Surreálný. Právě toto slovo napadá dnes návštěvníky Soči zřejmě nejčastěji, když se sněhem pokryté horské štíty zalesknou v záři slunce, které má přitom na pobřeží už takovou sílu, že nutí turisty odložit zimní oblečení. Nebo při pohledu na moderní budovy Olympijského parku, jako je například lední hala Bolšoj připomínající zmrzlou kapku deště, stadion Fišt ve tvaru mušle, z něhož se skrz skleněnou střechu otevírá úžasný výhled na Černé moře na jihu a na pohoří Kavkaz na severu, na železnici postavenou na pylonech v korytě řeky Mzymty nebo na několikakilometrové tunely.
Podobně úchvatné jako změť oceli, skla a betonu na pobřeží jsou i nově vybudovaná střediska v horské oblasti Krásná Poljana: lyžařské areály Roza Chutor s převýšením přes 1500 metrů, s lyžařskými dráhami o celkové délce 77 kilometrů a 18 lanovkami, nebo Gorki Gorod s 31 kilometry sjezdovek a 16 lyžařskými vleky.Až dosud se vždy potvrdilo, že pro nejsilnějšího muže Ruska není nic nemožné. Důkazem je i olympiáda v Soči.
Obzvláště zarážející je tato podívaná pro ty, kteří si ještě pamatují, jakým tichým letoviskem bylo Soči ještě před pár lety. Se svým letištěm z dob Sovětského svazu připomínajícím spíše autobusové nádraží, s neustálými zácpami na úzké silnici táhnoucí se podél nekonečného pobřeží a s životu nebezpečnými serpentinami na cestě vedoucí do hor. Se sovětskými sanatorii, osobitým kouzlem rozpadávajících se zotavoven pracujícího lidu, s plážemi prosycenými pronikavou vůní oleje na opalování, potu, rožnícího se masa a vodky Stoličnaja a s šedí Severního Kavkazu.
To všechno už ovšem patří minulosti. Pobřeží je celé nablýskané, v centru se k nebi vypínají moderní budovy, všude samé kavárny a hotely.
Nejdražší sportovní podnik v historii
Ohromující proměna Soči v centrum zimních olympijských her ovšem nebyla levným podnikem. Už proto, že veškerou infrastrukturu bylo třeba postavit doslova od nuly. Surreální jsou skoro i čísla. Původně plánovaný rozpočet 12 miliard dolarů se vyšplhal na několikanásobek. S celkovým rozpočtem 50 miliard dolarů je Soči nejdražší olympiádou všech dob. Rozpočítáme-li toto číslo na jednotlivé sportovní disciplíny, pak vyjde každá na 520 milionů dolarů.Podle odhadů padla zhruba třetina z 50 miliard dolarů na korupci
Až dosud držel rekord Peking se 43 miliardami. Londýnská letní olympiáda stála 13,9, zatímco zimní olympijské hry ve Vancouveru 9,2 miliardy.
Jen do výstavby olympijské vesnice v Soči se investovalo 690, do stavby mediálního centra 420 a na rekonstrukci letiště Adler 100 milionů dolarů. Samotný olympijský stadion pro 40 tisíc diváků – dějiště zahajovacího ceremoniálu i slavnostního zakončení – vyšel na 780 milionů dolarů. Nejdražší položkou pak byla stavba téměř padesátikilometrové silnice do Krásné Poljany. Za 8,7 miliardy dolarů, na kolik silnice vyšla, se Kanaďanům před čtyřmi roky podařilo uspořádat téměř celou olympiádu.
Na splnění Putinova snu pracovalo téměř 75 tisíc dělníků za průměrný plat odpovídající necelým jedenácti tisícům korun. Mnohem lépe na tom byli oligarchové, kteří mají dobré vztahy s Kremlem, neboť podle odhadů padla zhruba třetina z 50 miliard dolarů na korupci.
Soči – ráj turistů v létě i v zimě
Konečný výsledek si však navzdory tomu zasluhuje uznání. V horách nad Soči vystavěli za pět let lyžařské středisko podobné těm, jaká vznikala v Alpách v průběhu celého století. Právě díky němu se město může stát atraktivním turistickým rájem nejen v létě, ale po celý rok. Pro Soči je to maximální výhra, neboť navzdory oprávněné kritice kvůli spoustě nepříjemností spojených s gigantománií, rozhazováním peněz a výstavbou bude olympiáda i očekávané pozdější oživení turistického ruchu znamenat stimul pro ekonomický růst a vytvoří nová pracovní místa.V horách nad Soči vystavěli za pět let lyžařské středisko podobné těm, jaká vznikala v Alpách v průběhu celého století
Ani zbudovanou infrastrukturu už jim nikdo nevezme, ačkoliv využití sportovních zařízení po olympijských hrách představovalo dosud všude problém. Jedna z šesti čerstvě vystavěných arén, lední hala Šajba pro sedm tisíc diváků, má být například po hrách rozebrána a postavena v jiném ruském městě. Olympijský stadion se stane tréninkovým centrem ruské reprezentace a v roce 2018 bude moci přivítat fotbalové fanoušky při mistrovství světa. Místo konání krasobruslařských soutěží připadne po hrách cyklistům a tiskové centrum se změní v zábavní komplex.
Kapacita zdejších hotelů rozšířená na 12 tisíc lůžek se využije i mimo turistickou sezonu při akcích, jako je již zmíněný fotbalový šampionát nebo závody Formule 1, které se tu letos v říjnu poprvé uskuteční. Na začátku léta se bude v Soči konat také setkání představitelů zemí G8, které pro rok 2014 hostí právě Rusko.
Putinovo nové Rusko
První polovinu svého surrealistického snu už se Putinovi podařilo realizovat. Ze Soči udělal letovisko na způsob luxusních francouzských středisek Courchevel či Chamonix. V subtropickém prostředí mezi palmami pořádá zimní olympiádu a nešetří přitom penězi ani energií, čímž se snaží dokázat, že Rusko je zemí neomezených možností. Ukazuje světu, jak si představuje nové Rusko.
„Když se rozhlížím v místech, kam se dalo ještě před pár lety dojet pouze terénním vozem, naplňuje mě dobrý pocit. Dnes tady stojí sportovní komplex na mezinárodní úrovni. Když jsme sem v roce 2001 přijeli, vystoupil jsem z auta a řekl: Tady začneme stavět!“ prohlašuje ruský prezident ve filmu o cestě, kterou bylo třeba urazit k pořádání olympiády. A vůbec se netají tím, že byl projekt jeho osobním snem.Putin se snaží dokázat, že Rusko je zemí neomezených možností. Ukazuje světu, jak si představuje nové Rusko.
Součástí této vize je také to, že Putin míní sočskou olympiádu zúročit i v politickém smyslu, neboť má korunovat dlouhý proces, během nějž se Rusku podařilo nalézt svoji dnešní tvář. V zájmu úspěchu dokonce udělil amnestii nejznámějšímu odpůrci svého režimu Michailu Chodorkovskému nebo členkám skupiny Pussy Riot, které znesvětily jeden z nejvýznamnějších symbolů Ruska, chrám Krista Spasitele.
Svátek v Soči není každému po chuti
Posilování ruských pozic a návrat země na světovou scénu ovšem není každému po chuti. Tábor těch, kteří se Putinův velký svátek snaží zkazit, je opravdu velmi početný. Součástí těchto snah je bezpochyby také to, že řada politiků od Baracka Obamy, přes Françoise Hollanda a Davida Camerona až po Joachima Gaucka odřekla svou účast na zahajovacím ceremoniálu. A nikoho přitom nezajímá, že protokolární lože zimních olympijských her bývají i jindy poloprázdné.
Obama a spol. by hry nejspíš nepoctili svojí účastí, ani pokud by se nekonaly v Rusku. I to však patří k metodám vyvolávání hysterie. Stejně jako efektní boj za práva homosexuálů. Největším Putinovým „hříchem“ je totiž to, že zákonem zakázal popularizaci homosexuality. Politické vření kolem olympiády v Soči zašlo až tak daleko, že proti Rusku vystoupila řada celebrit, a zatímco někteří odmítali pouze ruskou vodku, jiní chtěli bojkotovat rovnou celou olympiádu.
Tak tam sice věc nakonec nezašla, ovšem vedle článků na podporu ruských homosexuálů činí mnozí v rámci snahy o diskreditaci paralelu mezi současnou olympiádou v Soči a hrami v Moskvě v roce 1980. Tím jediným, co tyto dvě akce mají společného, je přitom to, že jak je u podobných akcí obvyklé, tak se jí Rusko, stejně jako svého času Sovětský svaz, snaží využít ke zlepšení vlastního image.Zkazit Putinův svátek a atmosféru sočské olympiády se ovšem politikům, a snad ani teroristům, nejspíš nepodaří
Zkazit Putinův svátek a atmosféru sočské olympiády se ovšem politikům nejspíš nepodaří. Mnohem větší nebezpečí v tomto ohledu představuje to, že jak rovněž není žádnou novinkou, připravují se na podobné akce, které přitahují pozornost celého světa, i teroristé.
Na druhé straně pohoří vypínajícího se nad Soči navíc začíná Severní Kavkaz, jenž je se svými zhruba 30 národnostmi a etnickým i sociálním napětím mimořádně nebezpečným regionem. Daleko odtud není ani do Gruzie, jejíž dvě separatistické republiky, Abcházie a Jižní Osetie, taktéž nejsou zrovna ostrovem stability.
Proto není náhoda, že na bezpečnost Soči bude po dobu konání her dohlížet na 40 tisíc policistů a v pohotovosti budou také vzdušné síly a vojenské námořnictvo. Zvýšená opatrnost není bezdůvodná, neboť na aktivitu islamistických extremistů upozornily již nedávné výbuchy ve Volgogradu. Soči bylo ovšem už počátkem ledna hermeticky uzavřeno, takže provést ve městě podobný atentát jako ve Volgogradu by bylo nanejvýš obtížné.
Zkouška fungování ruského státu
Olympiáda je projektem ruské vlády mimořádného významu, a proto se investovala spousta peněz nejen do sportovních zařízení, ale i do výstavby komplexního bezpečnostního systému kolem obou dějišť olympiády, kterými jsou Soči a Krásná Poljana. Jen náklady na bezpečností opatření dosáhly tří miliard dolarů. Podle analytiků může být důvodem k optimismu, že severokavkazští radikálové dbají na to, aby byly jejich akce namířeny pouze proti Rusům a ruskému státu, neboť se v boji proti Putinovu režimu snaží získat sympatie zahraničí.
Komplexnější útoky se zapojením většího počtu útočníků překračují schopnosti severokavkazských islamistůNa základě volgogradských atentátů lze rovněž předpokládat, že komplexnější útoky se zapojením většího počtu útočníků překračují schopnosti severokavkazských islamistů. Ti nedokážou provést žádnou větší a komplikovanější operaci, už proto, že převážná většina veteránských velitelů se zkušenostmi z obou válek v Čečensku už dnes není naživu. Ruské pořádkové síly navíc v posledních měsících pročesaly v rámci důkladných domovních prohlídek téměř celý Severní Kavkaz a díky soustavným raziím se jim podařilo zneškodnit řadu extremistů, a dostat tak islamisty pod tlak a překazit přípravu případných akcí.
Stejně tak lze předpokládat, že případné útoky radikálů nebudou namířeny proti olympijským zařízením, nýbrž proti jiným ruským civilním cílům. Přestože jsou více ohroženy jihoruské oblasti, nelze vyloučit ani pokusy o útoky v hlavním městě. I tak by totiž aktéři dosáhli svého cíle, neboť by se jim podařilo vyvolat paniku v řadách mezinárodní veřejnosti.
Olympiáda v Soči je tak zároveň zkouškou fungování ruského státu. K realizaci své surreální vize si Putin zvolil místo, které na první pohled staví organizátory před nerealizovatelný úkol. Až dosud se vždy potvrdilo, že pro nejsilnějšího muže Ruska není nic nemožné. Lze-li mezi palmami fandit zimním sportům, pak snad není nepředstavitelné ani to, že i v oblasti Severního Kavkazu se lze cítit bezpečně.