Odskáče Blanku opět jen úředník?

V něm policista Jiří Mazánek, známý například z vyšetřování kauzy letadel Casa, míní, že Beránek metropoli způsobil škodu 30,3 milionu korun. Podle detektiva, na jehož práci při šetření bude dohlížet Městské státní zastupitelství v Praze, Beránek porušil povinnosti při správě cizího majetku a předpisy o pravidlech hospodářské soutěže.

Cena tunelového komplexu se neustále zvyšuje a doba otevření se posouvá do nedohledna. Mohlo by se tedy zdát, že vyšetřovatelé konečně začali konat. Jenže situace je komplikovanější. Policejní zásah s aktuálními problémy se zatékáním do tunelu nebo s mnohamiliardovým navýšením ceny nesouvisí. Navíc proti argumentaci protikorupční policie v obvinění úředníka Beránka stojí právní posudky a analýzy z minulosti.

Klíčový posudek

Případ pochází už z konce roku 2012, kdy si pražští radní nevěděli rady, jakým způsobem zhotoviteli stavby firmě Metrostav proplácet faktury. Politici a úředníci v čele s Beránkem měli obavu, že hlavní město pošle Metrostavu peníze za činnost, která nebude ukotvena ve smlouvě.

Přesněji řečeno šlo o dodatečné práce (tzv. vícepráce), které se na stavbě složité jako Blanka běžně objevují. Zákon o zadávání veřejných zakázek v takové situaci umožňuje zadat veřejnou zakázku na provedení těchto víceprací zjednodušeným způsobem – v rámci takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU).

Ale jen za předpokladu, že dodatečné práce vznikly z důvodu objektivně nepředvídatelných okolností, technicky a ekonomicky nemohou být odděleny od původní veřejné zakázky. A hlavně – celkový rozsah víceprací nesmí překročit 20 procent ceny zakázky.

V roce 2011 si město objednalo u právní kanceláře White & Case právní analýzu dosavadního postupu výstavby Blanky. Podle posudku měl magistrát postupovat při stanovování víceprací formou JŘBU až do okamžiku, kdy hodnota dodatečných prací dosáhne 20procentního limitu. Posléze měl dle White & Case magistrát při zadávání víceprací postupovat standardně podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Právníci v roce 2011 městu doporučili, „aby MHMP (Magistrát hlavního města Prahy – pozn. red.) provedl vlastní kontrolu případného dosažení tohoto limitu“.

A tak se i stalo. V březnu 2013 město uzavřelo smlouvu se společnostmi Valbek, Satra a Weil. Ty se měly postarat o takzvanou kategorizaci neboli klasifikaci víceprací. Až na základě výsledku byl ředitel odboru městského investora Beránek ochoten podepsat a proplatit faktury od Metrostavu, kterému město v té době dlužilo přes 1,5 miliardy korun.

Policie však je jiného názoru. Podle vyšetřovatelů byla kategorizace, za kterou zmiňované firmy dostaly 30 milionů korun, „zbytečná a nepotřebná“. Tato částka se podle policie rovná škodě, která Praze měla vzniknout.

Detektiv Mazánek obvinění Beránka dále postavil na argumentu, že třídění víceprací (kategorizace) měla zajišťovat společnost Inženýring dopravních staveb (IDS), která na stavbu dohlíží. „Tato činnost (odsouhlasení provedených prací a jejich proplacení) byla po celou dobu řádně vykonávána ze strany zhotovitele i mandatáře stavby společností IDS,“ napsal do obvinění policista. Podle něho tak mělo být Beránkovi a jeho odboru zřejmé, které práce byly provedeny v souladu se smlouvou podepsanou mezi Prahou a Metrostavem.

Jenže proti této argumentaci stojí již citovaný posudek od kanceláře White & Case, jejímiž výsledky se město v minulých letech snažilo řídit. „Jako jeden z takových nedostatků vnímáme skutečnost, že tato smlouva dostatečně nemotivuje IDS k tomu, aby při své činnosti dohlížela na to, aby finanční prostředky vynakládané magistrátem hlavního města nebyly zbytečně zvyšovány, respektive aby bylo dílo včas dokončeno,“ stojí v dokumentu.

Úředník pod tlakem

Policii dále vadí, že Beránek zakázku zadal bez soutěže v jednacím řízení bez uveřejnění. Mazánek tvrdí, že pro takový způsob zadání nebyly splněny podmínky dané zákonem – třeba že z důvodu časové tísně nebylo možné zadat zakázku v otevřené soutěži.

V daném období však časová tíseň skutečně nastala. ČESKÁ POZICE má k dispozici neveřejnou nahrávku a stenografické záznamy z jednání rady hlavního města ze dne 18. prosince 2012.

Ze záznamů vyplývá, že situace se tehdy vyhrotila. Město obdrželo dopis, ve kterém Metrostav žádal splacení dluhů, jinak hrozil zastavením stavby či pokutami. Dlužná částka (za vyfakturované a neuhrazené práce) se vyšplhala na 1,5 miliardy korun. K tomu byly provedeny další práce za miliardu korun, které ale nebyly ještě vyfakturovány.

Obviněný byl jen ředitel odboru investic Jan Beránek , který s návrhem do rady přišel, návrh ve výsledku ale museli posvětit politici. Ti jsou tedy ve finále za zakázku zodpovědní. Situace kolem tunelu Blanka tak připomíná vyšetřování kauzy Opencard, v níž rovněž padaly u soudu jen hlavy úředníků.