Diskuze
Paralelní polis: Bláznovství, jež nutí k zamyšlení
Děkujeme za pochopení.
Sarah
Paralelní polis dnes ?
názor. Je třeba ale také pochopit, že každý odlišný názor nemusí hned být přínosem do podkladnice myšlení :-), i když mnohdy lze ocenit aspoň odvahu jeho nositele. Každopádně se toleranci k odlišným názorům a také racionální reakci na ně musíme stále ještě hodně učit a pěstovat ji neustále, protože stádnost v dosti ubohé podobě je stále až příliš významným prvkem zdejšího myšlení a to nás stále sráží do onoho suterénu.
Sarah
Paralelní polis dnes ?
"Naopak je žádoucí, aby se, zejména s politikou, pronikaly, ovlivňovaly ve vzájemném kontinuálním, nepřetržitém, stále probíhajícím konstruktivním dialogu, s etickým cílem, aby jejich poznatky /i umění přináší svého druhu poznatky/, i jejich přínos, byly podrobovány celospolečenské diskusi i s jejich morálními i všelidskými přsahy v dimenzích společenského i osobního bytí, a tak je zároveň i přístupnou formou činili součástí vědomí dané společnosti a tím i každého jejího člena.
Souhlas, pane Punčocháři, velmi dobře jste věc vystihl, pouze bych nebyla tak skeptická k hodnocení dnešní skutečnosti. Pravda, masmédia mnohdy odvádějí doslova špinavou práci, za využití "mladých nadšených" a manipulují, až se hory zelenají, ale ani to není přece nic nového. Bohužel to pochopí většinou jen ten, kdo se aspoň trochu zajímá a sám už něco zažil. Dnešní poměry bych neviděla až tak zle, protože existují možnosti, nebo dejme tomu cesty, a je jich více, jak upozornit na svůj, samozřejmě myslím odlišný,
J. Schneider
Zlatá slova,
zejména o tom nevnucování pravdy (a lásky, zbývá dodat). A vůbec - kdyby mě trochu nemrazilo, jen bych se chechtal, jak příhodné je připomínat vlastní slova ... díky za to!
až agresivní nápomoci ohlupujících masmédií
relativizovaná, v nejhorším případě vyhlášena rovnou za lež. s odůvodněním-co chceš, je to jen názor a nic, pravda neexistuje, nazdar.
Paralelní světy, které tvoří věda, filosofie
a umění i společnost, případně civilizace, jako celek, nemůže se věda, filozofie ani umění stahovat do společenského suterénu.
Naopak je žádoucí, aby se, zejména s politikou, pronikaly, ovlivňovaly ve vzájemném kontinuálním, nepřetržitém, stále probíhajícím konstruktivním dialogu, s etickým cílem, aby jejich poznatky
/i umění přináší svého druhu poznatky/, i jejich přínos, byly podrobovány celospolečenské diskusi i s jejich morálními i všelidskými přsahy v dimenzích společenského i osobního bytí, a tak je zároveň i přístupnou formou činili součástí vědomí dané společnosti a tím i každého jejího člena.
Jinak tyto civilizační entity v podstatě vlastně zcela rezignují na své skutečné poslání a tím také pomalu, ale jistě ztrácejí vlastní smysl své existence-protože nejsou schopny nic nabídnout.
V naší současné společnosti se všechny tyto aspekty stále více míjí-neboť každá jedna z možných i nejvíce pravdě se blížících pravděpodobností je úspěšně-za čím dál sofistikovanější, systematizované