetické projekty v zahraničí v rámci své nové hedvábné stezky. Do budování dopravní infrastruktury, s níž je globální projekt hlavně spojován, přitom šlo „pouze“ asi 15 miliard dolarů. Novou hedvábnou stezku představil v roce 2013 čínský prezident Si Ťin-pching coby iniciativu, která pomocí obchodních koridorů propojí Asii, Blízký východ, Evropu a Afriku. Provládní deník China Daily v jednom z komentářů dokonce tvrdil, že iniciativa „napumpuje čerstvou energii do globální ekonomiky“.

Jak ale ukazuje analýza renomovaného německého think tanku Mercator Institut for China Studies (MERICS), mnohem větší balík peněz než do budování dopravní infrastruktury pumpují Číňané do energetických projektů. Z čínských firem podnikajících v tomto odvětví se díky tomu stávají globální kolosy. Z dat MERICS vyplývá, že asi dvě třetiny čínských investic spojených s novou hedvábnou stezkou šly až doposud na projekty v oblasti energetiky, částka přesahuje 50 miliard dolarů. Dalších 15 miliard dolarů vložili Číňané do dopravních projektů a deset miliard šlo na budování digitálních sítí.

Trend bude pokračovat

Tento trend, jak tvrdí MERICS, bude pokračovat, neboť o dalších velkých energetických investicích se jedná. To, jak důležité jsou pro Číňany investice do energetiky, dokládá i nedávno zveřejněná studie ekologické organizace Greenpeace. Dle ní se investice čínských firem v jihovýchodní Asii do solárních, větrných a uhelných elektráren zvýšily v letech 2014 až 2019 v porovnání s předchozími pěti lety o 1370 procent. „Při pohledu na mediální pokrytí může být výdajové zaměření nové hedvábné stezky na energetické projekty překvapivé,“ okomentoval výsledky analýzy jeden z jejich autorů Thomas Eder.

Investice čínských firem v jihovýchodní Asii do solárních, větrných a uhelných elektráren se zvýšily v letech 2014 až 2019 v porovnání s předchozími pěti lety o 1370 procent. Čína by měla do roku 2050 v rámci nové hedvábné stezky investovat do energetiky na 27 bilionů dolarů, a tím podpořit vznik asi 200 milionů nových pracovních míst.

„Čínská vláda určitě zdůrazňovala dopravní projekty, protože podporuje představivost mnohem více než projekty z energetického sektoru. A také se mnohem více hodí k image hedvábné stezky. Čínská vláda chce, aby byla v myslích Evropanů a obyvatel dalších kontinentů brána jako něco pozitivního a oboustranně výhodného,“ pokračuje Eder. A dodává: „Transkontinentální železniční spojení může být vykresleno jako nástupce středověkých velbloudích karavan. S uhelnými elektrárnami by to bylo mnohem složitější.“

Podle neziskové organizace Global Energy Interconnection Development and Cooperation Organization (GEIDCO) sídlící v Pekingu by měla Čína do roku 2050 v rámci nové hedvábné stezky investovat do energetiky na 27 bilionů dolarů, a tím podpořit vznik asi 200 milionů nových pracovních míst. Čína přitom povzbuzuje své energetické společnosti, aby expandovaly na zahraniční trhy. A je přitom jedno, zda jde o obnovitelné zdroje energií, či fosilní paliva.

Například v Austrálii patří čínské státní společnosti State Power Investment Corp rozlehlá farma větrných elektráren v hodnotě dvou miliard dolarů. V Bangladéši naproti tomu Číňané plánují uhelnou elektrárnu Patuakhali, jejíž náklady se odhadují na více než 1,8 miliardy dolarů.

Po celém světě

Paradoxem je, že Čína utlumuje uhelnou energetiku, mnoho uhelných elektráren se zavírá, protože – jak Peking často zdůrazňuje – hodlá dodržet závazky pařížské klimatické dohody z roku 2015. Dle ní by spalování fosilních paliv mělo být ukončeno nejpozději do roku 2070. Proto čínská vláda doma podporuje přechod na čisté zdroje energie. Jak ale uvádí analýza MERICS, čínští politici i státem kontrolované banky podporují společnosti postižené „zelenou revolucí“ v Číně, aby hledaly nové příležitosti v zahraničí. Na čínské energetické projekty lze narazit po celém světě, včetně Evropy.

Na čínské energetické projekty lze narazit po celém světě, včetně Evropy. Čínská energetická aktiva nalezneme ve Velké Británii, Polsku, Portugalsku, Řecku i v Německu. Nejaktivnější jsou ale čínské firmy na rozvíjejících se trzích.

Čínská energetická aktiva nalezneme ve Velké Británii, Polsku, Portugalsku, Řecku i v Německu. Nejaktivnější jsou ale čínské firmy na rozvíjejících se trzích. „Typický projekt související s novou hedvábnou stezkou je z velké části financován (často až z 85 procent) půjčkou od jedné ze dvou velkých bank: China Development Bank nebo China Export-Import Bank. Velký čínský státní podnik poté automaticky získá hlavní smlouvu bez otevřeného a spravedlivého tendru,“ popisuje Eder. „Takový přístup se snadněji realizuje na rozvíjejících se trzích s laxnějšími regulačními podmínkami.“

Na energetických projektech Číňané pracují v Nepálu, Indonésii, Kambodži, Laosu, ale i v Zambii, Angole, Nigérii či v Ghaně. Jenže expanze čínských energetických firem má zásadní vliv nejen na rozvíjejících se trzích. „V převážně chráněném prostředí obrovského čínského domácího trhu vyrostly tamní energetické společnosti do ohromných kolosů. Když tyto firmy expandují do zahraničí, jsou opět politicky i finančně podporovány vládou. Evropské energetické společnosti se musí připravit a adaptovat se na nový druh konkurence,“ popisuje německý analytik.

Pravdou je, že evropští subdodavatelé komponentů, jež nelze získat z Číny, mohou díky čínským energetickým konglomerátům přijít k lukrativním byznysovým příležitostem. „Je ale nutné mít na paměti, že Peking pumpuje desítky miliard dolarů do realizace své strategie Made in China 2015, jejímž cílem je dramaticky zvýšit podíl čínských firem na zahraničních trzích. To se týká deseti klíčových sektorů, přičemž jedním z nich je právě energetika,“ uzavírá Thomas Eder.

Nová hedvábná stezka

  • Plán vybudovat novou hedvábnou stezku vyhlásil v roce 2013 čínský prezident Si Ťin-pching.
  • Cílem projektu oficiálně nazvaného Jeden pás, jedna cesta je vybudovat obchodní koridory, které po zemi i po moři propojí Asii, Blízký východ, Evropu a Afriku.
  • Nová hedvábná stezka by mohla zahrnout více než 60 zemí světa, které obývá na 4,4 miliardy lidí, a zhruba 40 procent globální ekonomiky.
  • Iniciativa je obecně považována za prostředek, který má pomoci Číně upevnit pozici globální supervelmoci.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.