Zákonná výjimka má dopad na stanovení cen dodávky elektřiny a plynu a mohou ji odskákat zákazníci
Nezvykle zostra začala své úřadování v čele Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jeho nová předsedkyně Alena Vitásková. Funkce se ujala v polovině léta a už na konci srpna se rozhodla dotáhnout věc, s níž údajně neuspěl její předchůdce Josef Fiřt. A proti níž podle informací ČESKÉ POZICE okamžitě začali tvrdě lobbovat velcí energetičtí hráči.
Hraje se o velké zisky, které distribuční společnosti vytvářejí na základě platného zákona následujícím způsobem: regulovaná energetická společnost (distributor, přepravce) smí zadat bez soutěže zakázku firmě z téhož koncernu, která ovšem již regulovaná není, tudíž může nasadit libovolnou cenu. Peníze sice zůstanou v koncernu, ale vyšší náklady na obdržené služby si distributor promítne do ceny pro koncové zákazníky – domácnosti a firmy. Uspěje-li ERÚ se svým návrhem, náklady na distribuci se sníží a vydělají na tom koncoví zákazníci. Podle informací ČESKÉ POZICE má stejný názor jako ERÚ i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který připomínky k připravované novele zákona o zadávání veřejných zakázek dal také.
Nynější výjimku odskáčou zákazníci
Jde o chystanou novelu zákona o veřejných zakázkách, kterou původně měl už minulý týden projednávat hospodářský výbor Poslanecké sněmovny v čele s Milanem Urbanem (ČSSD). ERÚ se v ní snaží prosadit důležitou připomínku. Pokud uspěje, nebudou smět takzvaní sektoroví zadavatelé podléhající činnosti ERÚ, především velcí hráči v elektroenergetice a plynárenství, zadávat veřejné zakázky přidruženým osobám ze stejného koncernu napřímo bez zadávacího řízení. Dosud tuto možnost mají.
„ERÚ považuje za nezbytné změnit současnou právní úpravu zadávání veřejných zakázek takzvanými sektorovými zadavateli, kteří vykonávají relevantní činnost, jež podléhá regulaci ze strany ERÚ. Jde především o relevantní činnosti přenosu a distribuce elektřiny a v oblasti plynárenství činnosti přepravy plynu a distribuce plynu,“ stojí v dopise, který Vitásková adresovala kromě Urbana i všem subjektům, které se na přípravě této novely podílejí. Dopis má ČESKÁ POZICE k dispozici.
Energetický regulátor i ÚOHS zjednodušeně řečeno argumentují tím, že zmiňovaná zákonná výjimka má dopad na stanovení cen dodávky elektřiny a plynu a mohou ji odskákat zákazníci. Z hlediska orgánu, do jehož působnosti spadá regulace cen v energetice, ji hodnotí jako kritickou. Podle odhadů ERÚ jsou každoročně bez výběrového řízení poskytovány v oblasti distribuce elektřiny, distribuce plynu a přepravy plynu služby v hodnotě zhruba 20 miliard korun (15 miliard provozní náklady plus několik jednotek miliard korun investiční výdaje).
ERÚ se poměrně logicky také táže, jak se výjimka slučuje s tím, že na sektorové zadavatele se jinak zákon vztahuje.
Co na to poslanci?
„Protože v těchto případech není ostatním potenciálním uchazečům umožněno podat nabídky, je v podstatě nezjistitelné, zda náklady vynaložené sektorovým zadavatelem na služby poskytnuté přidruženou osobou jsou ekonomicky oprávněné a zda korespondují cenám konkurenčních dodavatelů shodných služeb. Tato právní úprava zcela popírá smysl podřazení sektorových zadavatelů pod režim zákona (…) a jejím důsledkem je ta skutečnost, že zákazník je povinen hradit v konečných cenách dodávky elektřiny a plynu náklady na externí služby, které by při postupu sektorového zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách v takové výši nevznikly,“ je přesvědčená Vitásková.
Podle odhadů ERÚ jsou každoročně bez výběrového řízení poskytovány v oblasti distribuce elektřiny, distribuce plynu a jeho přepravy služby v hodnotě zhruba 20 miliard korun
Pokud připomínka ERÚ projde, budou se muset „sektoroví zadavatelé“, například polostátní společnost ČEZ a konkurenční RWE Transgas, zákonem bez výjimky řídit. Znamenalo by to, že jejich „přidružené osoby“ (dceřiné společnosti) by zakázku směly získat i v budoucnu, ale jen coby vítězové klasického zadávacího řízení mezi více uchazeči.
Obě jmenované společnosti – ČEZ i RWE – o návrhu ERÚ vědí a navenek se k němu stavějí zdrženlivě. „Obáváme se, aby takový návrh nepoškodil fungování všech energetických firem na českém trhu. Vzhledem k tomu, že se k nám návrh dostal až tento týden, očekáváme, že k němu bude teprve vedena intenzivní diskuse a budou objasněny všechny jeho dopady,“ sdělil ČESKÉ POZICI Martin Chalupský, mluvčí skupiny RWE.
Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ, byl ještě lakoničtější. „My se budeme vždy řídit zákony tak, jak budou platit,“ uvedl pouze. O výsledné podobě novely se nejspíš rozhodne až v Poslanecké sněmovně. A lze čekat, že svůj pohled na věc budou velcí energetičtí hráči nabízet poslancům velmi důrazně.
Další „pozměňovák“ MMR
Projednání novely se o několik týdnů pozdrží. Jak ČESKÉ POZICI sdělil předseda hospodářského výboru sněmovny Milan Urban (ČSSD), ministerstvo pro místní rozvoj, jež vládní návrh novely zákona zpracovává, k němu dodalo v minulých dnech komplexní pozměňovací návrh.Tím se projednávání, původně naplánované na čtvrtek 8. září, přerušilo. A hospodářský výbor novelu tím pádem projedná na začátku října.
O osudu všech připomínek včetně návrhu Vitáskové by mělo být jasno nejspíš až na začátku října. Urban si podle svých slov nebyl jistý, zda už připomínku ERÚ do zákona nezapracoval resort Kamila Jankovského.
Jak však ČESKÁ POZICE zjistila, ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zvolilo poněkud jinou taktiku. „Finální podoba bude záležet na hlasování sněmovny, neboť připomínka ERÚ je jedním z podaných pozměňovacích návrhů. Ministerstvo bude v této věci ještě dále jednat s ERÚ a ministerstvem průmyslu a obchodu jako odpovědným resortem za energetiku,“ řekla ČESKÉ POZICI Jana Jabůrková z MMR. Pohled ministerských úředníků na připomínku ERÚ je prý „neutrální“. „Opravdu o tom diskutujeme jak s ERÚ, tak s ministerstvem průmyslu a obchodu,“ dodala.
ERÚ se snaží svou připomínku do chystané novely zákona o veřejných zakázkách dostat již podruhé během několika měsíců. Naposledy se o to ještě pod vedením Josefa Fiřta pokoušel letos v dubnu, kdy se obrátil v rámci meziresortního připomínkového řízení právě na MMR. „Ministerstvo pro místní rozvoj bohužel základní připomínku s ERÚ neprojednalo a do vládního návrhu zákona tuto problematiku nezapracovalo,“ informuje v dopise Alena Vitásková. Čím budou kontrovat lidé z hospodářského výboru Poslanecké sněmovny?
