Lidovky.cz

Optimální je mix centrálních a decentrálních zdrojů energie

Evropa

  9:30
Je zastáncem jaderné energetiky, ale výrobky jeho firmy Tedom pomáhají budovat decentralizovanou energetiku. Největším odběratelem kogeneračních jednotek jeho společnosti je protijaderné Německo. „Kritizujeme Němce, ale ti jsou daleko před námi,“ říká v rozhovoru Josef Jeleček.

Josef Jeleček, zakladatel a generální ředitel kogenerační společnosti Tedom foto: Richard CortésČeská pozice

Josef Jeleček, zakladatel a generální ředitel společnosti Tedom, která se zabývá výrobou kogeneračních jednotek se spalovacími plynovými motory pro výrobu elektřiny a tepla, jež dnes exportuje do desítek zemí světa, v rozhovoru mimo jiné říká: „Když jsme před 23 lety zakládali společnost Tedom, nepředpokládali jsme, že tu bude výrazně vyšší podíl decentrální výroby. Ale dnes k tomu svět opravdu spěje.“

ČESKÁ POZICE: Pracoval jste v jaderné elektrárně Dukovany, ale už více než 20 let podnikáte ve výrobě plynových kogeneračních jednotek – menších zdrojů elektřiny a tepla. Vidíte budoucnost spíše v decentralizované energetice, tedy právě v kogeneračních jednotkách a tepelných čerpadlech, než ve velké jaderné energetice?

JELEČEK: Sázka na kogeneraci z mého pohledu není sázkou na decentralizaci, ale spíše na úsporu energií a vyšší účinnost při výrobě elektřiny a tepla. Když jsme před 23 lety zakládali společnost Tedom, nepředpokládali jsme, že tu bude výrazně vyšší podíl decentrální výroby. Ale dnes k tomu svět opravdu spěje.

Sázka na kogeneraci není sázkou na decentralizaci, ale spíše na úsporu energií a vyšší účinnost při výrobě elektřiny a tepla

Na druhé straně si nemyslíme, že je možné vyrábět elektrickou energii pouze decentrálně. Jsem zastáncem jaderné energetiky, ale v rozumné míře. Myslím, že současný výkon českých jaderných elektráren kolem čtyř tisíc megawattů je dostatečný. Je třeba najít optimální mix mezi centrálními zdroji, nejlépe jadernými, a těmi decentrálními.

ČESKÁ POZICE: Nabízíte alternativu k centrálním rozvodům tepla, i když někde ty rozvody také využíváte. Systém centrálního zásobování teplem jsme v Česku zdědili z dob socialismu, ale dodnes to mnozí považují za výhodu. Jak to vnímáte vy?

JELEČEK: Paradoxně si myslím, že to je velmi dobré dědictví, pokud se rozvody tepla efektivně provozují. My to nevidíme tak, že by kogenerační jednotky měly vytlačovat centrální zásobování teplem. Ale je tady také trh pro menší kogenerační výrobu – spíše pro odběratele, kteří nejsou na centrální zásobování napojeni.

V Česku je nicméně ještě třeba vyřešit spoustu legislativních překážek. Když si chcete pořídit kogenerační jednotku do rodinného domku, může se vám to vyplatit energeticky nebo finančně, ale narážíte na byrokracii. Instalace jednotky o výkonu pěti kilowattů znamená stejnou administrativu, jako byste instaloval jednotku o výkonu deseti megawattů.

ČESKÁ POZICE: Navzdory tomu se hodně mluví o riziku, že by se centrální systémy mohly časem rozpadnout. Záleží na tom, jak to bude v Česku s uhlím. Kdyby se rozpadly, byla by to pro vás velká příležitost?

JELEČEK: Určitě. Ale já nechci, aby kogenerační jednotky byly příčinou rozpadu těchto systémů. Jestliže bude příčinou nedostatek uhlí, nízká účinnost velkých tepláren nebo něco podobného, otevře se nám větší trh. O tom příliš pochybovat nelze.

Když si chcete pořídit kogenerační jednotku do rodinného domku, může se vám to vyplatit energeticky nebo finančně, ale narážíte na byrokracii

My ale také můžeme centrální rozvody využít. Místo kogenerační jednotky o výkonu deseti, padesáti nebo sta kilowattů pak můžeme dodat třeba jednotku o výkonu dvou nebo tří megawattů, která zásobuje více odběratelů. A tato větší jednotka má zase vyšší účinnost, je efektivnější.

ČESKÁ POZICE: Když dnes generální ředitel ČEZ Daniel Beneš mluví o nové strategii, zmiňuje právě i decentralizaci a kogenerační jednotky. Ty jeho firma provozuje společně s vaší společností Tedom pod značkou podniku ČEZ Energo, ve kterém máte 49,9 procenta. Takže se vlastně podílíte na nové strategii ČEZ...

JELEČEK: S Danielem Benešem jsem se nikdy nepotkal. Ale jsem rád, že se jejich strategie potkává s tím, co my už děláme 23 let. A že si dnes i velcí hráči uvědomují, kudy se může ubírat vývoj v rámci decentralizace energetiky.

ČESKÁ POZICE: Klíčovou surovinou je pro vás plyn. Dnes se mluví o potřebě posílit energetickou bezpečnost v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem a o riziku zastavení dodávek této suroviny. Nejdete trochu proti proudu, když rozvíjíte byznys, který je do značné míry založený na plynu?

JELEČEK: Je třeba si uvědomit, že u nás se z plynu vyrábějí pouhá dvě tři procenta elektrické energie. A my našimi výrobky ani většinou nevytlačujeme domácí uhlí. Reálně nasazujeme kogenerační jednotky tam, kde dosud byly třeba blokové kotelny nebo výrobny tepla, které už plyn stejně spalují.

Nasazujeme kogenerační jednotky tam, kde dosud byly třeba blokové kotelny nebo výrobny tepla, které už plyn stejně spalují

ČESKÁ POZICE: Nemůže mít na vás negativní dopad, že plyn teď zrovna nebude surovinou, kterou by stát protežoval?

JELEČEK: Pokud tady převáží vnímání zemního plynu jako paliva, které je rizikové, protože přichází přes Ukrajinu z Ruska, může nás to negativně ovlivňovat. Lidé z toho mohou mít obavy...

ČESKÁ POZICE: Také tu mohou být obavy, že ceny plynu půjdou nahoru.

JELEČEK: Nemyslím si, že by měly jít výrazně nahoru. Ale někdo se toho obávat může. Nikdo nedokáže přesně predikovat, jaké budou ceny. Ale vidíme snahu Evropské unie celkově snížit závislost na ruském plynu. Hledají se různé alternativy neruského plynu včetně íránského.

ČESKÁ POZICE: Ty ale mohou být dražší.

JELEČEK: Proč myslíte? Třeba americký plyn je levnější. Myslím, že plyn z Íránu může být také levnější. Samozřejmě, že je k tomu nutné připočítat investice na dopravu plynu.

ČESKÁ POZICE: V případě amerického plynu to bude drahá doprava ve zkapalněné podobě.

JELEČEK: U íránského plynu se ale můžeme bavit o dopravě plynovody. A celkově tu není tendence dalšího růstu cen plynu ve světě. Cena ropy jde dolů. Mohou tu být různé krátkodobé změny, ale určitě nemám starost, že by dlouhodobě šla cena plynu nahoru. Ale jde o to, zda to tak budou vnímat naši odběratelé, zákazníci.

Mohou tu být různé krátkodobé změny, ale určitě nemám starost, že by dlouhodobě šla cena plynu nahoru

ČESKÁ POZICE: ČEZ plánoval velké paroplynové elektrárny, dokonce jednu postavil, ale teď ji nemůže spustit, protože by se mu to nevyplatilo.

JELEČEK: Ale to není problém ceny plynu. Ta je níž, než se očekávalo. Problém paroplynových elektráren spočívá v nízké tržní ceně elektrické energie. Dnes se bez dotace nevyplatí žádný zdroj, který by měl vyrábět elektrickou energii, protože nepokryjete investiční náklady.

ČESKÁ POZICE: V čem se liší vaše plynové kogenerační jednotky od plynové elektrárny ČEZ?

JELEČEK: Vyrábíme kromě elektrické energie také teplo, ale to může i paroplynová elektrárna. Řeknu vám na rovinu, že žijeme díky podpoře, kterou dostávají kogenerační jednotky do pěti megawattů. Kdyby nebylo podpory, ten byznys by nefungoval.

ČESKÁ POZICE: Tím se vracíme k úvaze, jestli někdo nezpochybní podporu pro zdroje, které jsou sice úsporné a účinné, ale zároveň založené z hlediska energetické bezpečnosti na nepříliš vhodné surovině.

JELEČEK: Pokud někdo rozhodne, že podpora plynové kogenerace není dobrá, protože se tím podporuje rizikové palivo, nedá se nic dělat. Ale kombinovaná výroba má potenciál, který by se měl podle mého názoru využít. A na jakém jiném palivu než na zemním plynu ji postavíte? Jestliže se rozhodneme, že nebudeme podporovat vůbec nic, nikdo nic nepostaví.

Dnes se bez dotace nevyplatí žádný zdroj, který by měl vyrábět elektrickou energii, protože nepokryjete investiční náklady

Vnímáme zemní plyn jako ekologické palivo, které se dá efektivně využít na výrobu elektrické energie a tepla za nejnižších investičních nákladů. Takže mu věříme, ale nevíme, jak bude rozhodovat politická reprezentace a jak EU. Každé podnikání přináší rizika.

ČESKÁ POZICE: Asi je ale nepříjemné, když vaše podnikání závisí na rozhodování politiků?

JELEČEK: To určitě je, ale není to celé naše podnikání. Firma Tedom už dnes exportuje 70 procent své produkce. Kdyby v Česku zrušili dotace, Tedom určitě bude fungovat dál.

ČESKÁ POZICE: Důležitý je pro vás mimo jiné ruský trh. Jak se na exportu Tedomu projeví konflikt na Ukrajině?

JELEČEK: Samozřejmě negativně, ale ne hned. V roce 2008 tvořil jen ruský trh více než 50 procent našeho obratu. Pak přišla krize, která se v Rusku projevila se zpožděním. Náš export spadl prakticky na nulu. Teď zase jdeme postupně nahoru, ale zdaleka nejsme na číslech z roku 2008. A proti tomuto nástupu zase působí krize na Ukrajině. Zatím nám dojíždějí starší zakázky. Letos nejspíš zaznamenáme další nárůst, ale méně jistá je vzdálenější budoucnost. Rubl slábne a ochota investovat v Rusku je stále menší.

ČESKÁ POZICE: Nebýt těchto problémů, potenciál ruského trhu by byl asi velký.

JELEČEK: Obrovský. Doufám, že to, co se teď děje, se časem přežene. Rusko má pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla největší potenciál. Má všechny klady – dostatek zemního plynu i velmi chladnou zimu.

Rusko má pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla největší potenciál. Má všechny klady – dostatek zemního plynu i velmi chladnou zimu.

Kdyby Evropa ztratila ochotu odebírat plyn z Ruska, protože bude přecházet na surovinu z jiných oblastí, může být v Rusku velká snaha uplatnit jej přímo na místním trhu. Čína všechny ruské přebytky odebrat nemusí.

ČESKÁ POZICE: Které zahraniční trhy jsou pro vás nyní nejvýznamnější?

JELEČEK: Z hlediska celkového objemu jednoznačně Německo a Velká Británie. Hodně roste také Itálie. A doufáme, že si udržíme i to Rusko. Čekáme, jak se to vyvine v Polsku, ale zatím to tam úplně nejlépe nevypadá. A snažíme se proniknout do USA. Už o tom několik let mluvíme, ale teď na tom začínáme skutečně dělat.

ČESKÁ POZICE: Váš zájem o USA vyplývá z místního boomu břidlicového plynu?

JELEČEK: Určitě. Očekáváme tam také boom decentrální výroby elektřiny a tepla. Myslíme, že to teprve přijde, všechno nějakou dobu trvá. Koneckonců rozvoj břidlicového plynu je také záležitostí až několika uplynulých let. V USA začínáme certifikací našich jednotek, hledáme tam partnery, chceme tam investovat.

ČESKÁ POZICE: Do USA se dnes tlačí řada firem. Máte šanci se v této konkurenci prosadit?

JELEČEK: To ano. V Evropě se výrobou kogeneračních jednotek zabývají Němci, Angličané a my. Pak také v menší míře Dánové a Nizozemci. Nejvíce se prosazují Němci a náš Tedom.

Snažíme se proniknout do USA. Už o tom několik let mluvíme, ale teď na tom začínáme skutečně dělat.

ČESKÁ POZICE: Čím to je? Zdejší průmyslovou tradicí?

JELEČEK: Pokud jde o Tedom, asi to byl před těmi 23 lety dobrý nápad. Když to děláme tak dlouho, dostali jsme se na určitou úroveň. Naše vize byla: nedělejme, co dělají ostatní. Snažme se, aby ostatní dělali to, co děláme my. Vždy jsme se snažili být v čele.

ČESKÁ POZICE: Jste schopní nabídnout lepší ceny?

JELEČEK: Není to jenom o cenách, ale o celkovém řešení. Některé naše stroje jsou lepší než ty, které mají Němci a Angličané. V jiných strojích pokulháváme. Je to jako u aut. Jednou vítězí model jedné značky, pak zase jiné. Rozhodně automaticky neplatí, že uspěje ten, kdo dodává nejlevněji. My se cenově držíme spíše někde v nadprůměru.

ČESKÁ POZICE: Německo, které postupně uzavírá jaderné reaktory, sází právě na decentralizaci energetiky. Proto se stalo vaším nejvýznamnějším trhem?

JELEČEK: Ano. Německo je dnes největším trhem pro kogenerační jednotky – zejména těch, které dosahují výkonu v řádu desítek a stovek kilowattů. Ve srovnání s jinými firmami jsme tam jen malým hráčem, navzdory tomu tam dodáváme šedesát sedmdesát strojů ročně. Ve Spojeném království je to téměř totéž – prodáme tam padesát, šedesát kogeneračních jednotek ročně.

Německo je dnes největším trhem pro kogenerační jednotky – zejména těch, které dosahují výkonu v řádu desítek a stovek kilowattů

ČESKÁ POZICE: Německo je v české energetické komunitě vnímané negativně. Jeho recepty nemusejí být zrovna nejlepší z hlediska zájmů České republiky.

JELEČEK: To už je v naší nátuře – kritizujeme Němce a varujeme je, že skončí špatně. Němci jsou ale většinou někde daleko před námi. Nemyslím, že to mají úplně špatně vymyšlené.

ČESKÁ POZICE: Vám je sympatické to, co dělají?

JELEČEK: Nemohu říct, že sympatické. Je ale možné chápat obavy lidí, že jim bouchne jaderná elektrárna za barákem. A podpora decentrálních zdrojů je podporou našeho byznysu, takže z tohoto hlediska mi to nemůže být nesympatické. Kdyby u nás nebyl průšvih s nadměrnou podporou fotovoltaiky v letech 2009 a 2010, nemusel by se ani náš postoj k obnovitelným zdrojům tolik lišit od německého. I díky všem dřívějším podporám se dnes obnovitelné zdroje dostávají do situace, kdy budou schopné fungovat i bez podpory.

ČESKÁ POZICE: Vy v Třebíči máte jadernou elektrárnu také skoro hned „za barákem“...

JELEČEK: Já se jí nebojím, ale chápu ty, kteří obavy mají. Studoval jsem, jak fungují jaderné elektrárny, pracoval jsem v Dukovanech, dělal jsem tam operátora. Myslím, že tu technologii znám, a proto z toho strach nemám. Ale nemůžu prohlásit, že se nikdy nemůže nic stát. Myslím si ale, že se nic nestane. Ale havárie jaderných elektráren tu byly – v Černobylu, už předtím v americkém Three Mile Islandu a později ve Fukušimě – tedy ve vyspělém Japonsku.

Kdyby u nás nebyl průšvih s nadměrnou podporou fotovoltaiky v letech 2009 a 2010, nemusel by se ani náš postoj k obnovitelným zdrojům tolik lišit od německého

ČESKÁ POZICE: Ve vašem regionu působí iniciativa Energetické Třebíčsko, která tvrdí, že nový jaderný blok by měl vzniknout právě v Dukovanech. Jste pro?

JELEČEK: Určitě. Mohu na to říct jen jedno – jsem Třebíčák, narodil jsem se tam, ještě když to bylo dělnické, komunistické město. Mělo 20 tisíc lidí. Když se začala budovat elektrárna, v jednu chvíli tam bylo 40 tisíc lidí. Elektrárně Dukovany časem skončí životnost, ale už je tam silně investováno. Je tam přehrada, rozvodna. Jsem pro, aby se Třebíč rozvíjela. A myslím, že další Temelín už nepotřebujeme.

ČESKÁ POZICE: Dukovany podle vás potřebujeme, a Temelín nikoli?

JELEČEK: I do budoucna potřebujeme jaderné elektrárny s instalovaným výkonem zhruba čtyř tisíc megawattů – stejně jako nyní. Nemyslím, že potřebujeme víc. Pokud se v Dukovanech vybudují nové bloky, nahradí ty, které dožívají. Nemůžeme pominout, že se v Česku vybudují nové zdroje včetně vysoce účinných kogeneračních jednotek a obnovitelných zdrojů. Mluvil jsem o mixu decentrálních a centrálních zdrojů. Ten by neměl vypadat tak, že ty decentrální budou jen paběrkovat.

Josef Jeleček (53)

Zakladatel a generální ředitel společnosti Tedom, v níž dnes vlastní podíl 45 procent. Absolvoval Fakultu strojní VUT v Brně na katedře tepelných a jaderných strojů. Pracoval mimo jiné jako vývojový pracovník v První brněnské strojírně a jako operátor sekundárního okruhu Jaderné elektrárny Dukovany. V roce 1991 založil společnost Tedom, která se zabývá výrobou kogeneračních jednotek se spalovacími plynovými motory pro výrobu elektřiny a tepla. Ty dnes exportuje do desítek zemí světa.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.