Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Očkovací kampaň: Lidé se bojí délky vývoje látek či vedlejších účinků

Vakcinace v klánovickém očkovacím centru. foto:  Petr Topič, MAFRA

Průzkum agentury STEM z letošního března ukázal, že do určité míry věří dezinformacím, jež jsou spojené s covidem až 40 procent české populace. Navíc ji znepokojují některé aspekty podávání vakcín. Proto Iniciativa Cesta ven rozjela informační kampaň, jež má za cíl dostat „pod jehlu“ s očkovací látkou alespoň 75 procent obyvatelstva.
  10:55

Čím více, tím lépe – jednoduché pravidlo, jež platí v očkovací kampani proti covidu. Rychlé vakcinaci ale brání mimo jiné i postoj české populace, kterou znepokojují některé aspekty podávání vakcín. Iniciativa Cesta ven složená z předních tuzemských marketingových agentur rozjela kampaň, která má za cíl dostat „pod jehlu“ s očkovací látkou alespoň 75 procent obyvatelstva.

Jeden z hlavních hybatelů iniciativy Eduard Piňos popsal, že při práci na informační kampani se jeho spolupracovníkům povedlo najít tři hlavní obavy, které Čechy trápí. První pochybnosti dle marketingového stratéga vyvolala rychlost, s níž farmaceutické společnosti přišly s fungující vakcínou. „To není věc žádných dezinformací. Už od loňského jara ve všech médiích kolovalo tvrzení, že pokud by se očkovací látku podařilo vyvinout za rok a půl, bude to zázrak. Najednou tu byla za osm měsíců, takže lidé měli logicky spoustu otázek,“ vysvětlil.

Změna pohledu na vakcinaci

V rámci osvětové kampaně tuto záležitost osvětlil epidemiolog a krátce i ministr zdravotnictví Roman Prymula. Dle něho naléhavost situace zkrátila obvyklé harmonogramy vývoje vakcín na pouhé měsíce, což umožnilo dvojici firem Pfizer a BioNTech přijít s látkou, jež byla schválená jako první už 2. prosince 2020. Prymula navíc připomněl, že při vývoji zužitkovali vědci také zkušenosti s viry SARS a MERS. Podle Prymuly i dalších odborníků na vakcíny covid změnil způsob, jímž se na vakcinaci díváme.

Ukázal totiž, že s bezpečnou a efektivní látkou jde přijít v případě nutnosti i mnohem rychleji. V dezinformačním podhoubí je relativně bleskový vývoj vakcíny pro konspirační teoretiky šťavnatým soustem. „Je zde klasický narativ o nadvládě světa. Oni – myšleno různé elity – nás chtějí naočkovat co nejrychleji, dokud je zde strach z covidu, aby nás mohli co nejlépe ovládnout,“ popsala Veronika Batelková, šéfka organizace Zvol si info zabývající se mediální gramotností a dezinformacemi.

Podle Romana Prymuly i dalších odborníků na vakcíny covid změnil způsob, jímž se na vakcinaci díváme. Ukázal totiž, že s bezpečnou a efektivní látkou jde přijít v případě nutnosti i mnohem rychleji.

Dodala také, že častým motivem bývá smyšlená složitá korupční síť zahrnující vlády, politiky a farmaceutické firmy. Druhý okruh strachu z očkování způsobily údajné vedlejší účinky vakcín. I to byla dle Piňose legitimní obava, jelikož zprávy o možných krevních sraženinách po aplikaci látky od AstraZeneky se v médiích množily závratnou rychlostí. Jenže spojitost s vakcínou se neprokázala a vyhnout se očkování proto nepředstavuje žádný chytrý tah.

„Ve srovnání s nemocí covid19 je riziko spojení s aplikací vakcíny minimální,“ mírnil obavy imunolog Zdeněk Hel a připomněl, že testů se účastnily desítky tisíc lidí z celého světa. Často skloňovaným dopadem očkování prý bývá údajná neplodnost. „Tento mýtus se už hojně začal vyvracet, a tak se dezinformační narativ postupně proměnil na neurčité ‚Nevíte, co to s vámi udělá za 5/10 let‘, což se samozřejmě vědecky hůře vyvrací,“ doplnila Batelková.

Obavy z neplodnosti byly natolik frekventované, že je musela v rámci kampaně pro vládu vyvracet i primářka kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová. Ta popsala, co k vzniku fámy vedlo. Genetická informace viru, na kterou vakcíny míří, totiž obsahuje protein podobný struktuře děložní sliznice. Tak vznikla domněnka, že vakcína sliznici poškodí. „Očkovací látka nemůže působit na změnu děložní sliznice a tedy zasahovat do plodnosti lidského organismu,“ zdůraznila primářka.

Mýtus čipování

Třetí největší identifikovanou obavou pak podle Piňose byl způsob, jakým se látky testovaly. Běžně se totiž uváděla čísla okolo 30 až 40 tisíc dobrovolníků, na kterých farmaceuti látky vyzkoušeli. Jak ale říká marketingový specialista, pro většinu lidí je prostředí vakcinologie španělskou vesnicí. A jelikož se vakcína aplikuje stovkám milionů lidí, mohou počty dobrovolníků působit trpasličím dojmem. Pokud vám tato čísla „neseděla“, pak u běžných vakcín obvykle vystačí pouhé jednotky tisíc dobrovolníků.

Nejčastěji se podle Batelkové objevuje tvrzení, že jde o zcela nevyzkoušený, a především nový typ vakcíny. Což není pravda, vědci na tomto typu látek pracují dlouhé roky. „Navíc se tvrdí, že lidi, na kterých se testovalo, už nadále nikdo nesleduje – neví se, co se s nimi stalo,“ popsala odbornice jednu z fám. Přitom účastníci studií jsou v hledáčku vědců běžně nadále.

Alternativním informačním kanálům otvírá dveře především strach, který pandemie generuje. Samostatnou kategorií, nad níž by žasnul i vědecký fantasta Jules Verne, je takzvané čipování. Jde o mýtus, že součástí vakcín jsou čipy, jejichž pomocí je možné očkovaného ovládat.

Batelková se také odkazuje na průzkum agentury STEM z letošního března, podle nějž věří do určité míry dezinformacím spojeným s covidem až 40 procent české populace. To vyvrací zažitou představu o malých skupinkách pomatenců v hloubi internetových diskusí. Podle Batelkové otvírá dveře alternativním informačním kanálům především strach, který pandemie generuje. Důvody leží podle předsedkyně spolku Zvol si info v psychice člověka.

Jako příklad uvádí efekt kotvení, jež má za výsledek preferenci informací, které jsme se dozvěděli jako první. Tak například podle Batelkové zafungovala hysterie okolo vakcín AstraZeneky. Jakmile lidé zaregistrovali alarmující zprávy o krevních sraženinách, šlo jim už jen těžce něco vyvracet. Ještě více tomu nahrává takzvané konfirmační zkreslení. Kvůli tomu si jako relevantní vybíráme informace, které sedí našemu postoji.

Samostatnou kategorií, nad níž by žasnul i vědecký fantasta Jules Verne, je takzvané čipování. Jde o mýtus, že součástí vakcín jsou čipy, jejichž pomocí je možné očkovaného ovládat.Na dezinformační scéně jsou běžná tvrzení, že v místě vpichu vakcíny drží na kůži magnet, že po návratu domů přestávají fungovat spotřebiče nebo že můžete od vakcinovaného člověka „chytit“ nanoroboty.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...