Pecina se kvůli hrozbě policejního dvojvládí obrátil na Ústav státu a práva

Aktualizováno. Možnost návratu Petra Lessyho do funkce policejního prezidenta přiměla ministra vnitra k objednávce právní analýzy.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTKČeská pozice

Aktualizováno o reakci Petra Lessyho. V bezpečnostní komunitě jak známo panuje nervozita, že ministr vnitra Martin Pecina se musí vyrovnat s možností, že by Policie ČR měla v dohledné době dva prezidenty. Současného Martina Červíčka a navíc Petra Lessyho, který byl loni v srpnu z policejních služeb propuštěn a nyní usiluje o návrat. Pojďme se však na problém podívat detailně.

Pecina se v nelehké situaci obrátil na Akademii věd. „Pan ministr Pecina zhruba před týdnem požádal Ústav státu a práva o analýzu. Cílem je zjistit provázanost kázeňského a trestního řízení v kauze Petra Lessyho,“ řekl ČESKÉ POZICI mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák. Okolo případu Lessy se zkrátka rozhořela zajímavá právní pře. Není snadné se v ní zorientovat.

Právní oříšek

Loni v lednu ministr Kubice Lessymu vytýkal výrok na adresu zlínského policejního náměstka Jaroslava Vaňka, kterého policejní šéf kritizoval za napojení na takzvaný Toflův gang. Koncem téhož měsíce však byl Kubice nucen konstatovat, že spáchání kázeňského přestupku Lessymu nebylo možné prokázat, a kázeňské řízení, jež může vést k propuštění policisty ze sboru, zastavil. Jenže v srpnu 2012 ho ze zneužití pravomoci úřední osoby a z pomluvy obvinila GIBS a ministr rozhodl o okamžitém ukončení služebního poměru policejního prezidenta.

Co bylo jádrem obvinění a následné obžaloby? GIBS a státní zástupce kladli Lessymu za vinu, že v září 2011 předal své tehdejší mluvčí Pavle Kopecké anonym na náměstka Vaňka a pověřil ji, aby dokument poskytla novináři z deníku Právo. V témže deníku pak s Lessym vyšel rozhovor, v němž policejní prezident uvedl, že jeden z údajných členů takzvaného Toflova gangu Rudolf Setvák coby pracovník policejní inspekce „zametal“ trestní oznámení na Vaňka.

Obvodní soud pro Prahu 7 však letos v květnu Lessyho obžaloby v obou bodech zprostil, byť soudce Roman Podlešák v pasáži rozsudku, který se týkal pomluvy, uvedl: „Článek byl nešťastný. Jako policejní prezident jste se neměl uchylovat k tomu, abyste situaci řešil s novinářem. Bylo to nevhodné vystoupení.“

Jenže proti prvoinstačnímu rozhodnutí se státní zástupce odvolal a případ skončil u Městského soudu v Praze. A ten koncem října 2013 Lessyho stíhání zastavil. S odůvodněním, že bývalý policejní prezident již byl ve věci jednou potrestán, a sice tím, že v důsledku kázeňského řízení byl z policie propuštěn. Dle názoru odvolacího soudu zcela určitě kázeňská řízení a rozhodnutí ministra vnitra „mají všechny požadované znaky pro rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí přestupkové, kázeňské či disciplinární řízení ohledně téhož skutku a které brání dvojímu stíhání či potrestání téže osoby“, citoval deník Právo usnesení pražského městského soudu.

Jaroslav Hruška: „Jestliže se totiž policista dopustí trestného činu a jeho nadřízený kamarád to rychle kvalifikuje jako kázeňský přestupek, tak podle judikatury soudu by neměl být nikdy potrestán.“Proti usnesení soudu se ve středu 13. listopadu ohradili městští žalobci. Požadují po nejvyšším státním zástupci Pavlu Zemanovi, aby podal v kauze Lessy dovolání k Nejvyššímu soudu. Nelíbí se jim, že by Lessy nemohl být trestně stíhán kvůli skutečnosti, že byl potrestán v kázeňském řízení. „Neztotožnili jsme se s právním názorem Městského soudu v Praze, že v tomto případě nelze vést trestní stíhání z důvodu překážky věci rozhodnuté,“ uvedla mluvčí Městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová. Nyní je tedy celá záležitost na posouzení u nejvyššího státního zástupce.

Bez obalu komentuje verdikt městského soudu bývalý první náměstek ministra vnitra z Kubiceho éry Jaroslav Hruška: „Za rozhodnutím soudu je obrovský otazník. Jestliže se totiž policista dopustí trestného činu a jeho nadřízený kamarád to rychle kvalifikuje jako kázeňský přestupek, tak podle judikatury soudu by neměl být nikdy potrestán. Pokud bychom toto zavedli, tak přes kázeňské tresty legitimizujeme trestné činy. A to by byl průšvih,“ řekl Hruška ČESKÉ POZICI.

Aktualizace:

Petr Lessy je přesvědčen, že z usnesení městského soudu jednoznačně vyplývá, že trestní řízení s ním bylo od počátku nezákonné, nebylo v souladu s platným právním řádem a nemělo být vůbec zahájeno. Lessy se odvolává na tuto pasáž z usnesení:  

„Z těchto důvodů a s ohledem na skutečnost, že navzdory  ustanovení § 11 odst. 1 písm. j) tr. řádu bylo až do fáze tohoto odvolacího řízení vedeno trestní stíhání obžalovaného předcházejícími orgány činnými v trestním řízení v rozporu s platnou právní úpravou, kdy toto trestní stíhání bylo pro výše popsané skutečnosti nepřípustné  a vedení trestního stíhání bránila předchozí rozhodnutí ministra vnitra ze dne 27. ledna 2012, respektive ze dne 29. srpna 2012 ve věcech kázeňského řízení,respektive věcech služebního poměru, nezbylo odvolacímu soudu, než napadený rozsudek v celém rozsahu zrušit a zahájené trestní stíhání podle § 223 odst. 1 tr. řádu zastavit a nepokračovat v něm, protože tak stanoví výše citovaná vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.“

Dle Lessyho jeho stíhání brání to, že tak, jak je popisován skutek, byl popisován i v kázeňském řízení, které bylo zastaveno, protože mu nic nebylo prokázáno. Ale právě na základě stíhání ze strany GIBS přitom ministr Kubice rozhodl o jeho propuštění ze služebního poměru.

Jak je to s odborností Ústavu státu a práva?

Na základě usnesení Městského soudu v Praze nicméně Lessy v říjnu požádal ministra vnitra Pecinu, aby rozhodnutí, které vedlo k jeho propuštění ze služebního poměru, přezkoumal. Pecina k tomu ve středu uvedl: „Můj názor je od začátku stejný, a to, že pan Lessy bude patrně vrácen do služebního poměru.“ Pro posouzení věci si však vyžádal stanovisko externích právníků z Ústavu státu a práva. „Protože nejsem právník a ten rozsudek je na mě jako na strojního inženýra velmi složitě napsán, nechal jsem si to posoudit odbornou autoritou. Jsem zvědavý, co mi řeknou,“ dodal ministr.

Autor zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Petr Tomek se však domnívá, že z výroku městského soudu automaticky nevyplývá, že by Lessy činy, které jsou mu kladeny za vinu, nespáchal, a mohlo se tudíž rozhodnutí o Lessyho propuštění z policie revidovat. „Není tam uvedeno, že by se Lessy jednání, které má znaky trestného činu, nedopustil. A to je klíčové. Platí totiž, že důvodem pro propuštění ze služebního poměru je dle služebního zákona právě to, že jednání musí splňovat znaky trestného činu. V případě, že by soud řekl, že se skutek nestal nebo že ho obviněný nespáchal, pak by ministr rozhodnutí o Lessyho propuštění naopak zrušit musel,“ řekl ČESKÉ POZICI Tomek.

Povinnost zruštit předchozí rozhodnutí ve věci služebního poměru je dle něj dána judikátem Nejvyššího správního soudu, který v několika případech konstatoval, že stát musí rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru s výroky soudů sladit.

Dle několika zdrojů ČESKÉ POZICE bude i po případném Lessyho návratu do policie záležet na úvaze ministra Peciny, jak se celou záležitostí vypořádá

Lessy se může domáhat vrácení do služebního poměru a funkce policejního prezidenta i u správních soudů. Dle několika zdrojů ČESKÉ POZICE bude však i po případném verdiktu správního soudu záležet na úvaze ministra Peciny, jak se s celou záležitostí vypořádá. Nemůže totiž do funkce policejního prezidenta Lessyho vrátit automaticky, protože toto místo v současnosti zastává Červíček. Může však například Lessyho přijmout do služebního poměru do jedenácté platové třídy a do služební hodnosti vrchní státní rada, avšak v postu policejního šéfa ponechat Červíčka.

Tomek se dále pozastavil i nad odborností Ústavu státu a práva, kam se Pecina obrátil o radu. „Problematice služebního zákona se v Česku nikdo příliš nevěnuje. Přestože si Ústavu státu a práva vážím, odborníci na služební zákon tam skutečně nejsou. V rámci poradní komise ministra vnitra (která ministrovi připravuje podklady k rozhodnutí ve věcech služebního zákona – pozn. red.) je dostatek odborníků, které nejde obvinit z podjatosti. Jde proto o krok, který dostatečně nechápu,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Tomek, jenž je místopředsedou Nezávislého odborového svazu Policie ČR.

Ředitel Ústavu státu a práva Jan Bárta nechtěl tuto výtku komentovat. Lakonicky pouze ČESKÉ POZICI řekl: „Tady jde kapku o to, jestli někdo umí přečíst zákon nebo ne.“ Z jeho vyjádření však není příliš zřejmé, co nebo koho tím myslel.