Na jaře tomu budou dva roky, co do redakce německého listu Süddeutsche Zeitung doputoval anonymní e-mail, který odstartoval rozsáhlé novinářské pátrání. Na jeho konci vznikl dosud nevídaný pohled na praktiky ukrývání majetku a příjmů v daňových rájích, kde se objevilo i několik jmen českých byznysmenů.
Kauza, která dostala označení Panama Papers, ovšem postupně vyzněla do ztracena – již jen kvůli tomu, že v drtivé většině případů se nepodařilo prokázat spáchání žádného trestného činu. A přinejmenším rozpačitě končí i vyšetřování Evropského parlamentu. Zprávu jeho speciálního výboru pro daňové úniky a praní špinavých peněz (PANA), která čítá 122 stran, ve středu 13. prosince projednalo a uzavřelo plénum evropské sněmovny.
Obrana konkurenční výhody
Ne že by samotný vyšetřovací výbor nevyvíjel aktivitu. Za téměř rok a půl své existence uspořádal 27 veřejných slyšení, vyslechl stovky svědectví a vykonal sedm zahraničních misí. Jenže také narazil na odpor některých členských zemí Evropské unie. „Nemůžeme být spokojeni, protože naše šetření ukázalo, že ve vlastním domě nemáme pořádek,“ řekl na tiskové konferenci v úterý 12. prosince ve Štrasburku německý europoslanec Werner Langen, šéf PANA.
Skutečným důvodem absence evropských zemí v seznamu je spíše odpor těchto zemí, protože považují nízké firemní daně za konkurenční výhodu a nechtějí o nic přijít |
Praktickým doplňkem závěrečné zprávy měla být černá listina daňových rájů. Ta po konzultacích s Evropskou komisí skutečně vznikla. Soupiska 17 hříšníků ale nakonec neobsahuje jméno ani jedné členské země EU, přestože třeba Kypr, Nizozemsko, Irsko nebo Lucembursko jsou destinacemi, kde řada firem vykazuje své celoevropské prodeje právě kvůli daňovým výhodám.
„Samotné členství v EU je zárukou, že země společná pravidla dodržují,“ vysvětlil absenci evropských zemí v seznamu Ron Korver, tajemník PANA. Skutečným důvodem je ale spíše odpor uvedených zemí, které považují nízké firemní daně za konkurenční výhodu a nechtějí o nic přijít. Soupiska hříšníků vykazuje i jiné nesrovnalosti.
Nikoli prohra
Obsahuje sice Panamu, odkud správcovská firma Mossack Fonseca řídila daňově výhodné operace i jménem desítek českých klientů, tradiční daňově výhodné destinace, jako jsou některé státy USA nebo Britské Panenské ostrovy, ale na černé listině chybí. Naopak jsou tu jména zemí, jež by zřejmě nikoho nenapadlo využívat jako bezpečný přístav pro svůj majetek a podnikání – třeba Mongolsko nebo Tunisko.
Europoslanec Petr Ježek (ANO), který byl jedním ze zpravodajů závěrečné zprávy PANA, dokument obsahující 212 doporučení nepovažuje za prohru. Report podle něho rozšířil povědomí o kauze a dotáhl práci dál, než mohli novináři. |
„Na seznam se také nedostaly země, kde je nulové zdanění firem. Přitom právě nulové zdanění je ideálním podhoubím pro daňové úniky,“ zdůraznil Langen. Důvod je jednoduchý – ostatním hříšníkům stačilo, aby přislíbili, že do konce roku 2019 budou splňovat alespoň minimální pravidla pro potírání daňových úniků, která stanovila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Europoslanec Petr Ježek (ANO), který byl jedním ze zpravodajů závěrečné zprávy PANA, přesto dokument obsahující 212 doporučení nepovažuje za prohru. Report podle něho rozšířil povědomí o kauze a dotáhl práci dál, než mohli novináři. „Podařilo se nám velmi dobře zmapovat terén. Teď je na Evropské komisi a členských státech, aby prosadily některá z našich doporučení,“ řekl.
Zprávu o vyšetřování zaplevelily přílepkyV konečné verzi reportu k Panama Papers sehrála roli ideologie, říká jeho spoluautor, europoslanec Petr Ježek (ANO). LIDOVÉ NOVINY: Závěrečná zpráva, kterou jste s kolegy sepisoval, obsahuje 212 doporučení. Která si z toho vzít? JEŽEK: Podle mě by závěry měly vycházet striktně z toho, co vyšetřovací výbor vyšetřil, co zaznělo na slyšeních, co bylo v dokumentech. Bohužel mnoho kolegů má apriorní názory, které chtějí vidět vytištěné. Při hlasování došlo ke zvrácení kompromisní dohody, což se budeme snažit v plénu zvrátit. LIDOVÉ NOVINY: Jak k tomu došlo? JEŽEK: Hlasování našeho výboru trvalo čtyři hodiny a kolegové z řad eurolidovců museli v jeho průběhu odejít na jinou akci. Do závěrečné zprávy tak levice prosadila dobře 60 bodů, s nimiž nesouhlasím. Vadí mi, že takové body nad rámec kompromisu zprávu zaplevelují. LIDOVÉ NOVINY: Téměř současně se závěrečnou zprávou vznikla i černá listina daňových rájů. Co s ní bude dál? JEŽEK: Je na radě ministrů financí, zda přijme nějaké sankce vůči zemím, které jsou na seznamu. Již samotná tvorba listiny ale ukázala, že funguje určité odstrašení. Řada zemí se snažila dělat vstřícné kroky, aby se na seznam nedostala. Tu listinu považuji za jeden z nejpodstatnějších nástrojů ve vztazích ke třetím zemím. Jde o to, aby začaly být transparentnější, a vyměňovat si s EU informace. Výbor určitě přispěl k tomu, že byl seznam nakonec přijat. Není dlouhý, ale řekl bych, že bez výboru by byl ještě kratší. LIDOVÉ NOVINY: Proč na něm nejsou i některé země EU? JEŽEK: Trvalo mi, než jsem v tom našel nějaký klíč. V případě třetích zemí přijdou nějaké sankce – třeba ve ztrátě snadnějšího přístupu na vnitřní trh EU. Jak chcete ale tyto sankce uplatňovat na členské země EU? Vyjmete je z jednotného trhu? To přece nedává smysl. Musí tady být černá listina pro třetí země a prověřovací mechanismus, který by se díval na členské země. A pokud by se ukázalo, že splňují kritéria daňových rájů, má Evropská komise nástroje, jak je přimět k odpovědnosti. Samozřejmě platí, že největší brzdou jsou v tom samy členské státy. |
Češi v kauze
|
