Počátkem května tomu bude přesně rok, co Česká národní banka snížila klíčovou úrokovou sazbu na doposavad platné rekordní minimum 0,75 procenta. Od té doby nebyl důvod ke změnám – inflace se totiž vyvíjela v souladu s cílem ČNB a rizika růstu cen považovali členové bankovní rady za vyvážená. Za situace stagnujících mezd a vysoké nezaměstnanosti se nezvyšovala domácí poptávka, která by tlačila na růst cen, a ani s globálním oživením, jež by mohlo inflaci do Česka importovat, to nebyla žádná sláva.
Vystrašená ECB
V posledních týdnech se však leccos změnilo. Ceny komodit začaly stoupat, na čemž se nemalou měrou podílely i nepokoje v některých arabských zemích a následné zdražení ropy. Mlha ohledně dalšího vývoje inflace vydatně zhoustla. „Jedno se děje zcela jistě, a to, že roste nejistota. Zda se adekvátní nastavení měnové politiky posouvá směrem k utažení a vyšším sazbám, pro mě přestává být zcela jasné,“ řekl guvernér ČNB Miroslav Singer agentuře Bloomberg tento týden na semináři ve Washingtonu.
Vystrašená Evropská centrální banka (ECB) již počátkem dubna po třech letech zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. Svou roli v jejím rozhodování jistě sehrál i fakt, že inflace v eurozóně dosáhla v březnu 2,7 procenta, a vzdálila se tím dvouprocentnímu cíli. Jak je ale možné, že zatímco v USA, kde je inflace na stejné úrovni, vesele dál pumpují peníze do ekonomiky – prostřednictvím kvantitativního uvolňování –, ECB již polekaně utahuje měnové šrouby?
Přísnější měnová politika je to poslední, co potřebují země na periferii eurozónyOdpověď lze podle Briana Blackstona z blogu Real Time Economics hledat v odlišném nazírání růstu cen komodit v USA a zemích eura. Americký Fed totiž předpokládá, že jde jen o přechodný jev, kdežto ECB se obává, že vyšší ceny energií a potravin podpoří růst mezd a maloobchodních cen. Nelze pominout ani to, že americká centrální banka má za úkol nejen hlídat inflaci, ale musí se ohlížet i na to, aby přehnaně přísnou měnovou politikou nezadusila hospodářský růst. Což by však mohl být i problém eurozóny, především zemí na její periferii, jimž vyšší úroky prodraží splácení extrémních dluhů.
Pokud se ovšem neukáže, že ECB měla pravdu. V takovém případě by se jí mohlo podařit zchladit inflační očekávání bez nutnosti zvyšovat sazby ještě výrazněji. Problémy by pak měl Fed, který by musel utahovat měnovou politiku o to agresivněji.
Historie se opakuje
Rozhřešení přinesou až následující měsíce. Již dnes ale někteří ekonomové prohlašují, že Evropská centrální banka nedělá s růstem sazeb dobře. Podle Desmonda Lachmana, bývalého výkonného ředitele a hlavního stratéga pro rozvíjející se trhy v Salomon Smith Barney, připomíná evropská dluhová krize finanční krizi v USA v letech 2008 až 2009. A to, co země na periferii eurozóny potřebují nejméně, je utaženější politika vedoucí k silnějšímu euru.
Lachman se odvolává na situaci z března 2007, kdy šéf Fedu Ben Bernanke ujišťoval, že problém se špatnými hypotečními úvěry má jen omezený význam, protože investice do bydlení představují jen šest procent amerického HDP. Hrozbu pochopil až v srpnu 2008, kdy započal cyklus snižování sazeb. Obdobně prý dnes guvernér ECB Jean-Claude Trichet ujišťuje trhy, že dluhová krize eurozóny bude mít na evropskou ekonomiku jen omezený vliv. Argumentuje tím, že ekonomiky Řecka, Irska a Portugalska tvoří dohromady jen asi pět procent celkového HDP eurozóny.
Vraťme se ale zpátky k nám. ČNB bude mít nejbližší příležitost ke zvýšení sazeb 5. května. Guvernér Singer se prý rozhodne, jak bude hlasovat, až těsně před jednáním. Po zpřísnění měnové politiky volá již delší dobu z bankovní rady pouze Eva Zamrazilová. Nedávno se k ní připojil i Kamil Janáček, když prohlásil: „Vidím dostatek argumentů proto, abych na květnovém měnovém jednání neváhal hlasovat pro zvýšení.“
Ministerstvo financí zvýšilo pro rok 2012 odhad inflace na 3,2 procentaStát se tedy může cokoliv, i když podle ekonomů česká centrální banka se změnou sazeb ještě minimálně měsíc počká. Argumentem by mohl být i silný kurz koruny, která se nenechala rozhodit domácí politickou krizí a v uplynulých dnech vydatně zpevnila jak vůči euru, tak dolaru. Uvidíme také, jakou roli sehraje v rozhodování ČNB nedávná prognóza ministerstva financí, jež zvýšilo pro rok 2012 odhad inflace na 3,2 procenta. Důvodem bylo mimo jiné chystané zvýšení spodní sazby DPH na 14 procent. Dle předpovědi ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka se promítne v celkové inflaci nejvýše jedním procentním bodem. ČNB se však zajisté spolehne na svůj úsudek a makroekonomickou predikci vlastní provenience.
