Některé příběhy se jen tak nevytratí, bohužel. Uplynulo zhruba tři a půl roku od vraždy syna krále českých kolotočů Václava Kočky podnikatelem Bohumírem Ďuričkem. A nyní se celý šílený příběh znovu provětrává. A to v jakémsi mediálním trojúhelníku (respektive pětiúhelníku) Paroubek-Ďuričko-Kočka-Kočka-Vlasta.
Stalo se tak nejen proto, že Ďuričko před několika týdny požádal o obnovu soudního procesu, ale též díky peprnému rozhovoru Václava Kočky staršího, který otiskl časopis Ekonom minulý týden, čímž vyprovokoval k reakci i Jiřího Paroubka. Kočka se totiž v rozhovoru do svého někdejšího kamaráda a expremiéra tvrdě obul.
Zápletka je asi taková: Podle Kočky lidé blízcí ČSSD před sněmovními volbami 2010 odkoupili od Ďurička autorská práva na jeho knihuKočkoviny, která teoreticky mohla Paroubkovi u voleb uškodit. V Ekonomu však ze sebe na toto téma Kočka vysypal: „Tak jestli to tedy chcete ode mě slyšet, tak já už Paroubka nikdy vidět nechci. (…) Ale hrozně mě naštval jednou věcí, že dali tomu šmejdovi (míněn Ďuričko - pozn. ČESKÉ POZICE) tři miliony korun. Za co? Chápete mě? To je jako kdyby mu tak za vraždu mého syna zaplatili.“
To je jistě silná káva, a tak není divu, že Paroubek tento týden na svém portálu Vaše věc kontroval: „Václav Kočka st. by se ale neměl utápět v bludech.“ Expremiér odmítl, že by autorská práva na Ďuričkovu knihu koupil. „Pokud se něco takového dělo, byla to osobní iniciativa lidí, kteří tak činili. Myšlenka, že jsem vlastně zaplatil za smrt Václava Kočky ml., je úplně mimo realitu,“ napsal bývalý předseda ČSSD.
V článku se Paroubek dále vrací k osudnému večírku, který následoval po křtu jeho knihy Česko, Evropa a svět očima sociálního demokrata v říjnu 2008 a na němž Ďuričko zastřelil Václava Kočku mladšího. „Oba aktéry (Ďuričko a Kočka ml.) této smutné události navíc tehdy pozval můj někdejší osobní tajemník Martin Vlasta, který za pozvané hosty také nesl odpovědnost. Osobně jsem o jejich účasti předem nevěděl a seznam hostů se mnou nebyl konzultován. Po této události jsem také s Martinem Vlastou okamžitě rozvázal veškerou spolupráci.“
Zajímavé je podívat se na interpretaci této scény v Paroubkově knize Plnou parou v politice, která se „krapet“ liší od té na webu Vaše věc. Expremiér v jedné kapitole své knihy líčí, že Martin Vlasta (jehož s Paroubkem údajně seznámil Kočka) se místo práce v Paroubkově sekretariátu často věnoval jiným věcem, a v době, kdy Paroubek sháněl hosty na křest, prý nebyl k dispozici. „A tak sekretářka, která rozesílala pozvánky na křest mé knihy do restaurace Monarch, použila nějaké archaické seznamy zvaných. Když jsem pak viděl na křtu knihy pozvané, v některých případech jsem se zděsil. Říkal jsem si, že to nějak přetrpím a druhý den budou dobré ohlasy o křtu knihy v médiích.“ Ohlasy byly. Na vraždu.
Ekonom se s Václavem Kočkou starším moc nepáře, otázky míří na komoru. Například:
Ekonom: Neměl jste někdy nutkání mu tu smrtelnou střelbu vrátit?
Kočka: My jsme celkem taková církevně založená rodina. Katolíci. Ať si říká kdo chce, co chce, já k tomu vedu i vnoučata. A od toho se všechno odvíjí. Jednou jsme jeli taxíkem někam do centra Prahy, a jelikož mě všichni ti lidi znají, tak se mě taxikář ptal, kdy prý toho šmejda srovnáme. Manželka mu říká, on ho Bůh potrestá. A ten taxikář na to: No, paní Kočková, kdyby měl Bůh spravedlivě trestat všechny lidi, tak půlka naší republiky nežije. Ještě mě takhle hecoval, ale já se nedal.
Ekonom: Jak si vysvětlujete, že on i druhý syn Jan si v určitých kruzích vysloužili pověst chlapců s mafiánskými praktikami?
Kočka: Nepotkal jsem jediného člověka, který by si dovolil o nich mluvit takhle špatně. Pokud to není někdo, koho si zaplatil ten šmejd Ďuričko.
Známosti s pány Kočkou a Ďuričkem dostaly Paroubka v minulosti už nejednou do problému. Aby kauza kolem Kočky nabrala opět na obrátkách, je to poslední, co šéf nové ambiciózní strany potřebuje. V české politice jsme zvyklí na ledaco, takže nepřímé obvinění z objednané vraždy, které vyslovil Václav Kočka, už čtenářům přijde jen jako bizarní plácnutí. Možná by ale mělo být vyšetřeno. Už kvůli Jiřímu Paroubkovi, ČSSD i politické kultuře.