Francouzský grafik Vahram Muratyan strávil střídavě v Paříži a New Yorku tolik času, že dokázal vytvořit grafickou sbírku dokonale vystihující drobné kulturní rozdíly obou světových metropolí. V mezičase spolupracoval při vytváření kolekce doplňků pro módní impérium Prada ovládané Miuccií Pradou a Patriziem Bertellim.
Minimalismus a stereotypy
V mládí snil Muratyan o cestování napříč zeměkoulí, což se mu později vyplnilo. Jako dítě s arménskými kořeny se přestěhoval nejdříve do Istanbulu a dále pokračoval přes Benátky až do Paříže. V období častého cestování mezi metropolemi rozdělenými Atlantikem si začal všímat rozdílů v každodenním životě Pařížanů a Newyorčanů, které postupně transformoval na papír v podobě nenápadných grafik.
Po počátečním úspěchu si uvědomil, že se musí do studia rozdílů dvou kultur zcela ponořit, a začal studovat každou jednotlivou drobnost městského života v srdci Francie a v Big Apple. Výsledkem jsou humorné grafiky minimalisticky zobrazující nejen známé stereotypy, ale i řadu netušených aspektů z architektury, filmu, gastronomie či módy. Příkladem za všechny je srovnání režisérů Jeana-Luka Godarda, čelní osobnosti Francouzské nové vlny, a Woodyho Allena na základě pohledu očí za brýlemi.
V říjnu 2010 Muratyan spustil blog nazvaný Paris versus New York, kterého si posléze všiml známý webový portál The Cool Hunter, a šum proběhl také Facebookem a Twitterem. Dodnes navštívilo blog téměř 4,5 milionu lidí a z nápadu zdarma sdílet vkusné grafiky se stal celosvětový fenomén, minimálně v rámci zainteresované komunity.
Muratyan rovněž uspořádal veškeré své grafiky do vizuální sbírky nesoucí stejný název jako zmíněný blog a koncem ledna letošního roku ji vydal knižně. K dnešnímu dni se jí jen ve Francii prodalo na 40 tisíc výtisků, jak autor uvedl v rozhovoru pro deník France Today.
Svět pastelových barev
Muratyanovy ilustrace v divákovi rozehrávají pocity z návratu do 70. let, kdy slavný francouzský grafik Bernard Villemot vytvářel reklamní plakáty pro Oranginu, Bally, Air France či Perrier. (Villemot studoval s duchovním otcem stylu Art Deco Paulem Colinem, který svým plakátem Revue Negre pomohl odstartovat kariéru tanečnice Josephine Baker.) Jsou plné pastelových barev a elegantních linek – Muratyanův výrazný autorský styl díky tomu zaujal titány umělecko-módního businessu.
Módní dům Prada Muratyana oslovil, aby spolupracoval při vytváření kolekce doplňků pro jaro a léto 2012 nesoucí název Parallel Universes (spolupráce byla oficiálně oznámena koncem dubna). Stejně jako kolekce oblečení (jejímž tématem jsou „Donna e Motori“, neboli Ženy a motory, mají doplňky příchuť 50. let – od Elisabeth Taylorové a Marylin Monroe, přes Jamese Deana a Elvise Presleyho až k automobilům „hot rod“.
Právě jemné detaily, často k vidění na hot rodech, jsou použity i na dámské obuvi – plameny, špičatý tvar po vzoru zadních světlometů, výrazné barvy. Ke klasickým tvarům odkazují i sluneční brýle zvané cat-eye, často k vidění například na již zmíněné Elisabeth Taylorové, ale i ikoně Audrey Hepburnové. A proč název Paralelní vesmíry? Muratyan připravil ke kolekci doplňků sérii animovaných plakátů, které bychom mohli jednoduše přirovnat ke klasice z vrcholného Art Deca.
Aktivity milánské společnosti podporující současnou kolekci pro jaro a léto 2012 působí velmi koherentním dojmem. Pokud by ale přece jen někdo neměl vintage patiny dost, Prada vyrukovala s reklamní kampaní akcentující právě retro aspekty jejího sortimentu.
Reklama na dámskou řadu se odehrává v exteriérech typicky americké benzinové pumpy 50. let. Hudebnímu podkresu, na který Miuccia Prada velmi dbá i při módních show v sídle její rodinné firmy, dominuje například známá píseň Funnel of Love zpěvačky Wandy Jacksonové, legendy rockabilly 60. let. Tváří pánské kolekce se stal americký herec Michael Pitt, který se od účinkování ve velmi kladně přijatém seriálu Boardwalk Empire z provenience HBO též veze na přívalové vlně retra.