Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Od prázdnoty západní civilizace k islamistickému terorismu

  8:22
O současném náboženském terorismu bychom měli uvažovat jinak než v intencích Karla Marxe, který ideje označil za „nadstavbu“. Například podle Maxe Webera ideje mohou mít zásadní vliv, což platí i o terorismu.

Pak pokračuji až k mostu Alexandra III. a k Eiffelově věži. Na tu si rád počíhám při západu slunce. Právě pohled od Alexandrova mostu na Eiffelku v červáncích je - podle mě - jeden z nejkrásnějších. foto: Oscar Šťastný

Za nejčastější příčiny současného islamistického terorismu v Evropě se považuje „vykořeněnost“ a „frustrace“ druhé a třetí generace muslimských přistěhovalců. Stahují se do ghett, nemají zaměstnání, žijí na okraji společnosti a z tohoto prostředí unikají k radikálním ideologiím, přičemž u muslimů je k dispozici islamismus, od nějž vede cesta k terorismu. Tak tomu může být, ale není to vysvětlení úplné.

Při hledání příčin terorismu převládají sociálně ekonomické faktory a opomíjejí se jiné. Člověk se sice může radikalizovat, je-li na okraji společnosti a má ekonomické problémy, ale jen sociálně ekonomické faktory vznik terorismu nevysvětlují. Jako by neustále vládl německý teoretik socialismus a komunismu Karel Marx (1818–1883), podle něhož existuje ekonomická základna, jež určuje vše ostatní, zejména ideovou nadstavbu.

Úvahy o vzniku terorismu se v podstatě stále vedou v tom smyslu, že člověk, který se má ekonomicky špatně, se ideově radikalizuje. Jde o však chybné zjednodušení. Již německý sociolog a ekonom Max Weber (1864–1920) ve svém díle Die Protestantische Ethik and der Geist des Kapitalismus (Protestantská etika a duch kapitalismu) ukázal, že ideová „nadstavba“ může ovlivňovat ekonomickou „základnu“. Podobný obrat k „ideové“ sféře je třeba udělat i při hledání příčin terorismu.

Ideové faktory

Prvním českým občanem, který se rozhodl bojovat za Islámský stát, je jednadvacetiletý Jan S. Ten sice neuspěl, protože ho při přestupu v Istanbulu zadržela turecká policie a vrátila do České republiky, ale otázka zní, co ho motivovalo. Je Čech, nikoli muslim, a tudíž nemůže snadno sáhnout po islamistické ideologii. Navzdory tomu se radikalizoval.

Nejsou také „ideové“ faktory důležitou složkou výbušné směsi, která se projevuje zejména u muslimů druhé a třetí generace v Evropě?

Navíc u něho nebyly prvořadé ekonomické faktory – byl dělníkem v továrně na automobilové součástky a údajně dobře pracoval. Nepohyboval se v muslimském ghettu na okraji společnosti a žil se svou rodinou. Byl sice uzavřený a introvertní a v mládí zřejmě zažil šikanu, ale důvody k radikalizaci – muslimské ghetto a nezaměstnanost –, u Jana S. neexistovaly.

Časopis Respekt v souvislosti s jeho motivacemi uvádí, že podle zdrojů z bezpečnostní komunity „hledal nějaký hlubší, duchovnější smysl svého života“. Stal se nábožensky hledajícím a nakonec si vybral islám, a to radikální. Nejsou tedy v jeho případě rozhodující „ideové“ faktory? A nejsou také důležitou složkou výbušné směsi, která se projevuje zejména u muslimů druhé a třetí generace v Evropě?

Otázka náboženství

Většina českých občanů a Evropanů je sekularizovaná, a tudíž „nábožensky nemuzikální“ – náboženství je pro ně záhadou stejně jako Mozartova hudba pro nemuzikálního člověka. Mnoho lidí vůbec neví, co náboženství je, k čemu slouží či není-li jen ideologickým podvodem. Proto bývají za příčinu náboženského terorismu uváděny sociálně ekonomické faktory.

Mnoho lidí vůbec neví, co náboženství je, k čemu slouží či není-li jen ideologickým podvodem. Proto bývají za příčinu náboženského terorismu uváděny sociálně ekonomické faktory.

Druhá a třetí generace muslimů je vlastní projekcí, protože jsou jen obtížně představitelné jiné příčiny radikalizace než sociálně ekonomické vyloučení. To ale může být zásadní omyl – „nábožensky nemuzikální“ člověk se totiž projektuje do člověka nábožensky muzikálního, a proto jeho interpretace může být chybná.

I na Západě ale existují nábožensky muzikální lidé, kteří dokážou naslouchat náboženství a chápat ho. A pokud se projektují do muslimských teroristů, mohou přinést mnohem lepší interpretaci jejich jednání než nábožensky nemuzikální lidé. Jejich výpověď o současné kultuře pak může být vodítkem pro pochopení ideových příčin terorismu.

Ztráta smyslu

Jedním z nábožensky muzikálních lidí v Česku je biolog a kněz Marek Orko Vácha, který o současné Evropě mimo jiné říká: „Evropa, civilizace navenek s vysokými hradbami, moderní technikou, samořízenými raketami a obrněnými pásy, ale civilizace vykotlaná, civilizace bez myšlenky, pro kterou by se chtělo žít, bez vize, pro niž by bylo možno zemřít, civilizace jako dutý strom, čekající na první lehký poryv větru, který ji bez námahy smete.“

Podle českého biologa a kněze Marka Orka Váchy západní civilizace na cestě za rovností a bohatstvím ztratila nosný, a v posledku náboženský smysl

Na cestě za rovností a bohatstvím západní civilizace podle Váchy ztratila nosný, a v posledku náboženský smysl – je prázdná. Vácha se netají nevolností nad individualizací toho, co chápe jako naši civilizační prázdnotu – jsme podle něho „lidé, kteří svoji myšlenku někde ztratili nebo odložili... až pak zapomněli, že tu kdy jaká myšlenka byla, a místo, aby zrak dával tváři žár, jen dokonalý make up rámuje dokonale prázdné oči“. Váchovo hodnocení není ojedinělé.

Například americký křesťanský filozof náboženství John D. Caputo ve své knize On Religion (O náboženství) oslovuje čtenáře tak, že to lze chápat jako oslovení západní civilizace: „K čemu jsi dobrá? Jsi příliš chycená ve sprostotě sebelásky a sebeoslavování, nestojíš ani za zlámanou grešli. Tvá duše se vznáší jen při růstu Dow-Jonesova indexu; tvoje srdce radostně povyskočí jen při vyhlídce nových daňových úlev. Čert tě vem. Už se stalo...“

Oba myslitelé označují západní civilizaci za civilizaci prázdnoty, za dobu vyprázdněnou od veškerého hlubšího smyslu. A používají emotivní slova, jež by u radikálních islamistů mohla předcházet teroristickému útoku. Oba tito křesťanští myslitelé jsou kultivovaní a tolerantní a mají k teroristům stejně daleko jako slon k mravenci, ale jejich diagnóza současnosti vypovídá o tom, proč se i nábožensky muzikální Evropané mohou radikalizovat stejně jako zmíněný Jan S.

Deprese a sebevraždy

Caputo i Vácha odhalují i zdroj neporozumění příčinám terorismu – západní civilizace už nezná nic jiného než „daňové úlevy“ nebo „Dow-Jonesův index“, tedy ekonomické faktory. Stejně případné je i umístění Váchových úvah o současné prázdnotě – jím popisované dojmy se odehrávají v nákupním centru Palladium, které by z náboženského hlediska mohlo být označeno za „chrám konzumu“. Podle nábožensky muzikálních lidí západní civilizace ztratila hlubší smysl.

Podle rakouského psychiatra Viktora E. Frankla je většina psychických poruch západních lidí, od depresí až po sebevraždy, důsledkem nedostatku hlubšího smyslu – není „nadstavbou“, kterou lze dostavět po naplnění základních lidských potřeb

Proto nedokáže pochopit náboženský terorismus, který je důsledkem tragického zbloudění při hledání tohoto smyslu, a že by mohl být k něčemu třeba. Podle Váchy jsme zapomněli, že vůbec nějaká nosná myšlenka existuje. Vše podstatné včetně příčin terorismu se tudíž musí najít v nákupním centru nebo v akciových indexech. Lidé se radikalizují? Asi klesl kurz akcií nebo nemají peníze na návštěvu nákupního centra, uvažuje nábožensky nemuzikální Evropan. To je však omyl.

Plnohodnotný lidský život hlubší smysl potřebuje. Podle rakouského psychiatra Viktora E. Frankla (1905–1997), zakladatele „logoterapie“, neboli „léčby smyslem“, je většina psychických poruch západních lidí, od depresí až po sebevraždy, důsledkem nedostatku hlubšího smyslu – není „nadstavbou“, kterou lze dostavět po naplnění základních lidských potřeb. Frankl na základě svých zkušeností z koncentračního tábora ukazuje, že hlubší smysl je podmínkou přežití v extrémních situacích, důležitější potřebou než se najíst.

Přitažlivý islamismus

Podle mne možnou příčinou terorismu je, že nábožensky muzikální člověk hledá hlubší smysl života a zjišťuje, že západní civilizace je pouze „civilizací prázdných tváří“ a žádný takový smysl nenabízí. Proto jej hledá, a to i v náboženství. Je-li muslim, zamíří k islámu, a setká-li se s jeho radikální podobou, může být zle.

Islamismus nabízí hlubší smysl, který může být přitažlivý i pro nemuslimské nábožensky muzikální Evropany, zejména pro mladé muže, v nichž dřímá jungovský archetypální „bojovník“

Jeho pocity se totiž podobají těm Váchovým a Caputovým – kultura „prázdných očí“, civilizace, která „nestojí ani za zlámanou grešli“ a o níž může prohlásit „čert tě vem“. Vysloví-li tuto větu tolerantní křesťanský myslitel, lze zůstat v klidu a vzít ji jako podnět k zamyšlení. Vyřkne-li ji islamista, nastává problém a je třeba volat policii.

Radikalizace sice nejvíce hrozí u muslimů druhé a třetí generace, u nichž se „ideový faktor“ spojuje se sociálně-ekonomickými, jako jsou ghetta a nezaměstnanost, ale může nastat i u nemuslimských nábožensky muzikálních Evropanů. Islamismus totiž nabízí hlubší smysl, který může být přitažlivý i pro ně, zejména pro mladé muže, v nichž dřímá jungovský archetypální „bojovník“.

Přesvědčivá nabídka

Ukazuje se, že o současném náboženském terorismu je třeba uvažovat i jinak než v intencích Karla Marxe, který oblast idejí označil za „nadstavbu“. Například podle Maxe Webera ideové faktory mohou mít zásadní vliv, což platí i o terorismu, jak je vidět na případu českého občana Jana S. Za ideovou příčinu terorismu pak lze považovat i zbloudění nábožensky muzikálních lidí při hledání hlubšího smyslu života.

Široká, dostupná a přesvědčivá nabídka „hlubšího smyslu“ by kromě depresí a sebevražd mohla zabránit i tragickému islamistickému terorismu

Toto hledání nelze odstranit, jak ukazuje například Frankl, protože jde o základní lidskou potřebu, jejímž nedostatkem lidé v současnosti velmi trpí. Důsledkem jejího odstraňování by mohl být nárůst depresí, popřípadě evropských bojovníků za IS. Není chybou nábožensky muzikálních lidí, že hledají hlubší smysl, ale naší kultury, že žádný nenabízí.

Proto je třeba se zamyslet, zda náboženští myslitelé, jako je Marek Orko Vácha či John D. Caputo, nemají pravdu, že v západní civilizaci „dokonalý make-up rámuje dokonale prázdné oči“ či že je civilizací prázdnoty, která

„nestojí ani za zlámanou grešli“. Je-li tomu tak, pak jednou z prevencí proti islamistickému terorismu je kromě snahy o odstranění sociálně ekonomického vyloučením i široká, dostupná a přesvědčivá nabídka „hlubšího smyslu“. Ta by totiž kromě depresí a sebevražd mohla zabránit i tomuto tragickému jevu.