Označení „ekologické bydlení“ je vágní. A nadužívané.

Čím dál více lidí si v Česku pořizuje bydlení v energeticky úsporných domech, které dnes tvoří zhruba pět procent rezidenční výstavby. Přitom na označení ekologické bydlení lze v nabídkách developerů a realitních kanceláří narazit mnohem častěji. Nezřídka ale jde jen o zelený marketing – developeři takto dnes nabízejí desetinu bytů.

Prototyp moderního bydlení z Jizerských hor | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prototyp moderního bydlení z Jizerských hor | foto: Adam GebrianLidové noviny
Prototyp moderního bydlení z Jizerských hor

Desetinu bytů dnes developeři nabízejí s nálepkou „zelený“ či „ekologický“. A lidé jsou za tuto značku ochotní sáhnout hlouběji do peněženky. Jenže podle odhadů splňuje požadavky na ekologické bydlení mnohem méně novostaveb na trhu.

Stále sice platí, že nejdůležitějším kritériem při koupi nového bydlení zůstává pro většinu lidí cena, velkou roli začínají hrát i další kritéria – zdravý životní styl a nižší účty za energie. „Energeticky úsporný provoz patří v posledních několika letech k žádaným charakteristikám nového bydlení, čemuž řada developerů přizpůsobuje i svoji nabídku,“ říká Karel Branda, ředitel stavební firmy Trigema Building.

Zdravé a úsporné

Potvrzuje to i společnost JRD, která se na výstavbu energeticky úsporných bytů specializuje. „Jejich podíl je stále malý, ale těší nás, že rychle roste,“ říká Martin Svoboda, výkonný ředitel firmy JRD. Developeři si podle něho uvědomují, že do budoucna již s tradičními energeticky náročnými byty nevystačí. Nejde jen o to, že zákazníci začínají více vyžadovat, aby jejich bydlení bylo nejen kvalitně provedené, ale také zdravé a úsporné.

Developeři si uvědomují, že do budoucna již s tradičními energeticky náročnými byty nevystačí. Nejde jen o to, že zákazníci začínají více vyžadovat, aby jejich bydlení bylo nejen kvalitně provedené, ale také zdravé a úsporné.

Směrnice Evropské unie totiž určuje, že se od roku 2020 mají stavět pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Branda tvrdí, že pokud dnes vezmeme v úvahu nově dokončené byty, pouze pět procent z nich připadá na energeticky úsporné bydlení. „Takzvané zelené bydlení, tedy energeticky úsporné domy, je zatím důležité jen pro určitý segment kupujících,“ přidává se Anthony Mathieu, vedoucí rezidenčního oddělení mezinárodní poradenské společnosti Jones Lang LaSalle.

Na výstavbu energeticky šetrných projektů se zaměřuje již zmíněná JRD, zelené aspekty v bydlení zdůrazňuje i Skanska či YIT. „Oba developeři, švédský a finský, se nechali inspirovat svou severoevropskou kulturou,“ vysvětluje Mathieu.

Například Skanska ve svém novém projektu Botanica K nabízí systém pro hospodaření s recyklovanou, tedy šedou vodou. To znamená, že pro splachování toalety je použita přečištěná voda z koupelen. „Velcí rezidenční developeři, jako je Central Group, Finep, Metrostav, Ekospol či Trigema, zdůrazňují především šířku své nabídky, popřípadě cenovou politiku,“ dodává Mathieu.

Energetický štítek

V nabídkách developerů a realitních kanceláří přitom narazíme na označení ekologické či zelené bydlení mnohem častěji, než odpovídá realitě a statistickým údajům. Jde o marketingový tah. „Část developerů se tak chce odlišit od jiných a získat konkurenční výhodu,“ říká Branda s tím, že se zeleným marketingem pracuje zhruba deset procent celkové komunikace firem nabízejících nové bydlení.

V současné době jsou všechny novostavby označeny energetickým štítkem, který vyhodnocuje více kritérií – kromě spotřeby elektrické energie a vody také například objem vyprodukovaných emisí či hlučnost

Jeho slova potvrzuje i Kamila Čadková z PR agentury Crest Communication. „Domnívám se, že část developerů inzeruje své projekty jako ekologické či šetrné k životnímu prostředí, protože jsou například v blízkosti rybníka nebo lesa. Toto označení je dnes nadužívané,“ říká Čadková. Nálepka ekologické bydlení je vágní, není přesně vymezeno, co musí splňovat. Za ekologické či zelené se právem označuje bydlení v energeticky úsporných budovách, které se člení podle náročnosti na vytápění.

V současné době jsou všechny novostavby označeny energetickým štítkem, který vyhodnocuje více kritérií – kromě spotřeby elektrické energie a vody také například objem vyprodukovaných emisí či hlučnost. Podle všech sledovaných ukazatelů se určuje kategorie budovy od A (mimořádně úsporná) až po G (mimořádně nehospodárná). Většina energeticky úsporných novostaveb spadá do kategorie B, se štítkem A je jich na trhu zatím velmi málo. Jedním z důvodů jsou finance.

Náklady a úspory

Podle firmy Trigema Building jsou náklady na bydlení, které má průkaz energetické náročnosti A, ve skutečnosti výrazně vyšší, než je tomu u třídy B, a dosahují mnohdy až dvojnásobné výše. „Průměrné investiční náklady v případě třídy A se u jednoho bytu pohybují kolem 4,1 milionu korun, v případě třídy B jsou to dva miliony,“ upřesňuje Karel Branda, ředitel Trigema Building.

Bydlení v pasivním domě s sebou přináší oproti běžné novostavbě čtyřikrát až šestkrát nižší náklady na vytápění a roční úsporu 7 až 15 tisíc korun

Nižší účty za energie však nejsou jediným benefitem bydlení v energeticky úsporných budovách. Další výhody se liší projekt od projektu. Některé domy mají například řízené větrání s rekuperací tepla, což zajišťuje zdravé prostředí v bytech. Díky dostatečnému větrání se v bytě nehromadí škodlivý oxid uhličitý. Systém řízeného větrání má prachové filtry, které zabrání průniku nečistot a prachu. Lze je doplnit i o pylové filtry. Optimální vlhkost zase zaručí, že se v bytě netvoří nebezpečné plísně. Právě vyšší cena často odrazuje zájemce o bydlení v energeticky úsporných budovách od koupě. Podle JRD je to ale mýtus.

„Nejdůležitější je zdraví s ohledem na úspory a vyšší kvalitu života. V porovnání s těmito benefity je drobné navýšení ceny zanedbatelné,“ tvrdí Svoboda. Firma se podle něho snaží, aby cena environmentálně šetrných projektů byla obdobná jako běžných nemovitostí v dané lokalitě. „Dnes umíme stavět kvalitní stavby nejvyšších energetických standardů za ceny srovnatelné s běžnými neúspornými byty,“ říká Svoboda. Bydlení v pasivním domě s sebou podle JRD přináší oproti běžné novostavbě čtyřikrát až šestkrát nižší náklady na vytápění a roční úsporu 7 až 15 tisíc korun.

Branda ze společnosti Trigema Building upozorňuje na další důležitý aspekt spojený s ekologickým bydlením. „Výsledná úspora může být diskutabilní, protože vždy záleží především na tom, jak uživatel prostory užívá. Tedy zda a jak často například otevírá okna, zda vůbec využívá technologie, které jsou mu k dispozici, a podobně,“ říká Branda a dodává: „Energetický průkaz představuje pouze modelový výpočet toho, jak je budova připravena pro využití. Samotná spotřeba je ale především na těch, kteří zde bydlí nebo pracují.“

Členění úsporných budov

Dle energetické náročnosti na vytápění za rok se člení úsporné budovy na:

nízkoenergetické – spotřebují jen polovinu energie, kterou potřebují standardní budovy, roční spotřeba energie pro vytápění je v rozmezí 50 až 60 kilowatthodin na metr čtvereční;

pasivní – nízkou energetickou potřebu pasivního domu lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání a malého zařízení pro dohřívání vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot;

nulové – budova s nulovou spotřebou energie;

aktivní – zjednodušeně řečeno více energie vyrobí, než spotřebují.

V nabídkách developerů se nejčastěji objevují nízkoenergetické a pasivní. Jeden z prvních aktivních rodinných domů v Česku postavil Jan Řežáb, majitel JRD, pro svou maminku v Plzni-Bolevci. Nyní JRD připravuje první aktivní bytový dům.

Na energeticky úsporné bydlení připadá zhruba 5 procent z nově dokončených bytů v bytových domech.

Energetický štítek

Štítek prozradí úspory energií i nehospodárnost

  • Všechny novostavby jsou v současné době označeny energetickým štítkem.
  • Ten vyhodnocuje více kritérií, kromě spotřeby elektrické energie a vody také například objem vyprodukovaných emisí či hlučnost.
  • Na základě posuzovaných parametrů se stanoví kategorie budovy od A – mimořádně úsporná až po G – mimořádně nehospodárná.
  • Většina energeticky úsporných novostaveb spadá do kategorie B, se štítkem A je jich na trhu zatím málo.

Počet příspěvků: 1, poslední 14.6.2016 07:16 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.