Otázka nad Kalouskem: Už zvoní hrana i hrobníkovi?

Nikdy nebyl mocnější než nyní. Politik, jenž proslul tvrdostí na hranici bezskrupulóznosti, se čím dál víc podobá jistému pistolníkovi.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Poslední zářijové pondělí nenápadně proběhla dosti významná politická událost. Ať čteme rozhovor Karla Schwarzenberga, který toho dne vyšel v MF Dnes, z kterékoli strany, nejzávažnější sdělení, které v něm nacházíme, je to, že se pokusil umýt si ruce nad Miroslavem Kalouskem. Může to mít následky vnitrostranické i koaliční.

Na stránkách ČESKÉ POZICE jsme si loni na podzim kladli otázku, zda Karel Schwarzenberg vůbec ví, co by vědět měl, a zda reflektuje, že veřejnost nabývá přesvědčení, že z upřímné lásky k jeho osobě se narodil mocný Kalousek. Pokud ještě na loňském sjezdu TOP 09 předseda Schwarzenberg vyzýval členskou základnu k obraně Kalouska, v nedávném rozhovoru si – byť jemně, decentně, diplomaticky – už nad svým místopředsedou umyl ruce, což je posun, jehož dopady dokážeme zatím jen domýšlet.

Položme si tedy otázku, jestli tím, že označil Kalouska odpovědného za peníze pro TOP 09, se kníže nechtěl v očekávání možných budoucích problémů předem distancovat od financování vlastní strany. Říci o Kalouskovi, že je bouřlivák a že padesátiletého člověka již není možno předělat, je však velmi alibistické. Rozhodně je to posun správným směrem, možná však přichází víc než pozdě.

Jak se generuje lídr

Schwarzenberg je lidsky i politicky dostatečně zkušený, aby když před několika lety tento sňatek z rozumu uzavíral, naivně neočekával, že v Kalouskově chování dojde k progresivnímu zlepšení. Kalousek se však nejen nezměnil, ale naopak zarogantněl, což je přímo dáno tím, že Schwarzenberg mu pomohl k největší moci v jeho kariéře. A pokud ho historie bude za tento čin soudit, bude mu vyčítat, že věnoval část svého podílu na politickém dědictví Václava Havla, která mu právem náležela, překvapivě člověku, kterému tento odkaz jistě nepatří. Je otázkou, zda toto lehké procitnutí pomůže knížecímu svědomí, ale rozhodně lze říci, že přichází pozdě pro jeho vlastní šance v prezidentské volbě. A zcela jistě už nebude stačit, aby v krajských volbách voliči odevzdali hlasy TOP 09 jen ze sympatií k jejímu předsedovi.

Kalousek se do vlády Petra Nečase nedostal jako produkt výjimečného marketingového úspěchu ve volební kampani

Schwarzenberg však otevřel téma, které je podstatné pro další existenci TOP 09, současné vládní koalice, ale i osobní politickou kariéru Miroslava Kalouska. A v širším kontextu vyvolal i úvahy nad tím, jakým způsobem náš demokratický systém a naše politická kultura generuje své lídry. Kalousek se totiž do vlády Petra Nečase nedostal jako produkt výjimečného marketingového úspěchu ve volební kampani. V české politice se pohybuje více než 20 let a nikdy nic reálně nenasvědčovalo, že by to s ním nemělo dopadnout tak, jak jsme momentálně svědky. Kalousek je přímým důkazem trendu, že českou politiku s hnusem opouštějí vzdělaní idealisté a navrch získávají méně vzdělaní cynici.

Právo na nátlak?

Nemá smysl vklouznout do rathovsko-bártovských úvah o vlivu alkoholu na počínání politika, protože bychom jistě v historii našli státníky, kteří i s větší alkoholovou zátěží zvládali svou roli více než důstojně. A přejeme v tomto směru Kalouskovi pevné zdraví a vůli. Avšak ať již koná v jakémkoli stavu, měl by být plně odpovědný za své činy.

Fackování jakéhokoli uličníka je nejen trapné, ale leccos nasvědčuje o míře úcty k sobě samému. V tomto již slavném příběhu je však něco ještě důležitějšího. Pokud je pravdivý obsah telefonátu bývalému hejtmanovi Libereckého kraje Petru Skokanovi, kterým Kalousek reagoval na jeho udání fackovacího incidentu, musí daňového poplatníka a voliče vyděsit slovník i argumentace: ministr financí spojuje loajalitu ke své osobě s kladným vyřízením žádosti o přidělení rozpočtových prostředků! Mimo jiné to vrhá velmi podivný stín na to, jak Kalousek dostal na svou stranu uskupení starostů… Po takovýchto telefonátech se Kalousek opravdu nemůže divit, že veřejnost spíše věří bývalému policejnímu prezidentovi Petru Lessymu, neboť obsah jejich telefonátu a jeho formu si pak velmi živě dokážeme představit.

Jistý druh sebevědomí dovedl Kalouska k tendenci generovat nové průšvihy, čímž přesvědčuje veřejnost, že všechno, co se kolem něj děje, asi nebude náhoda

Kalousek pravděpodobně podlehl dojmu, že má právo usměrňovat chod věcí nátlakem. A to veřejným i neveřejným. Dojmu, že veřejnost sice ví, že jej postihlo mnoho problémů, ale jeho voliči si na něm váží právě toho, jak z nich vyklouzl a získal pověst největšího ze všech šikulů. Škoda, že Kalouska toto sebevědomí dovedlo k tendenci generovat nové průšvihy, čímž přesvědčuje veřejnost, že všechno, co se kolem něj děje, asi nebude náhoda.

Historicky to není nic nového. Stalo se to mnoha politikům před ním a stane se to i mnoha politikům po něm. Kalousek je čistým destilátem devadesátých let. Když nyní Schwarzenberg přiznává, kdo že se stará o peníze pro TOP 09, vyvstává otázka, zda se Kalousek v devadesátých letech nestaral také o peníze pro lidovce. A to zrovna v době, kdy působil na ministerstvu obrany, které tato strana dlouhodobě řídila. Není třeba připomínat, že tehdy se v tomto resortu děly náhody opravdu pekelné.

Nesahejte pistolníkovi na zbraně!

Kalousek dostal za svou politickou kariéru mnoho přezdívek. Konzervativní část lidovců mu říkala Sekal. Pak se ujala přezdívka Hrobník. Osobně má prý rád, když se mu říká chlapácky Kalda. Ale čím dál tím víc začíná připomínat legendární postavu pistolníka Britta z filmu Sedm statečných. Frajera, který budí víru mezi kamarády, které si umí vybrat. A vyvolává děs mezi protivníky, protože je zatraceně rychlý v použití všech zbraní a je ochotný někoho zabít nožem jen proto, aby si ověřil, jak rychlý opravdu je. Miluje zdánlivě nevyhratelné sázky, ale občas trefí jezdce, ač mířil na koně.

Co však Kalouska nejvíce spojuje s Brittem, je fakt, že nikomu nedovolí, aby mu sáhl na zbraně. Dva lidé, kteří se o to pokusili, se mohli přesvědčit, jak přesný a tvrdý dokáže být. Říká se, že Stanislava Grosse stála jeho náklonnost ke zbrojaři Muselovi spíše než k Omnipolu celou politickou kariéru a Alexandra Vondru jeho vůle v pokračování rozběhnutých očistných procesů na ministerstvu obrany několik měsíců mediálního lynčování. V prvním případě měl Kalousek slušně nabito, ve druhém ukázal, že ani podpásové rány mu nejsou cizí. A omluvou není, že tak konal v sebeobraně – kdyby nebyl včas střílel po Vondrovi kvůli kauze ProMoPro, ministr obrany by mu pravděpodobně dělal potíže kvůli letounům Casa.

Kalousek jako politik proslul svou tvrdostí na hranici bezskrupulóznosti. Odvahu mu dodalo právě jeho působení na ministerstvu obrany, kde si jako marionety vodil usměvavé nominanty své někdejší strany, astrologa Antonína Baudyše, nebezpečného nejvíce sobě samému, strýčka Viléma Holáně, netušícího vůbec nic, a zpěvačku Vlastu Parkanovou, kterou politika prostě baví. Tady někde vznikl i dojem, že Kalousek nedělá nic špatného. Jen se velmi často vyskytuje na místech, kde konat dobro není na prvním místě. A není zajímavé jenom to, kde se vyskytuje, ale i s kým. Mezi jeho deklarované přátele patří právě obchodníci se zbraněmi. To je prostředí, kde se cynismus opravdu rozvíjí geometrickou řadou.

Vznikl dojem, že Kalousek nedělá nic špatného. Jen se velmi často vyskytuje na místech, kde konat dobro není na prvním místě.Míra Kalouskova sebevědomí musí být opravdu šokující, protože rozdíl mezi jím deklarovanou vírou v Boha a činy by neměl stačit ani na post v konzervativní straně, natožpak na funkci předsedy historicky klerikální strany, který bez uzardění přijal. A slouží ke cti KDU-ČSL, že na Kalouskem chystaný památný pragmatický politický obchod s KSČM dokázala před lety reagovat jeho odvoláním.

Celý svůj morální profil a chápání fungování demokratické společnosti a vlády práva nám Kalousek předvedl při veřejných a neveřejných eskapádách na obranu Vlasty Parkanové. Jeho pojetí odpovědnosti veřejného činitele, a to jak trestně-právní, morální i politické, překvapilo i lidi s velmi bujnou fantazií. Pokus topky o odvrácení zodpovědnosti použitím poslanecké imunity byl pokusem o zneužití tohoto institutu. A to jakkoli můžeme pochybovat o oprávněnosti trestního stíhání Vlasty Parkanové.

Dělá Miroslav Kalousek něco dobře?

Člověk, který se ujme postu ministra financí, musí mít erudici a politickou odvahu. Bohužel v České republice od dob Václava Klause všem ministrům financí minimálně jedna z těchto vlastností chyběla. Současný šéf resortu financí svým počínáním v posledním období dokazuje, že patří do skupiny těch, kterým chybí erudice. A tak je mu k ničemu i jeho téměř bezmezná odvaha. Možná, že Kalousek je v současné vládě nejlepším ekonomem, ale to je spíše zpráva o této vládě než o něm samotném.

Možná, že Kalousek je v současné vládě nejlepším ekonomem, ale to je spíše zpráva o této vládě než o něm samotnémNebyl by to však Kalousek, aby svého postavení jednookého mezi slepými permanentně politicky nezneužíval. Zpětně se vážným problémem ukazuje jeho obliba v prezentaci katastrofických scénářů propadu ekonomiky, které ve střední vrstvě obyvatel logicky vyvolávají zděšení a ztrátu spotřebitelské důvěry. Rádi bychom věřili, že si ministr financí za těmito svými prognózami stojí. Pokud to však dělá pod dojmem, že jsou opravdu všichni hloupější než on, je to více než na pováženou. Ekonomové mohou souhlasit s jeho posledním bonmotem, že jsme všechno prožrali a proflákali. Lidé se však mohou ptát, jak tuto dobu strávil on.

Kalda i k roli ministra financí přistupuje především mocensky. A všechny jeho kroky řeší aktivní stranu rozpočtu. A to buď formou škrtů, které jsou mnohdy politicky motivované, nebo naopak formou navyšování kapitol rozpočtu ovládaných spřátelenými kolegy. Tato navýšení pak bývají kompenzována politickou loajalitou. Fatální problém má však ministr financí na pasivní straně rozpočtu. Kromě tupého zvyšování daní nepřinesl žádný, byť jen zdánlivý nápad. Pokud se skutečně ukáže, že zvýšení daňové zátěže nepřineslo zvýšení příjmů státního rozpočtu, bude to omyl, za který zaplatíme v příštích letech.

Dělá vůbec Kalousek něco dobře? Jistě ano. Hlavně věci, které by mu přinesly další moc: například prosazování gigantického ekotendru či vydávání státních dluhopisů, na jejichž nákupu se nepodíleli ani tak drobní investoři jako profitující společnosti. Počkejme také, jak dopadnou církevní restituce, a za pár let zkontrolujme, jak velký podíl z vrácených lesů budou obhospodařovat společnosti, které Richardu Hávovi sice nepatří, ale kterým tento Kalouskův přítel půjčil velké peníze.

To všechno už Karel Schwarzenberg asi dobře ví. Ale ani on, ani TOP 09 k žádnému radikálnímu řešení zřejmě odvahu nenajdou. Kalousek se stal nejen jejich ikonou, ale také ikonou Nečasovy vlády. A pokud z ní půjde, pak leda s Nečasem. Není se čemu divit. Všichni kolem něho vědí, že jako pistolník Britt by na konci svého politického života hodil nožem aspoň jen tak.

Počet příspěvků: 34, poslední 12.10.2012 07:39 Zobrazuji posledních 34 příspěvků.