Ještě nikdy nebylo natolik snadné vyprat špinavé peníze jako dnes – v éře digitálních měn typu Liberty Reserve. Prostřednictvím kyperské společnosti mělo dle amerických vyšetřovatelů být od roku 2006 legalizováno rekordních šest miliard dolarů. Peníze pocházely z řady nelegálních aktivit – od dětské pornografie přes hackerské útoky na bankovní systémy až po obchodování s drogami. Co znamená zásah amerických úřadů pro budoucnost bitcoinů a spol.?
Rychlý, jednoduchý, snadno dostupný, levný, anonymní – co víc si člověk může od platebního systému přát? Přesně to společnost Liberty Reserve na – dnes již zablokovaných – internetových stránkách svým potenciálním zákazníkům slibovala. A také dodržovala. Dokonce natolik dobře, že jejím prostřednictvím uskutečnil milion zákazníků během několika let více než 55 milionů transakcí v hodnotě mnoha miliard dolarů. Hlavní charakteristika služby: běžní uživatelé byli se svými standardními převody v absolutní menšině, Liberty Reserve sloužila především jako velkokapacitní pračka na praní špinavých peněz mezinárodního kyberpodsvětí.
Newyorská prokuratura nechala minulý pátek poskytovatele služeb převodů peněz zavřít a zakladatele společnosti Arthura Budovskyho spolu s dalšími čtyřmi osobami zatknout. Na zásahu proti „bance podsvětí“, jak Liberty Reserve nazývá newyorská státní zástupkyně Preet Bhararová, dle aktuálně dostupných informací spolupracovaly úřady 17 zemí. „Ze služby se stal jeden z hlavních prostředků, jejichž prostřednictvím počítačoví zločinci po celém světě distribuují, skladují a perou tržby ze svých nelegálních činností,“ píše se v obvinění, které americké úřady připravily. Dle Bhararové jde o největší mezinárodní případ praní špinavých peněz, který americké úřady kdy vyšetřovaly.
Digitální pračka v akci: Princip služby založené v roce 2006 na Kostarice byl až překvapivě prostý. Zákazníci si založili on-line účet, prostřednictvím třetích společností, jako je Swiftexchanger anebo AsianaGold, jež pravděpodobně patřili do sítě Liberty Reserve, proměnili opravdové peníze za digitální měnu nazývanou LR, a tu už si pak v rámci společností nastavené infrastruktury mohli přeposílat, jak chtěly. Nakonec nebyl problém proměnit LR zpět na libovolnou tradiční měnu. Největší lákadlo služby spočívalo v tom, že odesílatel mohl zůstat naprosto anonymní. Vyšetřovatelé v uplynulých měsících zakládali testovací účty typu: „uživatelské jméno: ruský hacker, adresa: vymyšlená ulice ve falešném městě, účel konta: kokain“.
Stručně řečeno, služba byla jako šitá na míru Al Caponům 21. století. To ostatně soudí i experti americké prokuratury, dle kterých hlavní pilíře Liberty Reserve tvořil organizovaný kyberzločin. Služba sice vlastnila kostarickou bankovní licenci, ale nepodléhala žádným běžným kontrolám finančních dozorových orgánů. Anonymně přesouvat velké obnosy peněz po celé zeměkouli proto ještě nikdy nebylo snazší. Liberty Reserve kasírovala za každou transakci jednoprocentní provizi a 75eurocentový příplatek za rozšířené nastavení soukromí.
Útok na digitální měny zahájen
Americkým finančním úřadům je prosperující trh s virtuálními měnami již delší dobu trnem v oku – zejména proto, že se měny typu bitcoin a spol. obejdou bez centrální instituce, například centrální banky, která by digiměnu vydávala, spravovala a starala se o ni. Renomovaný blogger a internetový bezpečnostní expert Brian Krebs se proto domnívá, že za zátahem na Liberty Reserve je víc než jen pokus zamezit praní špinavých peněz. Dle něho se Američané pokoušejí v první řadě vyvinout tlak na digitální měny obecně.
Za zátahem na Liberty Reserve může být více než jen pokus zamezit praní špinavých penězTitulní stránky novin z celého světa v uplynulých měsících plnil především boom, který zažívá digitální měna bitcoin. Ta se během velmi krátké doby dostala z temných sklepních serveroven do mainstreamu. Když ČESKÁ POZICE v červenci 2012 názorně předvedla, jak lze prostřednictvím této hackerské měny naprosto anonymně nakupovat například drogy, přišel jeden bitcoin na 6,4 dolaru. Počátkem letošního dubna však už na dvě stě dolarů. Nevídanému růstu dle expertů napomohla především kyperská krize, která Evropany přinutila zvážit veškeré alternativy.
Krátce na to americké ministerstvo financí usoudilo, že je nutné bitcoiny a další virtuální měny regulovat, stejně jako se regulují tradiční měny. Konkrétně to například znamená, že transakce k přeměně mezi bitcoiny a reálnými penězi převyšující deset tisíc dolarů musejí být hlášeny.
Není digiměna jako digiměna
Navzdory tomu je nepravděpodobné, že by bitcoiny a jim podobné měny mohl v blízké době potkat stejný osud jako Liberty Reserve – jsou totiž naprosto odlišné. Liberty Reserve je sice digitální měna, ale ve své podstatě se podobá spíše měnám, jaki je Linden Dollar, Facebook Credits anebo Amazon Coins. Jednoduše se mění za dolary, eura, koruny a spol. a existují obchodníci či poskytovatelé různých služeb, kteří ji akceptují coby platidlo. V oběhu jí tedy může existovat tolik, kolik zákazníci chtějí.
Oproti tomu bitcoiny a s nimi příbuzné virtuální měny, jako je Litecoin a PPCoin, musejí uživatelé nejprve vytvořit a celkové „vytěžitelné“ množství je omezené (v případě bitcoinů na 21 milionů). Růst se postupně zpomaluje s tím, že veškeré bitcoiny budou vytěženy v roce 2140 – jejich drtivá většina však již v roce 2030. Pokud tedy bude posléze o tuto měnu stále zájem, nastane deflace. V současné chvíli má síť dělitelnost omezenou na osm desetinných míst.
Další zásadní odlišností je, že v případě bitcoinů jde spíše o jakýsi technologický, případně společenský experiment než prvoplánový byznys (podvod) jako u společnosti Liberty Reserve, která fungovala především díky rozsáhlé síty neregulovaných finančních služeb v Malajsii, Rusku, Nigérii a Vietnamu, jejichž prostřednictvím uživatelé s LR obchodovali – což jim zaručovalo především anonymitu.
Bitcoiny (zatím) zdaleka nejsou natolik anonymní, jak se často tvrdí. Úřady mohou informace o uživatelích vymáhat prostřednictvím směnáren typu Mt. Gox, anebo se rovnou zaměřit na takzvaný Block Chain, ve kterém se zaznamenávají veškeré kdy provedené bitcoinové transakce. I to by se ale mohlo co nevidět změnit.
Šifrovací „vylepšovák“ Zerocoin by se měl postarat, že bitcoinové transakce budou naprosto nevystopovatelnéSkupina IT expertů na americké Johns Hopkins University totiž právě pracuje na takzvaném Zerocoinu – šifrovacím „vylepšováku“, který by se měl postarat, že bitcoinové transakce budou naprosto nevystopovatelné. Navíc se v poslední době objevují služby typu Bitlaundry a Bitcoinlaundry, které transakce maskují tím, že částku přeposílají mezi velkým množstvím digitálních peněženek.
A nakonec, i kdyby se podařilo zregulovat všechny existující bitcoinové směnárny, nezmění to nic na skutečnosti, že v případě bitcoinů není žádná obchodní platforma třeba. Lze je snadno vyměnit i během osobního setkání pomocí různých mobilních aplikací. Konec Liberty Reserve tedy sice může jít spoleně se sílícím tlakem na digitální měny obecně, dokud však zůstanou jako v případě bitcoinů decentralizované, jejich labutí píseň ještě dlouho neuslyšíme.