Německo se snaží zachránit euro. Jeho nejnovějším pokusem je pakt konkurenceschopnosti. Na jeho základě by měla vzniknout opatření, jež z regionálního volného trhu učiní rigidní. A také odstraní finanční rezervy a hospodářské politiky dosud samostatných členských zemí „jižního křídla“ Evropské unie, jež měly pomoci sanovat jejich dluhy. To vše kvůli pochybnému krátkodobému účinku. Nejpozději v roce 2012 by však v důsledku tohoto paktu mohla explodovat celá EU včetně eura.
Hledání podpory
Hlavním smyslem nedávných návštěv německé kancléřky Angely Merkelové Madridu, Bruselu, Varšavy a Bratislavy bylo získat pro pakt konkurenceschopnosti podporu. Kvůli společným zájmům ji získala od francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. A také od španělského premiéra José Luise Rodrígueze Zapatera, jenž má zájem pomocí společné iniciativy Berlína a Paříže ve formě paktu zachránit kolabující finance své země. V Bruselu ji však nepodpořili zástupci menších zemí, například Lucemburska. Belgický premiér v demisi Yves Leterme prohlásil: „Jsme rezolutně proti. Každý stát má vlastní tradice a priority, nenecháme si narušit náš sociální model.“
Srdečnou, leč pouze morální podporu získali Merkelová a Sarkozy ve Varšavě na nedávném zasedání Výmarského trojúhelníku Berlín-Paříž-Varšava. Polský prezident Bronislaw Komorowski však podotkl, že jeho země se dosud nerozhodla, zda do eurozóny vstoupí. Na summitu k 20. výročí založení Visegrádské čtyřky – Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko –, jehož se zúčastnili i vrcholní političtí představitelé Německa, Rakouska a Ukrajiny, pravděpodobně zazněla jen formální vyjádření.
Slovensko odmítlo jeden z hlavních bodů paktu Během návštěvy Paříže 11. února český premiér Petr Nečas v rozhovoru s francouzským prezidentem Sarkozym v podstatě souhlasil (údajně z 80 procent) s různými návrhy včetně zmíněného paktu. „Jednali jsme o celé řadě otázek, na něž máme společný názor. Nebavili jsme se o konkrétních věcech, jako je daňová harmonizace,“ řekl Nečas.
Černý Petr
V ekonomii je známé rozdělení na 80 a 20 procent obyvatel konkrétní země. Oněch 20 procent je skutečně aktivních a dokáže se rozhodovat, přičemž 80procentní většina se „veze“. V České republice dle některých odhadů vytváří HDP jen ona pětina obyvatel. Premiér Nečas se přihlásil k 80 procentům obyvatel. Netuší totiž, že staré české přísloví „já o koze a ty o voze“ je nutné prolomit dřív než 11. března na summitu eurozóny, na nějž mají být pozvaní i představitelé členských zemí EU, kteří do Evropské měnové unie (EMU) nepatří.
Slovensko 23. února v podstatě odmítlo jeden z hlavních bodů paktu konkurenceschopnosti – návrh Německa a Francie zavést jednotný daňový základ pro firmy ze zemí eurozóny. „Chápeme racionálnost tohoto opatření, obáváme se však, že není reálné dosáhnout dohodu, abychom nemuseli zhoršit slovenský daňový systém,“ prohlásil slovenský ministr financí Ivan Mikloš.
Černého Petra již před březnovým summitem eurozóny dostal Petr Nečas. Během návštěvy Prahy prezidenta EU Hermana Van Rompuye 23. února dle serveru ČTK České noviny premiér Nečas zdůraznil: „Jednali jsme samozřejmě i o problematice takzvaného paktu konkurenceschopnosti.“ Zopakoval tím v podstatě své 80procentní souhlasné pařížské vyjádření – mnoho opatření z navrhovaného paktu hodlá česká vláda tak jako tak provést. Jednoznačně se však premiér Nečas dle vzoru Slováků, Belgičanů a Lucemburčanů nevyjádřil.
Pakt konkurenceschopnosti
Tři body paktu konkurenceschopnosti se týkají kvantitativních indikátorů:
1. Cenová konkurenceschopnost;
2. Stabilita veřejných financí;
3. Stanovení nejnižšího limitu pro podporu investic do výzkumu, rozvoje, školství, vzdělávání a infrastruktury vzhledem k HDP.
Dalších šest bodů se týká zvýšení konkurenceschopnosti během příštího roku:
1. Zrušit indexaci mezd a platů;
2. Vytvořit dohody o vzájemném uznávaní kvalifikačních osvědčení pracovní síly kvůli zvýšení její mobility v rámci EU;
3. Vytvořit společný dokument k jednotnému zdanění korporátních příjmů;
4. Přizpůsobit penzijní systémy současnému demografickému vývoji;
5. Povinnost členských zemí EU definovat a začlenit do ústavních principů varovný systém zadlužení veřejné sféry;
6. Zajistit národní krizový řídící režim pro banky.
Související články:
Německo a Francie chystají manévry před měnovým summitem EU
Hledala Merkelová sponzory na záchranu eura?