Hledání nového premiéra pro starou koalici se komplikuje. Občanští demokraté potřebují místo Petra Nečase vygenerovat jméno, na které kývne nejen koaliční partner, ale také prezident Miloš Zeman. A jejich požadavky jsou zatím neslučitelné.
Z Hradu zaznívá, že jiný člen ODS než Martin Kuba pověření k sestavení vlády dostat nemůže. TOP 09 tohoto muže zatím odmítá. Nečas v noci na dnešek svým stranickým kolegům oznámil, že TOP 09 trvá na tom, aby byl nový premiér zároveň poslancem, což Kuba není. ODS proto musí uvažovat i o dalších kandidátech.
Podle zdroje ČESKÉ POZICE zvažovali občanští demokraté na nočním grémiu tři osoby – vedle Kuby padlo jméno ministra dopravy Zbyňka Stanjury a poměrně překvapivě i řadové místopředsedkyně strany a předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové. Pokusíme se shrnout důvody, které hovoří pro a proti nim.
Kuba stále favoritem
Martin Kuba má obrovskou institucionální výhodu – je prvním místopředsedou ODS. Jeho mandát pochází z prosincového kongresu, čili z minulosti ne příliš vzdálené. Výběr někoho jiného by mohli mnozí občanští demokraté považovat za porušení konzervativních principů ODS: první místopředseda je na kongresu volen s tím, že bude v případě předsedovy indispozice zastávat jeho roli. Občanští demokraté nemají logičtějšího kandidáta.
Šéf jihočeského regionu se také od své instalace na ministerstvo průmyslu často zviditelňuje, svou pracovitostí i uvnitř strany si dokázal získat důvěru řady členů. V pondělí mu podporu vyslovil i mediálně silný spojenec, bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Lze předpokládat, že pokud bude o novém předsedovi v souladu se stanovami rozhodovat skutečně výkonná rada, Kuba v ní najde většinu.
Koalice si musí vybrat takového premiéra, který nebude v dohledné době skandalizován stejným způsobem, jaký popravil Nečase
Když TOP 09 Kubu odmítá, poukazuje na jeho největší slabinu – původ v Jihočeském kraji. Tento region v ODS proslul kmotrovskými praktikami a neomezenou vládou značně kontroverzního politika a podnikatele Pavla Dlouhého. I z tohoto důvodu Kubu jako místopředsedu odmítal sám Nečas na „obrodném“ kongresu v roce 2010. S tím může souviset i druhá okolnost, která proti Kubovi hovoří. Koalice si musí vybrat takového premiéra, který nebude v dohledné době skandalizován stejným způsobem, jaký popravil Nečase. ODS zdaleka není jednotná v tom, že by Kuba byl zcela bez problémů.
Rozhodne-li se Kuba nekomplikovat situaci a netrvat na postu premiéra, může místo sebe navrhnout třeba Pospíšila. Ovšem ten bude mít problém nejen na Hradě, ale i uvnitř strany – právě jeho personální změny na státních zastupitelstvích momentálně nejsou ve straně rozhodně populární, nahlíží se na ně jako na zdroj většiny současných problémů.
Němcová i Stanjura – oproti Kubovi muší váhy
Pokud se ODS rozhodne hledat variantu ke Kubovi, pro Němcovou a Stanjuru hovoří fakt, že by byli přijatelní pro koaliční partnery. U Němcové je navíc ještě jistota, že se jí současná akce policistů a státních zástupců nemůže dotknout, a ODS proto nehrozí další skandál podobný Nečasovu.
Slabiny Němcové jsou dobře známé. Nemá širší podporu ve straně, nevystupuje jako přirozený lídr (což platí i pro Stanjuru). Na druhou stranu: pokud se na ní shodne grémium, kde má stále většinu Nečas, bude Němcová jen velmi těžko takovou nabídku odmítat. Už loni způsobila straně problémy tím, že nešla do souboje o prezidentskou nominaci – a pokud některý člen grémia odmítne „vypomoci“ straně v této nesmírně komplikované situaci, bude v ODS už nadobro odepsán. Vystoupí-li před výkonnou radu sjednocené grémium s jedinou uchazečkou, může to skutečně naladění ve výkonné radě ovlivnit.
Dokáže-li se Stanjura spojit s Pavlem Blažkem, bude za ním stát celá moravská ODS
Stanjura má oproti Němcové výhodu v tom, že za sebou dokáže zformovat širší podporu. Pochází ze silného moravskoslezského regionu, v pondělí se pro něj vyslovil i sám odstupující předseda (což může být pro Nečasova dlouhodobého spojence klad i zápor), a dokáže-li se spojit s Pavlem Blažkem, bude za ním stát celá moravská ODS. TOP 09 s ním nemá nejmenší problém, jeho jméno představitelé strany sami zmiňují jako jednoho z možných kandidátů. Handicapem ministra dopravy však je, že nemá funkci v grémiu. Tím, že nešel do souboje o pozici ve vedení strany, je jeho přirozený vnitrostranický mandát nejslabší ze všech možných uchazečů.
„Konec diktátům zvnějšku!“
V případném pokeru půjde o to, zda silnější nervy prokáže Kalousek, nebo zda mu ODS dokáže vzdorovat
Při rozhovorech s vlivnými občanskými demokraty zaznamenala ČESKÁ POZICE ještě jeden názor – v minulých letech se příliš vycházelo vstříc požadavkům koaličních partnerů (zejména Miroslava Kalouska) a ODS se příliš obávala novinových titulků. Současnou krizi je třeba řešit tím, že se strana začne chovat sebevědoměji.
Pokud takový postoj v ODS převáží, může se v případě odmítnutí Kuby semknout a pohrozit koaličním partnerům, že o tomto jméně prostě nebude diskuze. Variantou předčasných voleb dosud vyhrožovala jen TOP 09, stejnou kartu však mohou vytáhnout i občanští demokraté – a v takovém pokeru půjde o to, zda silnější nervy prokáže Kalousek, nebo zda mu ODS dokáže vzdorovat. A pak přijde na řadu druhé kolo pokerové partie, kde bude proti koalici stát Hrad.
Situace v ODS je v těchto dnech nesmírně zjitřená a jednotlivé hlasy se zatím ještě neformují do ucelených proudů. I tato okolnost hraje spíše pro Kubu, který za sebou dokázal zbudovat širší podporu (i ve vztahu k Hradu) rychleji než kdokoliv jiný. Přes odmítavý postoj TOP 09 se tak stále jeví největším favoritem.
Na článku spolupracoval Martin Shabu.
