Otevření cesty do Íránu i jako obchodní příležitost

Česko se Zaorálkovou cestou do Íránu připojuje k zemím, které sázejí nejen na vylepšení vztahů islámské republiky se Západem, ale také na vidinu obchodních příležitostí.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek navštívil 7. června Pásmo Gazy. Na snímku... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek navštívil 7. června Pásmo Gazy. Na snímku... | foto: ČTK
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek navštívil 7. června Pásmo Gazy. Na snímku...

Před rokem jsem ve Valném shromáždění OSN mluvil s íránským ministrem zahraničí Mohammadem Džavádem Zarífem a řekl jsem mu, že předpokladem pro oživení vtahů mezi Českem a Íránem je uzavření mezinárodní dohody o íránském jaderném programu. Přesně po roce k uzavření této dohody došlo,“ řekl ve čtvrtek LN Zaorálek.

Natěšení byznysmeni

K rozhovorům o vzájemných vztazích, ale i o situaci na Blízkém východě a boji proti Islámskému státu má českého ministra přijmout nejen Zaríf, ale také předseda parlamentu Alí Lárídžání a hlavně prezident Hasan Rúhání.

Ještě na jaře se v Černínském paláci předpokládalo, že pojede-li Zaorálek do Teheránu, bude to spojeno s povýšením léta pošramocených vzájemných diplomatických vztahů na úroveň velvyslanců. Zdá se ale, že nakonec tato záležitost o víkendu dotažena nebude. „Nepředpokládá se, že by došlo k dohodě. Samozřejmě se o tom bude mluvit, vyslání velvyslanců ale musí být reciproční, a my se nemůžeme dostat do situace, že to navrhneme a Íránci nás odmítnou,“ přiblížil LN situaci český diplomatický zdroj.

„Írán je nesmírně zajímavé teritorium, obrovská země, která není v mnoha odvětvích po dlouhá léta saturovaná, takže zájem českých firem je opravdu nebývalý“

Spolu se Zaorálkem má dnes v poledne odletět do Isfahánu a následně do Teheránu i šest desítek zástupců českých firem a organizací z oblasti strojírenství, vodohospodářství, energetiky, farmaceutického průmyslu, civilního letectví i například pojišťovnictví.

„Írán je nesmírně zajímavé teritorium, obrovská země, která není v mnoha odvětvích po dlouhá léta saturovaná, takže zájem českých firem je opravdu nebývalý,“ řekl LN Ilja Mazánek ze zahraniční sekce Hospodářské komory ČR. „Některé firmy mají podepsat dohody vyhovující současnému sankčnímu režimu, jiné si chystají půdu pro příští rok,“ dodal Mazánek s odkazem na mezinárodní sankce, které mají být postupně rušeny, pokud Teherán bude plnit svoji část jaderné dohody a bude omezovat svůj jaderný program. „Důležité je hlavně zrušení finančních a bankovních sankcí, protože i když někdo něco Íráncům prodá, oni dnes v podstatě nemají jak zaplatit,“ upozornil činitel Hospodářské komory.

V rovině dvoustranných česko-íránských vztahů bylo od konce 90. let hlavním problémem působení perskojazyčné sekce amerického Rádia Svobodná Evropa, které do Íránu vysílá z Prahy. Teheránští činitelé se opakovaně vyjádřili, že působení „nepřátelské stanice“ svědčí o českém „lokajství“ vůči Spojeným státům, a na podzim 1998 právě kvůli tomu stáhli z Prahy svého ambasadora. V roce 2005 navíc vztahy zabetonovalo zvolení kontroverzního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, který zůstal v čele íránské administrativy celých osm let.

Řešení i pro Sýrii?

Ledy začaly tát v létě 2013, kdy byl íránským prezidentem zvolen Hasan Rúhání, stavějící na smířlivé rétorice i mnoha praktických krocích k uvolnění íránské izolace. Právě jeho vláda – s posvěcením nejvyššího vůdce ajatolláha Chameneího – uzavřela letos v červenci se světovými mocnostmi zmíněnou průlomovou dohodu. S ní se definitivně otevřela možnost oživování vztahů se Západem.

Už koncem července zavítal do Teheránu francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, který pozval Rúháního do Paříže

Už koncem července zavítal do Teheránu francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, který pozval Rúháního do Paříže. O měsíc později v Íránu po čtyřleté pauze otevíral britskou ambasádu ministr zahraničí Philip Hammond, který mimo jiné naznačil, že nyní se rozšiřují i možnosti řešení syrské krize.

„Dosud jsme o ní diskutovali sami mezi sebou na Západě, aniž by u toho byli dva důležití hráči – Írán a Rusko,“ prohlásil šéf britské diplomacie v Teheránu. „Možná nás to tak uspokojovalo, k politickému řešení to ale nevedlo, k němu Íránce a Rusy potřebujeme,“ připustil Hammond v srpnu.

Izraelská intervence

Na mezinárodní scéně dohodu s Teheránem a nový přístup Západu k islámské republice dlouhodobě kritizuje i aktivně torpéduje hlavně Izrael. Jeho premiér Benjamin Netanjahu v červenci řekl, že dohoda je „historickou chybou“, neboť podle něj nijak neomezuje íránské možnosti získat jadernou zbraň, a prohlásil, že se židovský stát dokumentem nebude řídit.

Dore Gold při své srpnové návštěvě Prahy Zaorálka vyzval, aby apeloval na Íránce a snažil se je přimět, aby islámská republika změnila svou nepřátelskou rétoriku vůči Izraeli

Jak přitom zjistily LN, Izrael se také pokoušel ovlivnit agendu Zaorálkovy nynější cesty. Generální ředitel izraelského ministerstva zahraničí Dore Gold při své srpnové návštěvě Prahy Zaorálka vyzval, aby apeloval na Íránce a snažil se je přimět, aby islámská republika změnila svou nepřátelskou rétoriku vůči Izraeli.

„Ano, opravdu se na nás Izraelci s touto věcí obrátili,“ potvrdily LN tuto epizodu dva zdroje. „Ministr tuto záležitost v Teheránu jistě zmíní, ale ne takto explicitně. Spíš bude mluvit obecně o tom, že mezinárodní jaderná dohoda dává naději na posílení bezpečnosti na celém Blízkém východě a také na vylepšení vztahů mezi tamními státy. A to ne jen mezi Íránem a Izraelem, ale také například co se týká saúdsko-íránských vztahů a podobně.“

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.