Uplynulo jen pár dní od doby, kdy Národní divadlo (ND) získalo řádně jmenovaného ředitele i relativně jasně – byť zatím obecně – vytýčený směr nutných reforem, a už zvedli hlas hráči operního orchestru. Česká televize přinesla v úterý zprávu, že ND je ve stávkové pohotovosti. V reportáži vystoupil umělecký zástupce a mluvčí operního orchestru Vratislav Vlna a prohlásil: „V koncepci ministerstva (kultury – pozn. red.) se tvrdí, že zde nemá být žádný stálý soubor. Tak to pro nás znamená jediné: postupnou likvidaci.“ To je samozřejmě dramatické prohlášení, skoro poplašná zpráva.
Nic takového ovšem expertní tým ministerstva, který Návrh transformace Národního divadla zpracovával, nenavrhnul. Pouze konstatoval, že fúze Státní opery a operního souboru Národního divadla musí být dokončena. A že Národní divadlo do budoucna bude mít jediný operní soubor, který bude hrát ve všech třech budovách, tedy v Národním a Stavovském divadle a ve Státní opeře. Posledně jmenovaný divadelní dům se má stát pro operní soubor, který v budoucnu získá více ekonomické autonomie, domovskou scénou.
Může jít jen o nedorozumění. Hráči orchestru Národního divadla si unáhleně a zkratkovitě vysvětlili koncepci příštího provozu tak, že z obou těles, které nyní v rámci operního souboru působí, „přežije“ transformaci jen orchestr ze Státní opery, a ten druhý bude rozpuštěn, čili „likvidován“.
Může jít jen o nedorozumění, ale spíše to vypadá jako stížnost, kterou si členové kolektivních těles vynucují pozornost a komunikaci s příštím šéfemV návrhu transformace je doslova napsáno: „Stát provozuje a financuje jeden operní soubor, a to s takovými parametry, které by umožňovaly umělecký provoz popsaný v této koncepci.“ Obecnou formulaci celkem logicky vysvětlil nově jmenovaný ředitel Národního divadla Jan Burian už minulý týden v rozhovoru pro ČESKOU POZICI: „Pořád se řeší, kolik má být orchestrů nebo sborů. Řešit se musí, co a kde budeme hrát. Pak se musí řešit, kolik na to potřebujeme umělců a zaměstnanců, jak budou organizováni. A z toho pak musí vyjít, zda budeme mít jeden orchestr nebo tři. Já nemám v tomto ohledu žádné předsudky. Když se ukáže, že je třeba mít tři malé orchestry, tak ať jsou tři. Když se ukáže, že jeden velký, tak jeden. To je věc profesionální kvality hudební přípravy a obyčejné organizace práce.“
Zdravý rozum říká, že k nějakým konkrétním počtům orchestrálních hráčů dospěje Burian nejdřív na konci letošního roku. Byl sice jmenován, ale nastupuje do funkce až na začátku srpna. Dosud není jasné, zda a kdy si přivede i nového uměleckého šéfa opery nebo zda v té funkci zůstane ten stávající, slovinský výtvarník a operní režisér Rocc. Jakékoliv protesty, jsou tedy víc než předčasné.
Hrozný zlozvyk
Mluvčí opery Národního divadla Petr Kozlíček ve středu dopoledne na otázku ČESKÉ POZICE, kým vlastně byla stávková pohotovost vyhlášena a proč, odpověděl, že oficiální stanovisko opery Národního divadla bude zveřejněno až příští týden. Momentálně jsou prý kolektivní tělesa jen znepokojena, a především se chtějí dozvědět, jaká bude jejich budoucnost. Do konce týdne se mají uskutečnit nějaká „setkávání“, což ČESKÉ POZICI potvrdil i Jan Burian.
Panika kolem likvidace orchestru Národního divadla víc než jako nedorozumění vypadá jako „stížnost“, kterou si členové kolektivních těles jako „zlobivé děti“ vynucují pozornost a komunikaci s příštím šéfem a jeho ujištění, že se jim nic nestane. Může to být i preventivní varování a vzkaz novému řediteli: „Klidně si reformujte, co chcete, ale na místa nám nesahejte!“ Hrozný zlozvyk.