Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Odpovědnost rakouského advokáta je vyšší než českého

  13:27
„České firmy si neuvědomují, že pravidla jsou přísná a rakouské úřady si při jejich vynucování počínají až extrémně formalisticky,“ říká v rozhovoru brněnský advokát Michal Vávra.

Advokát Michal Vávra. foto:  Petr Topič, MAFRA

Brněnský advokát Michal Vávra, který má pobočku své advokátní kanceláře ve Vídni, v rozhovoru mimo jiné říká: „Doporučil bych obezřetnost při uzavírání všech přeshraničních smluv a rozhodně nespoléhat na to, že právo je v Rakousku stejné jako v Česku. Není to sice populární, ale je dobré najmout si advokáta a nechat si smlouvu sepsat od profesionála. Pak se vám totiž nestane, že se smlouva řídí cizím právem a spor z ní rozhoduje soud v cizině.“

LIDOVÉ NOVINY: Už 3,5 roku máte pobočku své advokátní kanceláře ve Vídni. Jak funguje?

VÁVRA: Skvěle! Naše kancelář měla dlouhodobě mnoho vídeňských klientů, z Brna je to jen 120 kilometrů. Chtěli jsme se jim přiblížit, aby za námi nemuseli jezdit. A také jsme cílili na Čechy, kteří potřebují něco právního zařídit v Rakousku. A ukazuje se, že takových je čím dál více.

LIDOVÉ NOVINY: O koho typicky jde?

Obracejí se na mne lidé, kteří chtějí v Rakousku založit společnost, koupit nemovitost, uzavřít smlouvu, vymáhat pohledávky nebo zastupovat ve sporech

VÁVRA: Obracejí se na mne lidé, kteří chtějí v Rakousku založit společnost, koupit nemovitost, uzavřít smlouvu, vymáhat pohledávky nebo zastupovat ve sporech. Také mě oslovují čeští advokáti, kteří pro své dlouhodobé klienty potřebují něco vyřídit v Rakousku. A poslední dobou mě vyhledávají Češi, kteří se dostali do problémů se zákonem. Obzvlášť často jezdím do Korneuburgu, kousek za Vídní tam vznikl justiční areál i s věznicí. Jsou to běžní lidé, kteří jsou trestně stíhaní kvůli majetkové kriminalitě nebo dopravní nehodě.

LIDOVÉ NOVINY: Je pro ně výhodnější vzít si českého advokáta?

VÁVRA: Finančně určitě ne, protože kdyby si nechali ustanoveného rakouského obhájce, tak ho mají zadarmo. Ale mohl by nastat problém s jazykovou bariérou. A na rozdíl od Česka v Rakousku advokáti za práci ex offo nedostávají zaplaceno, mají jen drobné zvýhodnění v rámci důchodového pojištění. Obvykle tedy příliš iniciativní nejsou, a když je oslovím, že přebírám zastoupení, málem mi trhají ruce, že mi spis dovezou až do kanceláře, hlavně aby se jej rychle zbavili. (smích)

LIDOVÉ NOVINY: V Rakousku působíte jako takzvaný evropský usazovaný advokát. Co to znamená?

Na rozdíl od Česka v Rakousku advokáti za práci ex offo nedostávají zaplaceno, mají jen drobné zvýhodnění v rámci důchodového pojištění

VÁVRA: V podstatě působím jako běžný advokát, ale na řadu věcí potřebuji „dohled“ rakouského kolegy. Ze začátku byla spolupráce s ním velmi intenzivní, nyní už jsem se jednodušší věci naučil zpracovávat sám. Třeba návrh na vydání evropského platebního rozkazu, exekuční návrh nebo přihlášku do insolvence zvládnu zpracovat sám, jen v případě potřeby spolu s podáním přiložím dobrozdání od rakouského advokáta, že na mě dohlíží.

Ve složitějších věcech je ale spolupráce s ním nezbytná, protože rakouské právo nemám systematicky vystudované a od toho českého se liší. Často jsou to drobnosti, ale právě ty v právu rozhodují.

LIDOVÉ NOVINY: Mohl byste se stát „oficiálním“ rakouským advokátem?

VÁVRA: Ano, po třech letech už bych o to mohl zažádat, ale ještě se na to úplně necítím. V poslední době mi sice případů podle rakouského práva výrazně přibylo a jezdím do Vídně téměř každý týden, ale ještě minimálně rok počkám. I proto, že odpovědnost rakouského advokáta je vyšší. Třeba u převodu nemovitosti odpovídá i za řadu formálních úkonů, například za odvedení daně. Má v těchto věcech výrazně formálnější postavení než advokáti v Česku.

LIDOVÉ NOVINY: Cítíte jako advokát silné obchodní vazby mezi jižní Moravou a Rakouskem?

Rakušané dovedou ocenit „zlaté české ručičky“ a naši schopnost kreativity a improvizace

VÁVRA: Je tam velmi silná spolupráce jak firem, tak hospodářských komor. Řada rakouských firem si založila dceřiné společnosti v jihomoravském regionu.Rakušané dovedou ocenit „zlaté české ručičky“ a naši schopnost kreativity a improvizace.Pravidelně se konají setkání podnikatelů, kde také přednáším o právních souvislostech přeshraničního obchodu. V poslední době čeští podnikatelé často řeší vysílání zaměstnanců do zahraničí.

LIDOVÉ NOVINY: Například když česká firma staví dům na druhé straně hranice a pošle tam své dělníky?

VÁVRA: Přesně tak. Musí splnit různé oznamovací povinnosti a poté vytvořit zaměstnancům pracovní podmínky, které budou odpovídat rakouským právním předpisům, například kolektivním smlouvám v oboru stavebnictví v Rakousku. Pokud je jeho hodinová mzda nižší, musí mu ji zaměstnavatel zvýšit. A navíc všichni zaměstnanci na místě musejí mít důkladné podklady v češtině i němčině pro případ kontroly rakouskými úřady.

LIDOVÉ NOVINY: České firmy to podceňují?

Rakouské úřady dávají pokuty v řádu desítek tisíc eur, což může i střední stavební firmu položit

VÁVRA: Bohužel ano, často tam posílají zaměstnance „jen tak“. Neuvědomují si, že pravidla jsou přísná a rakouské úřady si při jejich vynucování počínají až extrémně formalisticky. Dávají pokuty v řádu desítek tisíc eur, což může i střední stavební firmu položit. Proto bych v tomto případě opravdu doporučil udělat všechno správně, přestože pak je vysílání zaměstnanců do zahraničí zdlouhavé a zatížené otravnou administrativou. Je to ale lepší než na to kašlat a dostat likvidační pokutu, se kterou už potom ani dobrý advokát příliš „hnout“ nemůže.

LIDOVÉ NOVINY: Na co by si měli firmy dát ještě pozor, když obchodují se zahraničím?

VÁVRA: Doporučil bych obezřetnost při uzavírání všech přeshraničních smluv a rozhodně nespoléhat na to, že právo je v Rakousku stejné jako v Česku. Není to sice populární, ale je dobré najmout si advokáta a nechat si smlouvu sepsat od profesionála. Pak se vám totiž nestane, že se smlouva řídí cizím právem a spor z ní rozhoduje soud v cizině.Ve smlouvě si můžete sjednat rozhodné právo i soudní příslušnost, ale musíte na to myslet.

Ve smlouvě si můžete sjednat rozhodné právo i soudní příslušnost, ale musíte na to myslet

Nedávno jsem řešil případ podnikatele, který se zavázal dodat okna do Rakouska. Nakonec měl štěstí, protože i v případě absence volby práva se případ řídil právem českým jako právem zhotovitele, ale na štěstí v právu spoléhat nelze.

LIDOVÉ NOVINY: Je v něčem atypická koupě nemovitosti v Rakousku?

VÁVRA: Stále více Čechů uvažuje o koupi pozemku, domu či apartmánu v Alpách. Kromě běžných věcí, jako kdo je vlastníkem nebo zda věc není zatížena věcným břemenem, je ale třeba si dát pozor i na veřejné právo. Každá spolková země má trochu jiná pravidla pro nabývání nemovitostí, a zejména ty alpské si hlídají, koho si tam pustí a koho ne. Je tedy třeba dávat pozor na to, v jaké oblasti nemovitost zájemce kupuje, zda jde o oblast „druhého bydlení“ (Zweitwohnsitz) a podobně.

Zdaleka ne všude jde stavět nebo kupovat nemovitosti za účelem rekreace. Někde musí být objekt alespoň část roku obývaný, aby se z Alp nestaly vesnice duchů.

Zdaleka ne všude jde stavět nebo kupovat nemovitosti za účelem rekreace. Někde musí být objekt alespoň část roku obývaný, aby se z Alp nestaly vesnice duchů. Podcenění této veřejnoprávní regulace může vést k tomu, že kupující dostane vysokou pokutu a v krajním případě může o nemovitost dokonce i přijít formou určitého vyvlastnění.

LIDOVÉ NOVINY: Je záhodno dát si pozor ještě na něco?

VÁVRA: U nás je obvyklé uzavírat takzvanou rezervační smlouvu. Když si prodej rozmyslíte, platíte smluvní pokutu. Ale v Rakousku je to přísnější, realitní kanceláře klienty často tlačí do podepsání „nabídky ke koupi“ (Kaufanbot). Pak se ale z uzavření samotné kupní smlouvy jen obtížně couvá ven. Rakouští kolegové mě proto velmi nabádali, aby si klienti nejprve důkladně prostudovali všechny podklady, než tento dokument podepíší.

A také je dobré vědět, že v Rakousku všechny náklady spojené s převodem nemovitosti platí kupující – náklady na vyhotovení smlouvy, daně i poplatky u notáře. Nákup to docela prodraží.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou rakouští advokáti dražší než ti čeští?

Je dobré vědět, že v Rakousku všechny náklady spojené s převodem nemovitosti platí kupující – náklady na vyhotovení smlouvy, daně i poplatky u notáře. Nákup to docela prodraží.

VÁVRA: Průměrná hodinová sazba se ve Vídni pohybuje zhruba mezi 280 a 350 eury. Naše kancelář v Brně účtuje za práci podle českého práva 2500 korun na hodinu, což je necelých sto eur. Za práci v Rakousku účtujeme 150 eur. Takže v Rakousku stojí práce advokáta zhruba trojnásobek naší standardní odměny v Česku.

Je tam také zajímavý rozdíl, že když se podává žaloba nebo odvolání, soud strhne poplatek přímo z účtu advokáta. A úplně odpadají hrátky o nezaplacení soudního poplatku. Když se nezaplatí, tak se vymáhá, ale není to důvod pro zastavení řízení.

LIDOVÉ NOVINY: Ministr spravedlnosti Robert Pelikán plánuje převzít rakouský občanský soudní řád. Přijde vám to jako dobrý nápad?

VÁVRA: Mně by se to líbilo, to bych se učil jen jedno procesní právo. (smích) Obecně se k tomu neumím vyjádřit, do detailu to neznám. Pokud už ale má dojít k určité inspiraci v zahraniční právní úpravě, pak se přikláním k inspiraci v jednom právním řádu, nikoli ve více. Rakousko by nám v tomto ohledu mohlo být i vzhledem ke společné historii blízké.

Ale z praxe určité odlišnosti vnímám. V Česku je třeba obvyklé, že na závěr civilního soudního sporu má advokát závěrečnou řeč, kde shrnuje a vyhodnocuje provedené dokazování a právně hodnotí celý případ. Soudce potom vyhlásí rozsudek a seznámí strany se základními argumenty, o které jej opřel.

V Rakousku stojí práce advokáta zhruba trojnásobek naší standardní odměny v Česku

Oproti tomu v Rakousku je časté, že závěrečná řeč trvá jen pár minut nebo k ní vůbec nedojde. A soudce jednání ukončí s tím, že rozsudek bude doručen písemně. Takže se výsledek sporu dozvíte až po několika měsících. Pro klienta je to složité, když nevidí svého advokáta při shrnutí celého případu a neví, jak a proč jeho spor soudce rozhodl.

Naopak mi přijde praktické, že když jedna ze stran předkládá nový listinný důkaz, který není obsahem spisu, musí k soudu donést dostatečný počet vyhotovení, aby ji měl soud i protistrana. U nás si to pak různě půjčujeme a fotíme, což je dost nedůstojné. Také se mi líbí, že rakouští soudci dávají v civilních věcech velký důraz na takzvané přípravné jednání. To je institut, který u nás skoro nefunguje.

Vypadá to tak, že si strany se soudcem na půl hodiny sednou, proberou nejdůležitější procesní námitky a soud stanoví průběh procesu, třeba kteří svědci se předvolají a co bude potřeba prokázat.

LIDOVÉ NOVINY: Je cílem smír?

Pokud má dojít k určité inspiraci v zahraniční právní úpravě, pak se přikláním k inspiraci v jednom právním řádu, nikoli ve více. Rakousko by nám v tomto ohledu mohlo být i vzhledem ke společné historii blízké.

VÁVRA: To znám hlavně z Německa, kde soudci o smír usilují velmi intenzivně. V Rakousku to tak silné není. Ale už to stanovení procesního programu je praktické, jednání pak rychle odsýpá. Nevěřil jsem, že je možné vyřídit spor s výslechem šesti svědků za dvě hodiny, a rakouský soudce to stihl. Začali jsme v devět ráno a v jedenáct už vyhlašoval rozsudek.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou tedy rakouské soudy svižnější než ty české?

VÁVRA: Více patrné je to v trestním řízení. Tam když obhájce mluví v závěrečné řeči déle než pět minut, už je napomínán, že se opakuje a je rozvláčný.(smích) Soudce je zpravidla výtečně připravený, rychle si udělá o věci obrázek a jednání vede s cílem ukončit spor co nejrychleji. Rozhodně to není tak jako u některých českých soudců, kteří jdou na první jednání na „seznamku“ s věcí a advokáty. To není dobré, vždyť ideálně by věc měla na prvním jednání začít i skončit.

Rozhovor vyšel ve zkrácené verzi 26. září 2016 v Lidových novinách v pondělní příloze Právo a justice.