Je pár dní před představením nového modelu iPhonu, který jako jednu z hlavních funkcí přinesl pokročilé rozpoznávání obličeje, díky čemuž je možné se například přihlašovat do systému. V čínské Šanghaji stojí před obrazovkami mladý inženýr ze společnosti Huawei, který ukazuje vlastně něco podobného.
Živé záběry z bezpečnostních kamer na vstupy do metra a do firemních kampusů ukazují valící se proudy lidí. Technologii na pozadí stačí pouze pár milisekund na to, aby detekovala procházející obličeje a podle databáze jim přiřadila identifikační údaje. Neoklamou ji ani brýle, šátky, vousy nebo třeba mlha. Identifikovat lze i rasu, určit věk, emoce a řadu dalších parametrů. Kamerám neuniknou ani další objekty jako jízdní kola, automobily, zavazadla. Huawei toto prezentuje jako bezpečnostní technologii, kterou se daří nasazovat na řadě míst ve městech a firemních areálech.
To, že je možné na živém videu rychle detekovat informace, je umožněno takzvaným strojovým učením. Jde o jistý prvek umělé inteligence (AI), která se dokáže učit na datech. Čím více dat má, tím přesnější je. Čínský telekomunikační obr Huawei stejně jako řada západních společností tento princip využívá ve stále více svých produktech. Nově například v síťovém přepínači, kde je díky AI možné odhalovat kybernetické incidenty. „Do budoucna můžete očekávat, že AI nasadíme třeba na správu samotných počítačových sítí. U wifi zvládne detekovat, proč je špatný signál, a tak dále,“ popisuje v Šanghaji pro LN viceprezident firmy Kevin Hu.
Kdo ovládne svět?
Umělá inteligence je v současné době oborem, kterému se počítačoví obři i startupy po celém světě věnují úplně nejvíce. Nástup cloudů a levné masivní výpočetní síly umožnil i jednotlivcům získat přístup k neuronovým sítím a dalším potřebným funkcím, díky čemuž je možné celou oblast rozjet ve velkém. A právě Čína tuto branži vidí jako svoji velikou příležitost. Tamní komunisticko-kapitalistická vláda letos v červenci vydala zprávu, že Čína chce být v umělé inteligenci světovým lídrem a udělat z ní motor ekonomiky.
„Umělá inteligence je budoucnost, nejenom pro Rusko, ale pro celé lidstvo. Přináší obrovské příležitosti, ale také hrozby, které je těžké predikovat. Kdokoliv se v této oblasti stane lídrem, stane se vládcem světa.“ |
„Umělá inteligence se stala novou prioritou našeho mezinárodního soupeření. Musíme rozjet iniciativy a pevně uchopit další fázi vývoje AI, abychom vytvořili novou komparativní výhodu, otevřeli vývoj nových průmyslů a zlepšili národní bezpečnost,“ píše se ve zprávě vlády. Ze státního rozpočtu tak proudí peníze do nových výzkumných a vývojových center, akademického výzkumu, stát působí jako největší investor rizikového kapitálu do technologických startupů v zemi a do AI se zapojuje také armáda. „Vědecká pracoviště, univerzity, soukromý sektor a vojenské jednotky by v tomto ohledu měly aktivně komunikovat, koordinovat se a spolupracovat,“ udává dále vláda.
Podobně také začali mluvit nejvyšší představitelé Ruska. „Umělá inteligence je budoucnost, nejenom pro Rusko, ale pro celé lidstvo. Přináší obrovské příležitosti, ale také hrozby, které je těžké predikovat. Kdokoliv se v této oblasti stane lídrem, stane se vládcem světa,“ nechal se nedávno slyšet ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň potvrdil, že také jeho země na AI pracuje a že se o případné knowhow se světem podělí, stejně jako v případě nukleárních zbraní.
Digitální konvence
Toto státní a vojenské zbrojení kolem AI ale řadě lidí dělá starosti. „Čína, Rusko a brzy všechny země se silnou oblastí počítačových věd. Soutěžení o nadvládu nad AI na národní úrovni dle mého pravděpodobně způsobí třetí světovou válku,“ věří technologická celebrita Elon Musk. Ten už delší dobu vede slovní přestřelky s šéfem Facebooku Markem Zuckerbergem, který naopak tvrdí, že umělá inteligence znamená velikou příležitost. Na stranu obav se připojil také například Bill Gates.
Celkem 116 firem z celého světa tak nedávno podepsalo otevřený dopis, který vyzývá OSN k zákazu autonomních robotů-zabijáků. Ten nechce úplný zákaz robotizovaných válečníků (protože je stále lepší válčit se stroji než do bitev posílat lidi), ale žádá, aby konečná volba o tom, zda vypálit, zůstala na člověku.
Umělá inteligence už běžně pronikla také do kybernetické bezpečnosti, která je v současné době jednou z hlavních linií, kde se vedou všemožné spory a útoky. Objevují se proto snahy dát celé oblasti alespoň nějaká pravidla. |
„Musíme zajistit, že to nebudou roboti, kteří rozhodnou, na koho nebo na co zaútočit. Pokud to nedokážeme, budou výsledky pro lidstvo katastrofální. Jedním z mnoha problémů je neschopnost garantovat nulovou chybovost. Když autonomní zbraň selže, může to potenciálně vést ke zkáze. Stroje mohou být také napadeny hackery, přeprogramovány a vyslány k autonomnímu vyhledávání a zneškodňování cílů. Technologie nepřinesou převrat jen ve vojenské technice, ale i v terorismu,“ míní Marek Rosa, který v Praze založil společnost GoodAI zabývající se vývojem univerzální umělé inteligence. I on otevřený dopis pro OSN podepsal.
Umělá inteligence už běžně pronikla také do kybernetické bezpečnosti, která je v současné době jednou z hlavních linií, kde se vedou všemožné spory a útoky. Objevují se proto snahy dát celé oblasti alespoň nějaká pravidla. Microsoft se nyní snaží na půdě OSN, G7, G20 či v Bruselu protlačit něco, čemu říká digitální ženevské konvence. „Je to těžký vývoj. Když se nějaké dohody schválí, budou je některé státy porušovat? Pravděpodobně ano, ale chceme vést debatu a nastavit pravidla alespoň nějaká,“ popisuje pro LN ředitel kybernetické bezpečnosti v Microsoftu Jan Neutze.
„V současné době má více než 30 států kapacity pro kybernetické útočení. To je velice znepokojující. Různé debaty o pravidlech už sice probíhají, ale jen pár zemí je skutečně tlačí dopředu. Problematické jsou rovněž definice. Co je to státem podporovaný útok a tak dále. Hranice jsou hrozně široké,“ dodává dále Neutze.
„V současné době má více než 30 států kapacity pro kybernetické útočení. To je velice znepokojující.“ |
Do debaty se připojuje rovněž ruský kyberbezpečnostní podnikatel Eugene Kaspersky, stojící za společností Kaspersky Lab: „Špionáž existovala před počítači a pravděpodobně bude existovat nadále. Digitální špionáž je nicméně mimo kontrolu. Její rozměry mohou poškodit mezinárodní vztahy, globální mír a rozvoj digitálních služeb. Musí zde být pravidla hry, abychom zabránili tomu, že se konflikty v kyberprostoru zcela vymknou kontrole.“
Tajné služby v neformálních rozhovorech takové snahy soukromého sektoru vítají, ale k zavádění digitálních ženevských konvencí jsou spíše skeptické – podle nich pořádně nefungují ani tradiční úmluvy, jako je zákaz používání chemických zbraní a podobně.
Čínské výhody…
Pokud se ale nechají vojenské obavy stranou, představuje AI skutečně velice perspektivní oblast, která postupně mění ekonomiku i stavbu práce. Na Západě už z toho profitují společnosti jako Google, Facebook, Apple, IBM, Uber, Microsoft, Amazon a řada dalších. Ze západních univerzit a vědeckých pracovišť také proudí nejvíce patentů či odborných objevů a citací.
„Něco takového je Číně spíše jedno. Ta chce, aby její snaha měla výsledky a vydělávalo to peníze,“ zamýšlí se v pražském centru kybernetiky, informatiky a robotiky (CIIRC) Jan Šedivý. Ten se dříve věcem kolem AI věnoval v zahraničních výzkumech IBM a Googlu a několik patentů sám drží. Pod jeho vedením se nyní tým studentů ČVUT dostal mezi tři nejlepší týmy na světě v soutěži Amazonu, kde se s AI pracuje. Češi porazili i Princeton nebo MIT.
Čína má ve svých snahách kolem rozvoje umělé inteligence několik výhod. Je to například masivní domácí internetový trh, kde už je online přes 750 milionů lidí a další rychle přibývají. |
Čína má ve svých snahách kolem rozvoje umělé inteligence několik výhod. Je to například masivní domácí internetový trh, kde už je online přes 750 milionů lidí a další rychle přibývají. To generuje potřebná data, na kterých lze stroje učit. A také má laxní přístup k ochraně takových informací – vláda prostě má k těmto údajům přístup a nějaké GDPR nebo ePrivacy jako Evropská unie neřeší. Vláda pro většinu čínských společností pracujících s AI představuje významného dodavatele dat. Tento přístup umožňuje pohodlnější práci s lékařskými záznamy, bankovními informacemi či v úvodu zmiňovaným videem.
Příkladem je pokus, kdy čínská vláda poskytla 80 exabajtů dat snímků z ultrazvuků srdce. Společnosti díky tomuto masivnímu vzorku dat mohou učit své systémy tak, aby uměly rozpoznávat onemocnění srdce. A není to o tom, že by vláda informace zneužívala a podobně – v Číně jsou obecně ochotní vzít na sebe risk v rámci technologického pokroku a dalšího ekonomického růstu země ve světě. Má to samozřejmě i stinné stránky. Vláda už dříve zveřejnila systém, který díky přístupu k řadě informací hodnotí obyvatele podobně, jako si banky hodnotí žadatele o půjčku.
…a čínský potenciál
Obřím čínským ambicím každopádně stále schází dostatek špičkových odborníků zaměřujících se na AI. Hodně Číňanů stále míří na Západ, kde pracují ve firmách typu Google. Čínské technologické firmy, které na AI pracují, se proto často vydávají za nimi. Tencent a další giganti otevírají vývojová centra v Silicon Valley a lidi přetahují.
A mnoho inženýrů se do Číny začíná vracet, protože cítí obří potenciál. Qi Lu, jeden z nejvýše postavených lidí v Microsoftu, nedávno zamířil domů do největšího čínského vyhledávače Baidu, aby zde na umělé inteligenci pracoval. Čínské společnosti začínají často platit více. Data Bloombergu ukazují, že zatímco na západě si AI inženýr přijde v průměru na 500 tisíc dolarů ročně, v Číně nabídku umějí i zdvojnásobit. Vláda pak aktivně tlačí na technické vzdělávání, aby do budoucna byl dostatek lidí. Zaměřuje se zejména na matematiku a další obory, nikoliv pouze čisté programování. Potenciál cítí také čínští rodiče, kteří své děti k počítačovým vědám vedou, kupují jim všemožná lega a další hračky.
Čínský technologický trh je obrovský a dokáže se živit sám o sobě. Čína má vedle Tencentu a Baidu řadu dalších vlastních silných značek typu Alibaba, Huawei, Lenovo, Xiaomi, Didi (čínská verze Uberu) a tak dále. |
Čínský technologický trh je obrovský a dokáže se živit sám o sobě. Čína má vedle Tencentu a Baidu řadu dalších vlastních silných značek typu Alibaba, Huawei, Lenovo, Xiaomi, Didi (čínská verze Uberu) a tak dále. Tyto firmy hrají v rozvoji AI silnou roli a samy do aktivit investují miliardy dolarů. Další peníze pak sype vláda, která mladé lidi nabádá k podnikání a všelijak jim pomáhá – třeba co-workingovými kancelářemi zdarma.
Asijská velmoc postupně přidává další díly do skládačky. Šanci být silnou zemí v umělé inteligenci má i díky výrobě. Čínští investoři před časem například koupili německého výrobce průmyslových robotů Kuka. Čína už je největším nákupcem robotů a počítá se, že během pár let jich také nejvíce prodá.
Do hry v neposlední řadě vstupuje také budování takzvané digitální hedvábné stezky. Společnost Huawei společně s operátory Deutsche Telekom, Orange a Telefónica spustí svůj cloud v Evropě a Latinské Americe. Připravena tak bude infrastruktura pro čínské firmy expandující do světa. Ty západní, které pak budou chtít jít do Číny, budou moci využívat Huawei Cloud běžící v Číně. Má potřebnou přízeň od vlády. Čerstvě dohodu podepsal Microsoft. „Chceme se stát jedním z pěti největších cloudů na světě,“ přibližuje pro Index LN rotující výkonný ředitel Huawei Guo Ping. Cloudem, který je plný umělé inteligence.
