Zatímco se kvapem blíží otevírání obálek v gigantickém ekotendru, lídr jednoho ze soutěžících konsorcií Geosan má problémy s jinou velkou zakázkou, a tou je čištění ropných lagun po společnosti Ostramo. Již před několika týdny Hospodářské noviny (HN) uvedly, že Geosan neplatí dodavatelům. Nyní se z toho vyvinula mezinárodní ostuda.
Do problémů se vložila dánská ambasáda. Její zástupci prohlásili, že si budou stežovat na ministerstvu průmyslu a obchoduna sdružení Čistá Ostrava, jehož lídrem je právě Geosan. Mezi dodavatele, jimž Geosan neplatí, patří totiž i firma Baltom, česká dcera dánské společnosti Inreco. Na likvidaci odpadních lagun Ostrama má chráněné patenty a do jara tu zajišťovala většinu prací. Začátkem srpna se obrátila na arbitrážní soud kvůli Geosanu. Tvrdí, že jí Geosan zůstal dlužen asi 100 milionů korun, navíc neoprávněně vypověděl smlouvu a nahradil ji jiným partnerem sdružení Čistá Ostrava – pardubickou společností Šamonil.
Šéf firmy Baltom Miroslav Balcar uvedl, že se firma kvůli Geosanu dostala do druhotné platební neschopnosti, a to ji brzdí na jiných zakázkách. Baltomu navíc hrozí pokuta za nelegální skladování přepracovaných kalů z lagun - i to je podle Balcara důsledek postupu Geosanu. Ostatně nelegální sklad s kaly vyvezenými z Ostrama nedávno objevili polští úředníci ve slezském Sosnowci. Zuzana Kubátová v HN píše, že Geosan se k celé ostudě nechce znát a odkládá své vyjádření na září.
Státní podnik Diamo, který je objednatelem sanace, tvrdí, že stát platí Geosanu včas. A tak povinností Geosanu je zaplatit dodavatelům do patnácti dní.
Těžko předjímat, co z dánské stížnosti vzejde. Stát až dosud do sporu s dodavateli zasahovat nechtěl. Jak tvrdí Josef Havelka ze státního podniku Diamo, který je objednavatelem sanace, stát platí Geosanu včas. A tak povinností Geosanu je zaplatit dodavatelům do patnácti dní. Není správné, že se tak neděje, ale Diamo prý nemůže do vzájemných smluvních vztahů podniků vstupovat.
Ale co to bude všechno platné, jestliže dánský vlastník firmy Baltom zahájí kvůli nenaplnění kontraktu arbitrážní řízení proti České republice?
Podezřelé palivo na Ústecko nesmí
Viditelně selhává celá technická koncepce, s níž Čistá Ostrava před sedmi lety soutěž o tuto zakázku vyhrála. Řešení spočívá v tom, že se z kalů z lagun vyrábí alternativní palivo, jež měly za poplatek odebírat cementárny a elektrárny.
Jenže palivo nikdo nechce. Ze 120 tisíc vyrobených tun se zatím podařilo spálit ani ne polovinu, a to v Polsku. „Nevíme, kde je zbytek, asi někde na skládkách. Odebírá je několik firem, o nichž nemáme přehled,“ přiznává HN Josef Havelka z Diama.
Geosan měl vyhlédnutou cementárnu Lafarge u Litvínova, kde by bylo možné palivo spalovat. Rada Ústeckého kraje však přijala usnesení, podle nějž „striktně odmítá záměr přepravit na území kraje upravené kaly z Ostrama za účelem skladování a následného spálení firmou Lafarge Cement“.
Z velké laguny jsou minilagunky, jejichž pozdější likvidace bude stát další peníze
Z 2,6 miliard korun vypsaných na zakázku byla už proinvestována miliarda s pochybným výsledkem. Přepracované palivo nikdo nespaluje a hromadí se v mezideponiích na severu Moravy a v Polsku. Z velké laguny jsou minilagunky, jejichž pozdější likvidace bude stát další peníze. Za likvidaci lagun se bude platit dvakrát.
Sídliště Fifejdy – život ve smradu
Aniž by se jakkoli vyjasnilo, co s nechtěným přepracovaným palivem bude, byl konečný termín vyčištění lagun už poněkolikáté prodloužen, tentokrát z konce roku 2015 na konec roku 2018. Na nedalekém sídlišti Fifejdy už nikdo nevěří, že v té době tam bude místo smradlavých lagun voňavý park.
Ministerstvu se však zatím bezvýsledně ozývají firmy, které tvrdí, že by zakázku zvládly lépe než Geosan. Například společnost Simul Trust z Vratimova by ráda představila vlastní technické řešení s linkou, která kaly rozloží na pyrolytické oleje, metan a čistý uhlík. Po dobu čištění kalů by navíc přímo za linkou mohla fungovat malá elektrárna.
Jenže naděje, že stát vypoví smlouvu sdružení Čistá Ostrava a vybere vhodnějšího dodavatele, je malá. Proč se ministerstvo nežene do změny, osvětlil novinářce HN náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner: „Geosan by se vypovězení smlouvy jistě bránil u soudu, a než by se právní situace vyjasnila, trvalo by to roky. Do verdiktu soudu by nebylo možné na tyto práce vypsat novou soutěž. Mohlo by to znamenat odsunutí řešení i o deset let,“ myslí si Hüner. Je přesvědčen, že takový scénář by byl pro Ostravu nepřijatelný.
