Zmatek v ODS vystřídalo ticho. Po měsíci a půl od zásahu protimafiánského útvaru na úřadu vlády a po odchodu Petra Nečase z postu premiéra i předsedy ODS se z hybatelů politických dějů stali pasivní pozorovatelé. Bylo by na místě očekávat, že vedení strany se vytasí s nějakým scénářem, jak vyvést ODS z krize.
Když jsme se pokusili zjistit, zda se nějaký takový připravuje, místo smrště nápadů jsme však při rozhovorech s důležitými politiky strany v Praze i v krajích narazili na bezradné mlčení. Nikdo vlastně netuší, co a jak by se mělo stát, aby se strana s osmi nebo třinácti procenty preferencí zmátořila.
Vždyť není jasné ani to elementární: Kdo povede ODS? Kdo povede stranické kandidátky ve sněmovních volbách? Jaký program strana nabídne? Kde vezme peníze na vlastní propagaci? Na sadu těchto otázek scházejí odpovědi.
Dvojvládí
Se situací po skandálu v nejbližším okolí premiéra se strana poprala po svém. Místo aby urychleně zvolila nového řádného lídra, má šéfy dva.
Někteří straníci se zcela vážnou tváří míní, že Němcová by mohla sehrát podobnou pozitivní roli jako Angela MerkelováKandidátka na premiérku a možná jednička stranické kandidátky pro sněmovní volby Miroslava Němcová nabízí šarm a neposkvrněnou pověst. Někteří straníci dokonce se zcela vážnou tváří míní, že by mohla sehrát podobnou pozitivní roli jako Angela Merkelová v německé CDU. Zatím jsme však od ní žádnou ucelenou vizi politiky či konkrétní projekt, za nímž by stála, nezaznamenali.
O fous lepší je to u Martina Kuby, jenž je dočasně pověřen řízením strany. Protřelý politický harcovník z jihu Čech rok a půl pracoval ve funkci ministra průmyslu a obchodu a u veřejnosti zabodoval například kampaní proti okrádání seniorů při předváděcích akcích.
Důvodem vzniku „dvojvládí“ byla obava z vypuknutí bratrovražedné řežby. Zdroje ČESKÉ POZICE z vedení ODS se shodují, že po Nečasovi bylo grémium strany fakticky paritně rozděleno na „nečasovce“, kteří do premiérské židle prosazovali exministra dopravy Zbyňka Stanjuru, a příznivce Marina Kuby. Jenže síla nečasovského tábora po odchodu svého tvůrce rapidně poklesla. A tak nakonec padla volba na kompromis jménem Němcová. Členská základna ho přijala celkem bez problémů. Ostatně žádnou důvěryhodnější osobu, kterou by veřejnosti nabídla, strana po ruce neměla.
To ovšem neřeší otázku, kdo bude předsedou ODS. Vedení strany se snaží volbu jedničky oddálit za horizont sněmovních voleb. V listopadu se uskuteční nevolební kongres strany, jenž se bude věnovat programovým tématům. Z regionů se nicméně ozývají hlasy, aby si strana zvolila řádného předsedu co nejrychleji. Není tedy vyloučené, že se listopadový kongres ve volební přeci jen změní, což mohou spontánně rozhodnout i delegáti na místě.
Existuje varianta, že strana si počká na volební prohru, a pak si o předsednické křeslo řekne KubaJaká je taktika úřadujícího šéfa Kuby? Nikdo z oslovených straníků nepředpokládá, že by strana s Němcovou v čele mohla ve volbách získat přes dvacet procent. ČESKOU POZICÍ oslovení občanští demokraté se spíše klonili k variantě, že se počká na volební prohru, a pak si o předsednické křeslo řekne Kuba.
Z dalších kandidátů na předsedu ODS, o nichž se v minulosti spekulovalo (Jiří Pospíšil, Tomáš Chalupa a exprimátor Prahy Bohuslav Svoboda), nikdo reálnou šanci na nejvyšší stranický post nemá.
Místopředseda Pospíšil sice patří mezi nejoblíbenější politiky strany, jeho vnitrostranické postavení však není příliš silné. Kromě toho sám prohlašuje, že chce kandidovat do sněmovny za Plzeňský kraj, a mimochodem mnoho času věnuje péči o Nadaci Jana a Medy Mládkových. V minulosti opakovaně vystupoval na podporu Kuby.
Chalupa a Svoboda patří mezi reprezentanty pražské ODS, jež je v současnosti zřejmě nejvíce rozdrobenou organizací strany. Její představitelé spíše mají plné ruce práce, aby uhájili svou pozici „doma“.
Antizeman je riskantní volební tahák
Ač by se mohlo zdát, že navenek působí duo Kuba-Němcová jednotně, už to mezi nimi zaskřípalo. A to ohledně schůzky Kuby s prezidentem republiky Milošem Zemanem minulou sobotu v Lánech, o němž Němcová nevěděla. Místopředsedkyně se nad setkáním, kde Kuba dle svých slov jednal o zákonu o obnovitelných zdrojích, a nikoli o podpoře Rusnokovy vlády, pozastavovala. V rozhovoru pro čtvrteční MF Dnes připustila, že s Kubovou interpretací má problém: „Zda to bylo opravdu jediné téma toho setkání, to vědí jen ti aktéři. Myslím, že ta schůzka měla toto téma jen jako zástěrku.“
Nicméně tři další členové grémia Marek Benda, Chalupa a Pospíšil v médiích uvedli, že na schůzce úřadujícího předsedy Kuby nic závadného nevidí. Dle nich stranický postoj, že ODS vládu Jiřího Rusnoka nepodpoří, nijak neovlivní.
Formuje se tábor „chybějících“ poslanců?
Střípek k hlasování o podpoře vlády: V rámci rozhovorů s členy ODS jsme postřehli obavu, aby se někteří straníci do sněmovny 7. srpna vůbec dostavili. (Čtvrteční Lidové noviny například referovaly, že poslanec Boris Šťastný udělá vše pro to, aby stihnul návrat z dovolené v Chorvatsku a hlasoval pro nedůvěru Rusnokovy vlády. Jisté to tedy není...) Aktivní roli ve formování tábora „chybějících“ poslanců prý dle informací ČESKÉ POZICE hraje pražský podnikatel a politik Tomáš Hrdlička. Snaží se údajně spolustraníky přesvědčit k neúčasti. Na náš dotaz Hrdlička reagoval: „Zdravím ze slunného Chorvatska. Poslední měsíc sleduji českou politickou scénu s velkým pobavením. Jsem přesvědčen, že kolegové, s nimiž spolupracuji, mají vlastní názor na vývoj a možnosti řešení. Proto nikomu nikdy neříkám, co mají dělat, a to platí i v tomto případě. Většinou neříkám nic a na moje slova dojde.“
Mnoho členů ODS Zemana považuje za adekvátního pokračovatele Václava Klause
Vraťme se však ke schůzce v Lánech, jíž se Kuba účastnil. Pozornost jí věnovaná není náhodná. Téma vztahu ODS k prezidentovi republiky je jedním z témat, které vyvolává ve straně kontroverze. Občanští demokraté deklarují, že odmítají „toxickou“ Rusnokovu vládu (termín použila poprvé ve spojení s úřednickým kabinetem Němcová, někteří straníci za skutečného autora výroku považují jednoho z jejích poradců). Jenže mnoho členů ODS Zemana považuje za adekvátního pokračovatele expředsedy ODS a exprezidenta Václava Klause. Mnoho z nich si pamatuje éru opoziční smlouvy, v rámci níž se se Zemanem dokázali efektivně dohodnout na dělení moci. A nemálo politiků strany také Zemana volilo.
Otázka je, zda na vyhraněné antizemanovské vlně vlastně ODS vydělá. Panují obavy, že voličský potenciál na pravici lépe zužitkuje TOP 09 a Karel Schwarzenberg. Argument: Předseda konkurenční strany – na rozdíl od kandidáta ODS Přemysla Sobotky – postoupil do druhého kola prezidentské volby a pravicoví voliči ho považují za autentického soupeře Zemana.
Jak to tedy s vymezením se vůči Zemanovi dopadne? Lidé z okolí místopředsedy Kuby ČESKÉ POZICI řekli, že si strana musí nejprve nechat zpracovat průzkum, jak se voliči a sympatizanti ODS k Zemanovi nyní vlastně staví. Reakci Němcové chápou jako snahu vymezit se v souboji s Hradem razantněji, než činí první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Dočasní správci Kuba a Němcová vedou ústupové boje, které připomínají úprk poraženecké armády
Europoslanec ODS, jenž si nepřál být jmenován, zhodnotil soužití dua Kuba-Němcová pro ČESKOU POZICI následovně: „V ODS je situace jako po pádu šéfa. To je rozvrat a dezorientace. Dočasní správci Kuba a Němcová vedou ústupové boje, které připomínají úprk poraženecké armády.“
Kdo se nebude stydět kandidovat za ODS?
Ještě zamotaněji než volba předsedy ODS se jeví situace okolo sestavování kandidátek pro sněmovní volby. Němcová se sice s největší pravděpodobností stane oficiální tváří kampaně, zbývá však vyřešit, kde bude kandidovat. V části ODS se dle informací ČESKÉ POZICE rodí úvaha, že by to mohlo být ve středočeské organizaci, ačkoli pochází z Vysočiny.
Finální řešení však bude záviset i na rozpoložení v již zmíněné nejsilnější organizaci, pražské, která je silně atomizovaná. Křídlo bývalého primátora a stále předsedy pražské ODS Bohuslava Svobody, který se netají zájmem být jedničkou na pražské kandidátce, má sice v rámci hlavního města lehce navrch, avšak o své nominaci bude muset přesvědčit grémium, výkonnou radu a dost pravděpodobně i pražský sněm strany, což má být dle našich informací dosti složitý kousek.
Není také jasné, kde bude kandidovat stranický šéf Kuba, jehož jihočeská organizace získala v krajských volbách loni v říjnu 12,5 procenta hlasů.
Všeobecně se o posty lídrů kandidátek očekává tuhý boj především kvůli nízkým volebním preferencím, které ukazují, že dnes by se do sněmovny dostal jen zhruba poloviční počet poslanců oproti současnému osazení. V podstatě by se za každý kraj do sněmovny dostaly pouze jedničky, nanejvýš dvojky na kandidátkách.
Za současné situace by se za každý kraj do sněmovny dostaly pouze jedničky, nanejvýš dvojky na kandidátkáchV průzkumech veřejného to jde s ODS svižně dolů. Například podle agentury ppm factum: 13,3 procenta v únoru, 13,7 v březnu, 14,5 v dubnu, 14,8 v květnu... O měsíc později již jen osm procent voličů a osmnáct mandátů, což je nejméně od takzvaného sarajevského atentátu z roku 1997.
Strana se musí vypořádat především s mizernou pověstí zatíženou silně medializovanými aférami. Už znějí hlasy, že by měli na kandidátkách dostat větší prostor osobnosti s neposkvrněným společenským renomé, které pomohou obraz strany změnit. Sázelo by se na nové tváře, a dokonce i nestraníky.
Kalkulace, jejímž východiskem je špatná reputace strany, však poněkud naráží na – špatnou reputaci strany. Kdo by se chtěl spojovat se organizací zamořenou kmotry? Přesně na to si budou muset případní nestraničtí kandidáti odpovědět.
Konkrétní příznaky této zápletky jsou na světě: „Na úrovni oblastní organizace jsme nedávno řešili kandidátky do komunální politiky. Zjistili jsme, že lidé nechtějí své jméno spojovat s ODS, jejíž preference klesají. Dokonce tentokrát váhají i někteří straníci, kteří musejí do kampaně vložit svoje peníze. V případě jedničky za oblast se očekává vklad v řádu stovek tisíc,“ řekl ČESKÉ POZICI člen olomoucké ODS.
Kdo to zaplatí?
Ke zlepšení obrazu strany by mohly pomoci staré dobré kampaně. ODS však bude muset vyjít především se státními příspěvky za mandáty. Soukromí sponzoři se obecně do financování stran, které mají mizivé vyhlídky, že usednou ve vládě, přirozeně příliš nehrnou. A pak tu ještě jeden podstatný háček. Dlouhodobí financiéři politického života ODS, ti, kteří zprostředkovávali sponzorské přísuny, už s ohledem na razii v případu Nagyová a spol., v Česku příliš nepobývají, jak praví vnitrostranická šuškanda.
ODS chová naději, že si bude moci dovolit levnou kampaň. Tedy že se nebude opakovat scénář z roku 2010, kdy ODS a ČSSD za propagaci utratily stovky milionů. Lidé blízcí vedení ODS potvrdili, že se s příliš nákladnou kampaní nepočítá, protože nikdo nevěří, že by volby pro stranu skončily jinak než prohrou. Jak pravil náš důvěryhodný zdroj: „Ve straně je nálada jako na pohřbu.“