Výborně, pane Stehlíku. Emoce jsou schopny udělat z historie úplný rodokaps.

Docela by mě zajímalo, v čem podle autora spočívá "jasně antisemitský motiv" jednání a psaní četníka Ressla? Z jím uváděných citací nic takového nevyplývá. Autorem zmiňovaný Vojtěch Šustek mj. poměrně přesvědčivě dovozuje, že buštěhradští četníci si nejspíš byli od počátku pobytu Mikešové v Lidicích (březen 1939) vědomi, že je židovského původu, ale tuto skutečnost dlouho přehlíželi. To ovšem bylo stále riskantnější a po vyhlášení stanného by v případě jejího (velmi pravděpodobného) odhalení okupační správou, šlo o krk i jim. Motivem předání Mikešové gestapu tedy nejspíš bylo vyhnout se obvinění z přehlížení pokusu zakrýt židovský původ nebo napomáhání k tomu. A motivem Resslova poválečného psaní bylo zatajit vlastní podíl na tomto skutku.

Tedy sotva nějaký antisemitismus, ten je jen v autorově fantazii.

„Mikešová se nejdříve smála, pak plakala a při eskortování se nad Lidicemi zastavila, pěstí Lidicům hrozila s prohlášením, že lidičtí obyvatelé na ni nezapomenou a že se jim pomstí. Mikešová, která neměla žádného zaměstnání, nadaná výmluvností, dovedla se vetřít do mnohých lidických domácností, věděla mnohé, co mělo zůstati utajeno, znala osoby naslouchající cizímu rozhlasu i jiné tajnosti obce, a mohla proto snadno obci škoditi. Její pohrůžky počaly se již dne 4. 6. 1942 uskutečňovati a vyvrcholily dne 10. 6. 1942.“

Toto vám nestačí? Nikdo jiný nic podobného netvrdí, pouze Ressl! "Její pohrůžky začaly se uskutečňovati .. a vyvrcholily .." !!!

Autor ví moc dobře, o čem mluví - v Česku těžko najdeme lepší příklad aktivisty fušujícího do historie než je pan Schneider. Jeho selektivní používání zdrojů a důvěřivost vůči lžím potvrzujícím jeho vidění světa je pověstné.

Víte, tady snad nejde ani o historickou věrnost, tu nemohu posoudit, a vy jistě také ne, ale o to, že se pokoušíme vykládat tehdejší události očima dnešních aktivistů. Nedovedu si představit tehdejší atmosféru strachu, stanné právo, kdy jen za pár slov lidé odcházeli na popraviště. Takže bych doporučil nějakému historikovi, ale i vám, pokoru a mlčení v pietě k zemřelým. A o to, myslím, pan Schneiderovi šlo. I já panu Stehlíkovi držím palce, zejména potom, co prožil v poslední době.

Přesně.