Chcete-li další špatnou zprávu ze vzdělávacího sektoru, tady je. Českému školství chybějí dlouhodobější cíle, vyřazuje znevýhodněné žáky a jeho metody ustrnuly. Všímá si toho hodnotící zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jíž dnes oficiálně představilo ministerstvo školství, byť už je anglický text k dispozici přes týden. Zpráva, kterou přinášíme v příloze PDF, varuje mimo jiné před selektivitou školáků a umisťováním dětí do praktických (zvláštních škol), ačkoliv nemají mentální postižení či poruchy učení.
Zpráva OECD si všímá i plošných testů žáků 5. a 9. tříd, které opatrně podporuje, ale u nichž také vysloveně upozorňuje na omezenou vypovídající hodnotu. Zmiňuje též jejich rizika, jako je testování příliš zúžených znalostí a využívání počítačových testů, které může vést i k „připravování se pouze na testy“, jak ukázaly zkušenosti ze zámoří.
Ministr školství Josef Dobeš (VV) nabízí trochu odlišnou interpretaci: OECD prý pochválila vytvoření standardů znalostí žáků a všimla si i připravovaného standardu práce učitele. Pozitivně bylo zmíněno i chystané testování 5. a 9. tříd, školy tak prý dostanou další hodnotící nástroj, citovala agentura ČTK ministrovo nahlížení zprávy.
Liška: Jde o pravdivý obraz školství
„Zprávu považuji za velmi pravdivý obraz českého školství a je mi líto, že na současném ministerstvu školství není nikdo, kdo by se takovou zprávou a jejími doporučeními začal zabývat a pracovat na nich. Dobešovy kroky jsou v přímém protikladu s tím, o čem zpráva OECD hovoří,“ řekl ČESKÉ POZICI někdejší ministr školství Ondřej Liška (SZ).
Česko je mezi čtveřicí zemí OECD, v nichž se ukazatele čtenářských dovedností snížily nejvýrazněji...Analýza opět poukázala na propady českých školáků v testech PISA, kdy došlo „k vážnému poklesu studijních výsledků, které patří k nejvážnějším v zemích skupiny OECD. Například Česko je mezi čtveřicí zemí OECD, v nichž se ukazatele ve čtenářských dovednostech snížily mezi lety 2000 a 2009 nejvýrazněji“. Jak známo, drtivého propadu se dočkala Česká republika zejména v matematice, kdy spadla do podprůměru – v roce 1995 byli čeští žáci čtvrtí nejlepší počtáři v OECD, o patnáct let později skončili až na 24. příčce.
České školství, které prošlo po roce 1989 decentralizací, podle zprávy využívá po dekády neměnných postupů a mělo by například stimulovat lépe učící učitele i lepším ohodnocením. Co je ale podstatnější, je zajištění efektivního zvýšení kvality v celém vzdělávacím systému, aby všichni jeho činitelé měli „zřetelné pochopení národních cílů ve vzdělávání“ s ohledem na rozvíjení rovného přístupu ke vzdělání a excelence. Lze toho docílit?
Firemní sbírka na dobrou matematiku...
Bez dlouhodoběji stanovených cílů a jejich postupného naplňování těžko. I proto se nelze divit různým iniciativám, které se snaží alespoň částečně hojit školní rány. Dnešní Hospodářské noviny informují o vzniku fondu Matematika s chutí, do nějž investují firmy, které chtějí podpořit originální a inovativní učitele matematiky. Podle HN je ve fondu zatím 4,5 milionu korun, kterými přispěly firmy Linet, Google, Avast nebo NWR.
Iniciátorem nápadu, který má po několik let podporovat inspirující kantory, je podnikatel Zbyněk Frolík, majitel Linetu a mimo jiné člen vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace: „Tragický problém je, že matematiku společnost vnímá jako zbytečnou, takže ani rodiče netlačí děti ani školu v tom, aby její výuka byla kvalitnější,“ míní Frolík. Mimochodem: právě k většímu zájmu veřejnosti, zřizovatelů i rodičů, vyzývá na 164 stranách i zpráva OECD.