Padnou limity? Ministři nejsou jednotní

Během několika týdnů musí vláda jasně říct, jestli prolomí limity těžby. Ve hře jsou čtyři možnosti. Půjde zřejmě o letošní nejsledovanější ortel vlády. Členové kabinetu však zatím nemají ve věci jasno.

V otázce prolomení limitů je nejvyhrocenější situace na Lomu ČSA, kde cesta za... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V otázce prolomení limitů je nejvyhrocenější situace na Lomu ČSA, kde cesta za... | foto: Martin Adamec, MAFRA
V otázce prolomení limitů je nejvyhrocenější situace na Lomu ČSA, kde cesta za...

Názor mám. Ale budeme ještě diskutovat. Tahle reakce vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) asi nejlépe vystihuje současné přešlapování českých ministrů nad hnědým uhlím a osudem Horního Jiřetína. Přitom už do konce září má kabinet rozhodnout, jestli zachová, nebo prolomí limity povrchové těžby.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) svým koaličním kolegům navrhuje, aby zatím schválili pokračování dobývání na lomu Bílina a mnohem problematičtější ortel o budoucnosti lomu ČSA odsunuli do roku 2020. Zatímco v případě Bíliny nedojde k ohrožení vesnic, při prolomení stanovených hranic ČSA by šly k zemi Černice i Horní Jiřetín.

Jan Mládek koaličním kolegům navrhuje, aby schválili pokračování dobývání na lomu Bílina a problematičtější ortel o budoucnosti lomu ČSA odsunuli do roku 2020

A zdá se, že „polovičaté“ řešení `a la Mládek vládnoucím stranám vyhovuje. Nebo alespoň sociální demokracii. „Kloním se k variantám, které nebudou znamenat žádné nucené stěhování občanů ani bourání domů, současně nám však zajistí dostatek uhlí,“ pokyvuje hlavou Milan Chovanec (ČSSD), ministr vnitra. „Nesouhlasím s okamžitým prolomením limitů, které by znamenalo významný zásah do stávající lidnaté zástavby,“ připojuje se ministryně školství Kateřina Valachová, zvolená za ČSSD.

Že si sociální demokracie drží jednotnou linii, potvrzuje i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Ten rovnou tvrdí, že nepodpoří prolomení limitů na ČSA. „Nepovažuji za rozumné bourat lidem domy v situaci, kdy to zcela nezbytně nevyžaduje životní národní zájem a kdy ani aktualizovaná energetická koncepce nenaznačuje nutnost takového kroku,“ pokračuje Dienstbier. Ostatně sám premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se dříve nechal slyšet, že je pro takové prolomení, které nebude znamenat zásah do lidského osídlení.

ANO zůstává odbojné. Zatím

Jenže zástupci hnutí ANO s Mládkovým návrhem tak úplně nesouhlasí. Je sice pravda, že před sebou ještě mají ministerskou poradu, kde dohodnou společný postup, zatím ale působí nejodbojněji. „Za sebe mohu říct už teď, že stoupencem prolomení limitů nejsem,“ reaguje ministr obrany Martin Stropnický. A přidává se k němu i ministr dopravy Dan Ťok: „Nevidím příliš velké důvody, proč by se limity měly prolamovat.“ Ministr životního prostředí Richard Brabec podle svých dřívějších vyjádření také není prolamování nakloněn, ideální by prý bylo, pokud by linie zůstaly zachovány všude. Tedy na Bílině i ČSA. Téhož názoru je i ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Na začátku letošního roku Andrej Babiš tvrdil, že limity můžou být zachovány. Pak si ale nechal zpracovat analýzu.

Podobný názor před několika měsíci zastával i stranický šéf Andrej Babiš. Ještě na začátku letošního roku tvrdil, že limity můžou být zachovány, protože vytěžené uhlí se mění na elektřinu, která se stejně vyváží do zahraničí. Pak si ale nechal zpracovat analýzu. Ta mu ukázala, že pro chod české energetiky a teplárenství je nutné pokračování těžby na Bílině.

Definitivní postoj ministrů zvolených za hnutí ANO se čeká v následujících dnech. Brabec se společně s Babišem chystá vyjet jednat přímo do severozápadních Čech.

Lidovci se musí poradit

Podobně mlhavý zůstává i názor lidoveckých členů kabinetu. Podle mluvčí strany Petry Hrušové se finální stanovisko teprve projednává, proto jej Pavel Bělobrádek ani ministr kultury Daniel Herman zatím nechtěli komentovat. Potichu zůstal i šéf resortu zemědělství Marian Jurečka. V uplynulých měsících ovšem vyjádřil přesvědčení, že díky vyspělým technologiím nebude uhlí ležící za limity v nejbližších letech třeba.

„Rozhodnu se podle argumentů, které zazní na jednání vlády,“ připojuje se k nerozhodnutým i Svatopluk Němeček (ČSSD), ministr zdravotnictví. A Karla Šlechtová, zvolená do čela ministerstva pro místní rozvoj za hnutí ANO, zase plánuje, že si před důležitým a sledovaným hlasováním ještě raději obstará doplňkové informace.

Ministerstvo průmyslu dalo ostatním resortům během řízení jako podklad pro jejich rozhodování nedostatek analýz. Navíc jednostranných.

Všechny nejasnosti a otázky mělo vysvětlit meziresortní připomínkové řízení, jímž návrh z dílny Jana Mládka procházel v srpnu. Avšak kvůli relativně krátké době a nedostatku analýz dorazila řada dotazů a kritických reakcí, a proto odchází materiál na vládu s rozporem. Jak už na konci prázdnin upozornily LN, ministerstvo průmyslu dalo ostatním resortům během řízení jako podklad pro jejich rozhodování nedostatek analýz. Navíc jednostranných. Jak studie sociálních a ekonomických dopadů, tak materiál shrnující potřeby uhlí pro teplárenství radí prolomení limitů na Bílině i ČSA.

Zato analýzu dopadů na lidské zdraví a životní prostředí, která je k pokračování těžby mnohem kritičtější, neměla ministerstva k dispozici. Mládek ji zveřejnil až po skončeném meziresortním řízení.

Možné varianty

1. varianta:

Zachování územních ekologických limitů těžby stanovených vládou v roce 1991 a postupný útlum těžby

  • Konec těžby na Bílině: rok 2038
  • Využitelné zásoby uhlí: 136 mil. tun
  • Konec těžby na ČSA: rok 2024
  • Využitelné zásoby uhlí: 27,7 mil. tun
  • Celkové externí náklady (z hlediskadopadů na ČR): 14,24 mld. Kč

2. varianta:

Posun hranic těžby pouze na Bílině

  • Konec těžby na Bílině: rok 2055
  • Využitelné zásoby uhlí: 100 až 120 mil. tun
  • Konec těžby na ČSA: rok 2024
  • Využitelné zásoby uhlí: 27,7 mil. tun
  • Celkové externí náklady: 24,55 mld. Kč

3. varianta:

Posun hranic těžby na Bílině a částečné prolomení limitů na ČSA

  • Konec těžby na Bílině: rok 2055
  • Využitelné zásoby uhlí: 100 až 120 mil. tun
  • Konec těžby na ČSA: rok 2035
  • Využitelné zásoby uhlí: 47 mil. tun (za cenu zbourání 180 domů v Horním Jiřetíně a Černicích)
  • Celkové externí náklady: 28,7 mld. Kč

4. varianta:

Úplné prolomení limitů na Bílině i ČSA

  • Konec těžby na Bílině: rok 2055
  • Využitelné zásoby uhlí: 100 až 120 mil. tun
  • Konec těžby na ČSA: rok 2072
  • Využitelné zásoby uhlí: 240 mil. tun (za cenu kompletní likvidace Horního Jiřetína a Černic)
  • Celkové externí náklady: 39,94 mld. Kč

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.