Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Pavel Hasenkopf: Trochu jsem si s ministrem Blažkem pohrál

  14:15

Bývalý poradce Václava Klause hovoří s ČESKOU POZICÍ o vzniku amnestie i o své „informační kampani“.

foto: © ČTKČeská pozice

Miloš Zeman v kampani slíbil, že prošetří vznik skandální amnestie svého předchůdce Václava Klause. Jeho kancléř Vratislav Mynář se ovšem spíš než jako detektiv projevil jako stereotypní policista z vtipů. Nové osazenstvo Hradu totiž ukázalo mimo jiné na právníka Pavla Hasenkopfa, donedávna pracovníka politického odboru Kanceláře prezidenta republiky.

A Hasenkopf se začal bránit. Salámovou metodou zveřejňoval jeden po druhém dokumenty, které ho jednoznačně vyviňují z autorství promafiánského článku Klausovy amnestie – a postupem času ukázal i na skutečného původce propíraného druhého článku, který pomohl i několika tunelářům:  Zdeňka Koudelku, věrného spojence opozičněsmluvního dua Klaus – Zeman.

Poslednímu vývoji sporu o autorství amnestie se ČESKÁ POZICE věnovala v článcích:

Hasenkopfovo vystupování způsobilo mezi politiky naprostou paniku, premiér Petr Nečas i ministr spravedlnosti Pavel Blažek se kvůli Hasenkopfovým důkazům několikrát v médiích znemožnili. Klausův bývalý podřízený se ovšem siláckými výroky nenechal ovlivnit a dál systematicky „utahoval šrouby“ důkazních materiálů. Velmi tichý muž tak zatím v souboji s ukřičenými politiky jednoznačně vítězí na body. A o samotné amnestii říká: „Nemůžu se divit nikomu, kdo má pocit, že byla někomu ušitá na míru.“

ČESKÁ POZICE: Důkazy, vyvracející váš podíl na konečném znění amnestie, jste se rozhodl pečlivě dávkovat pro různá média. Proč?

HASENKOPF: Jen hlupák odhaluje karty předem. Počítal jsem s tím, že první, co se stane, že budu označen za blázna. Proto jsem si s panem ministrem trochu pohrál a nechal ho do této pasti vlézt. A překvapilo mne, že do ní vlezl nejen on, ale i premiér. Demaskovali se dokonale. Člověk, který by opravdu nic nevěděl, by jako reakci na takové odhalení nevolil přímý útok a zastrašování, ale prohlásil by něco ve smyslu „to jsou pro mne nové a překvapivé informace, považuji to za takřka nemožné, ale raději to dám prověřit“.

ČESKÁ POZICE: Ale proč jste ty své důkazy neprezentoval najednou?

HASENKOPF: Kdybych ty informace vysypal na diváka či čtenáře jedním vrzem, neměl by vůbec šanci je vstřebat – to je jako učit se cizí jazyk. Pro můj postup se vžilo označení seriál, mně se víc líbí označení lekce.

Kdybych na svůj postup potřeboval mediálního poradce, vůbec bych do toho nešel

ČESKÁ POZICE: A proč jste jako bitevní pole zvolil média a veřejnou debatu? Nebylo na místě seznámit se svými důkazy nejdříve politiky?

HASENKOPF: Jedinou mojí šancí jsou média, ne ministr Blažek. A ještě k tomu dávkování – pokud nechci mezi médii diskriminovat a chci dopřát nějakou informaci všem, kdo projeví zájem, nedá se stihnout mluvit se všemi v jediný den.

ČESKÁ POZICE: Kdo Vám tenhle postup poradil? Máte nějakého mediálního poradce?

HASENKOPF: Ne. Kdybych na něco takového potřeboval poradce, vůbec bych do toho nešel.

ČESKÁ POZICE: Jaký cíl sledujete? V posledních dnech jste se zveřejňováním „novinek“ kolem vzniku amnestie přestal, přitom jste avizoval, že ještě bude následovat zveřejnění SMS zpráv od vašeho bývalého nadřízeného Ladislava Jakla a od Zdeňka Koudelky. Znamená to snad, že jste už svého cíle dosáhl?

HASENKOPF: Student jazyků, divák i čtenář si musí také odpočinout. Nemohu ho tím zavalovat denně a nedopřát mu přestávku, to by pak už vůbec nepobíral a usínal by mi. Nevyhlásil jsem tuto válku a nepřál jsem si ji, ale když už mi byla vnucena a musím ji vést, tak pečlivě a důsledně. Jsem docela perfekcionista. Takže ne, svých cílů jsem zatím nedosáhl.

Veřejná omluva od Mynáře je naprosté minimum. Zda budu požadovat víc, to bude záviset na tom, zda pan kancléř uzná chybu.

ČESKÁ POZICE: A jaký je tedy váš cíl? Veřejná omluva od Mynáře za křivé nařčení?

HASENKOPF: Veřejná omluva od Mynáře je naprosté minimum. Zda budu požadovat víc, to bude záviset na tom, zda pan kancléř uzná chybu, nebo se dál bude pokoušet za každou cenu mne očernit. Kromě toho, pan kancléř své informace musel od někoho získat, nadto není jedinou osobou, která mne autoritativně a veřejně prohlásila za jednoho ze spoluotců „amnestie“.

Důkazy ukazují na Koudelku

ČESKÁ POZICE: Když jste říkal, že finální verze aboličního článku vznikla na resortu spravedlnost, měl jste na mysli jen ten dokument s autorem „koudelka“, nebo jde ještě o jiné důkazy? Zveřejníte je?

HASENKOPF: Měl jsem na mysli jednak ten dokument, jednak řadu nepřímých důkazů: styl, jakým je to psáno, komu to nejvíc prospělo, nadstandardní péči autora o vězeňský rozpočet či jeho zmínku o ministru spravedlnosti v doprovodném textu. Navíc mne hned několik přátel upozornilo na fakt, že Zdeněk Koudelka cítil potřebu ze svého webu na Aktuálně odstranit svůj článek z 2. ledna 2013 o amnestii. Ten článek byl nabit čísly o amnestii, která v té době nikdo jiný neznal, a obsahoval pasáže takřka totožné s některými pasážemi v onom doprovodném textu. Je takřka evidentní, že autorem Koudelkova článku z 2. ledna i dokumentu s názvem „koudelka“ je jedna osoba. Zajímavý by byl i lingvistický rozbor. Nepřímým důkazem je ten článek sám o sobě i datum jeho zveřejnění, bonusem navíc je fakt, že byl v nedávné době smazán. Nicméně stále visí na stránkách Václava Klause v rubrice Jinýma očima, a kdo umí hledat v historii internetu, najde i tu smazanou verzi na Koudelkově blogu.

ČESKÁ POZICE: Máte ještě jiné důkazy, nebo už ministerstvo může být klidné?

HASENKOPF: Ministerstvo není mým nepřítelem. Ani Zdeněk Koudelka. Ani já, ani oni toto nerozpoutali.

ČESKÁ POZICE: Víte o nějakých dalších návrzích amnestie, krom toho vašeho a Koudelkova?

HASENKOPF: Nevím.

Václav Klaus vždy chtěl mít víc pokud možno na sobě nezávislých pohledů na věc, tak aby se jeho rádcové nedomlouvali mezi sebou

ČESKÁ POZICE: Nadřízení se vám nesvěřili, s kým vším na vznikající amnestii spolupracují?

ČESKÁ POZICE: Ne. Václav Klaus vždy chtěl mít víc různých pohledů na věc, a pokud možno na sobě nezávislých pohledů, tak aby se jeho rádcové nedomlouvali mezi sebou. To byl na Hradě běžný styl práce. Takže že jsem nevěděl nic o dalších „soutěžících“ o nejlepší návrh amnestie, na tom není nic zvláštního. 

Chtělo ministerstvo Hasenkopfa uplatit?

ČESKÁ POZICE: Na svém facebookovém profilu jste napsal, že jste od ministerstva spravedlnosti dostal nabídku práce - a to den předtím, než jste na resort ukázal. Aby bylo jasno: co zde považujete za ono ukázání na resort, o jakém dnu se tedy přesně bavíme?

HASENKOPF: To, že druhá verze podle mne vznikla někde v resortu ministerstva spravedlnosti, jsem řekl poprvé 1. května, nepletu-li se, byl to rozhovor pro deník Týden. Den předtím se mne někdo ptal, zda ještě existuje možnost smírného řešení mezi mnou a Hradem a zda nechci jít na ministerstvo spravedlnosti.

ČESKÁ POZICE: A od koho tedy ta nabídka zazněla? Kdo vám nabízel práci na resortu?

HASENKOPF: Já na nikoho nechci být zlý víc, než je zcela nezbytně nutné. Ale nemíním být hodný za tu cenu, že na to sám doplatím a někdo si mne bude plést s rohožkou na boty. Myslím, že dotyční už pochopili, že pro takový přístup nemám tak docela pochopení.

Mohla to být přátelská nabídka od někoho, kdo se domníval, že jsem zoufalý z toho, že mne vykopli z Hradu, a chtěl mi pomoci

ČESKÁ POZICE: A řeknete to někdy? Nebo jde opět o signál někomu na ministerstvu, a informaci zveřejníte až v případě, že se vám jejich postup nebude líbit?

HASENKOPF: Ale Zdeněk Koudelka už se přece k autorství – vyjma tedy abolice – přiznal. Tudíž mi v tuto chvíli nic nebrání nechat onu informaci, po které se pídíte, zamčenou na devět západů.

ČESKÁ POZICE: Z takto postavených faktů se zdá, že vám byl de facto nabídnut úplatek, když  budete o roli resortu, potažmo Koudelky mlčet. Máte také ten pocit?

HASENKOPF: Nechci použít ošklivé slůvko úplatek. Mohla to prostě být přátelská nabídka od někoho, kdo se domníval, že jsem zoufalý z toho, že mne vykopli z Hradu, a chtěl mi pomoci.

ČESKÁ POZICE: Takže vám tu nabídku dal nějaký váš známý? Nebavíme se opět o Koudelkovi? Ten by na tom mohl mít logický zájem.

HASENKOPF: Zarytě mlčím.

 

Pracovní nabídce Pavlu Hasenkopfovi od ministerstva spravedlnosti se ČESKÁ POZICE věnovala v textu Chtěl Koudelka Hasenkopfa umlčet nabídkou práce?

Nemám s tím nic společného

ČESKÁ POZICE: Nakolik lze rozumět slovům Pavla Blažka, spoluautorství vaše a spoluautorství Koudelky staví na stejnou úroveň, co se vlivu na výsledný text amnestie týče?

HASENKOPF: Nevím, jaký byl reálně můj vliv. Podle mých bývalých nadřízených nulový a prezident Klaus můj návrh údajně ani neviděl. Zvláštní je na tom jedna věc: že ministr jakoby tiše přistoupil na to, že zde byli jen Hasenkopf a Koudelka. Nevím, odkud čerpá své informace on, já nemohu vyloučit, že ve hře byly i další varianty, o kterých nemám tušení.

ČESKÁ POZICE: Spíš mě zajímalo, zda když se podíváte na vyhlášenou amnestii, zejména na ten kritizovaný aboliční článek, souhlasíte s tvrzením, že role vaše a Koudelky, respektive vliv vašeho a jeho návrhu na finální vyhlášený text, jsou srovnatelné.

HASENKOPF: Nejsou srovnatelné. Stejně tak nejsou ani vzdáleně srovnatelné jeho a můj návrh amnestie (Hasenkopfův návrh je k dispozici na jeho blogu, stejně jako návrh označovaný jako Verze "koudelka" - pozn. red.).

Zjevně to byl nápad Václava Klause, jehož velmi povšechnou představu se různí právní „architekti“ včetně Zdeňka Koudelky a mne snažili konkretizovat

ČESKÁ POZICE: A kdo tedy je autorem onoho aboličního článku?

HASENKOPF: Zdeněk Koudelka velmi pravděpodobně měl stejné zadání jako já. Věřím mu, že to nebyl jeho nápad. Obecně to zjevně byl nápad Václava Klause, jehož velmi povšechnou představu se různí právní „architekti“ včetně Zdeňka Koudelky a mne snažili konkretizovat.

ČESKÁ POZICE: K dokumentu s označením "koudelka" se vyjádřilo Ministerstvo spravedlnosti s tím, že nic takového na resortu nevzniklo. Jen abychom měli jasno, tenhle dokument je totožný s dokumentem, který jste zveřejnil u sebe na blogu a kde se výslovně hovoří i o tom, že ministr spravedlnosti žádá o nějaká sdělení?

HASENKOPF: Ano. Technicky šlo o dva různé dokumenty, jeden s vlastním návrhem rozhodnutí o amnestii, druhý byl onen doprovodný text nazvaný „Otázky k rozhodnutí“. Ten printscreen, který jsem už ukazoval v neděli v České televizi ještě se začerveněným jménem, se týkal prvního dokumentu a je z něho patrné, že vznikal od 12. září do 9. prosince. Pokud si rozkliknete vlastnosti druhého dokumentu, autor bude stejný, ale tyto „Otázky k rozhodnutí“ vznikaly mnohem kratší dobu, fakticky celý dokument vznikl 9. prosince. Někdo tedy napsal vlastní návrh a pak k němu sepsal vysvětlivky.

ČESKÁ POZICE: A jak si tedy tenhle dokument máme vysvětlit? Co jste předložil vy: v elektronických vlastnostech je počítač nazvaný "koudelka" a mluví se zde o ministru spravedlnosti. Slova ministra Blažka: na resortu nic takového nevzniklo, navíc dokument vznikl v září a Koudelka je na resortu až od října. Vyjádření Koudelky: k autorství dokumentu veškeré žádné, autorství abolice odmítá. Jak se v tom tedy máme vyznat?

HASENKOPF: Poprvé jsem řekl, že vznikl „v resortu spravedlnosti“. Resort spravedlnosti je mnohem širší pojem, než ministerstvo spravedlnosti, a zahrnuje nejen samotné ministerstvo, ale i všechna státní zastupitelství a státní zástupce, věznice, probační službu, a tak dále. Stejně jako třeba resort zdravotnictví zahrnuje i státní nemocnice nebo resort kultury zahrnuje i Národní divadlo.

ČESKÁ POZICE: Čili to vaše první vyjádření mělo varovně ukázat na Koudelku tak, aby to poznal jen on a ministr, a nikoli veřejnost, chápu to správně?

HASENKOPF: Tak. Doufal jsem, že Zdeněk Koudelka sebere odvahu a sám řekne, jaká byla jeho role, jak to ostatně později udělal. Nechápu, proč s tím tak otálel, s čím měl problém, když amnestii z 1. ledna v té podobě, ve které byla vyhlášena, oceňuje.

Hradní nepravdy o amnestii

ČESKÁ POZICE: Stanovením oné desetileté hranice trestu u aboličního článku amnestie bylo (díky novému trestnímu zákoníku z roku 2009) umožněno, aby se zastavovalo trestní stíhání i u závažné hospodářské kriminality – tedy váš nadřízený Jakl nemluvil pravdu, když říkal, že žádní tuneláři tím omilostněni být nemohli. Při přípravě svého návrhu amnestie jste studoval jistě řadu různých amnestií z minulé doby – jak na vás tento článek působí? Je standardní, má obdoby?

Vyhlášená amnestie není standardní, a to obecně ani v detailu

HASENKOPF: Není standardní, a to obecně ani v detailu. Obecně, v minulosti všechny amnestie rovněž obsahovaly příkaz zastavit trestní stíhání, ale pouze ta, která by v případě odsouzení vedla k trestu, na který se vztahovala současně udělovaná amnestie. Logicky, proč soudit a odsoudit někoho, když bych mu současně s udělením trestu musel ten trest hned prominout? To by byla pro soudy jasně neefektivní činnost.
Standardní není ani ta desetiletá výše maximálního trestu, nicméně to je věc politického vkusu a politické odpovědnosti. Já bych takovou odpovědnost nést nechtěl. Naopak rozumná – v kontextu desetileté maximální hranici trestu – je osmiletá hranice trestního stíhání. Bylo by absurdní, aby se délka stíhání přiblížila či dokonce přesáhla výši možného trestu.

ČESKÁ POZICE: Když odbočíme od samotného autorství amnestie k její bezprostřední interpretaci, kromě nepravd ohledně toho, jakých trestných činů se abolice týká, zazněly od zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky i další nepravdy: koho se týká nebo netýká, že na amnestii nepracoval žádný právník, z jaké judikatury vychází, nebo nevychází, a řada dalších nepřesností. Nejčastěji v médiích vystupoval váš přímý nadřízený Jakl. Konzultoval s vámi to, co do médií o amnestii říká?

HASENKOPF: Jak kdy, dílčím způsobem.

Nepřesností a nepochopení se dopouštěly obě strany, protože trestní právo je poměrně složitý obor, o trestním procesu nemluvě

ČESKÁ POZICE: A měl snad Hrad ve své komunikační strategii o obsahu a rozsahu amnestie lhát? Nebo jak je možné, že se kolem interpretace amnestie nakupilo tolik nepravd?

HASENKOPF: Nepřesností a nepochopení – nechtěl bych hned mluvit o záměrných lžích – se dopouštěly obě strany, protože trestní právo je poměrně složitý obor, o trestním procesu nemluvě. Za sebe jsem se snažil být jakousi „kanceláří pro uvádění románových příběhů na pravou míru“, k tomu mi sloužil můj blog, a to nejen v tomto případě, ale třeba i v případě novely zákona o sociálně právní ochraně dětí, občanského zákoníku či pravomocí prezidenta republiky. 

ČESKÁ POZICE: Vy sám jste se v e-mailech (zveřejněných na portálu iHNed) dotazoval Jakla, zda onen návrh „koudelka“ (který zdá být v podstatě totožný s Klausem vyhlášenou amnestií) není připraven nějakým advokátem na míru svému klientovi – dostal jste na tento dotaz odpověď?

HASENKOPF: Nedostal. Poděkoval mi a tím moje starosti s amnestií skončily. Ale ten dotaz se netýkal abolice, týkal se zahlazení odsouzení osobám starším 80 let bez dalšího.

ČESKÁ POZICE: A když se zeptám na tu podobnost aboličního článku verze „koudelka“ a aboličního článku ve vyhlášené amnestii?

Výsledná hradní verze je nestandardní hned dvakrát: jednak nestandardní abolicí samotnou, jednak absencí standardního typu abolice

HASENKOPF: Koudelkova verze měla dva odstavce rozdělené celkem do pěti pododstavců. Ve výsledné verzi z nich zůstal jen jediný, ten, který se stal tolik diskutovaným, nenáviděným i vychvalovaným, čl. II. Koudelkova verze byla preciznější a standardně pamatovala i na zastavení trestních stíhání, která by vedla k uložení trestů, které by následně byly prominuty. Naopak podle výsledné verze se tato stíhání nejen dokončí, ale uložené tresty se neprominou.
Když to rozvedu: standardní amnestie promíjejí nejen již pravomocně uložené tresty, ale zastavují také stíhání, která by v budoucnosti vedla maximálně k trestům, na které pamatuje amnestie; Koudelkův návrh obsahoval tuto standardní část a nadto nestandardní zastavení nepřiměřeně dlouho se vlekoucích řízení; a výsledná hradní verze obsahuje jen onu nestandardní pasáž a je tak nestandardní hned dvakrát: jednak touto nestandardní abolicí samotnou, jednak absencí standardního typu abolice.

Všimněte si ještě jedné „drobnosti“: standardní amnestie, můj návrh i Koudelkův, vážou amnestii na datum, kdy se stal skutek, v němž je spáchán trestný čin, zatímco výsledná verze ji dost absurdně váže až na datum vynesení pravomocného rozsudku. Představte si dva zloděje, oba kradli v samoobsluze 1. září 2012 a byli hned chyceni, oba způsobili zhruba stejnou škodu, soudí je ten samý soudce. Nad jedním vynese rozsudek ještě před Vánocemi, druhého stihne odsoudit až po Novém roce, a to k úplně stejnému trestu. Standardní amnestie by se týkala obou zlodějů. Klausova je ale tak nešikovně formulována, že se týká jen prvního zloděje, protože ten měl to štěstí, že si na něj soudce našel čas ještě před Novým rokem a vzdal se odvolání. Tuto chybu ale neudělal Koudelka, ale až někdo na Hradě.

ČESKÁ POZICE: A máte vy ten pocit, že aboliční článek byl připraven někomu na míru? A že ho tedy někomu na míru připravil právě Koudelka?

HASENKOPF: Víte, já jsem člověk, který uvažuje v pojmech, nikoli v dojmech. Nemohu někoho obvinit jen tak čistě intuitivně. A pokud jde o Zdeňka Koudelku, i on pouze plnil zadání, jenom k němu přistoupil úplně jinak, než já.
Představte si, že stavíte dům. Máte jako zadavatel nějaké základní požadavky – velmi povšechné, skoro jako byste nevěděl, co vlastně chcete, takže to z vás architekti musí tak trochu páčit a pomáhat vám. Máte několik návrhů od různých architektů, výrazně se lišících. Máte stavitele, zedníka, který vám ten návrh změní během výstavby. A pak máte někoho, kdo má celou stavbu zkolaudovat. Pokud jde o dům s názvem „amnestie“, pak prezident byl tím zadavatelem, Zdeněk Koudelka, já a možná i další jsme byli architekty, kteří nezávisle na sobě soutěžili, aby si zadavatel vybral právě ten jejich návrh; já v této soutěži neuspěl, Zdeněk Koudelka ano. Nicméně i jemu tam nějaký hradní zedník udělal nechtěné úpravy přímo na místě. No, a pak je tu kolaudace, a za tu byl a je odpovědný premiér Nečas.

ČESKÁ POZICE: A máte tedy pocit, že byl aboliční článek amnestie ušit někomu na míru?

HASENKOPF: Poté, jak panickou reakci minulý týden předvedl ministr Blažek a premiér Nečas, se nemohu divit nikomu, kdo by takový pocit měl. Nicméně já i přesto zůstanu u pojmů a prokázaných fakt, je to taková moje zásada. Velmi souhlasím s tím, co na tohle téma napsal Miroslav Macek: „Přitom moje celoživotní zkušenost říká, že za většinou ,manipulací´ není úmysl, ale lajdáctví, neschopnost a blbost, zkombinované v různé míře.“ Jen bych to nevztahoval jen na způsob prostudování mých materiálů prezidentem Zemanem nebo možná jen někým, koho tím pověřil, ale vztáhl bych to na státní správu obecně.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!