Když vznikala TOP 09, zdálo se, že má (a snad to stále ještě platí) mimořádný potenciál vytvořit kolem sebe podnětnou myšlenkovou platformu. A to takovou, která by nejen přispívala k precizaci programu strany, ale mohla by i výrazně ovlivňovat společenskou diskusi o směřování politiky jako takové a oživit její pohasínající intelektuální rozměr. Reálnějším příslibem se v roce 2012 stal think-tank TOPAZ.
Na začátku června minulého roku vstoupil oficiálně v život. Po takřka ročním působení organizace, která si dala do vínku zvyšování vzdělanostní základny straníků („protože naši lidé se musejí neustále vzdělávat“ – Miroslav Kalousek), nastává čas ptát se na výsledky. Obstojí TOPAZ jako myšlenková platforma pravicově se deklarující strany?
Zhruba rok stará tisková zpráva zní: TOP 09: Zámečník, Tůma, Mikloš. TOPAZ startuje s výraznými osobnostmi. Přinášela informaci, že vzdělání straníků vstupuje do jiné – intenzivnější – fáze. Píše se v ní, že ve správní radě zasednou skuteční experti svých oborů, kteří budou myšlenkovým trustem. Sestava vyhlížela nadějně: ekonomové Zdeněk Tůma, Miroslav Zámečník a Ivan Mikloš, sociolog Hynek Jeřábek nebo třeba španělský historik José Manuel Serrano Álvarez.
V rok staré tiskové zprávě se píše, že ve správní radě zasednou skuteční experti svých oborů, kteří budou myšlenkovým trustemTéměř po roce sám ředitel TOPAZ Ondřej Kolář na dotaz ČESKÉ POZICE, jaký je přínos těchto expertů a jak se podílejí na činnosti platformy, připouští: „Správní rada je čistě formální orgán. Z jejích členů jsme doposud využili pány Tůmu a Zámečníka, kteří na první konferenci pod hlavičkou TOPAZ v červnu 2012 vystoupili v rámci panelu věnovanému ekonomicko-politickému postavení ČR v rámci EU.“
Miroslav Zámečník formálnost svého členství ČESKÉ POZICI potvrdil. „Čistě formální orgán“ ovšem stěží pomůže platformě, která se má doslova stát „inkubátorem nových myšlenek“.
TOPAZ dosud dle Kolářových slov do počátku května uspořádal šest konferencí pro veřejnost a osm nárazových seminářů pro straníky (letos do počátku května dokonce nebyl seminář žádný). Jen pro srovnání (bez nároku na srovnání kvality, jen četnost): Masarykova dělnická akademie, platforma sociálních demokratů, inzerovala na svém webu (který mimochodem TOPAZ ani nemá) jen pro letošní květen šest přednáškových akcí.
Nebo srovnání z jiného soudku: nestranický think-tank Aspen Institute Prague zorganizoval v České republice od července 2012, kdy vznikl, 18 veřejných akcí (semináře, policy brunche, konference atd.), krom toho vydává časopis Aspen Review Central Europe ve třech jazykových mutacích (vyšla už tři čísla a na konec května se připravuje čtvrté).
TOPAZ ničím tištěným nedisponuje, kromě interního „volebního manuálu“, který zmínil v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ Kolář. Think-tank nemá za sebou žádné programové výstupy, stanoviska, nenabízí uceleně formulované konzervativně-liberální vize k podstatným tématům dneška. Knihy, sborníky, časopis nebo třeba alespoň nepravidelný občasník – nic takového.
Na seminář povinně?
Každá strana má přirozeně vlastní pojetí vnitřního života a jistě ví proč. Do určité míry je to její interní věc. Přesto je zajímavé prozkoumat i tento aspekt působení TOPAZ. Straník není vůbec vtahován do programové diskuse. Jeho role je receptivní: může leda přijít jednou za čas na konferenci – navíc konferenci dosud vždy konanou v Praze.
TOPAZ ničím tištěným nedisponuje, kromě interního „volebního manuálu“Rozporuplnou zkušenost má například dnes již bývalý člen TOP 09 Michal Vít. Vzděláním politolog, který se od počátku minulého roku nabízel zakladatelům TOPAZ jako potenciální zájemce o práci ve stranickém think-tanku. Mnohaměsíční a dost ilustrativní korespondence Michala Víta s vedením TOPAZ je pozoruhodná tím, že postrádá východisko – krom oboustranného rozladění a odchodu Víta z TOP 09.
Obě strany komunikace se ukázkově minuly v předmětu: Michal Vít chápal TOPAZ jako v think-tank, tedy živoucí prostor vybízející k zapojení se do vnitrostranické debaty, a nabízel své znalosti při vytváření postojů strany k zahraničně-politickým tématům. Vedení TOPAZ ovšem Vítovi v e-mailové komunikaci několikrát zdůrazňuje, že o odborné studie, programové statě ani o nic podobného vůbec nestojí („TOPAZ v nejbližší době nebude vydávat žádné studie, sborníky…“), a že může maximálně pomoci s organizací seminářů, nebo bude vítána nabídka nových témat, protože už vedení TOPAZ „nenapadají oblasti, kterých by se semináře a konference mohly dotknout“.
Není pak divu, že ředitel TOPAZ Kolář musí přiznat: „Zájem spolustraníků o TOPAZ je proměnlivý. (…) Vzdělávací semináře (prý na rozdíl od konferencí pro veřejnost – pozn. red.) nebývají ničím jiným než obyčejným školením a jako takové nejsou tolik populární a občas se může stát, že jejich posluchači dostanou účast příkazem shora.“ Není nic nad povinně nařízenou účast!
Kalousek spokojen, Schwarzenberg nemá komentář
Když shrneme:
- TOPAZ má správní radu složenou z expertů, kteří nicméně TOPAZ jen formálně zaštiťují (rozuměj: mediálně pěkně „nasvětlují“).
- TOPAZ neprodukuje žádné programové elaboráty, žádná odborná stanoviska, žádný časopis.
- Vnitrostranická debata na půdě TOPAZ neexistuje. Kompletní činnost spočívala dosud v osmi seminářích pro straníky a šesti ryze pražských konferencí určených široké veřejnosti.
Přesto jsou hlavní představitelé TOP 09 s činností TOPAZ buď smířeni, nebo se k ní nechtějí vyjadřovat. Ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek na dotaz ČESKÉ POZICE odpověděl lakonicky: „S jeho činností jsme spokojeni.“ Předseda strany a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg k TOPAZ neměl žádný komentář s tím, že byl na jedné z jeho konferencí, že se mu líbila, nicméně jeho činnost jinak příliš nesleduje.
Vkrádá se otázka, zda by se TOP 09 neměla nad konstrukcí TOPAZ zamyslet a reformovat jej od samotných základů. Z původně triumfálně ohlášeného stranického think-tanku se může stát jen promarněnou příležitostí. Nejen pro TOP 09, ale i pro společenskou diskusi obecně. Tedy, pokud nakonec nevyjde najevo, že triumfálně ohlášená platforma byla jen dobře propočítanou promo-bublinou.
Aktualizace. Po publikování tohoto článku jsme obdrželi vyjádření výkonného ředitele TOPAZ Ondřeje Koláře. V plném rozsahu je zveřejňujeme.
TOPAZ stojí o celospolečenskou debatu
Česká pozice se v jednom ze svých nedávných článků snažila postihnout podstatu myšlenkové platformy TOP 09, think-tanku TOPAZ. Byť mě toto úsilí těší, je takřka nezbytné vymezit se proti metodě a závěrům, kterou redaktor pro tento účel zvolil.
Primárním cílem TOPAZu je vzdělávat členy strany a obohacovat myšlenkové prostředí TOP 09. Musím konstatovat, že v obou cílech je úspěšný. Jako malá a nová organizace zaměřujeme svoji strategii na kvalitu, ne na kvantitu. Důležitým kritériem pro nás je vyvolat celospolečenskou debatu, a tedy například vzbudit zájem médií. Máme za sebou šest velkých konferencí. O několika z nich se psalo na titulních stranách většiny domácích zpravodajských serverů, přenášela je Česká televize a vystřídali se na nich řečníci jako například jeden z lídrů běloruské opozice Ales Michalevič, místopředseda Evropského parlamentu Jacek Protasiewicz, bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma, lidé jako Leo Žídek, Petruška Šustrová, Jan Macháček, Jiřina Šiklová a další a další (ministry TOP 09 opomíjím zcela záměrně, byť patřili k významným řečníkům). Nikdy bych si nedovolil při znalosti vyřčených myšlenek těchto osobností hovořit jako o parodii. Jinými slovy (a nevím, zda se v českém prostředí může jiný stranický think-tank chlubit podobnou aktivitou) TOPAZ skutečně otvírá širokou veřejnou debatu (občas i s mezinárodním dopadem). Zarážející, ale pro mě zároveň potěšující je, že TOPAZ byl srovnán s organizací, jako je Aspen Institute. Ano, obě instituce jsou „studnicí nápadů“, ale mají zcela jinou formu a jiné prostředky. Řekněme jako obecná škola a akademie věd. Nicméně ambice je to nemalá a rozhodně inspirující.
Dalším cílem TOPAZu je vzdělávání zastupitelů, členů a podporovatelů nejenom TOP 09, ale i STAN. V oblasti vzdělávání navázal na úspěšný cyklus přednášek a seminářů, které byly dříve realizovány v rámci stranické vzdělávací komise, jejíž činnost TOPAZ zcela převzal. V roce 2011 vynaložila TOP 09 na vzdělávací aktivity nejvíce ze všech parlamentních stran a obdobná částka přesahující milion korun byla investována i v roce 2012.
Bohužel se do článku dostala jen část mých odpovědí, které byly jeho autorovi písemně zaslány, proto si dovolím odcitovat svou reakci na téma otevřenosti TOPAZu: „Co se otevřenosti týká, nebráníme členům (ale ani nečlenům) TOP 09, aby nám sami navrhovali témata, o kterých by chtěli debatovat. Pokud se nejedná o … něco, co by bylo v úplném rozporu s politikou TOP 09, tak se jim snažíme vyhovět. To ovšem neznamená, že bychom se báli oponentních hlasů, které přispívají k plodné a živé diskusi – naopak.“ A abych nezapomněl – proměnlivost zájmu o semináře logicky vyplývá z jejich tematické různorodosti a zcela otevřeně neočekávám, že se najde vševěd, který bude lačnit po všem, co je mu předhozeno. Lidé si vybírají to, co je zajímá a o čem dokážou diskutovat. Navíc členové a podporovatelé TOP 09 a STAN jsou do TOPAZu vtaženi prostřednictvím dotazníků a debat u kulatých stolů. Aktivní zapojení necelé stovky občanských sdružení a téměř tří stovek lidí do příprav vzdělávací konference snad nejsou projevy uzavřeného fóra.
Dovolím si ještě krátké zamyšlení nad rolí správní rady. Správní rada TOPAZu je prostě jedním z našich orgánů a existuje formálně, tedy dle stanov. Nikdy jsem nenapsal „čistě formálně“ ve smyslu, že by byla jen přehlídkou jmen. To by konečně členové rady aktivně na akcích TOPAZu nevystupovali, jak tomu již bylo a jak ostatně pan redaktor sám zmiňuje.
Ondřej Kolář, výkonný ředitel think-tanku TOPAZ