Vedení ODS si od čistky slibovalo mnoho. Zrušit problémové organizace rovná se zbavit stranu části černých duší. Získat větší kontrolu nad nominacemi na kandidátky do voleb. Signalizovat dovnitř nespokojené strany, ale i prchajícím voličům, že se ODS obrozuje. Nečasův tým zvolil silový styl a vzal to šmahem. V únoru výkonná rada zrušila hned tři oblastní sdružení – v Praze 4, Praze 12 a Praze-západ.
Reakce netrvala dlouho a je neméně silová. Obvodní soud pro Prahu 4 vydal předběžné opatření, v němž dává za pravdu dvěma občanským demokratům z Prahy 12, kteří si stěžovali, že jim ODS brání ve výkonu činnosti v oblastním sdružení. Dotčení členové ODS vyvozují, že zrušení organizace je prozatím neplatné.
Jedním z předkladatelů žaloby byl občanský demokrat František Ryba, jenž letos ve funkci předsedy oblasti nahradil senátora Tomáše Grulicha, s nímž měl spory. Ryba si stěžoval, že výkonná rada ODS porušila stanovy. „Požadovali jsme, aby byl zrušen výrok výkonné rady o rušení místních sdružení a tím pádem i zaniknutí celé oblasti. Vám připadá normální a demokratické, že se někdo ráno probudí a zruší sdružení bez udání důvodů? Výkonná rada taky nemůže vyloučit člena strany, aniž by porušil stanovy s tím, že má modré oči nebo je plešatý,“ uvedl pro ČESKOU POZICI politik z Prahy 12.
Dle Ryby stanovy uvádí, že návrh na zrušení může výkonné radě podat pouze oblastní rada. „My, ani já coby předseda oblastní rady, jsme ale nic takového nepodávali,“ dodal Ryba.
Přísluší věc soudu?
Od středy 24. dubna běží patnáctidenní lhůta pro odvolání žalované strany, v tomto případě vedení ODS. „Předběžné opatření respektujeme. Jedná se zejména o to, abychom občanské demokraty na Praze 12 nekrátili na jejich ústavním právu sdružovat se v politických stranách a hnutích – právě s ohledem na to je už ve Stanovách ODS zakotvena ochranná lhůta tří měsíců, kterou členové mají na přeregistraci do jiného stávajícího místního sdružení, či do místního sdružení, které nově vznikne. Na tomto právu nebyli členové nijak kráceni,“ sdělil ČESKÉ POZICI Jiří Sochor z mediální sekce ODS.
Dle Sochora odebrání licencí místním sdružením a zánik oblastního sdružení již dříve projednal smírčí výbor ODS, který konstatoval, že výkonná rada ODS postupovala v souladu se svými kompetencemi dle stanov ODS.
Místopředseda pražské ODS Pavel Horálek ČESKÉ POZICI řekl, že se strana proti rozhodnutí soudu určitě odvolá. Přípravou stanoviska byl pověřen první místopředseda pražské organizace Zdeněk Zajíček. „Spoléháme na zdravý rozum. Podle mého názoru to vůbec soudu nepřísluší,“ uvedl Horálek.
Kontrarevoluce na postupu
Z vyjádření obou stran sporu je patrné, že se soud bude situací uvnitř ODS ještě nějakou dobu zaměstnán. Tlakové únorové řešení, jež podpořil přímo premiér Petr Nečas, však dostává trhliny. Co se totiž velmi pravděpodobně může stát, pokud by soud potvrdil, že zrušení oblasti bylo učiněno v rozporu se zákonem? Dle stejného scénáře by mohla postupovat i část nespokojených občanských demokratů v Praze 4 a Praze-západ, kde byly rovněž zrušeny oblastní organizace. Ty, které prosluly podezřelými přesuny straníků a raketovým růstem členské základy. Dotčení strůjci těchto procesů přitom rozhodně nejsou žádné měkoty.
Místo očisty strany se vedení ODS dostalo do složité právní hry s nejistým výsledkem. Co je ale nejhorší, ani dva měsíce poté předseda Nečas nevybředl z vnitrostranických sporů o legitimitu a legálnost tohoto kroku.
Uvnitř ODS přitom dle informací ČESKÉ POZICE existovaly hlasy, které požadovaly systémové řešení, nikoli ad hoc reakci. Kupříkladu mladoboleslavský primátor Raduan Nwelati navrhoval, aby se svolal mimořádný nevolební kongres, který by upravil stanovy a přesněji definoval, za jakých podmínek se lze stát členem ODS. Petr Nečas se však zřejmě zaleknul, že by se mimořádný kongres mohl zvrtnout ve volební, a raději velel na zteč.
